Čínská komerční společnost LandSpace, která nabízí služby startů do kosmického prostoru, si výrazně upevnila svou pozici na trhu, když první stupeň její rakety ZhuQue-3 (Ču-čchüe-3) dokázal ve středu ráno místního času přistát. Raketa odstartovala 19. srpna v 1:35 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části země a šlo o její celkově druhý start. Po oddělení obou stupňů, ke kterému došlo více než dvě minuty po startu, zamířil první stupeň do vyhrazené přistávací oblasti v provincii Gansu. Přibližně osm minut po startu předvedl první stupeň vzorné motorické přistání. Videa sdílená na sociálních sítích ukazovala, že po přistání se u motorové sekce stupně objevil požár.
Možná právě plameny měly vliv na to, že se stupeň v neupřesněném čase po přistání skácel. Oheň mohl oslabit konstrukci jedné přistávací nohy.
První stupeň nosné rakety Zhuque-3 (Ču-čchüe) sice úspěšně přistál, ale následně (pravděpodobně včera nebo dnes) došlo k jeho pádu. Na vině bude pravděpodobně oslabení jedné z přistávacích noh, u které vznikl krátký požár. pic.twitter.com/FYgYuETlpe
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) August 21, 2026

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„Tato mise představuje pro Čínu historicky první pokus o záchranu prvního stupně orbitální rakety s využitím přistávacích nohou. Jde také o první čínský první stupeň, který byl zachráněn na pevnině,“ napsala firma LandSpace po misi a dodala: „Pro ZhuQue-3 jde o přelomový let, protože raketa přechází z fáze technologické demonstrace a ověřování do fáze praktického využití znovupoužitelnosti.“ Raketa ZhuQue-3 měří na výšku 76,6 metru, takže je o trochu vyšší než přibližně sedmdesátimetrový Falcon 9. Tato raketa svým vzhledem připomíná kombinaci již zmíněného Falconu 9 a Starship od SpaceX. Její povrch je tvořen nerezovou ocelí, podobně jako u Starship, a jako pohonnou směs používá kapalný kyslík a metan, opět stejně jako Starship. Přistává však na nohy jako Falcon 9. Raketa ZhuQue-3 využívá na prvním stupni devět raketových motorů TQ-12A a na jejím druhém stupni najdeme jeden motor TQ-15A upravený pro provoz ve vakuu.
Jak již bylo uvedeno výše, jednalo se o její druhý start a také druhý pokus o přistání, přičemž premiéra skončila havárií během závěrečné fáze pokusu o přistání. Podle webových stránek firmy byla LandSpace založena v roce 2015 a svůj první test vertikálního vzletu a vertikálního přistání provedla v lednu 2024. Plán v té době počítal s prvním startem ZhuQue-3 v roce 2025, což se nakonec podařilo stihnout, byť až v prosinci. Během premiérového letu se ZhuQue-3 sice podařilo dosáhnout oběžné dráhy, ovšem první stupeň čelil během pokusu o záchranu „abnormálnímu spalování“, jak uvedla zpravodajská agentura Xinhua.

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Překlad: ChatGPT
„Na základě letových údajů a technických zkušeností z letových zkoušek první rakety ZhuQue-3 zahrnuje druhá ZhuQue-3 řadu cílených optimalizací v klíčových fázích návratového letu,“ napsala LandSpace a dodala: „Schéma návratového manévru snižuje počet motorů používaných při přistávacím zážehu, dále zjednodušuje systém návrhu a zlepšuje spolehlivost. Palubní bezpečnostní systém a automatický systém ukončení letu (FTS) zavádějí bezpečnostní funkci pro předpověď místa dopadu a optimalizovanou strategii řízení návratu, čímž dále zvyšují bezpečnost a schopnost autonomního řízení při návratovém letu. V reakci na komplexní mechanické a tepelné prostředí během návratu prvního stupně byl přepracován a zesílen systém tepelné ochrany, aby odolal intenzivní zátěži a zahřívání při návratu, což dále zlepšuje přizpůsobitelnost nosiče okolnímu prostředí i spolehlivost při návratu.“
Firma LandSpace uvedla, že při středeční misi prověřila také svůj mechanismus pro držení a následné uvolnění nákladu. Zmínila rovněž, že tento let byl zkouškou pro „budoucí rozsáhlé vypouštění družicových sítí, rychlé hromadné vypouštění a zvýšení provozní efektivity.“ Sluší se ještě poznamenat, že firma LandSpace provozuje také jednorázovou raketu ZhuQue-2E, která od své premiéry v listopadu 2024 vzlétla šestkrát.

Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Úspěšné přistání posouvá firmu LandSpace do zatím velmi malého klubu poskytovatelů startů, kteří dosáhli motorického přistání prvního stupně se záměrem jeho opakovaného použití. Minulý měsíc se Čínské letecko-kosmické vědecko-technologické korporaci CASC podařilo uskutečnit premiérový start částečně znovupoužitelné rakety Dlouhý pochod 10B. Na rozdíl od přistávacích nohou používaných u ZhuQue-3 sází Dlouhý pochod 10B na mořskou plošinu vybavenou silnými lany, s jejichž pomocí byl první stupeň 10. července zachycen. Mezitím firma SpaceX pokračuje v cestě v čele snah o znovupoužitelnost raket. V úterý večer vyslala při misi pro budování sítě Starlink již 614. opakovaně použitý první stupeň.
Americká firma nyní disponuje 26 prvními stupni, které obsluhují celou flotilu Falconů 9 a Falconů Heavy. Mezi zmíněnými stupni najdeme i pět exemplářů, které mají za sebou nejméně 30 startů, přičemž nejnovější mezi ně přibyl ve čtvrtek. Blue Origin vstoupila do zmíněného klubu znovupoužitelné kosmické techniky v roce 2025 s raketou New Glenn. Při lednové premiéře ještě přistání nevyšlo, ale při druhém letu v listopadu už se podařilo. New Glenn je však momentálně uzemněn kvůli anomálii na kyslíkovém ventilu raketového motoru BE-4, která 28. května letošního roku způsobila výbuch rakety na startovní rampě. Další americké firmy věří, že se i jim podaří prokázat schopnost znovupoužitelnosti u středně silných raket – ať už jde o Eclipse od Firefly Aerospace, Terran-R od Relativity Space, Neutron od Rocket Lab či Nova od Stoke Space. Tyto firmy cílí na premiéry svých raket převážně v příštím roce.
ZhuQue-3 Y2 Launch Mission Recap
– The Return of ZhuQue | 朱雀归来 pic.twitter.com/MYAJBo6hQj
— LandSpace (@LandSpace_Tech) August 19, 2026
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/08/20260819_LandSpace_booster_landing.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HQC8toGbUAA_Xrc?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HQC8uWDaQAAvNya?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/08/20260819_Starlink_17-50_liftoff.jpeg