Téměř přesně rok od prvního letu helikoptéry Ingenuity na povrchu Marsu (tehdy proběhl 19. 4. 2021) se vám hlásíme opět s novinkami o životě poutníka Perseverance a jeho nezlomného vrtulníčku. Od posledního dílu v únoru nastaly výrazné změny. Rover provedl poslední odběr vzorků z povrchu a vydal se rychlým tempem směrem k nánosům pradávné říční delty. Jednalo se o dosud rekordní přesun, co se ujeté vzdálenosti za jednotlivé dny týče, i co do celkové ujeté vzdálenosti za jeden měsíc. Ani Ingenuity nezahálela a její 25. let byl také rekordní, když uletěla přes 700 metrů.
Dnes se nejprve ohlédneme za několika zajímavými snímky. Tím prvním je už starší panorama ze solu 96. Upravená verze od Damia Bouic ukazuje ráno v kráteru Jezero. Popředí dominují duny a pole kamenů. Dobrý důvod, proč se tuto oblast, zvanou Séítah, pokusili raději objet. V pozadí už vidíme cíl další cesty. Pahorky vysoké asi 50 metrů – přední stranu dávné říční delty – tedy mocné vrstvy nánosů s velkými, často obroušenými kameny ve tvaru valounů a vrstvami usazenin. Nepochybná známka velkých povodní v dávné minulosti ještě vlhké planety Mars.
Pro přehled přidáváme mapku vyfotografovaných útvarů. Pozor na přiložené mapě je sever vpravo a západ nahoře, takže delta, která byla západně od vozítka, je zde zachycena nahoře. Pahorky označené písmeny A až D už Perseverance minula a nyní se nachází za kráterem nazvaným Hahóóts’aa‘. K tomu se ještě vrátíme níže.
Z oběžné dráhy
A nyní se dostáváme ke snímkování kráteru Jezero z oběžné dráhy. O nové snímky se podělily čínský orbiter Tianwen-1, který zachytil Perseverance 7. března 2022 a americký Mars Reconnaissance Orbiter. Na snímku zachyceném 18. 2. 2022 vidíme výřez oblasti, kde se nachází Perseverance a Ingenuity.
Detailní snímek je výřezem mnohem širšího pruhu, který kamera nasnímala a je v něm zachycena i podstatná část kráteru Jezero. V dalším výřezu je vidět i dunové pole, kde zrovna seděla helikoptéra Ingenuity.
A konečně se dostáváme i ke konkurenci. Snímek ze 7. března zachytil rover v podobné pozici, zrovna když odebíral vzorky z kamene Sid (viz také úvodní obrázek).
Rekordní jízda
Perseverance byla vybavena pokročilou verzí autonavigace. Určíme jí startovní a cílový bod a místo, aby jen jela podle předem zaslaných pokynů, rozhoduje se částečně sama, kudy se vydá. A když je okolí její trasy dobře prozkoumané z minulosti, může si dovolit urazit opravdu velkou vzdálenost. Zřejmě rekordní jízda byla zaznamenána 15. 2. 2022 (sol 351), kdy rover ujel 319,8 m. V minulosti byly nejdelší jízdy vozítek na Marsu dlouhé něco víc jak 200 m.
Vzorky z kamene Sid
Když jsme končili náš výčet v minulém díle, bylo zmíněno, že v plánu je navštívit opět místo přistání a provést zde odběry vzorků. Ty probíhaly vždy v páru a nejinak tomu bylo i začátkem března. Perseverance zaparkovala u kamene, který byl pojmenován Sid. Proběhlo standardní broušení části jeho povrchu a 7. 3., během solu 371 proběhl první úspěšný odběr. Na snímku vidíme detail robotické paže s vrtačkou přiloženou ke kameni. Odebraný vzorek vypadá sice rozlomený, ale odběr byl úspěšný.
Na souhrnném obrázku vidíme všechna místa, kde byl proveden výbrus kamene a odběr, nebo pokus o odběr vzorků. První vzorek, odebraný během solu 164, totiž z trubičky vypadl, a tak v ní byl uzavřen vzorek atmosféry. Další dva vzorky z kamene Rochette již byly odebrány úspěšně. Pak se rover přesunul do oblasti jižní Séítah a odebral zde vzorky z kamenů Brac a Issole. Nakonec se vrátil k místu přistání a odvrtal poslední dva vzorky z kamene Sid.
