V minulém dílu jsme přinesli fotografii a aktuální informace z výroby energetického a pohonného modulu PPE. Modul má společně s obyvatelným modulem HALO vytvořit soulodí CMV, které se má na oběžné dráze Měsíce stát základem kosmické stanice Gateway. V prezentaci na schůzi výboru Poradní rady NASA pro pilotovaný průzkum a provoz ze 17. listopadu bylo uvedeno, že primární struktura letového exempláře modulu HALO, vyráběná v italském Turíně, byla dokončena. Po dokončení posledního svaru byly v říjnu dokončeny i jeho inspekce. Aktuální fotografie modulu však zatím není k dispozici. Na náhledové fotografii je proto plnorozměrová maketa modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku. Dokončená je i letová struktura meziprvkového adaptéru IEA, který se bude nacházet mezi oběma moduly. Jeho fotografii jsme představili v září.
Artemis 3
Úspěšný letový test IFT-2 sestavy Super Heavy Starship měl být klíčovým milníkem ve vývoji Starship, a tedy i v přípravě mise Artemis 3. Četné úpravy na Super Heavy B9 se vyplatily a raketa bez viditelných problémů vynesla Starship požadovanou rychlostí do potřebné výšky. Po oddělení letěla Starship S25 poháněná šesti motory Raptor dalších pět minut. Nedosáhla však plánované téměř orbitální rychlosti a osm minut po startu byla ve výšce 148 kilometrů zničena aktivací autodestrukčního systému. Mrak trosek byl zaznamenán v Atlantském oceánu 200 kilometrů severovýchodně od Dominikánské republiky.
Třetí letový test by nově měl absolvovat Super Heavy B10 a Starship S28, která ve srovnání se Starship S25 obsahuje mnoho úprav. Let by se mohl uskutečnit začátkem roku 2024. Jedním z hlavních cílů zkušebního letu je opět dosažení téměř orbitální rychlosti.
Lakiesha Hawkins, zástupkyně přidruženého administrátora pro program NASA Moon to Mars, řekla na shora zmíněné schůzi výboru Poradní rady NASA pro pilotovaný průzkum a provoz, že SpaceX bude muset pro Artemis 3 provádět starty Super Heavy Starship v rámci tankování orbitálního palivového depa a lunárního landeru z obou svých ramp, ze Starbase i ze startovacího komplexu 39A v Kennedyho vesmírném středisku. Dodala, že agregace paliva pro lunární lander bude vyžadovat něco mezi 15 a 19 starty. Lander má být k depu připojen asi v polovině této sekvence. Kvůli problémům s varem a ztrátou kryogenních pohonných hmot se mají starty uskutečnit v rychlé šestidenní rotaci.
Pozoruhodné je, že manažerka programu HLS v NASA Lisa Watson-Morgan uvedla ve stejný den reportérovi portálu Ars Technica nižší číslo – „vysoké jednociferné nebo nižší dvouciferné“, což se asi dá popsat jako „kolem 10 startů“. Podle ní záleží například na velikosti nádrží, celkové době tankování, dynamice a ztrátách kapalin. Odhad bude přesnější, až se uskuteční orbitální demonstrační test transferu kryogenních pohonných hmot mezi dvěma Starship.
Společnost Axiom Space vyvíjí pro misi Artemis 3 nové lunární skafandry. Jejich vývoj se nyní blíží k přezkumu PDR.
Přípravě nosné rakety SLS a kosmické lodi Orion jsme se věnovali v minulém dílu. V současné době není plánováno, že by při misi měla být navštívena Gateway.
Artemis 4
Při misi Artemis 4 má být společně s Orionem vynesen mezinárodní obyvatelný modul I-Hab kosmické stanice Gateway. V průběhu mise je plánováno druhé pilotované přistání landeru Starship na Měsíci. Opět má jít o krátký pobyt u jižního pólu Měsíce. Přestup do landeru se má tentokrát uskutečnit na Gateway, po dokončení práce na Měsíci se má lander s posádkou vrátit zpět ke Gateway.
Dne 23. října 2023 byla v Cité des sciences et de l’industrie v Paříži otevřena stálá expozice Mission Spatiale. Součástí expozice, která byla vytvořena ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a má být otevřena do 31. prosince 2026, je také maketa modulu I-Hab v měřítku 1:1. Na fotografii je zřetelné porovnání velikosti I-Hab s lidskou postavou.
