Poslední fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway, kterou jsme v našem seriálu zveřejnili, byla z března letošního roku. Od té doby byly k centrálnímu kompozitnímu válci se dvěma vertikálními a čtyřmi horizontálními deskami připojeny vnější desky. Modul tak dostal svůj základní kvádrový tvar. Při podrobném pohledu je v levé desce vidět i úchyt pro závěs panelu solárních baterií. Týmy společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii souběžně s montáží podrobují modul sérii testů, kterými ověřují integritu hardwaru pro budoucí kosmický let. Vzhledem k nepřipravenosti lunárního landeru Starship by v prvních měsících roku 2024 mohlo padnout doporučení na změny v kampani Artemis. Mise Artemis 3, která je navržena tak, aby poprvé od programu Apollo vypravila astronauty na povrch Měsíce, se může změnit na misi bez připojení k cílovému tělesu na oběžné dráze Měsíce. Diskutovanou možností je i let ke stanici Gateway, sestávající z modulů PPE a HALO. Záleží na včasné připravenosti obou modulů.

Artemis 3

Na fotografii z 20. prosince 2022 je zachycen přesun vodíkové nádrže pro Artemis 3 do buňky A (zcela vlevo). Mezi nádrží a buňkou A je vpovzdálí svářečka VAC. Za povšimnutí stojí nedokončená kyslíková nádrž pro Artemis 3 ve svářečce.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

Zpoždění se však nevyhýbají ani samotné přípravě mise Artemis 3. Největší skluz momentálně zaznamenává výroba obou nádrží pro centrální stupeň nosné rakety SLS v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans.

Nádrž na kapalný vodík byla původně vyrobena v roce 2016 pro Artemis 1. Při analýze svarů však byla zjištěna úroveň jejich pevnosti pod stanovenou konstrukční pevností. V následujících letech byl do svarů nanesen nový výplňový materiál. V loňském roce byla pevnost svarů mechanicky testována. Po testech odolnosti nádrže byla provedena standardní rentgenová analýza svarů.

Vzhledem k neobvyklé historii a opravě svarů však bylo rozhodnuto o mimořádném dodatečném skenování nádrže v buňce A budovy 110. Nádrž byla do buňky A vložena v prosinci 2022. Skenerem byla podrobně zdokumentována výška povrchu svarů. Data ze skeneru budou využita při pozdějších činnostech, například při robotickém nanášení pěnové izolace na vnější povrch nádrže.

Analýza skenů byla dokončena teprve nedávno. Výsledky dopadly dobře a nádrž prokázala letovou způsobilost. Dalším krokem v přípravě bude umytí nádrže v buňce E. Pro porovnání, vodíková nádrž pro Artemis 2 byla do buňky E vložena v červenci 2020.

Po umytí bude nádrž přesunuta do buňky P v budově 131 k nátěru základovou barvou. Jakmile bude nátěr hotový, bude nádrž přesunuta do budovy 103, kde bude vybavena dalšími senzory a proběhne i příprava na instalaci potrubí. Potom čeká nádrž přesun do buňky N v budově 131 k aplikaci tepelně izolační pěny.

Nedokončená kyslíková nádrž centrálního stupně pro Artemis 3 ve svářečce VAC (v pravé části). Fotografie byla pořízena 15. září 2023 během přesunu motoru RS-25 k montáži na centrální stupeň pro Artemis 2.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

Ještě větší skluz však potkal výrobu nádrže na kapalný kyslík. V létě a na podzim 2022 byla ve svařovacím zařízení VAC (Vertical Assembly Center) v budově 110 vzájemně svařena horní kupole se dvěma válcovými díly nádrže.  Od té doby se čeká na dodání posledního dílu, kterým je spodní kupole.

Výrobu spodní kupole zdržuje blíže nespecifikovaný problém se svařováním. Kupole je vyráběna v nástroji pro obvodové svařování CDWT (Circumferential Dome Weld Tool). Svařena byla z dvanácti segmentů. Jako poslední bývá přivařen prstenec a koncovka.

Boeing pracuje na nápravných opatřeních a údajně je na dobré cestě k dokončení svaření kupole. Mezitím bylo v červenci 2023 v nástroji CDWT dokončeno svařování horní kupole pro kyslíkovou nádrž pro Artemis 4.

Na fotografii z 27. července 2022 je v budově 103 zachycen přesun dokončené horní kupole kyslíkové nádrže pro Artemis 3 na přepravní vozík. V levé části fotografie je rozestavěná spodní kupole.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Pro porovnání, svařování kyslíkové nádrže pro Artemis 2 bylo zahájeno v posledním čtvrtletí 2018 a dokončeno v únoru 2019.

