sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Seraphim Space

Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.

OQ Technology

Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.

LambdaVision

Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.

NSA

Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).

Remondo

Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.

Aalyria

Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

AI v mžiku zmapuje ledovce na družicových snímcích

Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.

Obrovské ledovce jsou důležitými prvky prostředí Antarktidy, které ovlivňují fyziku, chemii i biologii oceánů a samozřejmě také námořní dopravu. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné lokalizovat ledovce a monitorovat jejich rozsah, aby bylo možné kvantifikovat, kolik vody se z nich po rozpuštění uvolní do oceánu,“ vysvětluje Anne Braakmann-Folgmannová. Co se týče poskytování snímků ledovců bez ohledu na oblačnost či absenci denního světla, pak klíčovou roli hrají evropské radarové mise Sentinel 1. Není se tedy co divit, že tyto družice budou intenzivně zapojeny i do inovativního přístupu, který do mapování ledovců zapojuje umělou inteligenci.

Sentinel 1 se svým radarem
Sentinel 1 se svým radarem
Zdroj: https://www.esa.int/

Když byste ledovce fotili z oběžné dráhy pomocí klasických fotoaparátů ve viditelném světle, zjistili byste, že jejich bílá barva je téměř nerozlišitelná od mořského ledu, či mraků. Jen stěží byste pak určovali, co je ledovec a co už ne. Oproti tomu na radarových snímcích (třeba od Sentinelu 1) se ledovce ukazují jako jasné objekty, které ostře kontrastují s tmavším oceánem a mořským ledem v pozadí. I tak ale mohou nastat situace, kdy je okolí ledovců velmi komplexní. Pak může být odlišení ledovců od moře, či dokonce od pobřeží, velmi náročné.

Občas jsme se dost trápili s oddělováním ledovců od okolního mořského ledu, který je hrubší a starší a proto na družicových snímcích vypadá jasnější. To samé se týká větrem zčeřené hladiny oceánu,“ vzpomíná Braakmann-Folgmann a dodává: „Kromě toho se také kolem ledovců objevují jejich drobné úlomky. Tyto kousky, které se neustále oddělují od stěn ledovce, mohou být snadno omylem započítány k hlavnímu ledovci. A aby toho nebylo málo, tak antarktické pobřeží může na družicových snímcích připomínat ledovce, takže standardní segmentační algoritmy často  vybírají i pobřeží, a nikoli pouze samotný ledovec.

Nový přístup s neuronovou sítí však exceluje při mapování ledovců i při těchto extrémních případech. Jeho síla spočívá ve schopnosti neuronové sítě porozumět složitým nelineárním vztahům a vzít úvahu kontext celého obrázku. Pro efektivní sledování změn plochy a mocnosti ledovce, což jsou nezbytné parametry pro pochopení, jak se ledovce rozpouštějí a uvolňují sladkou vodu a živiny do oceánu, je klíčové určit konkrétní obří ledovec pro průběžné sledování. Neuronová síť představená v této studii je vysoce úspěšná při identifikaci největších ledovců na každém snímku. Oproti tomu srovnávací metody často vyberou o něco menší ledovce v okolí.

Proces, jak AI zpřesňuje své odhady tvaru ledovce.
Proces, jak AI zpřesňuje své odhady tvaru ledovce.
Zdroj: https://www.esa.int/

Architektura neuronové sítě je založena na renovovaném designu U-net. Autoři vsadili na pečlivou fázi učení, kdy se systém trénoval na snímcích ze Sentinelu 1. Jednotlivé snímky zachycovaly ledovce za různých podmínek s manuálně odvozenými hranicemi, které sloužily jakožto cíl. V rámci procesu tréninku systém průběžně zpřesňoval své predikce, upravoval své parametry na základě rozdílů mezi manuálně odvozenou hranicí a výsledkem své predikce. Fáze trénink skončila automaticky ve chvíli, kdy systém dosáhl optimálních výsledků, což zajistilo jeho přizpůsobitelnost a úspěšnost na nových snímcích.

Algoritmus byl trénován na sedmi ledovcích, jejichž plocha byla od 54 do 1052 kilometrů čtverečních, což odpovídá Bernu, respektive Hong Kongu. Rozmanité balíky dat obsahovaly mezi 15 a 46 snímky každého ledovce, které byly pořízeny mezi roky 2014 a 2020. Pestrosti datových sad bylo dosaženo tím, že se použil jediný snímek každého ledovce za měsíc. Výsledkem byla 99% přesnost, což je působivé. „To, že jsme schopni automaticky zmapovat rozsah ledovce s vylepšenou rychlostí a přesností nám umožní snáze sledovat změny na několika obřích ledovcích, což nám otevře cestu k provozním aplikacím,“ uvedla Braakmann-Folgmannová.

Družice jsou samozřejmě nezbytné ke sledování změn a pochopení procesů, ke kterým dochází daleko od civilizace. Tato nová neuronová síť automatizuje to, co by jinak bylo manuální a časově náročnou činností v podobě lokalizace a hlášení rozsahu ledovce,“ říká Mark Drinkwater z ESA a dodává: „Gratulujeme týmu k představení tohoto inovativního přístupu ke strojovému učení, díky kterému dosáhli robustní a přesné metody pro monitorování změn ve zranitelné oblasti Antarktidy.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Icebergs_in_the_Amundsen_Sea_off_the_west_coast_of_Antarctica.jpg
https://www.esa.int/…/13494392-1-eng-GB/Sentinel-1_radar_vision.jpg
https://www.esa.int/…/25185928-1-eng-GB/Using_AI_to_measure_the_size_of_icebergs.gif

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.