NASA má stále možnost aktivovat nevyužitou smluvní opci na čtvrtý exemplář horního stupně ICPS, původně určenou pro misi Europa Clipper. Výrobní linka pro ICPS je stále k dispozici. I proto dostal Jim Free 17. listopadu na výše zmíněné schůzi otázku, jestli pro případ, že EUS nebude včas k dispozici, existuje záložní plán pořídit další ICPS. Free odpověděl, že výroba ICPS už byla ukončena a NASA potřebuje mít pro Artemis 4 nový horní stupeň EUS. Zároveň dodal, že hodnocení EUS pro pilotované lety bylo začleněno přímo do jeho návrhu.
NASA tedy jde naplno směrem k novému hornímu stupni EUS a k nové mobilní vypouštěcí plošině ML-2. Výroba plošiny konečně začala v srpnu, což je pro přípravu mise trochu úleva.
3. listopadu NASA uvolnila 86 milionů USD na zahájení smluvních akcí v rámci smlouvy se SpaceX na nákladní zásobovací loď Dragon XL. SpaceX tedy může naplno pracovat na přípravě zásobovacího letu, který bude synchronizován s přípravou mise Artemis 4. Záměrem je dopravit k modulům PPE a HALO některé z komponent, které je nutno z modulů odstranit z důvodu překročení přiděleného hmotnostního limitu. V červnu jsme s odkazem na zprávu GAO napsali, že hmotnost PPE převyšovala hmotnostní limit o 155 kilogramů a HALO o 480 kilogramů. Z toho asi 100 kilogramů komponent z HALO by bylo možné dopravit lodí Dragon XL před misí Artemis 4, jejíž posádka by je na oběžné dráze Měsíce do modulu nainstalovala.
Lunární lander Starship pro misi Artemis 4 má mít poprvé rozšířené schopnosti, i když velikost jeho posádky a délka povrchové mise mají být stejné jako u Artemis 3. Přezkum demonstrace systému ECLSS landeru pro čtyřčlennou posádku je už dokončen. Dokončen je i přezkum rozhraní pro užitečné zatížení. I u dalších systémů se NASA chce ujistit, že splňují nebo překračují standardy NASA.
Artemis 5
Boeing v současnosti vyrábí na základě smlouvy s NASA centrální a horní stupně raket SLS pro Artemis 2, 3 a 4. NASA se mezitím připravuje na uzavření smlouvy o službách, nazvané EPOC (Exploration Production and Operations Contract) se společností DST (Deep Space Transport, LLC), nově vzniklým společným podnikem společností Boeing a Northrop Grumman. Smlouva má pokrýt další mise, počínaje Artemis 5.
Záměr smlouvy EPOC předpokládá také uzavření smluv mezi DST a výrobci originálního vybavení rakety, včetně Aerojet Rocketdyne, která vyrábí motory RS-25 a RL10, a Dynetics, která staví Universal Stage Adapter. NASA původně očekávala, že uzavře smlouvu EPOC do konce roku 2023. Nyní ale NASA přidala před podpisem smlouvy EPOC tříleté přechodné období dočasné smlouvy Pre-EPOC, která by byla uzavřena na jaře 2024. V této tříleté době by NASA nadále spravovala smlouvy s jednotlivými dodavateli, dokud DST nebude připraven plně převzít svoji roli. Klíčovým nevyřešeným problémem je převod duševního vlastnictví a vlastnických práv k datům.
NASA aktuálně dokončuje svoji strategii pro smlouvu Pre-EPOC. V jejím rámci chce vyhodnotit připravenost DST plně převzít roli hlavního dodavatele a integrátora SLS, řídit dodavatelský řetězec, převzít stávající smlouvy na výrobu boosterů, centrálního a horního stupně včetně motorů a adaptéru pro mise počínaje Artemis 5 a splnit závazky z budoucí smlouvy EPOC. NASA má v úmyslu zahrnout do smlouvy Pre-EPOC plán měřitelného výkonu, který by v případě, že by ho DST nesplnil, umožnil agentuře omezit rozsah smlouvy EPOC nebo se vrátit k individuálním smlouvám s jednotlivými dodavateli.
