Až v roce 2021 poprvé odstartuje loď Orion s lidskou posádkou, budou se oči astronautů upírat na displej, který budou mít před očima. Vymyslet takový displej není nic snadného. Je potřeba, aby byly všechny důležité parametry dobře vidět, aby se na displeji dobře hledaly a zároveň aby nemohlo dojít k jejich chybnému přečtení. Orion opouští koncepci mechanických „budíků“ a jeho kokpit bude obsahovat pouze informace zobrazované na displejích. Pouze ovládací prvky budou mechanické. V našem krátkém článku najdete video, které ukazuje, jak by měl tento informační panel vypadat.
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/
udivuje mne “ hlemýždí“ tempo vývoje, Apollo začínalo “ z ničeho“ a vývoj trval 7 let.
Na tom přeci není nic udivujícího. Apollo vznikalo v nejvyšších otáčkách vesmírných závodů a s podporou rozpočtu, o kterém si dnes NASA (bohužel) může nechat jen zdát. Kosmonautika už pro obyvatelstvo a tudíž i pro politiky není tak atraktivní jako v šedesátých letech. Navíc nelze napsat, že Apollo začínalo z ničeho. Zkušenosti z předchozích dvou amerických lodí byly určitě k nezaplacení. Stejně tak byste mohl napsat, že Orion začíná z ničeho. Je to přeci úplně nová loď, jaká zde ještě nebyla, přestože čerpá ze zkušeností z minulosti.
Orionu navíc trvala cesta z papíru do kosmu 10 let, což oproti vámi uvedeným sedmi letům u Apolla není téměř žádný rozdíl. Kromě financí je třeba vzít také v potaz, že se dnes všechno mnohem více testuje kvůli maximální bezpečnosti. Ne, že by se v šedesátých letech netestovalo, ale dnes nikoho netlačí čas ani Sověti. Pokud k tomu navíc přičteme fakt, že Orion je neporovnatelně složitější a pokročilejší, musíte uznat, že postavit a otestovat něco takového, nelze za týden.
Souhlasím ,také mám takový pocit. Výzkum vesmíru z finančních důvodů zpomaluje a zpomaluje až se skoro zastaví. Ono totiž nás co bysme chtěli zkoumat vesmír je tak zalostně málo že nás tech 7 miliard lidí z toho vetšina finančně negramotných tudíž vyžadujících pomoc od států hravě překřičí.
Myslím že i jiné civilizace jestli vůbec nejaké od začátku vesmíru už vznikly narážejí na podobné problémy. Oni také budou zřejmě žít na planetě která má únikovou rychlost přes 10km/s a to secsakra drahé takovou planetu opustit s pár tunami potřebných k přežití.
Šnečí tempo vývoje není problém samotné kosmonautiky ani peněz, které do ní tečou. Stačí porovnat dobu vývoje letadel (B747 – 5 let x A380 – 19 let) nebo třeba aut. Všude je to stejné.
Spíš mě zaráží, že se v dnešní době vůbec zabývají nějakým informačním panelem. Umíme automaticky (téměř) úspěšně přistát na kometě, na ISS vozí celkem spolehlivě zásoby automatické lodě. K tomu vidím rychlý vývoj bezpilotních letadel, různých asistentů pro řízení auta, autonomních robotů. Nevidím důvod, proč zatěžovat kosmickou loď nějakým komplikovaným interfacem. Astronaut by měl být jako náklad bezpečně doručen na místo určení a zpět. Možná bych jim nechal možnost kontrolovat stav lodi a základní údaje v nějaké aplikaci jejich chytrého telefonu/tabletu/hodinek nebo co bude v té době zrovna in. 🙂
Mercury byla taky plně automatická, zeptejte se Scotta Carpentra nebo Gordo Coopera jak jim ta automatika za letu fungovala 😉 Já vím, 50 let stará technologie. To nic nemění na tom, že vždycky se může cokoliv pokazit. Astronaut bude jistě rád, když si bude moct někde přečíst, že letí jinam než by měl, nebo je něco jiného špatně. Bude ale ještě radši, když s tím bude mít možnost něco udělat. A spoléhat se na lidi na zemi nejde, ať už je to protože z nějakého důvodu upadla anténa, protože je loď zrovna na odvrácené straně měsíce, nebo na orbitě Marsu a problém je potřeba řešit hned a ne čekat až přiletí signál.
