sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.

Frontgrade Gaisler

Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.

ULA

United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.

Starship

NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.

GITAI

Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Webbův teleskop exceluje – přímo zobrazená exoplaneta

Popis konstrukce JWST.

V dnešním článku budeme psát o bezpochyby přelomovém pozorování a budeme zmiňovat snímky, které pořídil Teleskop Jamese Webba. NASA se rozhodla informovat o této novince navzdory tomu, že snímky zatím neprošly kompletním recenzním procesem. Astronomové totiž poprvé využili Teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku planety, která se nachází mimo Sluneční soustavu. Tato exoplaneta se řadí mezi plynné obry, což znamená, že nemá pevný povrch, který by umožňoval obyvatelnost tohoto světa. Ačkoliv se nejedná o historicky první přímé zobrazení exoplanety z vesmíru – toto prvenství patří Hubbleovu teleskopu – tak toto pozorování ukazuje směr dalšího průzkumu exoplanet pomocí Webbova teleskopu.

Nejde o jeden snímek, ale o čtyři obrázky pořízené v různých vlnových délkách. Jedná se o ukázkový příklad, jak infračervený zrak Webbova teleskopu dokáže zachytit i vzdálené objekty. Můžeme říct, že tohle pozorování ukazuje cestu budoucím pozorováním a budoucím observatořím, které mohou o exoplanetách prozradit ještě mnohem více informací. „Je to přelomový moment nejen pro Webbův teleskop, ale i pro celou astronomii,“ tvrdí Sasha Hinkley, docent fyziky a astronomie z University of Exeter ve Velké Británii, který vedl tato pozorování s velkým zapojením mezinárodní spolupráce. Ostatně celý Webbův teleskop je mezinárodním projektem americké agentury NASA, evropské agentury ESA a kanadské agentury CSA.

Obrázek ukazující exoplanetu HIP 65426 b v různých vlnových délkách infračerveného záření. Purpurovou barvu má snímek z kamery NIRCam na vlnové délce 3,0 mikrometry. Namodralý snímek pořídila také kamera NIRCam, ovšem na vlnové délce 4,44 mikrometru. Oranžový snímek má na svědomí kamera MIRI, která se zaměřila na vlnovou délku 11,4mikrometru. Poslední (červený) snímek je opět z MIRI a ukazuje pohled na vlnové délce 15,5 mikrometru. Snímky vypadají jinak, protože jednotlivé přístroje Webbova teleskopu zachycují světlo odlišnými způsoby. Soubor masek (koronograf) v každém přístroji blokuje jas mateřské hvězdy, aby byla exoplaneta vidět. Malá bílá hvězdička na každém snímku značí pozici mateřské hvězdy HIP 65426, jejíž světlo zablokoval koronograf a zbytek světla odstranilo zpracování snímků. Pruhy na snímcích z NIRCam jsou artefakty optických členů teleskopu. Nejedná se tedy o objekty v pozorované scéně.
Obrázek ukazující exoplanetu HIP 65426 b v různých vlnových délkách infračerveného záření. Purpurovou barvu má snímek z kamery NIRCam na vlnové délce 3,0 mikrometry. Namodralý snímek pořídila také kamera NIRCam, ovšem na vlnové délce 4,44 mikrometru. Oranžový snímek má na svědomí kamera MIRI, která se zaměřila na vlnovou délku 11,4mikrometru. Poslední (červený) snímek je opět z MIRI a ukazuje pohled na vlnové délce 15,5 mikrometru. Snímky vypadají jinak, protože jednotlivé přístroje Webbova teleskopu zachycují světlo odlišnými způsoby. Soubor masek (koronograf) v každém přístroji blokuje jas mateřské hvězdy, aby byla exoplaneta vidět. Malá bílá hvězdička na každém snímku značí pozici mateřské hvězdy HIP 65426, jejíž světlo zablokoval koronograf a zbytek světla odstranilo zpracování snímků. Pruhy na snímcích z NIRCam jsou artefakty optických členů teleskopu. Nejedná se tedy o objekty v pozorované scéně.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Exoplaneta, která se díky Webbově teleskopu zapsala do historie, nese označení HIP 65426 b a je přibližně 6 – 12 × hmotnější než Jupiter a tato pozorování mohou daný rozsah zpřesnit. Oproti cca 4,5 miliardy let staré Zemi je to však doslova batole staré něco mezi 15 a 20 miliony let. Astronomové tuto exoplanetu objevili v roce 2017 s využitím přístroje SPHERE na dalekohledu Very Large Telescope, který je součástí Evropské jižní observatoře v Chile, když pořídili snímky na rozhraní viditelné a infračervené části spektra. Webbův teleskop se na exoplanetu podíval v delších vlnových délkách, které odhalují nové detaily. Ty by zůstaly pozemským observatořím navždy skryté třeba už jen kvůli infračervenému svitu naší atmosféry.