Generální inspektor NASA Paul Martin v auditu z 12. října došel vlastní analýzou k závěru, že výroba jedné rakety SLS Block 1B bude podle současných smluv stát 2,5 miliardy USD bez systémového inženýrství a nákladů na integraci. Uvedl, že revidovaná strategie konsolidace smluv na smlouvu s pevnou cenou v rámci EPOC má potenciál náklady snížit. Ovšem až od pátého exempláře objednaného v rámci EPOC, přičemž ani u desátého exempláře cena neklesne pod 2 miliardy USD. To by nadále bránilo v úsilí NASA o cenovou dostupnost a udržitelnost kampaně Artemis. Audit považuje aspirační cíl NASA dosáhnout ve smlouvě EPOC 50% úspory nákladů za vysoce nereálný.
Schopnost NASA snížit náklady na SLS a vyjednat s DST smlouvu s pevnou cenou je podle auditu omezena absencí konkurence, která obecně pomáhá cenu snížit. SLS je v současnosti jedinou nosnou raketou, která splňuje potřeby pilotovaných misí Artemis. V příštích třech až pěti letech však mohou být dostupné další komerční alternativy, které budou levnější a opakovaně použitelné. Audit konstatuje, že NASA možná bude chtít zvážit, zda by součástí jejích střednědobých až dlouhodobých plánů pro budoucí mise Artemis neměly být tyto další komerční možnosti. Navrhuje proto přidat do smlouvy EPOC u každé jednotlivé rakety SLS pobídkovou odměnu pro DST za dosažení konkrétních cílů úspory nákladů, a také zahrnout smluvní flexibilitu, která agentuře umožní se případně rychle přeorientovat na jiné komerční alternativy.
V červnu 2023 byla ve Stennisově vesmírném středisku dokončena série dvanácti zážehů nově vyrobeného neletového motoru RS-25 č. 10001. Série testů prokázala požadovanou úroveň jistoty, že modernizovaná konstrukce motoru má stejnou spolehlivost a výkon jako dosavadní motory.
Protože podmínkou certifikace nových motorů jsou certifikační zážehy dvou exemplářů motoru, navazuje na těchto dvanáct zážehů série dvanácti certifikačních zážehů staršího neletového motoru RS-25 č. 0525, který ale nyní obsahuje řadu nových klíčových komponent v jejich konečné letové konfiguraci, například hydraulické ovladače, turbočerpadla a trysku, která je vypůjčená z motoru č. 10001.
Typický zážeh trvá minimálně 500 sekund, nejdelší test je plánován v délce 650 sekund. První zážeh druhé série byl uskutečněn 17. října, druhý zážeh 15. listopadu. Po dokončení série bude nový design motoru připraven k letu na centrálním stupni rakety SLS při misi Artemis 5. Na základě dat z obou sérií zážehů se Aerojet Rocketdyne přesune do režimu plné výroby nových letových motorů.
Dvojice astronautů, pobývajících na Měsíci při misi Artemis 5, by měla mít k dispozici nehermetizované vozidlo LTV. V žádosti o návrhy z 25. května NASA uvedla, že očekává zadání jedné nebo více zakázek ke dni 27. listopadu. Nyní však NASA změnila datum přidělení zakázky na 31. březen 2024. Podle představitelů uchazečů o zakázku by odklad mohl souviset s nejistotou ohledně rozpočtu NASA ve fiskálním roce 2024. Odklad na konec března by podle nich mohl agentuře poskytnout více času na odpověď, kolik peněz bude na LTV k dispozici a zda bude NASA schopna financovat více než jednoho uchazeče.
Nejistota ohledně schopnosti rozpočtu podporovat konkurenceschopnost má vliv i na smlouvu NASA s Blue Origin o pilotovaném landeru pro misi Artemis 5. K jeho objednání se NASA dosud plně nezavázala. Plnění smlouvy se aktuálně nachází na začátku milníku certification baseline review, v jehož rámci bude NASA zjišťovat, jestli Národní tým plně rozumí stanoveným požadavkům a může je splnit. V zájmu zamezení případného budoucího zmatku, jak by měl být systém postaven a v zájmu jistoty, že návrh je na správné cestě, provede Národní tým v rámci milníku analytické posouzení a NASA ho přezkoumá. Na začátku roku 2024 by měl být proveden přezkum preliminary design review (PDR). Smlouva zatím obsahuje datum ukončení 21. března 2024. Co bude dál, se teprve uvidí.
