Lidstvo má k dispozici technologie k tomu, aby vyslalo průletovou sondu k mezihvězdnému objektu, který prolétává Sluneční soustavou. Tak hovoří nová studie a říká, že jsme této možnosti mohli využít už u komety 3I/ATLAS. Průletová průzkumná mise mezihvězdného objektu je „realizovatelná a dostupná“, shrnují vědci ze SWRI (Southwest Research Institute), kteří studii vedli. „Trajektorie 3I/ATLAS je v pronásledovatelném dosahu misí, které jsme navrhli,“ shrnuje Matthew Freeman, projektový manažer studie a ředitel oddělení kosmické přístrojové techniky na SWRI.
Bohužel však dostat sondu na oběžnou dráhu kolem objektu, jako je 3I/ATLAS pro podrobnější studium, není momentálně možné, což je způsobeno tím, jak rychle se takoví návštěvníci pohybují vůči původním objektům Sluneční soustavy. Mezihvězdné objekty se pohybují po hyperbolických trajektoriích, což znamená, že do okolí Slunce pouze vletí a pak jej zase opustí, aniž by kolem naší hvězdy obíhali.

Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
Nově zveřejněný návrh mise od SWRI je pouze návrhem a neznamená, že taková kosmická sonda bude financována NASA nebo jinou organizací. SWRI však tvrdí, že položení základů již nyní by vědcům v budoucnu umožnilo relativně snadný přístup ke kometám z jiných hvězdných soustav, aniž bychom museli opustit naši Sluneční soustavu. Průlet kolem mezihvězdných objektů by „poskytl bezprecedentní poznatky o složení, struktuře a vlastnostech těchto objektů a výrazně rozšířil naše chápání procesů tvorby pevných těles v jiných hvězdných soustavách,“ sděluje Alan Stern, viceprezident SWRI a vedoucí výzkumného projektu. Stern je asi nejvíce znám tím, že byl hlavním řešitelem mise New Horizons agentury NASA, která v roce 2015 jako první lidský výtvor navštívila Pluto, než se vydala dále od Slunce ke studiu menších těles.
Kometa 3I/ATLAS je třetím potvrzeným mezihvězdným objektem, který proletěl naší Sluneční soustavou. První byla v roce 2017 kometa 1I/Oumuamua, druhou pak v roce 2019 kometa 2I/Borisov. Písmeno I v jejich názvu odkazu na anglické slovo Interstellar, tedy mezihvězdný. Číslo pak udává pořadí objevu mezi těmito objekty. Mezihvězdní návštěvníci byli až doposud těžko k nalezení, ale nové možnosti přicházejí rychle. Experti ze SWRI říkají, že novější celooblohové přehlídky, jako je třeba Vera C. Rubin Observatory mohou v průběhu dalšího desetiletí učinit mezihvězdné objevy četnějšími.
Nové prohlášení SWRI říká, že každoročně se ke Slunce přiblíží četné množství mezihvězdných objektů, které proniknou blíže, než kde obíhá Země, zatímco až 10 000 takových objektů se může přiblížit na úroveň oběžné dráhy Neptunu, který krouží zhruba 30× dál od Slunce, než naše planeta. Připomeňme, že Země obíhá zhruba 150 milionů kilometrů od Slunce. S těmito parametry vytvořili odborníci ze SWRI software, který vytvořil reprezentativní, ale umělou populaci mezihvězdných objektů. U každého pak počítal, kolik energie by bylo potřeba, aby sonda opustila zemi a k danému tělesu se přiblížila.
Studie ukázala, že průlety jsou nejen proveditelné, ale „v mnoha případech by vyžadovaly méně zdrojů pro start a změnu rychlosti během letu než mnoho jiných misí do Sluneční soustavy“, uvádí se v prohlášení. Následně byly odhadnuty náklady a užitečná vybavení s myšlenkou, že koncept mise „by mohl být později navržen NASA“. (Prohlášení SWRI neposkytlo podrobnosti o pravděpodobných nákladech mise a studie je interní záležitostí organizace; zjevně nebyla předložena k publikování v odborném časopise.)
Budoucí sonda by mohla plnit vědecké úkoly jako je třeba zmapování fyzikálních vlastností mezihvězdného objektu, aby bylo možné zjistit více o tom, jak vznikl a jak se vyvíjel. Sonda by mohla také studovat jeho chemické složení, aby bylo možné lépe určit, odkud objekt pochází. Další výzkumy by se mohly zaměřit na koma, či možná spíše jemnou exosféru materiálu sublimujícího z povrchu, když se mezihvězdný návštěvník přiblíží více ke Slunci a začne se ohřívat. Nedávný přílet komety 3I/ATLAS „ještě více posiluje argumenty“ pro návštěvu mezihvězdných objektů, tvrdí Mark Tapely, specialista na orbitální mechaniku ze SWRI a dodává: „Ukázali jsme, že to nevyžaduje nic složitějšího než technologie a startovací výkon, které NASA již použila při svých misích.“
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/66btdrF8gQ5pBVSgWqtZzZ-970-80.png.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/i2vLCvEcWvTT822qgrMw4k.jpg
úplně se nabízí, aby se tohoto konceptu chopila ESA .) První přistání na kometě korunované prvním studiem a později snad i přistáním na interstellárním objektu by mohl být zajímavý vědecký projekt… poslat lander a „nastoupit jak do rychlíku, který vás ze sluneční soustavy zdarma odveze neznámo kam“ 😀