Čínská komerční společnost LandSpace, která nabízí služby startů do kosmického prostoru, si výrazně upevnila svou pozici na trhu, když první stupeň její rakety ZhuQue-3 (Ču-čchüe-3) dokázal ve středu ráno místního času přistát. Raketa odstartovala 19. srpna v 1:35 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části země a šlo o její celkově druhý start. Po oddělení obou stupňů, ke kterému došlo více než dvě minuty po startu, zamířil první stupeň do vyhrazené přistávací oblasti v provincii Gansu. Přibližně osm minut po startu předvedl první stupeň vzorné motorické přistání. Videa sdílená na sociálních sítích ukazovala, že po přistání se u motorové sekce stupně objevil požár.
Možná právě plameny měly vliv na to, že se stupeň v neupřesněném čase po přistání skácel. Oheň mohl oslabit konstrukci jedné přistávací nohy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„Tato mise představuje pro Čínu historicky první pokus o záchranu prvního stupně orbitální rakety s využitím přistávacích nohou. Jde také o první čínský první stupeň, který byl zachráněn na pevnině,“ napsala firma LandSpace po misi a dodala: „Pro ZhuQue-3 jde o přelomový let, protože raketa přechází z fáze technologické demonstrace a ověřování do fáze praktického využití znovupoužitelnosti.“ Raketa ZhuQue-3 měří na výšku 76,6 metru, takže je o trochu vyšší než přibližně sedmdesátimetrový Falcon 9. Tato raketa svým vzhledem připomíná kombinaci již zmíněného Falconu 9 a Starship od SpaceX. Její povrch je tvořen nerezovou ocelí, podobně jako u Starship, a jako pohonnou směs používá kapalný kyslík a metan, opět stejně jako Starship. Přistává však na nohy jako Falcon 9. Raketa ZhuQue-3 využívá na prvním stupni devět raketových motorů TQ-12A a na jejím druhém stupni najdeme jeden motor TQ-15A upravený pro provoz ve vakuu.
Jak již bylo uvedeno výše, jednalo se o její druhý start a také druhý pokus o přistání, přičemž premiéra skončila havárií během závěrečné fáze pokusu o přistání. Podle webových stránek firmy byla LandSpace založena v roce 2015 a svůj první test vertikálního vzletu a vertikálního přistání provedla v lednu 2024. Plán v té době počítal s prvním startem ZhuQue-3 v roce 2025, což se nakonec podařilo stihnout, byť až v prosinci. Během premiérového letu se ZhuQue-3 sice podařilo dosáhnout oběžné dráhy, ovšem první stupeň čelil během pokusu o záchranu „abnormálnímu spalování“, jak uvedla zpravodajská agentura Xinhua.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Překlad: ChatGPT
„Na základě letových údajů a technických zkušeností z letových zkoušek první rakety ZhuQue-3 zahrnuje druhá ZhuQue-3 řadu cílených optimalizací v klíčových fázích návratového letu,“ napsala LandSpace a dodala: „Schéma návratového manévru snižuje počet motorů používaných při přistávacím zážehu, dále zjednodušuje systém návrhu a zlepšuje spolehlivost. Palubní bezpečnostní systém a automatický systém ukončení letu (FTS) zavádějí bezpečnostní funkci pro předpověď místa dopadu a optimalizovanou strategii řízení návratu, čímž dále zvyšují bezpečnost a schopnost autonomního řízení při návratovém letu. V reakci na komplexní mechanické a tepelné prostředí během návratu prvního stupně byl přepracován a zesílen systém tepelné ochrany, aby odolal intenzivní zátěži a zahřívání při návratu, což dále zlepšuje přizpůsobitelnost nosiče okolnímu prostředí i spolehlivost při návratu.“
Firma LandSpace uvedla, že při středeční misi prověřila také svůj mechanismus pro držení a následné uvolnění nákladu. Zmínila rovněž, že tento let byl zkouškou pro „budoucí rozsáhlé vypouštění družicových sítí, rychlé hromadné vypouštění a zvýšení provozní efektivity.“ Sluší se ještě poznamenat, že firma LandSpace provozuje také jednorázovou raketu ZhuQue-2E, která od své premiéry v listopadu 2024 vzlétla šestkrát.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Úspěšné přistání posouvá firmu LandSpace do zatím velmi malého klubu poskytovatelů startů, kteří dosáhli motorického přistání prvního stupně se záměrem jeho opakovaného použití. Minulý měsíc se Čínské letecko-kosmické vědecko-technologické korporaci CASC podařilo uskutečnit premiérový start částečně znovupoužitelné rakety Dlouhý pochod 10B. Na rozdíl od přistávacích nohou používaných u ZhuQue-3 sází Dlouhý pochod 10B na mořskou plošinu vybavenou silnými lany, s jejichž pomocí byl první stupeň 10. července zachycen. Mezitím firma SpaceX pokračuje v cestě v čele snah o znovupoužitelnost raket. V úterý večer vyslala při misi pro budování sítě Starlink již 614. opakovaně použitý první stupeň.