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://arstechnica.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.esa.int/
https://www.sortiraparis.com/
https://www.usaspending.gov/
https://twitter.com/
https://oig.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://www.usaspending.gov/
Zdroje obrázků:
https://lh3.googleusercontent.com/…w813-h610-s-no?authuser=0
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=59870.0;attach=2232826;image
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/11/S28-and-B10.jpg
https://cdn.sortiraparis.com/images/1001/103832/969309-mission-spatiale-img-5924.jpg
https://cdn.sortiraparis.com/images/1001/103832/972888-mission-spatiale-img-2800.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F_RzvNUWkAA8uDO?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/F_RzvNTWoAAoAYt?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/F8PNQRWXkAEHfxx?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/F_AhNYDWIAAE719?format=jpg
Od počátku se mi metoda landeru zdá velice překomplikovaná. Asi 15 startů 8000 tun rakety a lander je pro daný účel předimenzovaný.
V programu Apollo to zvládla jedna 3000 tun raketa jedním vrzem i s návratem na Zemi.
Požadavky NASA na lunární lander pro „sprint na Měsíc“ by asi byly snáze splněny landerem vyvinutým na základě lodí Crew Dragon nebo Dragon XL. Architektura vyvinutá na základě Starship není zaměřená na závod (s časem, s Čínou atd.), ale zase je v souladu s komerčními záměry SpaceX a podporuje řešení, které by v budoucnu mohlo umožnit plně komerční přístup od startu ze Země až po přistání na Zemi. Plně využívá a podporuje záměr soukromého sektoru (tedy SpaceX) a nabízí možnosti nesrovnatelné s možnostmi Apolla – dlouhodobost a cenovou udržitelnost. Vzhledem k ochotě SpaceX investovat vyšší podíl vlastních prostředků do HLS Starship oproti HLS Dragon se zdá být pro NASA dokonce levnější. Díky synergickému efektu tedy nabízí řešení, které by na rozdíl od Apolla mohlo být opravdu udržitelné. Na druhou stranu, to co píšete, svědčí o tom, že je to opravdu o velké sázce na to, že zvolený přístup bude úspěšný. Nicméně, i Blue Origin nakonec ustoupil od záměru malého HLS vynášeného nosiči Vulcan Centaur, zvolil podobně komplikovaný přístup jako SpaceX a s tímto novým přístupem vyhrál výběrové řízení na druhého dodavatele HLS.
Souhlasím s názorem uživatele Vilous.
Požadavky NASA na měsíční přistávací modul by splnily i konkurenční nabidky, které byly díky „vynikající“ nabídce SpaceX smeteny, zřejmě hlavně díky ceně. Nevěřil jsem tomu tehdy, že to bude realizováno, nevěřím tomu ani dnes. Nevěří už tomu ani NASA. Ve vašem odstavci o Artemis jsem nenašel nic kromě plánů SX. Nevěřím, že jsou realizovatelné v době, kdy měla proběhnout mise Artemis 3. Věřím ale, že to EM musel vědět už tenkrát, když tu výběrovku vyhrál. Ale zakázka.
Promiňte, ale druhá část vaši odpovědi je jak z marketingových materiálů SX.
Je možné, že postupně SX zrealizuje své smělé plány, otázkou je kdy, ale to je jejich záležitost.
Faktem je, že pozdržel/i (EM/SX), nebo oddálili termín pilotovaného přistání na Měsíci a to by si měli konečně přiznat i jejich fanoušci.
PetrK:
Děkuji za Vaši reakci. Máte pravdu, že zvolené řešení jde proti původnímu záměru, kterým bylo přistání na Měsíci co nejdříve. Můj komentář vycházel z toho, že se stále snažím pochopit, proč NASA změkčila svůj původní požadavek na třístupňový HLS na NRHO, ustoupila firmám a bezpodmínečně přistoupila na jejich koncepce (to platí pro SpaceX i Blue Origin). Mimochodem, NASA už vyplatila SpaceX z třímiliardové zakázky na HLS pro Artemis 3 částku 1,672 miliardy USD. I to vyvolává údiv nad tím, jaké částky k jednotlivým milníkům SpaceX NASA odsouhlasila.
