Mobilní vypouštěcí plošina č. 1 podnikla 9. listopadu na kosmodromu Wenchang zkušební jízdu k jedné ze dvou vertikálních integračních budov, v nichž budou integrovány nosné rakety CZ-10A, CZ-10 a vynášené náklady. Poté se plošina vrátila ke vzletovému komplexu LC-301 a usadila se na startovní pozici. Testy plošiny na rampě zahrnovaly i zkoušky obslužných ramen fixní servisní věže. Instalace těchto ramen proběhla teprve nedávno. Ještě v době pořízení náhledové fotografie k minulému dílu bylo instalováno pouze rameno pro přístup posádky do lodi Mengzhou. Dnešní náhledová fotografie byla pořízena 12. listopadu a kromě servisní věže s mobilní plošinou je vlevo vidět i druhá mobilní vypouštěcí plošina.

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Úkolem rakety CZ-10A je vynést v prvním čtvrtletí roku 2027 novou kosmickou loď k ověření jejích systémů na nízké oběžné dráze Země. Během této mise se loď připojí k čínské kosmické stanici.
Tento klíčový letový test byl původně plánován na konec roku 2026. Navzdory mírnému zpoždění zůstává cílový termín pilotovaného přistání na Měsíci do roku 2030 neměnný.
Tento závazek potvrdil i hlavní konstruktér lunárního programu Wang Xiang, který na 7. sympoziu o pilotovaných kosmických letech v Pekingu, konaném na přelomu října a listopadu, představil aktuální detaily plánované série misí vedoucích k pilotovanému přistání na Měsíci.

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
První z nich se má uskutečnit v roce 2028. Nosná raketa má vynést k Měsíci bezpilotní lunární lander Lanyue. Cílem této premiérové mise je odzkoušení pohonného a naváděcího systému během sestupu na měsíční povrch, přičemž plánovaný scénář počítá i s následným vzletem z Měsíce.
Masivní mobilizace sil pro pilotovaný program si však vyžádala svou daň na poli robotického průzkumu. Na přelomu října a listopadu bylo oznámeno, že ambiciózní bezpilotní mise landeru Chang’e-8 byla odložena na neurčito. Vše nasvědčuje tomu, že poté, co byly robotické mise Chang’e-7 a Chang’e-8 oficiálně převedeny pod Úřad pro pilotované kosmické lety (CMSA), stal se harmonogram Chang’e-8 obětí interní redistribuce sil. Personál i finanční zdroje byly přednostně alokovány na urychlený vývoj landeru Lanyue pro lidskou posádku.
Že vývoj landeru Lanyue běží na plné obrátky, dokazuje i krok z 22. října. Úřad CMSA vydal veřejnou výzvu k podávání návrhů na vědecké náklady pro lander Lanyue se startem v roce 2028. Hmotnostní limit pro náklad každého žadatele je omezen maximálně na 50 kg a spotřeba energie do 100 W. Výzva je otevřená vládním agenturám, domácím univerzitám, výzkumným ústavům a komerčním firmám, přičemž uzávěrka přihlášek je stanovena na 1. března 2027. Náklady na vývoj a realizaci projektu budou financovány z vlastních zdrojů žadatele, samotnou dopravu na povrch Měsíce získají vybraní partneři zdarma. Žádosti musí být zaslány na Čínskou akademii věd, která je bude posuzovat.

