Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
Výzkumníci zodpovědní za tento objev říkají, že tyto typy volně letících planet by mohly být napříč naší galaxií mnohem hojnější, než si myslíme. „Teoretické studie vzniku planetárních systémů naznačuje, že by v Mléčné dráze měly být velmi hojné. Dokonce by jejich počet mohl několikanásobně přesáhnout počet hvězd v naší galaxii,“ uvedl pro portál Space.com spoluautor studie, Andrzej Udalski, astrofyzik z Varšavské univerzity v Polsku. Více dat o tuláckých planetách by mohlo osvítit, jak všechny planety vznikají i to, jak a které druhy se stanou tuláckými. Dřívější výzkumy naznačovaly, že chaotické interakce mezi světy v časné fázi vývoje planetárních systémů kolem hvězd mohou „vyšťouchnout“ planetu pryč. V okolí prolétávající hvězdy mohou narušit planetární systémy a odhodit světy do prázdnoty. Kromě toho se však některé tulácké planety mohou zformovat samy ze stejného mračna prachu a plynu, který dává vzniknout hvězdám.
Limitací použití takového gravitačního mikročočkování k detekci tuláckých planet je, že tato metoda sama o sobě nedokáže odhalit, jak vzdálené tyto světy jsou. Tím pádem je složité určit i další vlastnosti těchto planet, jako je třeba jejich hmotnost. Z tohoto důvodu zůstává mnoho věcí o tuláckých planetách v rovině spekulací. Astronomové nemohli ani s jistotou potvrdit, že se skutečně jedná o planety a ne o nějaké hmotnější typy těles, jako jsou například „nepovedené“ hvězdy známé jako hnědí trpaslíci.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
Nyní astronomové nejenže detekovali tuláckou planetu, ale také dokázali určit její vzdálenost i hmotnost. Když se podíváme na událost, která bývá označována KMT-2024-BLG-0792 i jako OGLE-2024-BLG-0516, ze dvou různých úhlů pohledu, vědci mohli v podstatě provést triangulaci její vzdálenosti od Země. Jakmile měli lepší představu o vzdálenosti planety od Země, mohli odhadnout její hmotnost podle toho, jak dlouho dokázalo její gravitační pole ovlivňovat světlo, které astronomové viděli.
„Náš objev nabízí další důkaz, že Galaxie může tuláckými planetami doslova hemžit,“ zmínil spoluautor studie, Subo Dong, profesor astronomie na Pekingské univerzitě. Příští generace kosmických teleskopů možná bude schopna detekovat ještě více tuláckých planet. Kupříkladu chystaný Nancy Grace Roman Space Telescope, který má startovat ještě letos, bude skenovat obří pruhy oblohy v infračervené části spektra tisícinásobněkrát rychleji než Hubbleův teleskop. Čínská družice Earth 2.0, která má startovat v roce 2028, bude také pátrat po volně se pohybujících planetách. „Budoucnost volně se pohybujících planet vypadá velmi nadějně,“ zhodnotil Andrzej Udalski. Vědci podrobně popsali své objevy v článku publikovaném 1. ledna v časopise Science.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/Cbr2QUzqwxbjEbBPJMyFhB-970-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/LikE7qfP5inCLqFX9QeV7f.gif
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/bnQggsGhJRLzAbB7HLyynB-1200-80.jpg.webp