Fotografie přístroje NIRCam
Fotografie přístroje NIRCam
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Výzkumníci analyzují data z provedených pozorování a připravují studii, kterou pak předloží vědeckým časopisům k recenzím. Ovšem první pozorování exoplanety Webbovým teleskopem už teď naznačuje budoucí možnosti studia vzdálených světů. Jelikož se exoplaneta HIP 65426 b nachází od své mateřské hvězdy zhruba 100× dál, než obíhá Země od Slunce, je tato vzdálenost dostačující k tomu, abychom na snímku z Webbova teleskopu dokázali odlišit planetu od hvězdy. Palubní přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) jsou vybaveny koronografy – soubory drobných stínítek, která odblokují světlo hvězdy, takže teleskop může provést přímé zobrazení exoplanety jako v tomto případě. Ovšem Nancy Grace Roman Space Telescope, který má startovat už za pár let, by měl využívat ještě pokročilejších koronografů.

Bylo opravdu působivé, jak Webbův koronograf zafungoval a odstínil světlo mateřské hvězdy,“ uvedl Hinkley. Pořídit přímý snímek exoplanety je velká výzva, protože hvězdy jsou mnohem jasnější než planety, které kolem nich obíhají. Exoplaneta HIP 65426 b je více než 10 000× méně jasná než její mateřská hvězda v blízké infračervené oblasti a několiktisíckrát slabší ve střední infračervené oblasti. Na každém snímku pořízeném v jiné vlnové délce vypadá exoplaneta jako jinak tvarovaný flek světla. To je způsobeno specifikami Webbova optického systému a způsobem, jakým přechází světlo přes různé optické členy.

Přístroj MIRI
Přístroj MIRI
Zdroj: http://sci.esa.int/

Získání takového snímku je pro nás jako vykopání kosmického pokladu,“ říká s nadšením Aarynn Carter, postdoktorandský výzkumný pracovník z University of California ve městě Santa Cruz, který vede analýzu snímků a dodává: „V první chvíli jsem viděl pouze světlo z hvězdy, ale opatrným zpracováním snímků jsem byl schopen toto světlo odstranit a odhalit planetu. Řekl bych, že nejúžasnější na tom všem je, že jsme vlastně teprve sotva začali. Čeká nás určitě mnoho dalších snímků exoplanet, které zpřesní naše chápání jejich vzniku, ale i fyzikálních a chemickcýh procesů, které na nich probíhají. Mohli bychom objevit i nějaké dosud neznámé exoplanety.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FH3Y5OSXwAAMxxK?format=jpg&name=medium
https://blogs.nasa.gov/…/08/STSCI-J-p2022-HIP65426b-f-1528×1130-1.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/JWST_Nircam1lwres.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/a1/10EC3777_MIRI_alignment_testing_orig.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
2 let před

Tak to je paráda. A vybrali si opravdu vhodný objekt. Plynového megaobra ve vzdálenosti od hvězdy podobné, jako je teď Pioneer 11 od Slunce. Tudíž hodně daleko. Zdá se, že Webb zcela naplňuje očekávání. Jsem moc zvědav, až se bude u exoplanet zvyšovat náročnost, kdy se dostane na limit.

kuban
kuban
2 let před
Odpověď  Spytihněv

říkal jsem si, jak moc světla může odrazit planeta takhle daleko od hvězdy, že to JWST zachytí

potom mi docvaklo – 6x-12x větší než Jupiter – planeta asi bude svítit v IR sama o sobě

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.