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Pozoruhodné je, že podle starší prezentace z dubna 2025 měly tyto první tři lety původně jinou náplň. První start měl otestovat loď Mengzhou bez posádky na oběžné dráze Měsíce. Druhý start se měl zaměřit na zkušební přistání landeru Lanyue na Měsíci. Třetí misí pak měl být pilotovaný let lodi Mengzhou kolem Měsíce nebo na jeho oběžnou dráhu – šlo by tedy o ekvivalent americké mise Artemis II nebo Apollo 8.
Harmonogram v nejnovější prezentaci však žádnou pilotovanou misi podobnou letu Artemis II nebo Apollo 8 neobsahuje. To potvrzuje zákulisní informaci z května, podle níž byl tento pilotovaný let zrušen. Pro tradičně opatrný přístup Číňanů je to poněkud nezvyklý krok. Pokud CMSA skutečně plánuje jít při prvním pilotovaném letu k Měsíci rovnou na přistání, visí ve vzduchu otázka, zda bude tento harmonogram ještě přehodnocen. Z prezentace není zcela jasné ani to, zda loď Mengzhou projde pilotovaným testem na nízké oběžné dráze Země, například u čínské kosmické stanice. V prezentaci nebyl takový test zmíněn.
Myšlenka plnohodnotné, zcela automatizované bezpilotní generálky je sice koncepčně zajímavá, ale prezentovaný harmonogram se může ukázat jako příliš optimistický a zkušební pilotovaný let by se časem mohl do plánů vrátit.
Shodně s původním plánem z dubna 2025 má pilotovaná lunární mise podle současné prezentace využít čtvrtý a pátý start raket CZ-10. Po vynesení landeru Lanyue a následně pilotované lodi Mengzhou se obě tělesa mají setkat na oběžné dráze Měsíce. Po jejich spojení mají dva ze tří astronautů přestoupit z Mengzhou do Lanyue. Právě oni se mají stát prvními Číňany na Měsíci. V plánu je třídenní pobyt na povrchu s každodenními výstupy astronautů za účelem vědeckých a průzkumných aktivit. Po dokončení povrchové mise vzlétne Lanyue zpět na oběžnou dráhu, spojí se s mateřskou lodí a všichni tři astronauti se v lodi Mengzhou vrátí na Zemi.

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Ačkoli se rok 2029 ideálně shoduje s 80. výročím vzniku Čínské lidové republiky, což představuje silnou politickou motivaci, harmonogram startů raket CZ-10 je pro tento rok kvůli bezpilotní generálce extrémně napjatý. Jakýkoliv technický problém by při pevném závazku na rok 2029 znamenal politický problém.
Pokud by byl napsán pevný rok 2029年 jako u předchozí bezpilotní generálky, jakýkoli start po 31. prosinci 2029 by byl považován za selhání a nesplnění termínu. Zápis 2030年前 dává politikům a inženýrům manipulační prostor. V čínštině má totiž dvě interpretace, přičemž druhá interpretace je „do konce roku 2030“. Pokud dojde ke zpoždění a přistání proběhne v průběhu roku 2030, v čínském vnímání času se to stále dá obhájit pod hlavičkou této fráze, protože pomyslnou hraniční linií je rok 2030.
Z politického hlediska tak nikdo nemusí veřejně přiznávat nesplnění strategického cíle. Při případném zúžení termínu na rok 2030 stačí v čínském zápisu odebrat koncový znak a ponechat 2030年, což není považováno za formální revizi.