21. let Ingenuity
Během solu 375, den po odběru druhého vzorku z kamene Sid, proběhl také další let vrtulníčku Ingenuity. Ten se vydal skrz oblast Séítah a na rozdíl od roveru to tedy měl namířeno přímo a přistání byla plánována většinou mezi dunami. Zároveň se zde terén svažuje a helikoptéra tedy musela letět více do kopce. Uletěná vzdálenost činila 370 m, letělo se ve výšce 10 metrů rychlostí 3,85 m/s po dobu 129,2 sekundy.
Někdy v tomto období se mezi fanoušky začal více řešit přímý výhled mezi helikoptérou a vozítkem. Přenos dat probíhá bezdrátově, takže jistý ohyb vln přes překážky se dal očekávat, ale pro dobrou komunikaci se předpokládalo, že je omezena na 1000 metrů. Jenže rover se začal vzdalovat a v jednu chvíli narostla vzdálenost na více než 1,5 km. Jenže údaj 1000 metrů se vztahuje k datové rychlosti 250 kbit/s při přímé viditelnosti do 1000 metrů. Neříká ale už nic o tom, že by nešlo komunikovat na větší vzdálenost. Takže omezená možnost komunikace tu jistě byla. Pro další lety zřejmě byly voleny okamžiky, kdy se Perseverance nacházela v přímém výhledu, byť poněkud dál.
Dlouhé autonomní přesuny
Během solu 379 začaly dlouhé přejezdy roveru Perseverance za novým cílem, kterým je úpatí dávné říční delty. Dosažení nové lokality obnášelo asi měsíc naplněný přesuny z místa na místo jen s občasnými zastávkami. V některých okamžicích dokázal rover díky autonomní navigaci urazit více než půl kilometru za dva dny.
Během jízdy se nejprve protáhl kolem západního okraje kráteru La Orotava. Poté začal objíždět oblast Séítah ze severu. Jel západně od kráteru Port Angeles a protáhl se mezi dvěma bezejmennými krátery. Nakonec se přiblížil kráteru Hahóóts’aa‘ a přijel do těsné blízkosti delty. K tomu mu stačilo jen asi dvacet marsovských dnů, což předčilo očekávání a jedná se o nejrychlejší přesun vozítka na Marsu v historii.
22. a 23. let Ingenuity
V době, kdy rover projížděl kolem La Orotavy, vznesla se v solu 384 opět Ingenuity. Tentokrát byl let kratší – jen 68 metrů, avšak vrtulník zahnul do strany (oproti směru předchozího letu – zřejmě proto, že před ním byl poměrně vysoký kopec). Let probíhal 101,4 sekundy a letělo se opět ve výšce 10 metrů, ovšem jen rychlostí 1 m/s.
O čtyři dny později, 23. 3. 2022 (sol 388), proběhl delší přesun. Tentokrát došlo k zahnutí doleva přímo během letu, což přesně kopírovalo kopec, který se oblétal. Celkově urazila Ingenuity za 129,1 sekundy vzdálenost 358 metrů. Let probíhal ve výšce 10 metrů rychlostí 4 m/s.
Detailní snímky nánosů delty a přechodu Phobosu přes Slunce
2. dubna nasnímal rover dvě dá se říct přelomové série fotografií. Jedna zachycuje opravdu velké detaily dvou míst na pahorku, který je částí nánosů bývalé říční delty. Na snímcích jsou vidět různé vrstvy a vodou opracované valouny, některé až metr veliké. Takové nánosy a kameny sem musela dostat poměrně silná povodeň.
Snímky pořídil dalekohled o průměru 110 mm a ohniskové vzdálenosti 563 mm na vrcholku stožáru, tedy přístroj SuperCam. Tento přístroj dokáže zkoumat kameny a půdu pomocí kamery, laseru a spektrometru. Umí najít organickou hmotu, která by byla vázána na marsovský život z dávné minulosti, pokud by na takové zbytky narazila. Vidí detaily malé jako tečka za větou ve vzdálenosti 7 metrů Hodí se tedy výborně i ke snímání detailů na velmi vzdálených místech.
