Co se Vám už v životě podařilo ztratit? Klíče, mobil, peněženku? A co takhle dvě ze čtyř nádrží pro čtvrtý stupeň poslední rakety Vega? Právě tento případ, ke kterému došlo před několika měsíci, nyní nutí firmu Avio hledat náhradní řešení. Čtvrtý stupeň raket Vega se označuje AVUM, na výšku měří 1,74 metru a jeho průměr činí 1,9 metru. O jeho pohon se stará ukrajinský raketový motor RD-869 na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tyto pohonné látky se skladují ve čtyřech kulových nádržích. Portál European Spaceflight získal od dobře informovaného zdroje začátkem října informaci, že dvě z těchto čtyř nádrží pro poslední raketu Vega nyní chybí. Minulý týden byla tato informace potvrzena druhým nezávislým zdrojem.
Na konci roku 2022 platilo, že poslední let rakety Vega vynese evropskou družici Biomass, která má sloužit ke sledování lesů, přičemž kontrakt byl podepsán v říjnu 2019. Ovšem na začátku roku 2023 si začala agentura ESA uvědomovat, že vynesení družice Sentinel 2C pro pozorování Země může mít vyšší prioritu. Rozhodnutí prohodit Biomass za Sentinel 2C bylo oficiálně učiněno v průběhu léta. Kontrakt na stavbu družic Sentinel 2C a 2D za více než 280 milionů Euro získala v lednu 2016 firma Airbus Defence and Space. Dvě chybějící nádrže byly uloženy ve výrobním oddělení firmy Avio ve městě Colleferro, které procházelo přestavbou. V určité fázi po dokončení stavebních prací se zjistilo, že dvě nádrže chybí.
Podle prvního zdroje nebyly nádrže zadány do firemního systému pro správu dílů, který pomáhá sledovat uložení všech důležitých prvků, se kterými firma Avio pracuje. Z tohoto důvodu měly týmy vyšetřující ztrátu hardwaru mnoho indicií, kde začít své pátrání. Po pečlivém a nelehkém hledání se obě nádrže podařilo najít. Přesto však z této zprávy neměla firma Avio radost. Nádrže totiž bohužel nebyly v použitelném stavu. Došlo k jejich rozdrcení a našly se na skládce mezi kovovým odpadem. Problém tkví v tom, že v současné době nemá firma Avio žádnou možnost, jak si pořídit nové nádrže pro danou misi, jelikož všechny výrobní linky pro rakety Vega již byly uzavřeny. Avio proto v současné době zvažuje dvě možnosti, jak celou situaci zachránit.
První možnost spočívá ve využití čtyř nádrží, které se používaly pro kvalifikační testy hardwaru před premiérovou misí rakety Vega, ke které došlo v roce 2012. Firma věří, že by se dvě z těchto čtyř nádrží daly využít k provedení dodatečných rekvalifikačních zkoušek a zbylé dvě by zbyly na samotný let. Ovšem toto řešení má své výzvy. Zmíněné nádrže jen tak ležely po dobu deseti let, takže určit integritu některých jejich prvků bude velmi složité a garantovat ji, bude téměř nemožné. Ačkoliv je tato varianta stále zvažována, pracuje firma ještě s jedním možným řešením.
Jako poslední možnost záchrany závěrečné mise rakety Vega začíná firma Avio přemýšlet o úpravě horního stupně AVUM. Bylo by to tak trochu Frankensteinovské řešení, protože by využívalo díly z horního stupně AVUM+, který létá na raketách Vega-C. Problém je, že toto řešení je kompletně neprověřené. Rozhodnutí svěřit kriticky důležitý náklad hardwaru, který je v podstatě na svém zkušebním letu, proto není vůbec jednoduché. Ať už se firma Avio rozhodne jakkoliv, je velmi pravděpodobné, že nedostojí svému závazku vypustit poslední raketu Vega v první polovině roku 2024. Portál European Spaceflight požádal ESA, Avio i Arianespace o jejich vyjádření k celé situaci, ale všechny organizace odmítly.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/europeanspaceflight.com/…Missing-Vega-AVUM-Propellant-Tanks.jpg
https://www.esa.int/…/23275357-1-eng-GB/Biomass_satellite.jpg
https://www.eoportal.org/documents/163813/1886582/Vega_Auto9.jpeg
https://www.esa.int/…/vega_s_upper_stage/9261315-5-eng-GB/Vega_s_upper_stage.jpg
To jsou mi věci. Myslel jsem si, že zrovna v kosmonautice jsou takové věci téměř nemyslitelné, jak mají vše pod kontrolou
Mám obavu, že úsilí a čas věnovaný tomu jak to vyřešit se rovná tomu vyrobit ty nádrže znova, ale to by se muselo chtít.
Výrobní linky na výrobu těch nádrží jsou rozebrány, takže to prostě nemají na čem vyrobit. To prostě s pilníkem a svěrákem nedají.
Výrobní linky na výrobu nádrží? Ale no tak, to jsou poměrně silná slova, spíše půjde o přípravky, které někdo nechal aktivně zlikvidovat.
Elon by to dal na dvorku za domem 😀
Nepřestávám se podivovat. Ona to bude také finanční hra. Osobně bych jen strašně nerad na takto upravenou verzi rakety posadil svůj náklad. A je jedno, která možnost se zvolí.
Vypadá to, že omylem poslali k sešrotování dvě nádrže určené k letu místo dvou deset let starých testovacích.
Nepořádek ve vedení inventáře/kvality dílů by ovšem dobře vysvětloval relativně velkou poruchovost raket Vega.
Překvapilo by mě, kdyby náklad za 200M USD poslali na raketě bez prověřených nádrží za cenu startu cca 37M USD.
Předpokládal bych, že celý stupeň pak prověří a otestují. Jen nebudou „podle původní receptury“. Ostatně jak ty testovací nádrže tak ty pro AVUM+ ověřené samy o sobě jsou. Jen v prvním případě je problém jejich stáří a v druhém není prověřené jejich připojení ke starému AVUM. A jelikož jsou větší, nemusí být snadné je tam bez velkých úprav stupně usadit. Úprava linky na staré nádrže by byla drahá a to, co by z ní vypadlo, by byla opět neověřená nádrž. Není to jednoduché a předpokládám, že i výměna nosiče a sešrotování zbylých částí poslední Vegy je na stole. Jen se tomu snaží vyhnout levnějším řešením.
Schovám si odkaz na tento článek, mám pro něj speciální použití do budoucna. Až zase bude někdo u jiných článků poukazovat na „zbytečné“ papírování, odpovím tímto odkazem. A to nemyslím nijak zle, je prostě obtížné si pro laika mimo obor představit tu obtížnost vedení takových projektů, napříč tolika zapojenými firmami a organizacemi…
Inu proto je asi výhodnější raději vše dělat sám a mít klid. Ušetří se tím spousta financí, starostí a času.
Jenže tohle je interní problém Avio. Oni sami podělali své vlastní papírování a svou vlastní správu majetku. A sami z toho teď musí vybruslit. V zásadě je jedno, jestli dodávají celou raketu nebo jen horní stupeň. Jediný rozdíl je v tom, že část ztrát (za zdržení a případný přesun na jiný nosič) se přenesou i na další společnosti.
Tak to je ako u nás v práci 😀 softvér za desiatky tisíc €, všetko má svoje čiarové kódy, dokonca aj mydlo na záchode a nakoniec aj tak behá po firme chlap s perom a papierom v ruke 😀
Tak to je milé, 🙂