Zdroj:
https://www.usaspending.gov/award/CONT_AWD_80MSFC20C0034_8000_-NONE-_-NONE-
Také se mi zdá. Pokud chce NASA přistát na měsíci do konce tohoto desetiletí, bude mít SpaceX co dělat, aby termín stihla. Když vezmeme v potaz dobu vývoje (od roku 2016) a milníky, které má Starhip stále před sebou, optimismus Maska a NASA bych moc nesdílel. Tak komplexní stroj, jako Starship a Superheavy bezpochyby je, bude vyžadovat ještě několik let vývoje a spousty mld $. Mnoho technologií je nevyzkoušených a přitom absolutně nutných pro splnění mise. K tomu si připočtěme X samostatných letů Starship k měsíci a samotné přistání na měsíci, než dostanou certifikaci na to, aby tam vůbec mohli posadit kosmonauty. (kolik že to Musk povídal, několik stovek letů Starship+Superheavy??) Certifikace Starship pro posádku zabere kdoví kolik let s nejistým výsledkem. Spousta věcí se navíc může ukázat jako slepá cesta a bude se muset měnit koncept (např. divoký přistávací manévr Starship a Superheavy, zachytávání rakety věží apod.) Před pár dny bylo vydáno video s Tomem Muellerem, kde dost kritizuje Raptor a použití hliníkové slitin v návaznosti na předpokládanou spolehlivost motoru (nemusí to samozřejmě nic znamenat). Musk podle mě až moc tlačí na maximalizaci nosnosti rakety (Od původních 100t na dnešních 150t+10%?) I přesto přeji SpaceX, aby se jim vývoj nakonec podařil, ale mají před sebou ještě velmi dlouhou cestu.
Díky za komentář. Pokud mluvíme o přistání na Měsíci v rámci Artemis 3 a 4, tak astronauti mají být ve Starship pouze na trase oběžná dráha Měsíce – Měsíc – oběžná dráha Měsíce. Trasu Země – oběžná dráha Měsíce – Země má zajistit SLS a Orion. Těch několik stovek letů SHS před startem s posádkou se týkalo startů ze Země.
Souhlasím, a vidím to ještě skeptičtěji. IFT-2 SH/SS jsem sledoval dost nevěřícně, hlavně že to někdo může označit za úspěch. Před startem měnili aktuátory roštových kormidel na SH, 3 ze 4: to značí, že nemají testy před montáží, nebo chybnou metodiku nebo to mají řešené nespolehlivě; dost fatální pro takovou rozvinutou fázi projektu samo o sobě, ale no dobře, stát se může. Hodnocení zde na Kosmonautixu, hlavně „hot-staggingu“ je z téhož soudku: to se nikdo nediví, že to bylo „úplně blbě“ – že se jim booster zpomalil vlivem zážehu 6-ti motorů SS natolik, že evidentně došlo ke „šplouchání“ paliva a následně ke katastrofickému zániku boosteru? To v SX nespočítali, nenasimulovali předem, aby se jim booster nezpomalil? A nenapadlo je udělat brzdící zážeh později, až se ustálí poloha boosteru po obratu a kapaliny přestanou „šplouchat“? Probíhá to tam: „hele počítat to nebudeme, to je moc práce, odhadoval bych to nějak takhle… Jé, vono to bouchlo, no tak příště to teda spočítáme, jaký jsou to asi rovnice? Bože můj…
SS jim bouchla po pár minutách letu, aniž se něco nového zkoušelo: tudíž nefunguje ani to nejzákladnější. Třeba delší chod motorů Raptor-2, nebo něco jiného? Ať tak či tak, SX jsou s SH/SS na samém počátku, k nějakému letu na Měsíc je ještě hodně dlouhá cesta. Proto mi dnešní článek zní jak ze serveru 12-ti letých fanoušků Star Wars, chybí jen světelné meče a X-planes.
Víte, až si uvědomíte, jak komplexním strojem SH/SS je, pak možná pochopíte, proč let IFT-2 považujeme za úspěšnější, než se vám zdá. Ten pokrok, jakého SpaceX dosáhla za půl roku a nějaké drobné, je dechberoucí. Průběh IFT-2 se s IFT-1 nedá vůbec srovnat. Vše bylo mnohem plynulejší, hladší a let samotný potkalo mnohem méně problémů. V tom je původ té radosti. SpaceX navíc získala obrovské množství dat pro další vývoj. Nikdo neříká, že to bude jednoduché, ale tady se dějí opravdu velké věci a vývoj probíhá dobře. Ano, mohl by být rychlejší, ale na to jsme už v kosmonautice zvyklí.
kvvv 22.11.2023 (18:51)
Odvodil jsem si (možná nesprávně), že větou „hlavně že to někdo může označit za úspěch“ reagujete na moji větu v článku „Úspěšný letový test IFT-2 sestavy Super Heavy Starship měl být klíčovým milníkem ve vývoji Starship, a tedy i v přípravě mise Artemis 3“.
