Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety CZ-6A, rekordní použití prvního stupně Falconu 9, či pro někoho rozporuplný suborbitální let zařízení New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Z Kalifornie odstartoval Minotaur IV po 14 letech

V týdnu jsme se dočkali celkem vzácného startu. Společnost Northrop Grumman uskutečnila z Kalifornského kosmodromu Vandenberg první start rakety Minotaur IV po téměř 14 letech. Na palubě čtyřstupňové rakety byl náklad označený jako NROL-174, jehož zákazníkem byl Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství (NRO).

Start z rampy Space Launch Complex 8 (SLC-8) se uskutečnil 16. dubna ve 21:33 SELČ. Úřad NRO sice před startem neposkytl informaci o připravovaném startu a ani nepřipravil přímý přenos odpočítávání do startu, nicméně kamera řízená programem ALERTCalifornia Kalifornské univerzity (UC) v San Diegu zachytila vzlet nosiče. Ostatně, jak je pro mise NRO typické, není známo ani to, co je konkrétně vysláno na oběžnou dráhu. V tiskové zprávě před startem agentura pro shromažďování zpravodajských informací uvedla, že NROL-174 se skládá z „několika užitečných nákladů zařazených do kategorie národní bezpečnosti, navržených, postavených a provozovaných NRO“. Záznam startu si můžete pustit zde.

„Tento start je důkazem toho, čeho je schopen americký průmysl v oblasti národní bezpečnosti,“ uvedla v prohlášení po startu Laura Robinson, zástupkyně ředitele úřadu NRO pro kosmické nosiče a ředitelka mise NROL-174. „Raketa Minotaur IV, která vynesla misi NROL-174, byla kdysi ICBM Peacekeeper, která byla nepřetržitě na stráži pro případný jaderný konflikt a podporovala jaderné odstrašení naší země. Nyní byla upravena pro starty do kosmického prostoru a dokončila svou poslední misi, při níž vynesla na oběžnou dráhu náklad důležitý pro národní bezpečnost, což je zásluha desetiletí trvajícího nasazení těch, kteří se podíleli na počátečním vývoji, údržbě a provozu rakety a na její inovativní přeměně na raketu Minotaur IV. Byla to skutečně týmová práce.“ Ocenění si zasloužil i fakt, že společnost dokázala po čtrnácti letech připravit rampu na vzlet tohoto nosiče. Rampa pro Minotaury je však poměrně jednoduchá, což je důsledkem původního určení mezikontinentální střely Peacekeeper. V případě potřeby je dokonce možné využít mobilní odpalovací rampu a startovat skutečně odkudkoli ve Spojených státech. Tato možnost však zatím nebyla použita.

První tři stupně rakety Minotaur IV tvoří motory na pevné pohonné látky převzaté z vyřazených mezikontinentálních balistických raket (ICBM) Peacekeeper a čtvrtý stupeň je komerční a také spaluje pevné pohonné látky. Všechny tyto stupně pracují při svém zážehu průměrně jednu minutu. Trysky motorů jsou řiditelné a umožňují tak vektorovat tah. Raketa je schopna při startu z Vandenbergovy základny vynést až 1320 kg užitečného nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země. První raketa Minotaur IV odstartovala 22. dubna 2010 z rampy SLC-8 a dosud odtud odstartovaly tři další Minotaury IV. Naposledy to bylo kvůli misi NROL-66, která proběhla 6. února 2011, ještě v době, kdy raketu provozovala společnost Orbital Sciences Corporation. Ta se 29. dubna 2014 spojila s obranným a leteckým sektorem společnosti Alliant Techsystems a vznikla Orbital ATK. Společnost Northrop Grumman oznámila svůj záměr převzít Orbital ATK za 9,2 miliardy dolarů v září 2017, přičemž v prosinci 2018 byla transakce schválena Federální obchodní komisí.

Raketa Minotaur IV byla pořízena pro misi NROL-174 v rámci programu RSLP (Rocket Systems Launch Program). Tento program spadá pod smlouvy Orbital/Suborbital Program-3 (OSP-3), které řídí Velitelství kosmických systémů (SSC) amerických kosmických sil. „RSLP je obdobou programu SSC a zaměřuje se na trh nosičů s nízkou nosností,“ píše NRO v tiskové zprávě před startem. „RSLP vypouští především rizikovější experimentální, výzkumné a vývojové a operační mise.“ Program OSP-3 byl založen koncem roku 2012. Poslední objednání mise v rámci tohoto programu proběhlo v listopadu 2019, což bylo měsíc po založení kontraktu OSP-4, který je otevřen dalším novým zadáním. Vypuštění se provádí pomocí smluv s pevně stanovenou cenou pro každou misi. Na tyto mise je stanovena maximální hodnota kontraktu na 900 milionů dolarů.

