Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět do roku 2030. 22. května na zasedání Kosmické rady v Bruselu uzavřel generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, kontrakty s Hélène Huby z německé společnosti The Exploration Company a Massimo Comparinim z italské firmy Thales Alenia Space. Kontrakt se týká vývoje služeb pro dopravu nákladů z oběžné dráhy na Zemi.
Členské státy agentury ESA se na kosmickém summitu už vloni v listopadu rozhodly rozjet tuto výzvu pro evropské firmy. Obrátila se proto na soukromé firmy a požádala je, aby navrhly první kroky ke službě zaměřené na dopravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu (například ISS) a zase zpět. O pouhých šest měsíců později po zhodnocení několika návrhů, které dorazily od evropských firem, se agentura ESA rozhodla, že vybere dva projekty, které v této soutěžní výzvě pokročí do další fáze. Každý oceněný získá také finanční odměnu 25 milionů Euro na podporu dalšího vývoje zmíněné služby.
V současné době evropská kosmonautika spoléhá na své mezinárodní partnery, kteří dopravují zásoby a posádky na oběžnou dráhu, za což na oplátku dostávají přístup k různým mezinárodním projektům jako je třeba laboratorní modul Columbus na Mezinárodní kosmické stanici, nebo evropský servisní modul, který je součástí lodě Orion pro mise z programu Artemis. Aktuální soutěžní výzva o vybudování služeb zaměřených na dopravu nákladu na kosmické stanice na oběžné dráze Země (jak na ISS, tak i na kosmické stanice, které vzniknou po ní) umožní Evropské kosmické agentuře pokračovat v průzkumných činnostech, ale také posílí nezávislost evropského průmyslu v budoucí ekonomice na nízké oběžné dráze Země.
Obě vybrané společnosti budou pokračovat v práci na svých projektech s podporou agentury ESA. Na ministerské radě v roce 2025 odprezentují své návrhy pro navazující fáze soutěže, aby je mohly členské státy schválit. „Služba dopravy nákladů z nízké oběžné dráhy je příkladem odhodlání agentury ESA zajistit Evropě čelní pozici v kosmickém průmyslu. Připravuje nás na éru po ISS, posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu v operacích na nízké oběžné dráze, ale bude také vzorem pro transformaci a odlišný přístup agentury ESA,“ uvedl Daniel Neuenschwander, ředitel Direktorátu ESA pro pilotované lety a robotický průzkum Sluneční soustavy.
A kdo jsou dva ocenění? Italsko-francouzskou společnost Thales Alenia Space asi není třeba dlouze představovat. V kosmickém průmyslu má již dlouhou tradici díky přetlakovým kostrám kosmických modulů, které se vyrábějí v jejich středisku v Turíně. Mezi jejich nejslavnější a nejznámější projekty patří třeba laboratoř Spacelab pro americké raketoplány, evropský laboratorní modul Columbus na ISS, nebo moduly pro lunární stanici Gateway. Společně s touto zavedenou a známou firmou byla vybrána i nesrovnatelně méně známá společnost. Francouzsko-německá firma The Exploration Company byla založena až v roce 2021, ale rychle si v komunitě kosmického průmyslu vybodovala jméno. Společně pracuje na vývoji pouzdra Nyx, které by letos v létě mělo projít prvním demonstračním letem. ESA již její činnost odměnila kontraktem pro studium evropských řešení pro budoucí sektor kosmické dopravy.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…SpaceX_Crew_Dragon_5_%28cropped%29.jpg
https://www.esa.int/…/Thales_Alenia_Space_cargo_vehicle_rendering.jpg
https://www.esa.int/…/Animation_LEO_Cargo_Return_Service.gif
https://www.esa.int/…/The_Exploration_Company_cargo_vehicle_rendering.png
Tak aspoň něco. Teď je načase rozjet vývoj nebo překlopit demonstrátor na novou levnou nosnou raketu nahrazující Ariane 6. Poloviční Falcon 9 nebo něco jako Neutron.
Dakuejm za zaujimavy clanok 🙂
Nyx
– demo 2024
Thales Alenia Space
– DEMO misia podla oficialnej stranky v 2028
Nikde som si ale nevsimol info o rakete, ktora by mala vynasat lode.
Zo strany ESA je to super krok na podporu kozmického priemyslu v Európe. Očividne sa inšpirovali NASA. Ale nie je to tak trochu premárnená príležitosť?
NASA podobný projekt dopravy nákladu na LEO súkromnými fimami rozbehla pred 15 rokmi a bol to asi najlepší ťah v celej histórii agentúry. Kontrakt na vyvinutie nepilotovaných nákladiakov určených na dopravu nákladu na LEO naštartoval súkromný kozmický sektor v USA. Rozumiem tomu správne, že ESA sa teraz snaží o to isté?
Podľa mňa mohli byť v zadaní o niečo kreatívnejší. Doprava nákladu na LEO? Už zase? Prečo? Iste by to dávalo zmysel pred 10 rokmi, ale dnes je priepasť medzi európskymi a americkými firmami už fakt obrovská a v prípade, že projekt skončí úspechom, ESA bude mať v roku 2030 dva zastaralé a drahé nákladiaky, ktoré budú navždy závislé na vládnych kontraktoch, pretože nebudú schopné konkurovať SpaceX a ich Starship.
Nedávalo by väčší zmysel nadviazať na skúsenosti so Spacelabom a modulom Columbus a namiesto kontraktu na dopravu nákladu na LEO sa radšej zamerať na budovanie infraštruktúry vo vesmíre? Stavba väčších staníc, vytvorenie palivového depa, lode s iónovými motormi alebo solárnymi plachtami na prepravu materiálu z LEO k Mesiacu…
Ja neviem. Chcel by som sa tešiť z toho, že ESA skúša niečo nové, ale celý tento projekt mi pripadá nelogický. Naozaj sa snažím nájsť v tom nejaký zmysel, ale nedarí sa mi to. Vám to zmysel dáva?
Budem rád, ak mi niekto vysvetlí, prečo ESA tvorí kontakty rozvoj zastaralých konceptov.
Jak se píše v článku, ESA tím získá samostatnost. A jako zastaralý koncept bych to neoznačil. Záleží na tom, jaké návrhy dané firmy předloží.
tomu rozumie, že získa samostatnosť. Ale k čom je dobré vyvíjať zase kolo, keď na druhej strane veľkej mláky už všetci jazdia na skútroch?
Nie je lepšie hľadať spôsoby, ako využiť skúter?
Ano, je na samotných firmách s čím prídu. Ale naozaj si myslíš, že budú schopné konkurovať Spacex?
Tento vlak už ujel. Treba nastúpiť na ďalší.
V čom sa mýlím?
Tieto komentáre píšem, pretože sa chcem úprimne dozvedieť viac.
Nie preto, aby som kritizoval odborníkov z ESA a honil si na tom ego. Je mi jasné, že oni dovidia o desať horizontov než ja, radový fanúšik kozmonautiky. Toto ich rozhodnutie ma jednoducho zaskočilo. To je všetko.
Jde třeba o to, aby se podpořil domácí (evropský) průmysl, aby peníze zůstaly v evropských ekonomikách a netekly pryč. A nezávislost má význam i do budoucna. Kdybychom spoléhali jen na ostatní, tak bychom mohli narazit, pokud by došlo k nějakým výrazným geopolitickým změnám. A navíc to není o tom, že už se nebude spolupracovat. ESA samozřejmě bude i nadále účastníkem mezinárodních projektů. Ale kromě toho chce mít i něco vlastního.