Honza: Orion je od začátku navrhován jako meziplanetární loď. Vy byste letěl s něčím tak daleko, aniž byste nad tím měl kontrolu? Pilotovaná loď navíc vykonává mnohem více operací a je mnohem komplexnější než automatická sonda, tudíž je více potřeba zásahů člověka, který ihned reaguje na vzniklou situaci. Za každou sondou k tomu sedí celé řídící středisko, které má také své desítky displejů a ovládacích panelů.
U lodí, které budou sloužit „jen“ jako taxíky k ISS by to možná šlo, ale u Orionu, který se hodlá vydat dál od matičky Země je žádoucí, aby astronauti měli možnost plnohodnotného ovládání lodi. Ve finále i ovládání těch kosmických taxíků je potřeba, pokud by nastala nějaká porucha. U automatické nákladní lodi v případě neúspěšné mise ztratíte náklad, který se dá nahradit, ale tady riskujete životy posádky. Ostatně jak píše Zdenek, v minulosti se mnohokrát ovládání lodi kosmonautem osvědčilo a častokrát si tím kosmonauti zachránili život. Doporučuji k přečtení skvělý seriál Kritické momenty kosmonautiky (https://kosmonautix.cz/tag/kriticke-momenty-kosmonautiky/), kde jsou tyto situace velmi fundovaně a čtivě zpracovány.
Taky je dobré si uvědomit cenu. Ano, opět ty peníze. Když už pomineme cenu lidského života (což ani při nejlepší vůli nelze) tak je třeba si uvědomit cenu každého kosmonauta. On i výcvik něco stojí, zkušenosti jsou také k nezaplacení a pak se cena jednotlivce – kosmonauta – šplhá do milionů. Vynásobte si to počtem kosmonautů na palubě a v tu chvíli zjistíte, že onen informační panel je jen halířová položka.
A v neposlední řadě, člověk, na rozdíl od automatiky je schopen improvizace. Zapátrejte v minulosti, Apollo 13. Opravdu věříte, že by vše dopadlo dobře, pokud by se řízení svěřilo jen automatice? To asi těžko. Počítače a automatika jsou krásná věc, ale lidský mozek podporovaný počítačem se do dnešního dne překonat nepovedlo.
Mimochodem, plně automatické lety s posádkou, bez možnosti zásahu už tu byly a ani ze strany řídícho střediska, natož kosmonautů nesklidily zrovna pozitivní ohlasy
No tak Apollo také bylo mnohem primitivnější, že? Apollo mělo návrhovou životnost 14 dní. Pokud má mít Orion potenciál pro marsovskou misi, musí vydržet padesátkrát déle.
Z mého pohledu velmi zajímavá diskuse, ale zaráží mě jiná věc. I v těch nejmodernějších letadlech jsou důležité systémy zalohovany mechanickými ukazately. Při startu Apolla 11 musel Buzz „zapíchnout propisku do palubky“ aby vůbec odletěli. A teď si představte situaci, kdy tyto displaye zhasnou v kritické fázi letu. I kdyby to byla banalita, tak kde ty údaje teď hned pilot uvidí…
Nejsem odborník na technologie a jejich spolehlivost, ale domnívám se, že něco tak banálního, jako je zhasnutí displeje, nehrozí. Kdyby se to však přeci jen stalo, stejná data budou k dispozici na konzolích v řídícím středisku, takže je mohou kosmonauti slyšet přes vysílačku, když bude potřeba. Zajímavé je ale podívat se na to z jiného úhlu. V době dotykových displejů na každém kroku Orion stále spoléhá na hardwarová tlačítka a přepínače. Právě tady lze vyčíst, kde je kladen důraz na spolehlivost. Například nová soukromá pilotovaná loď Dragon V2 od SpaceX má většinu ovládacích prvků na dotykovém displeji a jen pro ty nejkritičtější si také ponechává „old-school“ hmatatelné ovládací prvky.
Jaký je e-mailový kontakt na NASA, pokud chcete poslat návrh zařízení?
Díky
ZDENĚK
Zde najdete všechny potřebné informace:
http://www.nasa.gov/centers/hq/about/mailing_tips.html