„Vynikající start. Byl to náš třetí start rakety Minotaur pro NRO od července 2020 a stejně jako tehdy byla i tato mise jako z učebnice – tedy opravdu vynikající,“ řekl podplukovník Steve Hendershot, vedoucí SSC. „S našimi partnery v NRO máme skvělé vztahy a při sledování dnešního startu jste viděli, jak se nám týmová práce, disciplína a důvěra silně vyplácí.“

Jedním z unikátních aspektů programu Minotaur je, že nosič lze vypouštět z mnoha míst na Zemi. Po svém suborbitálním debutu v konfiguraci Minotaur IV Lite, který proběhl 22. dubna 2010, vypustila společnost Orbital Sciences Corporation v září téhož roku Minotaur IV z SLC-8 na Vandenbergově základně. Následovala mise S26 (STP-S-26) v rámci kosmického testovacího programu ministerstva obrany na kosmodromu Kodiak na Aljašce v listopadu 2010. Při ní byla použita raketa Minotaur IV. Následoval další suborbitální let na SLC-8 s raketou Minotaur IV Lite 11. srpna 2011 a poté mise TacSat-4, při níž 27. září 2011 z Kodiaku odstartovala konfigurace Minotaur IV+. Do dalšího startu Minotauru IV 26. srpna 2017 uplynulo téměř šest let. Tehdy to byl první start rakety ze základny Cape Canaveral a její rampy Space Launch Complex 46 (později využívané raketou Rocket 3 společnosti Astra Space). Po misi NROL-174 jsou v plánu nejméně dva další starty raket Minotaur v tomto roce. Oba by měly proběhnout ze základny Vandenberg.

Na závěr ještě připojujeme příspěvek Michala Václavíka na síti X, který teoretizoval ohledně možnosti vynášeného nákladu při startu v tomto týdnu.

Jejich účel nebyl oficiálně oznámen, ale je zde možná spojitost s misí NROL-129 z července 2020. Včerejší start byl také prvním kosmickým startem z rampy SLC-8 od roku 2011. pic.twitter.com/y0h1dJj8qp

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) April 17, 2025

Kosmický přehled týdne:

V sobotu v 00:51 SELČ vyslala Čína šest experimentálních družic řady Shiyan na oběžnou dráhu pomocí rakety CZ-6A. Start proběhl z Taiyuan Satellite Launch Center, který je v severní Číně. Čína neuvedla žádné podrobnosti o nákladu. Zaznělo pouze, že vypuštěné družice se používají hlavně pro detekci kosmického prostředí a provádějí související technologické testy. Tento obecný popis je typický pro sérii Shiyan, kterou někteří západní analytici považují za sérii technologických družic, určených k testování nových technologií, hrajících roli v ranných fázích vývoje kosmických systémů. Americké kosmické síly katalogizovaly družice na oběžné dráze o parametrech 1 000 × 1 010 kilometrů nad Zemí se sklonem 99,7 stupně k rovníku. Horní stupeň byl ponechán na oběžné dráze 834 × 990 km. 50 metrů vysoká raketa o hmotnosti 530 tun je prvním a zatím jediným čínským kosmickým nosičem, který má centrální stupeň na kapalné palivo doplněný bočními motory na tuhé pohonné látky. Raketa má nosnost 4 500 kilogramů na 700 km vysokou sun-synchronní dráhu. Má vyhrazenou rampu na kosmodromu Taiyuan. Raketa má za sebou jedenáctý let, přičemž první start proběhl v roce 2022.

