Pokud vše proběhne v pořádku, může se už zítra přepsat historie pilotované kosmonautiky. Kosmická loď Crew Dragon by totiž měla v rámci mise Fram2 letět na polární oběžnou dráhu, což zatím žádná loď s posádkou nezažila. Na palubě Crew Dragonu bude čtyřčlenná amatérská posádka, kterou povede čínsko-maltský podnikatel Chun Wang. První stupně raket Falcon 9 se poslední dobou při startech s loděmi Dragon 2. generace vrací na pevninu, ovšem tentokrát dojde k pokusu o přistání na mořské plošině ASOG. Pokud Vás neodradí brzká ranní hodina, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Závěrečný přehled Fram2:
Čas a datum startu: 1. dubna v 3:46 SELČ
Startovní okno: 3:46 – 8:26
Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida
Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1085, který poletí pošesté)
Primární náklad: Kosmická loď Crew Dragon
Hmotnost nákladu: ~12 000 kg
Cílová dráha: Nízká polární oběžná dráha Země
První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 3:30 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GmrBHoyaMAAhkxf?format=jpg&name=4096×4096
Možná hloupý, ale stále dotaz, pokud letí na polární dráhu, bude možné pozorovat u nás v republice po startu? Oddělení stupňů nějaký efekt, jinak to většinou letí více spodem, jižněji od nás. Jasně, že je tam vliv počasí a výška trajektorie , ale nevím zda se dá někde dohledat trajektorie letu před startem. Družice nebo satelity jejich záblesky lze vidět to vím, kolikrát letí někde nad beneluxem a lze je pozorovat.
Podle obrázku nikoliv. Počítám že start na cílovou dráhu bude podobný.
Přímo po startu, oddělení druhého stupně od lodi určitě vidět nebude, to všechno proběhne hned po navedení na oběžnou dráhu, tj. asi někde nad jižním Atlantikem popř. nad Antarktidou. Otázkou je, kam pak chtějí shodit druhý stupeň a kdy, při běžných startech ho „uklízí“ do Indického oceánu, což by tady možná šlo na prvním oběhu nebo pak pár oběhů počkat, až se Země pod oběžnou rovinou dost pootočí. A tak na druhém, třetím oběhu by ve směru z jihu na sever mohli přelétat cca nad námi. Pokud by to bylo ještě před deorbitací druhého stupně, tak by to mohly být dvě tečky za sebou :-).
Hloupý rozhodně není. Jelikož jer na polární dráze, tak přes Evropu dříve či později přeletí (i opakovaně). Jen to bude až delší dobu po startu, kdy už se žádná ze zmiňovaných aktivit čekat nedá.
Jen doplním, že pozici Dragonu lze nyní sledovat na https://www.spacex.com/follow-dragon/ a je tam teď vidět, že právě poslední oběh vedl přímo nad ČR, pokud správně počítám, tak to bylo asi na třetím oběhu (něco přes 4 hodiny po startu). Jenže ve dne a navíc není právě jasno.
Aha, tak oprava, teprve přes nás poletí, špatně jsem pochopil, že ta čára je plánovaná trajektorie, nikoliv nedávno „proletěná“.
Let se zapíše do historie jako další prvenství.
Ale, že by se v ní kvůli němu něco „přepisovalo“? Co by to mělo být?
První pilotovaný let na dráhu s vysokým sklonem, první pilotvaný let přímo na polární dráhu. První pilotovaný let z USA, kde v lodi není ani jeden američan.
To jsou NOVÉ zápisy, viz moje první věta.
Ale že by se něco přepisovalo? To určitě ne.
Dráha z najvyšším sklonom, doteraz mal rekord myslím Vostok 6 s Tereškovou
Skoro, ale ne úplně. Rekord (64°59′) držel Vostok 4 a Pavel Popovič.
Moc hezky je to rozebráno zde.
Wki a space 50 říkají něco jiného. Věřím víc space 50 – takže Těreškova.
Zrovna Wiki bych v tomto případě moc nevěřil. Může se mýlit. Space 50 je důvěryhodnější, ale může vycházet ze starých, nepřesných údajů.
Motor druhého stupně Merlin 1D VAC už nějakou dobu nepoužívá zpevňovací obruč na hraně trysky. Došlo k nějaké modernizaci, nebo bylo usouzeno, že není potřeba?
Nebylo to upřesněno.