Vědci jsou nyní o krůček blíž ke vzorkům z planetky Bennu, které nasbírala sonda OSIRIS-Rex. Poté co byl přistávací modul dopraven do Johnsonova střediska v Houstonu v Texasu, proběhlo jeho postupné rozebírání. Aktuálně bylo odklopeno i víko kontejneru, kde se nachází odběrný mechanismus TAGSAM (Touch and Go Sample Acquisition Mechanism). Jak uvedl na síti X profesor Paul Byrne, vědci doslova vydechli úžasem, když viděli, že už samotné víko je uvnitř pokryto jemným prachem tmavé barvy.
Už první záběry naznačily výskyt tmavých usazenin prachu z planetky a to jsme ještě neviděli samotný odebraný materiál. Čekáme na potvrzení, že jej bylo odebráno zhruba 250 gramů a napjatě očekáváme alespoň snímky, jak materiál z planetky vypadá. Pravděpodobně půjde o velmi tmavé kamínky různých velikostí.
S detaily nás NASA seznámí 11. října na tiskové konferenci za účasti předních osobností, jako je šéf NASA Bill Nelson, šéf OSIRIS-Rex Francis McCubbin z Johnsonova střediska NASA, šéf týmu pro analýzu vzorků Daniel Glavin z Goddardova střediska NASA a šéf vědeckého týmu OSIRIS-Rex Dante Lauretta z University of Arizona.
O návratu pouzdra sondy OSIRIS-Rex jsme psali v předchozím článku.
Zdroje informací:
blogs.nasa.gov
https://twitter.com/Astromaterials/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/F6_RnBCX0AAH0JC?format=jpg&name=orig
https://blogs.nasa.gov/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/261/2023/09/jsc2023e054550-1200×960.jpg
Při přenosu z přistání se také zmínilo, že by odebraného materiálu mělo být minimálně 600g, nicméně v článku už se mluví jen o 250g. Nevíte čím to je způsobené?
Všechno jen odhady. Nedokončila se ani zkouška na množství materiálu přímo u planetky z obavy, aby neuniklo z pouzdra ještě více materiálu. Myslím, že ofiko odhad je těch 250 g s možnou chybou 100 g, ale minimálně 60g. Pokud bylo v přenosu řečeno 600 g, tak nevím proč. Ale já osobně jsem optimista a už podle toho, jak ještě u Bennu podle záběrů materiál z pouzdra unikal, tak věřím, že těch 250 bude velmi překročeno 🙂
pustil jsem si přenos znovu a nakonec je to tak, že v přenosu se mluvilo o 60g jako minimu, aby byla mise úspěšná, ale že se očekává až něco k 1kg. Tak snad to výjde 🙂
Před pokusem o přistání se rozebíraly různé vlivy, také nezbytný UHF vysílač v pouzdře, plány na důkladné pátrání… nakonec jsme byli svědky dokonalé reality show, kdy SRC neslezlo z obrazovky od vstupu do atmosféry až do přistání. Dokonce se vzorně usadilo vedle silnice, i když ta byla potřeba jen na pohodlnou chůzi nosičů 🙂 Dosedlo v 18 km/h. Co kdyby dopadlo přímo na asfalt? Nebyl by to problém?
Osobně si myslím, že by to problém nebyl. V té elipse cca 58 × 14 km bylo určitě hodně kamenů a skal s povrchem tvrdým podobně jako asfalt. Pouzdro to muselo zvládnout.
Při přenosu přistání na Semikráskách bylo jasně řečeno, že sonda se proti příliš měkkému povrch bránila zapálením motorů. To ale přece znamená extrémní kontaminaci okolí.
V době zážehu motorů už byl odebraný materiál v odběrné hlavici a navíc spaliny mířily nikoliv pod sondu, ale v úhlu cca 45° od odběrné hlavy. Dobře je to vidět na tomto videu v čase od cca 20. sekundy.
Osobně bych si tipnul, že i kdyby k nějaké kontaminaci došlo, tak nález hydrazinu ve vzorcích bude jednoduše ignorován. Doufám tedy, že samotné vzorky by to neznehodnotilo.