V tuto neděli v 03:20 SELČ přistála kosmická loď Sojuz MS-26 za pomoci svého padáku ve stepi Kazachstánu, jihovýchodně od města Džezkazgan. Z pobytu, který trval 220 dnů, se tak vrátili dva Rusové – Alexej Ovčinin a Ivan Vagner a také americký astronaut Donald Pettit. Okamžik přistání si můžete prohlédnout v tomto videu. Pettit má za sebou již čtvrtý let a v kosmickém prostoru tak celkově pobyl úctyhodných 590 dní. Ovčinin letěl také počtvrté a má dokonce ještě o 5 dní více – 595 dní strávených v kosmickém prostoru. Pro Vagnera to byla druhá cesta do kosmu a celkově nasbíral 416 dní v kosmickém prostoru.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech článků, které na Kosmonautixu vyšly v uplynulém týdnu. Pojďme na to. Začali jsme tím, že jsme vám přinesli zprávu o tom, že Hubbleův kosmický dalekohled s mimořádnou přesností změřil dobu rotace Uranu. Inženýři z Evropské kosmické agentury, konkrétně z jejího oddělení pro Radiofrekvenční vybavení a technologie, úspěšně otestovali nový koncept pro tzv. rádiový beamforming. Živě jste mohli sledovat suborbitální let stroje New Shepard s čistě dámskou posádkou na palubě. I v dubnu jste se dočkali měsíčního shrnutí příprav a stavby stanice Gateway, která má být umístěna na oběžné dráze kolem Měsíce. 12. března se evropská sonda Hera dočkala svého jediného plánovaného gravitačního manévru, když prolétla skoro 5 000 km nad povrchem Marsu. Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělily v průběhu týdne americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Komerční kosmická stanice Orbital Reef od firmy Blue Origin, která vzniká s podporou NASA, nedávno prošla milníkem v podobě testů se zapojením lidí. 32. zásobovací mise od firmy SpaceX k Mezinárodní kosmické stanici by měla odstartovat z Kennedyho kosmického střediska už 21. dubna. Na palubě bude celá řada zajímavých nákladů a experimentů. 16. dubna otřásla areálem firmy Northrop Grumman v Promontory silná exploze. Výbuch zdemoloval jednu budovu v lokalitě, kde se testují raketové motory na tuhé pohonné látky. Evropská mise Biomass má 29. dubna odstartovat z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně a nyní prošla dalším důležitým milníkem. Družice je nyní již uzavřena v ochranném aerodynamickém krytu rakety Vega-C. V sobotu jsme se těšili na start rakety Falcon 9 s družicemi konstelace Starshield. Start byl však odložen na neděli ve 14:29 SELČ. Jedním z opravdu zajímavých nákladů, které poveze Dragon k ISS je evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space). Na ten jsme se podívali podrobněji. Na závěr týdne jsme mohli živě sledovat přistání lodě Sojuz MS-26.

Snímek týdne:

Níže přiložená fotografie, kterou zveřejnila společnost SpaceX na svém účtu na síti X, dokumentuje vlastně docela nezajímavý let, co se nákladu týká. Při startu, který proběhl 14. dubna, bylo vyneseno 27 (sic!) družic konstelace Starlink, což už málokoho zaujme. Přesto se jednalo o let, který opět posunul laťku ve vícenásobném použití prvních stupňů raket Falcon 9. Stupeň B1064 totiž vzlétl a úspěšně přistál již po dvacáté sedmé! Poprvé startoval 3. června 2021, kdy vynesl nákladní Dragon na misi CRS-22. Od té doby startoval se šestnácti várkami družic Starlink, vynesl dvě pilotované mise (Crew-2 a Crew-3) a třeba i družici systému GPS.

Video týdne:

Video týdne tentokrát nebude z dlouhodobého pobytu v kosmického prostoru, ale jen z jeho letmé návštěvy. Čtrnáctého dubna proběhl další let raketového suborbitálního zařízení New Shepard od společnosti Blue Origin s pořadovým číslem 32. Let to byl „pilotovaný“ ve smyslu, že na palubě byla posádka. Tentokrát se svezlo šest žen a to konkrétně Aisha Bowe, Amanda Nguyễn, Gayle King, Katy Perry, Kerianne Flynn, a Lauren Sánchez. Zcela výjimečně se však tento let dostal do běžných médií a to nejen skutečností, že na palubě byly výhradně ženy, ale diskuze se tentokrát nesla mnoha směry. Od ekonomických aspektů podobných letů v době, kdy USA masivně škrtají napříč všemi patry činnosti státu (včetně vědy), až po otázku ekologických dopadů těchto krátkých letů, přičemž právě tento se asi nejvíce blížil pojmu turistický. Mnozí zase upozorňovali na to, že fakt, že je dnes možné uspořádat suborbitální skok se zcela neprofesionální posádkou a uskutečnit tak běžný turistický let, je důkazem pokroku v oblasti bezpečnosti raketové techniky. Z kosmonautického hlediska bylo zajímavé drobné zaváhání přistávajícího prvního stupně, který nakonec dosedl poměrně daleko od středu přistávací plochy, ale stále na vyhrazené ploše.

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/04/20250417_NROL-174_liftoff.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/04/20250416_NROL-174_Logo.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/08/DICEFqfWAAEFqXi.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GoeN_-iX0AA5uaR?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Go4AOfOXYAA2ZAT?format=jpg&name=large