Možnosti kamery MastCam-Z zase ukázalo video pořízené také během solu 397, kdy marsovský měsíc Phobos přecházel před slunečním kotoučem. Kamera má při maximálním zoomu tak skvělé přiblížení, že na povrchu Slunce vidíme dosud nejlepší detaily. Sluneční skvrny a zvlněný okraj měsíčku jsou zachyceny s nebývalou ostrostí. Jako bonus je vše nasnímáno s kadencí dosud nevídanou, což dalo za vznik plynulému videu z tohoto nevšedního úkazu, který je něčím mezi zatměním Slunce, přechodem tělesa před Sluncem, nebo zákrytem Slunce.
Pojem zatmění Slunce je asi nejsrozumitelnější pro veřejnost a použili jej i v NASA, ale fakticky jde spíše o přechod přes sluneční disk. Na Zemi můžeme podobně pozorovat prstencové zatmění Slunce, když Měsíc nezakryje Slunce celé, nebo přechod Merkuru a Venuše přes Slunce, když se tyto planety zrovna trefí. Nejčastěji můžeme pozorovat přelety (tranzity) ISS a tyto úkazy si můžeme také snadno vygenerovat v internetové kalkulačce ISS transit finder.
24. let Ingenuity – výběr nejmenšího rizika
Pro 24. let, který proběhl 3. dubna 2022, vybírali operátoři mezi třemi variantami. Nabízel se přímý velmi dlouhý přelet zcela mimo oblast Séítah, nebo dva kratší přelety severnější cestou. Nakonec vybrali třetí verzi, kdy popoletěli jen kousek, aby měli na další přímý, velmi dlouhý přelet, ideální podmínky a eliminovali tak maximálně možná rizika. Let tedy trval jen 69,5 s, rychlost byla 1,45 m/s, výška letu 10 m a uletěná vzdálenost 47 metrů.
Jubilejní 25. let Ingenuity byl rekordně dlouhý
8. dubna 2022 během 403. dne pobytu Perseverance na povrchu Marsu, proběhl dosud nejdelší let marsovského dronu, který byl původně jen technologickým demonstrátorem a očekávalo se, že provede jen pět letů. Rok po jeho prvním letu (19. 4. 2021) už nás vlastně ani nepřekvapuje, že létá, přestože je to stále velká technická výzva (například řídnoucí atmosféra donutila použít vyšší otáčky rotorů). Ingenuity letěla po dobu 161,3 sekundy a urazila 704 metrů. Rychlost letu ve výšce 10 metrů tak musela být vysoká – 5,5 m/s (19,8 km/h) je dosud nejvíce (průměrná rychlost letu byla 4,39 m/s.
Průjezd kolem úpatí delty
V době vydání článku 22. 4. 2022 se na Marsu píše sol 416. Období kolem poloviny dubna trávil rover posledními dlouhými přesuny, než se dostane do oblasti plánované pro další výzkum, kde bude složitější terén, a tak se bude muset zpomalit. Detailní záběry na pahorek Kodiak ze vzdálenosti už jen 750 metrů a z úplně jiného úhlu, nebo záběry na svahy delty zblízka patřily mezi příjemné osvěžení dosavadního průběhu mise.
Kamerám se naskytl pohled na horní překrytový díl, který chránil rover a létající jeřáb před přistáním. K této vrchní obálce byl přimontován padák, který nyní leží nedaleko. Za ten rok od přistání se trochu změnila i jeho poloha vlivem slabých poryvů větru. To je nejlépe patrné na snímcích z oběžné dráhy.
26. let Ingenuity na povrchu Marsu
20. dubna kolem 3:30 našeho času uskutečnila Ingenuity svůj již 26. let na povrchu Marsu. Bylo to pozemský rok a den od jejího prvního pokusu. Tehdy vyletěla na 39,1 sekundy do výšky 3 metrů a byla kolem toho velká sláva. Dnes už létá stovky metrů ve výšce většinou 10 metrů (třikrát byla i 12 metrů vysoko, při letech 10, 11 a 15).
