Kam se zatím žádný rover nedostal, aneb jak marsovské vrtulníky umožní novou éru průzkumu

Jeden z největších úspěchů NASA dosavadního průběhu 21. století se netýká žádného velkého zařízení, ale cca dvoukilogramového vrtulníku Ingenuity. Tento stroj se totiž v roce 2021 postaral o ekvivalent legendárního letu bratří Wrightů, když vyšlapal cestu k úplně novému způsobu průzkumu Marsu a přitom dokázal získat zájem veřejnosti. Vrtulník, který byl navržen, sestaven a dopraven na kosmodrom za méně než 18 měsíců za cenu, která odpovídá jen 3 % ceny roveru Perseverance, se kterým letěl k Marsu, pracoval nad očekávání dobře. Stal se jasným důkazem, že NASA by měla na tuto misi navázat dalšími vrtulníkovými misemi.

Letový model helikoptéry Ingenuity
Letový model helikoptéry Ingenuity
Zdroj: https://spectrum.ieee.org/:

Celá mise vrtulníku Ingenuity byla považována za technologickou demonstraci, která měla prověřit, zda by něco vrtulového mohlo létat v řídké atmosféře Marsu. Po splnění tohoto úkolu hned při svém prvním letu se začalo ukazovat, že ačkoliv tento vrtulník nenesl žádné vyhrazené vědecké přístroje, může provádět zajímavou vědu. Během 72 letů se z Ingenuity stal věrný průvodce roveru Perseverance, který jej dovedl přímo ke sběrům zajímavých vzorků hornin a pomohl vědcům porozumět větru, pohybu písku a utváření krajiny na Marsu. Ingenuity si vysloužila mnohá ocenění a zmínky ve vědeckých studiích, ale její největší odkaz spočívá v roli průkopníka, který vyšlapává cestu budoucím létajícím průzkumníkům. S neochvějnou jistotou se podařilo potvrdit, že řízeně létat s vrtulovým strojem v atmosféře Marsu je nejen možné, ale je to bez přehánění něco, co mění dosavadní pravidla hry. Díky neocenitelným údajům získaným z letů Ingenuity bude příští generace vrtulníků na Marsu ještě schopnější. Budoucí stroje budou přepravovat vědecký náklad, překonávat větší vzdálenosti, dosahovat dříve nepřístupných míst a létat s bezkonkurenční přesností, což umožní převratné vědecké mise.

Nízkonákladové stroje, které by v hojné míře využily odkaz hardwaru Ingenuity, by mohly nést až jeden kilogram vyhrazeného vědeckého vybavení a každý den by mohly provádět lety s délkou okolo kilometru a půl. Mohou fungovat samostatně, ale i ve spolupracujících párech či celých hejnech, či partnerství s rovery, nebo landery. Jelikož se mohou dostat i do terénu, který je roverům i landerům z bezpečnostních důvodů zapovězený, mohly by nám vrtulníky přinést první blízké pohledy na jedny z nejzajímavějších a také pro přistání nejnáročnějších míst na Marsu. Může jít třeba o trhliny v ledovcích, svislé skalní stěny nebo světlíkové otvory do dutých lávových tunelů.

Zatím neschválený americký projekt Mars Science Helicopter.
Zatím neschválený americký projekt Mars Science Helicopter.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/

Vědecký potenciál nástupců Ingenuity vypadá neomezeně. Vloni v létě výzkumníci uspořádali dva workshopy vyhrazené diskusím o leteckém vědeckém průzkumu Marsu. Workshop Rise of the Drones (Vzestup dronů), který vedla výzkumnice JPL, Serina Diniega, podnítil otevřenou diskusi mezi vědci, inženýry, plánovači misí a vývojáři přístrojů o tom, jakého nového planetárního výzkumu je možné dosáhnout pomocí již existujících technologií a aplikací bezpilotních letounů. Přinesl tak spoustu nápadů, jak tyto pozemské technologie přenést na Mars. Druhý workshop se zaměřil na koncept JPL v počáteční fázi vývoje, který má využít složitější létající stroj k průzkumu celé délky Valles Marineris, nejmohutnějšího kaňonu v naší Sluneční soustavě. S každou další vědeckou konferencí přibývají nápady a koncepty pro létající průzkumníky Marsu.