Až bude svařování kyslíkové nádrže dokončeno, projde zkušebním testem v budově 110 a rentgenovou inspekcí v budově 103. Poté bude v mycí buňce E budovy 110 vnitřní i vnější stěna nádrže vyčištěna vodou. Po následném vysušení bude nádrž přemístěna do buňky P budovy 131 k provedení nástřiku základovou barvou. Ale až poté, kdy stejným procesem projde vodíková nádrž. Po nástřiku bude kyslíková nádrž přemístěna zpět do budovy 103, kde bude vybavena letovými senzory. Jakmile bude tato činnost dokončena, bude nádrž vrácena do budovy 131, tentokrát do buňky N k aplikaci tepelně izolační pěny.

Ostatní díly pro centrální stupeň se již přesunuly do fáze vybavování vnitřními systémy. Horní lem a intertank mají dokončenou tepelnou izolaci. Na jejich vnitřních stěnách jsou instalovány kabelové svazky a držáky pro letové počítače a další vybavení.

Bezpečnostní prvek – dokončený únikový motor záchranného systému Orionu pro Artemis 3
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Motorová sekce byla v prosinci 2022 přepravena z MAF do budovy SSPF v Kennedyho vesmírném středisku, aby zde byla vybavena vnitřními systémy. Nyní probíhá instalace potrubí pohonného systému a kabelových svazků. K připojení motorové sekce k centrálnímu stupni dojde až v hale VAB.

V plánu Boeingu je dokončení centrálního stupně na konci roku 2024 nebo na začátku roku 2025. To je ovšem zcela nereálné a doporučení na změny v kampani Artemis, které má padnout v prvních měsících roku 2024, by mělo reflektovat letošní skluzy v přípravě obou nádrží centrálního stupně.

Posádka mise Artemis 2 navštívila v září 2023 čistou místnost Airbus Space v Brémách v Německu a seznámila se s evropským servisním modulem pro Artemis 3
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Evropský servisní modul ESM-3 pro Orion je dokončován ve výrobním zařízení společnosti Airbus Space v Brémách v Německu. Na konci letošního roku má být dodán na Kennedyho vesmírné středisko do budovy O&C. Zde už čeká adaptér CMA, který by měl být na ESM-3 připojen na začátku příštího roku.

Modul pro posádku nyní čeká instalace prvních prvků avioniky, systému odstraňování oxidu uhličitého a dalších komponent systému zabezpečení životních podmínek. Fotografie modulu pro posádku a adaptéru CMA jsme přinesli v minulém dílu.

Artemis 4

V minulém dílu jsme citovali vyjádření generálního ředitele ULA Toryho Bruna k přetrvávající schopnosti ULA vyrobit další horní stupeň ICPS. Ve svém článku na portálu NASASpaceflight se této možnosti věnoval redaktor Philip Sloss jako příležitosti pro zkrácení intervalu mezi misemi Artemis 3 a Artemis 4. NASA má stále možnost koupit další stupeň ICPS. V požadavcích pro zmírnění rizik poslední mise rakety Delta IV Heavy s nákladem NROL-70 je totiž zachování výrobní linky raket Delta, kterou ICPS využívá, až do vynesení NROL-70. Mise NROL-70 je plánována na 1. čtvrtletí příštího roku.

Fotografie chodby v továrně MAF z 11. července 2023 ukazuje hromadící se díly kyslíkové nádrže pro Artemis 4 – ke dvěma válcům přibyla horní kupole. V pozadí nedokončená a odložená spodní kupole kyslíkové nádrže pro Artemis 3 blokuje využití svářečky VAC pro nádrže centrálního stupně pro Artemis 4 i pro kvalifikační exemplář vodíkové nádrže nového horního stupně EUS, určeného pro pozemní strukturální testy.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

NASA však 19. září zaslala portálu NASASpaceflight e-mailové prohlášení, v němž uvedla, že neplánuje nákup hardwaru pro čtvrtý let konfigurace SLS Block 1. Philip Sloss uzavírá článek slovy, že NASA a Kongres mají ještě několik měsíců na zvážení této možnosti.

S takovým řešením vyvstává otázka dopravy modulu I-Hab k zárodku kosmické stanice Gateway. Podle obvykle dobře informovaného diskutujícího s přezdívkou woods170 skupiny v NASA stále pracují na možnosti využít k doručení dalších modulů tahač, který by byl postaven na základě servisního modulu nákladních kosmických lodí Cygnus.

Podobné řešení bylo plánováno pro dopravu modulu HALO, než bylo rozhodnuto o jeho společném vynesení s modulem PPE. Hlavní rozdíl mezi standardním servisním modulem pro Cygnus a tahačem původně koncipovaným pro HALO byl v tom, že by se tahač mohl od HALO odpojit. Woods170 ve svém komentáři uvádí, že pracovní skupiny v NASA tuto myšlenku, mít upravenou servisní sekci lodi Cygnus jako tahač, nikdy nezavrhly.

Zdroje informací
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://forum.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/F6e-82QW4AA_sZq?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20221220_CS3_LH2toCellA11~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20230915_CS2_Eng2047Move1~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20220727_CS3_LoxDomeLift08~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F7W_O6DXAAA82gH?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/F6VURsXX0AAQKPX?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20230711_CS4_LoxFwdDomeLift10~medium.jpg