Pokusím se to uvést na pravou míru. Ta věta nebyla zhodnocením letu IFT-2 jako úspěšného, ale popisuje předstartovní očekávání. V čase budoucím by zněla „pokud bude IFT-2 úspěšný, bude to splněný milník…“
Doslova jsem tím myslel milník v tomto dokumentu na straně 14 v levém spodním rohu:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/10/nac-may-2023-moon-to-mars-final-5-12-23-tagged.pdf
Kdyby byl IFT-2 úspěšný, NASA by si ten milník mohla odškrtnout. Ale nemůže. Musí čekat na další pokus.
Dušan Majer Administrátor napsal (19:09):
Víte, uvědomuji si, jak to je složité. Proto mě překvapilo, když někdo prohlašuje „hot-stagging“ za úspěšný, když úspěšný nebyl, v základních dynamických parametrech soulodí/oddělených částí. Používá se to v kosmonautice teprve 50+ let, tak chápu, že to SX musí „zkoušet“, asi jako kvadraturu kruhu (/ironie). Ale jistě, každopádně jim neselhaly zámky nebo to nebouchlo hnedka celé najednou. Jsou „o kus dál“, to ano.
Jiří Hošek napsal (19:46):
Chápu.
Hotstating byl úspěšný v tom smyslu, že došlo k rozdělení rakety od lodi, přičemž loď pak pokračovala ještě několik minut úspěšně v cestě na svou dráhu. Ještě nikdy nebyl hotstaging realizován u takto velkého stroje.
Dušan Majer Administrátor napsal:
22. 11. 2023 (20:31)
Tedy ano: úspěch, když jste to slovo tak pěkně redefinoval.
Ještě tak 1000+ takových úspěchů, a jsou na Měsíci.
Zmínka o velikosti stroje mi připomněla ruský vtip o sovětských náramkových hodinkách: nikdo jiný nemá takové: největší, nejtěžší a nejrychlejší.
Sto rozhodně ne, když se podíváte, jak ohromný pokrok byl mezi prvním a druhým letem.
Vaše přirovnání je totálně mimo. Supertěžký nosič, který má být navíc znovupoužitelný, má potenciál změnit pravidla hry v celém odvětví.
Ano, s tím souhlasím: supertěžký nosič může být potřeba. Nakonec i pro EM Starlink, co jsem tak četl, protože jinak nestihnou vynést na orbitu do termínu celou konstelaci. Navíc nikde není psáno, že EM/SX nemohou udělat „krok stranou“, třeba na SH/SS navěsit další startovací bloky, udělat z toho konvenční 2+ stupňovou těžkou raketu – třeba i se znovupoužitelností alespoň těch startovacích stupňů a tím ještě o něco zvednout nosnost. Uvidíme.
Jen mi – promiňte mi technickou skepsi – přijdou poněkud šílené popsané plány na HLS a to všechno kolem – hlavně při těch termínech, které mi přijdou úplně fantazijní. EM/SX si skutečně „naložili“, už jen volbou koncepce Raptoru, kde nasadili ten nejkomplikovanější design, který nikdo jiný nedělá. Vývojová rizika jsou prostě nad obvyklou míru. Držím jim palce, ale to neznamená, že jásám jako 15-ti letý skautík, to mi moje technická erudice bohužel nedovoluje, sorry.
S nastíněným krokem stranou se mi to nezdá. Jde to proti logice SpaceX. Nosnost se dá u stávajícího uspořádání snadno zvýšit až ke 300 tunám tím, že se vynechá znovupoužitelnost a poletí se na jednorázovou misi.
Souhlasím s tím, že je před techniky ještě dlouhá cesta, o tom ani v nejmenším nepochybuji. Ale po IFT-2 to vypadá výrazně lépe.