Samozřejmě, výzkumníci z USA nejsou jediní, kdo v marsovských vrtulnících spatřuje neskutečný potenciál. Méně než pět měsíců po prvním letu Ingenuity představila Čína prototyp marsovského průzkumného dronu, který byl s Ingenuity téměř identický. V dalších letech čínští výzkumníci také začali hovořit o větších a schopnějších létajících strojích pro Mars. Nedávno pak Indie oznámila plány na marsovský vrtulník MarBLE (Martian Boundary Layer Explorer). Smutné je, že zatímco Čína a Indie rozvíjejí plány na marsovské vrtulníky, další americké stroje tohoto typu byly uloženy k ledu. V loňském roce NASA odložila plány na soubor dvou vrtulníků, které měly létat jako součást nyní již zrušené architektury programu MSR pro návrat vzorků z Marsu. Přestože práce na vrtulnících pro vyzvedávání vzorků probíhaly podle plánu a rozpočtu, nyní se zdá, že od tohoto úsilí bylo upuštěno.

První čínský návrh na vrtulový stroj pro studium Marsu.
První čínský návrh na vrtulový stroj pro studium Marsu.
Zdroj: https://assets.rbl.ms/

V NASA však začíná nová éra, která se silně zaměřuje na průzkum Marsu. Vedoucí představitelé USA v posledních letech zdůrazňovali, že se jejich země zavázala k průzkumu hlubokého vesmíru, včetně misí s posádkou na Rudou planetu. Ostatně, Elon Musk se netají plány firmy SpaceX poslat k Marsu v roce 2026 hned několik lodí Starship, což je v souladu s plány NASA na rychlý a cenově výhodný průzkum. Kandidát na administrátora NASA, tedy Jared Isaacman, hledá inovativní řešení pro Mars a Ingenuity už prokázala úspěšnost tohoto přístupu.

Lodě Starship by mohly na Mars dopravit mnoho nákladů - vrtulníky nevyjímaje.
Lodě Starship by mohly na Mars dopravit mnoho nákladů – vrtulníky nevyjímaje.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/

S tím, jak NASA hledá koncepty, které by mohly být připraveny ke startu v roce 2028, či dokonce 2026, je rychlý vývoj Ingenuity pozoruhodný tím, že je jedním z mála projektů dokončených v tak krátké době. Co by mohlo být cennějším a zajímavějším nákladem pro tyto první mise marsovských Starship než vrtulníky – levné a vysoce výkonné systémy, které by se do Starship vešly klidně po desítkách, mohly by létat přímo z jejího nákladového prostoru a skutečně inspirovat svět? Když se podíváme do vzdálenější budoucnosti, až astronauti jednou dorazí na Mars, aby tam vyvěsili vlajky, může to být právě pohled z vrtulníku, který tento historický okamžik zachytí.

Před třiceti lety se zdálo téměř nemožné prozkoumávat Mars pohyblivým strojem, vždyť dvě třetiny jednodušších a statických landerů selhaly. Poté nám rok 1997 přinesl úspěch mise Sojourner a najednou každá mise mohla jezdit po povrchu rudé planety. Nyní Ingenuity zaznamenala další evoluční skok ve způsobu, jakým prozkoumáváme nové světy. Jelikož NASA přesouvá své zaměření k rychlejším misím, spíše než dekády dlouhým vlajkovým lodím, mohou být poznatky od Ingenuity cennější, než si i jeho největší fanoušci mohli vysnívat.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2023/08/ingenuity.png
https://spectrum.ieee.org/…mars-helicopter-inside-the-space-simulator-at-nasa-jpl.jpg?id=26144811&width=2400&height=1600
https://assets.science.nasa.gov/…Mars-Science-Helicopter-Web.jpg?w=886&h=530&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint
https://assets.rbl.ms/27490852/origin.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/LM2cdLZauUjiQ8iLDuTjBE.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Kam se zatím žádný rover nedostal, aneb jak marsovské vrtulníky umožní novou éru průzkumu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