Americká firma nyní disponuje 26 prvními stupni, které obsluhují celou flotilu Falconů 9 a Falconů Heavy. Mezi zmíněnými stupni najdeme i pět exemplářů, které mají za sebou nejméně 30 startů, přičemž nejnovější mezi ně přibyl ve čtvrtek. Blue Origin vstoupila do zmíněného klubu znovupoužitelné kosmické techniky v roce 2025 s raketou New Glenn. Při lednové premiéře ještě přistání nevyšlo, ale při druhém letu v listopadu už se podařilo. New Glenn je však momentálně uzemněn kvůli anomálii na kyslíkovém ventilu raketového motoru BE-4, která 28. května letošního roku způsobila výbuch rakety na startovní rampě. Další americké firmy věří, že se i jim podaří prokázat schopnost znovupoužitelnosti u středně silných raket – ať už jde o Eclipse od Firefly Aerospace, Terran-R od Relativity Space, Neutron od Rocket Lab či Nova od Stoke Space. Tyto firmy cílí na premiéry svých raket převážně v příštím roce.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/08/20260819_LandSpace_booster_landing.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HQC8toGbUAA_Xrc?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HQC8uWDaQAAvNya?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/08/20260819_Starlink_17-50_liftoff.jpeg
super, tesim sa. v kratkej dobe im vysli dve pristatia, na vode-lanach a teraz falcon style. zvlastne ze si to takto rozdelili.
tesim sa, ked vychytaju aj vyrobny proces a budu mat gigafactory s naskladanymi kusmi. so svojim knowhow to mozu byt o par rokov zavody v tom, kto vypusti tyzdenne viac rakiet, co je pre vesmirnu ekonomiku len dobre.
Pro vesmírnou ekonomoku asi dobře. Pro atmosféru Země už tolik ne. Otázka stojí, kdo spálí víc metanu.
Atmosféra není problém. Počet startů je pořád relativně malý. Hlavní problém je obrovské množství satelitů na vysoké dráze, odkud se na rozdíl od Starlinků špatně klesá ke shoření do atmosféry. Co s tím chce Čína dělat?
Je to Čína, takže nic dobrého pro nás.
Toho bych se asi úplně nebál. Jinak na dotaz se dá odpovědět poměrně jednoduše – Starship je výrazně větší než ZQ-3 a má také létat výrazně častěji. Není to však jen o těchto dvou hráčích. Metaloxové rakety rostou po celém světě jako houby po dešti.
Tak se mi zdá, že z Čínských raket vždycky odpadávají velké kusy ledu. Nebo ne?
Někdy jde o led, ale často se jedná o desky izolačního materiálu (něco jako polystyren), které před startem zajišťují tepelnou pohodu pohonných látek v nádržích či nákladu pod aerodynamickým krytem. Při startu pak mohou vlivem vibrací a aerodynamického odporu opadat.
Pro komerční společnost LandSpace samozřejmě opět obrovský úspěch, navíc s vynesením satelitu Honghu-3 už začíná Rumělkový pták – 3 plnit své předpoklady.
Navíc „konečně“ až při druhém startu dokázal 1.stupeň opět přistát.
To, že používá stejnou koncepci jako SpaceX znamená, že bude muset řešit i stejné problémy s přistáním na betonové přistávací ploše i na mořské plošině.
I když státní CALT s řadou CZ-10 nohy nepoužívá, tak SAST u řady CZ-12A a CZ-12B asi bude.
Rozhodně v rámci povinné spolupráce jsou povinni si vzájemně sdílet svá data.
Takže i přes různá zdržení (problémy s ZhuQue-2E a upřednostnění CZ-10B v řadě), společnost LandSpace očekává, že do konce roku odstartuje ZhuQue-3 Y3 a jeho 1.stupeň úspěšně přistane, aby mohl být opětovně použit v některém z následujících letů. LandSpace v současné době připravuje v halách kromě ZhuQue-3 Y3 i ZhuQue-3 Y4.
Falconu devět – jako by z oka vypadl 🙂
Na první pohled možná, ale další rozdíly jsou značné. Například tělo je z nerezové oceli a palivem je kapalný metan, to jsou hlavní rozdíly oproti Falocnu 9.