Ten obrázek mají fanoušci kosmonautiky v živé paměti – 28. října loňského roku startovala k ISS třetí zásobovací loď Cygnus přezdívaná Deke Slayton. Ovšem kvůli závadě na čerpadle jednoho motoru AJ-26 došlo několik sekund po startu k explozi, která zbavila raketu Antares tahu a plně natankovaný nosič se zřítil na startovní rampu. Když vyšetřování ukázalo na viníka, rozhodla se společnost OSC k radikálnímu kroku – vymění motory AJ-26 (přestavěné sovětské NK-33) za jiný typ motorů. Volba nakonec padla na ruské motory RD-181. Podle aktuálních informací se zdá, že je všechno na správné cestě.
První dvojice motorů pro upravené nosiče Antares dorazila v červenci z výrobního závodu NPO Eněrgomaš v ruském městě Chimki na kosmodrom Wallops ve Virginii. Celkem si forma OSC objednala 20 těchto nově vyrobených motorů, které spalují zkapalněný kyslík a letecký petrolej. Stejnou směs používaly i dřívější motory AJ-26. Je to logické – při změně motorů je potřeba udělat konstrukční změny na raketě, ale pokud by se měnil i typ paliva, byly by změny řádově větší.
Motory RD-181 jsou nově vyrobené, takže by měly být spolehlivější, než NK-33, které několik desítek let ležely ve skladu. Další výhodou je, že raketě poskytnou větší nosnost. RD-181 vychází z typu RD-191, který nachází uplatnění na ruských raketách Angara a technicky je podobný motorům RD-180, které létají na raketách Atlas V.
V polovině srpna by na kosmodrom měl dorazit i zbytek hardwaru, který bude potřeba pro start rakety. Technici momentálně pracují na systému integrace nových motorů do stávajících struktur rakety, což by mohlo být hotové již vlemi brzy – dokonce v řádu dnů. Pak se přistoupí k testování, které bude probíhat po celý podzim.
Na kosmodromu kromě jiného finišují poslední opravy po loňské explozi. Hotovo by mohlo být na přelomu září a října. Na opravách se podílí také NASA, stát Virginia i společnost Orbital ATK – tyto tři subjekty zaplatily 5 milionů dolarů, přičemž celkové škody po explozi se odhadují na 15 milionů dolarů.
Všechno tedy míří k tomu, aby už příští rok mohla ze zdejší rampy odstartovat modernizovaná raketa Antares se zásobovací lodí Cygnus. Oficiální místa zatím nesměle hovoří o tom, že by ke startu mohlo dojít už v březnu. Ještě předtím – 3. prosince letošního roku – ale Cygnus k ISS dopraví raketa Atlas V. Společnost OSC tak chce dostát svým závazkům vůči NASA ohledně zásobování stanice.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/15448975787_d5e42d3e4f_z.jpg
https://upload.wikimedia.org…/RD-191_MAKS2013.JPG/300px-RD-191_MAKS2013.JPG
Ten vybouchlý AJ-26, tedy vykopávka ze sovětského skladu byl „modernizován“ společností Aerojet Rocketdyne. A zjevně se asi moc nevyplatilo zasahovat do něčeho co „funguje, ale čemu možná až tak úplně nerozumím“.
V každém případě je docela hezké po jejich razantním „s ruskými motory končíme“ slyšet, že si ruské motory (jiné) zase koupí 🙂
maro: ono kdo ví, původní NK-33 byli velmi spolehlivé – viz Alchyho komentář na palba.cz:
„1976 – jeden z motorov NK-33 odpracoval na stende 14000s1995 – vykonané stendové skúšky motora NK-33 No. F115026M – odpracoval 410 sekúnd počas piatich spustení1998 – vykonané stendové skúšky motora NK-33 No. F115014M – odpracoval 524 sekúnd počas šiestich spusteníTieto dva testy prebehli u Aerojet v Sacramento v Kalifornii. Motory skladované 23 a 26 rokov pracovali v rozmedzí výkonu 50% až 114% a bol použitý „vriaci“ tekutý kyslík.1998 – vykonané stendové skúšky motora NK-33 No. F115001 – odpracoval 280 sekúnd počas troch spusteníV roku 1997 bola vykonaná kontrolná rozborka (demontáž) motora No 114061 po 24 rokoch skladovania, motor mal odpracované 1236 sekún. Defektoskopia materiálnej časti po demontáži nedhalila žiadne faktory, vplývajúce na práceschopnosť motora.Jeden z motorov bol spustený 17 krát bez zňatia zo stenda…1976 – jeden z motorov NK-33 odpracoval na stende 14000sK tomuto testu sa viaže historka, ktorá sa údajne stala konferencii o raketových motoroch v USA niekedy začiatkom 90. rokov.Postarší inžinier od Kuznecova referoval v diskusii o problémoch dlhodobej činnosti motorov o tejto skúške. Z pléna zaznela otázka, či je údaj 14000 sekúnd správny, a či nedošlo k preklepu a správna hodnota je (uveriteľnejších) 1400 sekúnd. Inžinier potvrdil, že to nie je preklep a skutočne sú to skoro štyri hodiny. Diskutujúci položil logickú doplňujúcu otázku „A čo sa stalo potom?“ odpoveď bol zarážajúco lakonická „Došlo nám palivo v cisternách…“.“
Pokud motor dosáhne ustáleného stavu (a nedochází k nestabilitám hoření), tak není důvod, proč by nemohl hořet 14000 sekund. Problémy budou spíš při přechodových stavech.