Realita je ta, že u SpaceX jsou příliš optimistické termíny/plány prostě folklór. Kdyby SpaceX plnila to, co naprosto veřejně před roky prohlašovala, tak už jsou teď na Marsu. Což je samozřejmě ještě nadlouho utopie. Jejich termíny bylo vždycky možné s klidným srdcem ignorovat. Podstatná otázka ještě před desetiletím byla, jestli vůbec dokážou věci dotahovat do konce, nebo to bude jen další firmička, která toho hodně naslibuje, získá pár kontraktů a pak rychle zkolabuje. Naštěstí SpaceX ukázal s Falconem, že věci nakonec do toho konce nějak došťouchá. I když bez znovupoužitelnosti druhého stupně, což taky slibovali. Stejně se jim podařilo to, co nikomu předtím, a to se prostě počítá.
Takže uvidíme, jak bude vlastně Starship ve výsledku vypadat, jestli celá architektura nakonec nebude o dost skromnější, a v hodně pozdějším termínu. Ale co už? Koho chcete jako vesmírný fanda vůbec dneska sledovat? Blue Origin, co neukázal pořádně nic? Virgin, který nemá ani pořádné ambice? Aspoň ten Musk něco dělá, a je to určitě podívaná. On totiž ten vesmír byl vždycky trochu výspou malé skupinky nadšenců, a stal se trochu mainstreamovým až kvůli geopolitickému soutěžení mocností. Není to zkrátka vůbec dobrý business. A Starlink může být prosazován jak chce, stejně už problémy s konstelací Iridium ukázaly, jak je těžké v tomto oboru vydělat. Takže buďme rádi, že se v tom vesmíru děje vůbec něco, pro většinovou společnost je tohle stejně nedůležité jako stavět pyramidy nebo gotické katedrály.
Přesně tak jak to napsal IVAN. Achillovou patou ARTEMIS – respektive přistání landeru na Měsíci je bohužel Starship.
Momentálně ještě nedosáhl ani řízené orbity a pokud hovoří spaceX – tedy Musk, že v současné době je to velký úspěch. Tak není co řešit. Každý druhý zkušební start, jim ukáže co se nepovedlo a jak to mají napravit.
A to nám stále zbývá zjednodušeně řečeno:
– dosažení orbity
– přistání Earth
– tankování double Starship
– orbita Moon
– přistání Moon
Pokud by každý druhý pokus řešil problém (což bude ještě pozitivní) a časový interval mezi úpravou – řešením. Tak je to bez šance dosáhnout termínu a jak to chce řešit NASA to nevíme i když vím, že to oni samozřejmě ví. A pozdržení programu se bude extrémně prodražovat, ale s tím asi tedy počítají.
Reaguji na reakci pana Hoška, protože mě systém z nějakých neznámých důvodů neumožňuje reagovat přímo na něj. Prostě v jeho reakcích nemám funkci „odpovědět“.
Promiňte, ale myslím, že je obecně známé, že Starship (by)měla sloužit jako dopravní prostředek mezi drahou kolem Měsíce a povrchem.
Myslím si však, že nyní je hlavní a zásadní problém ten, jak tam tu loď s palivem dostat. A v jakém termínu.
Protože na sebe reagovat můžu dodávám, že se jedná o reakci na příspěvek pana Hoška v čase 13:01.
Měsíční verzi Starhip jsem ještě neviděl (kromě zdařilých animací výtahu) a nevěřím, že bude fyzicky existovat v době plánovaného letu Artemis 3, myslím si, že ani dost dlouho poté. Tomu bude předcházet řada nutných kroků, které bude třeba udělat. O důkladném prověření všech komponent ani nemluvě.
Tím netvrdím, že to není možné, ale čas/termín.
Reagovat jde pouze na příspěvky první a druhé úrovně. Na ty další už musíte reagovat prostřednictvím reakce na příspěvek vyšší úrovně. Pokud možno v tom samém (pod)vlákně.
Pro jistotu pro uživatele Vojta.
Snad se trefím.
Díky to jsem nevěděl.
PetrK 22.11.2023 (13:15)
Tím příspěvkem v čase 13:01 jsem reagoval na pana Ivana, který v souvislosti s HLS pro Artemis přemýšlel nad starším výrokem Elona Muska o nutnosti několika stovek letů Starship+Superheavy před certifikací Starship pro posádku před prvním pilotovaným startem ze Země a přistáním na Zemi.