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Bude záviset na budoucích skluzech v jednotlivých programech. Například zkouška přečerpávání pohonných látek mezi dvěma loděmi Starship na nízké oběžné dráze Země byla před rokem plánována na červen 2026. Nyní je realizace tohoto důležitého milníku ve vývoji lunárního landeru pro americký program Artemis připravována na první čtvrtletí roku 2027. Pracovníci SpaceX a NASA očekávají, že test je naučí mnohému. Především by měl umožnit přesnější odhad nutného počtu tankovacích letů pro naplnění orbitálního depa a lunárního landeru Starship pro Artemis IV.
Test vyžaduje, aby v rychlém sledu startovala jedna Starship ze Starbase v Texasu a druhá z komplexu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Start z Floridy pro tento test je předběžně naplánován jako třetí start Starship z LC-39A. První start z tohoto vzletového komplexu se v současnosti očekává na konci prosince 2026 nebo lednu 2027.
Uskutečnění tří startů z Floridy do konce března 2027 se na první pohled nejeví nereálně. Mezi prvními dvěma orbitálními lety lodí Starship z texaského kosmodromu Starbase uběhlo pouhých 46 dní. K druhému plně orbitálnímu letu odstartovala Starship 13. listopadu. Loď otestovala na téměř kruhové oběžné dráze Země ve výšce přibližně 276 kilometrů svoji dlouhodobější funkčnost v kosmickém prostoru. Po skončení letu trvajícího 22,5 hodiny se Starship vrátila na rampu, kde byla zachycena jejími rameny.
Na třetí čtvrtletí roku 2027 je připravována pilotovaná mise Artemis III. NASA jí prezentuje jako klíčový zkušební let na nízké oběžné dráze Země. V průběhu tohoto letu se má kosmická loď Orion setkat a spojit s demonstrátory lunárních landerů Blue Moon Mark 2 a Starship od konkurenčních společností Blue Origin a SpaceX. Cílem mise je prověřit manévry přiblížení a dokování ještě předtím, než se NASA a vybraný komerční partner pokusí o samotné přistání u jižního pólu Měsíce při misi Artemis IV. K finálnímu výběru konkrétního typu landeru pro Artemis IV chce NASA přistoupit přibližně v době realizace mise Artemis III.
NASA rozpočítala let Artemis III na 14 dní. V případě špatného počasí, odkladů a podobně může být let prodloužen až na 17 dní.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Další raketou v sekvenci bude SLS, která vynese Orion na počáteční suborbitální eliptickou dráhu ve výšce 30 × 1806 kilometrů. Během prvního dne Orion přejde na stabilní oběžnou dráhu ve výšce asi 550 kilometrů. Posádka stráví první dva dny kontrolami Orionu a přípravou na setkání s Mark 2. Během této doby Orion sestoupí na dráhu ve výšce 439 kilometrů, na které se má setkat s demonstrátorem.
K setkání a spojení obou těles má dojít třetí den letu. V reálných podmínkách budou otestovány jejich navigační a komunikační systémy. Během následujících dvou dnů bude posádka uvnitř demonstrátoru hodnotit systémy podpory a řízení životních podmínek. Mimo jiné bude ověřováno, zda obytný modul demonstrátoru dokáže udržet správný tlak atmosféry. Budou také testovány nouzové scénáře a řízení spojených lodí.
Šestý den letu Orionu, po dokončení těchto zkoušek, odstartuje z Floridy Starship. Orion se odpojí od Mark 2 a upraví svoji dráhu na 382 kilometrů. Osmý den letu se Orion přiblíží k demonstrátoru landeru Starship a svým aktivním dokovacím uzlem se s ním spojí. Cílem společného letu je zkouška spojení a řízení spojeného komplexu. Starship nebude mít kabinu, takže posádka do ní nevstoupí. Po dvou hodinách společného letu se Orion odpojí.
Ve zbývajících dnech se posádka Orionu bude věnovat věnovat dalším zkouškám. Mezi cíle této části letu patří hodnocení skafandrů OCSS v nouzových scénářích, které nebylo během Artemis II dokončeno. Jde o zkoušky přežití ve skafandrech pro případ dehermetizace kabiny v průběhu příštího letu k Měsíci. Budou také provedeny testy dokovacích senzorů, akustická a tepelná měření a hodnocení komfortu uvnitř Orionu. Bude také provedena široká škála vědeckých a technologických demonstrací.
Vědecké cíle budou zaměřeny na lidské zdraví a biologické vědy, testování konceptů pro budoucí lunární mise a na řadu pozorování Země a Slunce. Při výzkumném programu zaměřeném na lidské zdraví bude posádka provádět zdravotní hodnocení v situacích, kdy nebude k dispozici řídicí středisko.

Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Blue Origin pokračuje v konstrukční výrobě hermetizovaného modulu, přičemž finální svařování by mělo být dokončeno do ledna 2027. Po dokončení modulu technici provedou tlakové testy, integrují komunikační systémy, systémy řízení letu a avioniku. NASA však upozornila na to, že kritickou cestou jsou výzvy v dodavatelském řetězci Mark 2-D, zejména avioniky. Až bude vše dokončeno, budou zahájeny pozemní testy systémů. Po dokončení integrace demonstrátoru a po následných testech by demonstrátor měl být podle Blue Origin v dubnu až květnu 2027 natankován a zapouzdřen.
NASA a Blue Origin neuvažují o změně nosné rakety pro Mark 2-D. Rozsáhlé konstrukční opravy vzletového komplexu LC-36A po květnovém výbuchu během statického zážehu už byly dokončeny a nejbližší start rakety New Glenn se očekává na leden 2027. Zatím není jasné, zda a jaký vliv bude mít na přípravu startu selhání nosné rakety Vulcan Centaur z 15. listopadu, která má v prvním stupni motory BE-4, v základu stejné jako ty, které pohánějí raketu New Glenn.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Po dokončení strukturálního spojení přešli technici k propojení elektrických a datových tras. To umožnilo palubním počítačům v centrálním stupni komunikovat s avionikou v pomocných boosterech. Dalším krokem v harmonogramu je příprava na komplexní integrované testování ITCO (Integrated Test and Check Out). Pod touto zkratkou se skrývají klíčové zkoušky rozhraní a datových toků mezi centrálním stupněm, boostery a systémy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1.
Tato fáze zahrnuje připojení obslužných ramen z věže mobilní plošiny k nosné raketě a následné testy těsnosti. Z věžové kostrukce bude směrem k centrálnímu stupni vyklopeno rameno CSITU (Core Stage Intertank Umbilical). Jeho plnicí hadice a datové kabely technici připojí do příslušných konektorů v intertanku. K přednímu lemu na horním konci centrálního stupně se pak přiblíží rameno CSFSU (Core Stage Forward Skirt Umbilical), zatímco stabilizaci celé rakety zajistí rameno VSS (Vehicle Stabilizer System). K samotné motorové sekci budou na závěr připojeny plnicí a odvětrávací trasy kapalného vodíku a kyslíku z čerpacích stojanů TSMU (Tail Service Mast Umbilicals), které se nacházejí na základně plošiny.
Během integrovaných testů ITCO projdou boostery a centrální stupeň funkční kontrolou kompatibility s pozemním řídicím komplexem. Součástí tohoto procesu bude například test ověření rozhraní IVT (Interface Verification Test) a integrované komunikační zkoušky řídicího střediska s palubními počítači rakety. Poté přijdou na řadu integrované inženýrské testy PSET (Program Specific Engineering Test) centrálního stupně, které nakonec završí identické prověrky PSET u obou pomocných boosterů.
Po dokončení těchto prověrek bude sestava SLS poprvé vyvezena na startovací rampu LC-39B, kde podstoupí zkušební tankování WDR (Wet Dress Rehearsal) centrálního stupně kapalným kyslíkem a vodíkem. NASA chce tento test provést ještě před koncem letošního roku. Test tankování umožní odzkoušet přepracovaný systém rychlého odpojení pozemních čerpacích hadic od centrálního stupně. NASA přistoupila k modernizaci systému po únicích kapalného vodíku, zaznamenaných před misemi Artemis I a II.
Jakmile bude zkouška úspěšně dokončena, bude raketa vrácena zpět do montážní budovy VAB k finální integraci. Ta bude zahrnovat především instalaci horních dílů rakety a samotné kosmické lodi Orion.

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Spacer je svařený a nyní by měl být natřený bílou barvou. Adaptér OSA už byl bílou barvou natřený a měla by probíhat instalace držáků a kabelů. Adaptér LVSA, který je zachycen na dva týdny staré fotografii, v té době procházel procesem odstranění koroze vzniklé během mnohaletého vystavení povětrnostním vlivům. Následovat bude nedestruktivní hodnocení LVSA. Po něm technici nanesou na vnitřní stěnu LVSA konverzní nátěr a na vnější stěnu základní nátěr, barvu a stříkanou tepelnou ochrannou pěnu. Spacer a oba adaptéry mají být odeslány na Kennedyho středisko začátkem příštího roku.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Vzhledem k napjatému harmonogramu přípravy Orionu je zahájení testů ve vakuové komoře klíčovým indikátorem aktuálního stavu připravenosti kosmické lodi. Po dokončení testů bude Orion vrácen do buňky FAST, kde proběhne jeho další příprava.
Pro porovnání, finální vyjmutí Orionu pro předchozí misi Artemis II ze stanoviště FAST po dokončení testů a přípravy proběhlo osm měsíců před jeho integrací na nosnou raketu SLS. V průběhu tohoto období byla na loď instalována čtyři křídla solárních panelů a servisní modul Orionu dostal ochranné aerodynamické odhazovatelné panely. V časovém úseku těchto osmi měsíců byl Orion převezen do tankovacího střediska MPPF k plnění palubních nádrží pohonnými látkami a nakonec do haly LASF, kde inženýři provedli montáž věže únikového systému LAS.
Zdroje informací:
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
https://www.cmse.gov.cn/
https://x.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HWraqBHacAAGbge.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HWDNr2JacAA32wl.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HV8z51QaIAA6e1L.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HWCiSj7bwAAaGi7.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HWPUp3nWUAAaEs9.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/Artemis%20III%20Con%20Ops/Artemis%20III%20Con%20Ops~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=60991.0;attach=2557649;image
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20261026-PH-FMX01_0010/KSC-20261026-PH-FMX01_0010~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HV51d8_X0AE_fmh.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20261108-PH-AJN01_0171/KSC-20261108-PH-AJN01_0171~medium.jpg