Jj, tenhle typ komentářů čtu už delší dobu, hlavně od těch, co považují ruskou kosmickou technologii za světovou špičku a té americké se vysmívají a snaží se tak zbavit jakéhokoliv podezření, že by příčina výbuchu mohly nést na bedrech Rusové.
Jenže má to trochu háček – problém způsobilo palivové čerpadlo, do kterého pokud známo Aerojet nijak nezasahova. A i kdyby, tak říkat, že firma, která má velké zkušenosti s motory, nerozumí, jak fungují, je opravdu směšné.
A to, že Orbital sáhl opět po ruském motoru, je naprosto logický důsledek toho, že žádný adekvátní k NK33/AJ26 neexistuje bez toho, aniž by se musel v podstatě postavit úplně nová raketa.
Naprosto s vaším míněním souhlasím. OSC je soukromý přepravce. Proto musí hledět na náklady.
Ale kdeže. Nikdo tu nepíše že jsou ruské motory absolutní špička. Jsou prostě součástí špičky.
Řekněme tedy, že ta firma má zkušenosti s motory, ale pak asi doteď neměla dostatečné zkušenosti s diagnostikou vad 40 let kdovíjak uskladněného kousku techniky.
Ona je otázka, zda je vůbec možné nějakými neinvazivními metodami odhalit takovéto závady v podobně složitém stroji, jako je raketový motor.
Také bych chtěl říct, že Aerojet Rocketdyne má velké zkušenosti s motory a psát o nich, že motorům nerozumí mi přijde trochu … diplomaticky řečeno nepřesné. Chyba byla jednoznačně na hardwaru, který během desítek let ve skladu prodělal nezadržitelné materiálové změny. Ostatně ještě před touhle havárii jeden takový motor explodoval na testovacím stanovišti. Takže to nebyla výjimečná záležitost.
Jasně. Tu možnou hardvarovou chybu se snažím naznačit tím slovem „vykopávka“. A věřím, že ta společnost třeba má i obrovské zkušenosti. Teď jim přibyla jedna další. A pokud úplně stopli předělávku asi docela levných vykopávek, tak asi přišli na to, že jde o systémovou závadu, vyskytující se s určitou pravděpodobností u všech těch „vykopávek“, ať už konstrukční, nebo z důvodu uskladnění a stáří, kterou doteď neobjevili.
Ale vždycky se jedná o ekonomiku. Takže možná až touto havárií se přehoupli z kategorie ekonomicky výhodné do ekonomicky nevýhodné. Zvlášť když se započítává i narušení prestiže z důvodů výpadku zásobování ISS.
Ta prestiž jim moc nespadla. Firma udělala vše pro to, aby byly dopady co nejmenší – dokud neupraví Antares, pošle ke stanici Cygnus na Atlasu – NASA přitom nemusí platit nic navíc. NASA moc dobře ví, že se nehody stávají a za tento přístup získává OSC cenné body. Myslím, že jí změna motorů finančně neohrozí.
No, podle mých informací byla potíž v palivových čerpadlech a ty rekonstruovala údajně Ukrajinská strana. Ale rekonstrukce čerpadel asi byla nutná, po těch letech. No, parametry a cena NK 33 byly pořád špičkové, nicméně, po těch letech bych tomu asi moc nevěřil. Ono stárnutí materiálu udělá svoje.
Taková drobnost – dokud nemáme seznam všech testů obou motorů, tak nevíme nic. Pokud by totiž původní NK-33 při zkouškách (po těch letech) nebouchaly a AJ-26 ano, tak by takopaný pes musel vězet právě v modernizaci. On asi nikdo (včetně Rusů) nemá zkušenosti s raketovými motory po takhle dlouhém uskladnění…