Nemyslím si, že je to tak zlé. Předchozí test odhalil mnohem větší problémy (především betonové tornádo a nefunkční autodestrukci). Předpokládám, že odstraňování dalších komplikací by mohlo probíhat už rychleji. Časový problém s dosažením orbity a tankováním mají v principu i ostatní návrhy. Vulcan ještě neodstartoval (i když tam by teoreticky mohl zaskočit Falcon Heavy) a všichni spoléhali na tankování na orbitě Měsíce kvůli znovupoužitelnosti.
Ale souhlasím s tím, že by projekt jako Artemis neměl spoléhat jen na jednu společnost, pokud to s přistáním na Měsíci myslí vážně. Nejvíc se mi líbil kompaktní lander ALPACA od Dynetics
Ani ALPACA byla moc hezká… až na to, že jim to nevycházelo hmotnostně a spoléhalo na motory, které neexistovaly…
Díky za článek. Část o „Gateway“ jsem musel číst 3x, abych přestal mít dojem, že jsem se zbláznil. Jestli tohle v NASA myslí vážně, tak mám na prodej starou nemovitost kousek od Prahy: říká se tomu Karlštejn.
Fandím EM/SX, chápu že NASA chce postrčit komercionalizaci kosmických letů, ale tímhle šíleným přístupem nadělají více škody, než užitku: protože je předem jasné, že do těch termínů se takový velice komplikovaný projekt prostě nemůže vejít. Kde je nějaká uměřenost, gradualistická koncepce? Vycházející ne ze snů a marketingu, ale z reality? Jak Raptor-2 od SX, tak BE4 od BO jsou „syrové“ motory, koncept SH/SS je v počátcích, zkrátka je to plno „nevyzkoušených cest“, kde usuzovat na termíny je jako věštění z křišťálové koule, ne věda a technika, ne projektový management.
Samotný projekt je tak komplikovaný, s tolika mezikroky a nutnými vazbami, že i (selhaná) válečná „Operace Market Garden“ je proti tomu jednoduchoučká jak pro malé školáky. Stačí aby nevyšla jedna jediná „stage“ z tisíce a je s tím amen. 10-20 letů SH/SS s palivem? Stovky startů SH/SS pro certifikaci? Sorry že kazím partu a neomdlévám nadšením…
Ano, Červená Karkulka je proti tomu docela realistický příběh.
Ďakujem za článok, ktorý vyžadoval ozaj hlboké poznanie komplikovanosti subkontraktorov a zmlúv, dohôd i neschopností dodávateľov.
Mne to z praktického ako i technologického pohľadu nevytvára priaznivé podmienky pre optimálny výsledok.
Jednoducho ak sa časom príde na konštrukčný dobrý nápad, znamenalo by to záplavu manažérov/riaditeľov/záujmov/nie dobré zmluvy/rôzne firmy/a kadečo iné. Teda miesto platenia inžinierov a konštruktérov na normálne riešenie problému za normálny čas, nenormálne veľa záujmov firiem a osôb, že „dobré riešenie“ sa ani nezdá za „normálnych“ okolností realizovateľné. Prirodzene trpí termín i všetko. Tento projekt nemá ani trochu perspektívu udržateľnosti za nepredimenzovanú cenu.
Viacerí pokázali na problémy SpaceX, nezdá sa mi to v porovnaní s konkurenciou moc fér. Niektoré firmy sa doteraz nijak nepredviedli a „tradiční kontraktori“ sa predvádzajú tradične negatívne. Preto ani spomínať inú alternatívu ako SpaceX sa nezdá reálne (aspoň zatiaľ). Pozitívum SpaceX ktoré v komentároch nezaznelo je, že vyrábajú viacero exemplárov v porovnaní s konkurenciou. Ostatní sa spoliehajú, že im to bude fungovať možno i na prvý raz, alebo spoľahlivo už po jednom raze. Kadencia letov SpaceX má konkurencie schopný potenciál..
Zmínil jste dvě důležitá fakta, která jsou nepopiratelnou výhodou SX:
1. Vertikální integrace, tedy že si všechno dělají sami. Tudíž se odstraní „manažerské/právnické peklo“, které jinak zpomalí projekt mezi-korporátními leštěnými prdy.
2. SX může díky tomu ad1 provádět vše bez rizika placení smluvních pokut a má větší prostor pro fatální selhání. Konstruktéři se tak nemusí „držet při zdi“ a používat jen dávno vyzkoušená řešení se známou spolehlivostí a problémy – mohou mnohem volněji vyvíjet a experimentovat.
Což dává alespoň trochu naděje…