Polohu vozítka k solu 407 a jeho další plánovanou trasu dobře shrnul v další ze svých vynikajících mapek Honza Vacek, jehož příspěvky můžete sledovat na ve zdrojích odkazovaném portálu kosmo.cz. Během solu 414, 20. 4. 2022, pokračovala Perseverance na jih, když ujela 162 m a už se dostává do dunových polí. Nyní by měla zamířit na západ k plošině na úpatí delty nazvané Cape Nukshak (Mys Nukshak). V dalším pokračování našeho seriálu se tedy zřejmě dostaneme opět do fáze výzkumu delty, který je plánován asi na jeden rok.
Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/mars2020/
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showforum=80
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1880&start=450&page=16
https://mars.nasa.gov/technology/helicopter/#Flight-Log
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/mars2020-raw-images/pub/ods/surface/sol/00371/ids/edr/browse/fcam/FLF_0371_0699884867_862ECM_N0110108FHAZ00206_01_295J01_800.jpg
https://www.db-prods.net/blog/wp-content/uploads/2021/05/Sol96_MastcamZ_Postcard_web.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50634
https://static.uahirise.org/images/2022/details/ESP_073068_1985.jpg
https://static.uahirise.org/images/2022/details/cut/ESP_073068_1985.jpg
https://static.uahirise.org/images/2022/details/cut/ESP_073068_1985-2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FOmgE5pWYAEusY6?format=jpg&name=large
https://mars.nasa.gov/mars2020-raw-images/pub/ods/surface/sol/00371/ids/edr/browse/fcam/FRF_0371_0699881627_772ECM_N0110108FHAZ00203_07_195J01.png
https://mars.nasa.gov/mars2020-raw-images/pub/ods/surface/sol/00371/ids/edr/browse/zcam/ZL0_0371_0699885180_473EBY_N0110108ZCAM05068_1100LMJ01.png
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50750
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/maps/MR2020-trace-384.jpg
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/maps/MR2020-trace-384.jpg
https://db-prods.net/marsroversimages/Perseverance/2022/Sol386_pano.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50732
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50745
https://i.imgur.com/PgHMZIt.jpeg
https://i.imgur.com/iTPTWKR.jpeg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50753
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50777
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50779
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50781
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=50809
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/images/Mars_Perseverance_NRF_0405_0702907217_317ECM_N0210000NCAM02405.jpg
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/images/Mars_Perseverance_NRF_0406_0702971502_221ECM_N0210000NCAM12405.jpg
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/images/ZR0_0410_0703339797_332EBY_N0220000ZCAM03343.jpg
https://mars.nasa.gov/mars2020-raw-images/pub/ods/surface/sol/00403/ids/edr/browse/zcam/ZR0_0403_0702714612_409EBY_N0200000ZCAM05102_1100LMJ01.png
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/images/padak-363.jpg
https://space.winsoft.cz/public/images/Perseverance/maps/MR2020-Delta-407.jpg
pane Gembec,
Vaše reportáž z Marsu je velmi návyková, čte se to jedním dechem. Už se těším na další díl.
Díky za skvělý článek.
Pavle i váš komentář se čte skvěle. Snažil jsem se to nadšení a výběr nejzajímavějších zážitků přenést i do článku. Nyní se vystřídám s Mirkem Pospíšilem. Pro čtenáře tím nabízíme dva různé pohledy na stejnou věc a nám to umožňuje víc se věnovat i jiným tématům. Takže díky a před étem zase s Mirkem a v létě se opět přihlásím s pokračováním já.
Parádní seriál. Možná by to chtělo souhrn vsech sond a vozitek v okolí Marsu. Nějak se v tom ztrácím. Teď je jich 13?
Počítán vrtulníček.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Exploration_of_Mars
Před 30 lety to bylo nemyslitelné. Mars byl tak vzdálený, přitom deltav je téměř stejné jako pro přistání na Měsíci.
Je to tak. 13 funkčních strojů. 8 družic, 3 rovery, 1 lander, 1 vrtulník. Navíc je tam bezejmenný čínský lander, který na povrch dopravil jejich rover. Ten klidně může ještě nějak pracovat a něco měřit… Kdo ví.
Hmm,
kolik je „marsonautů“ najdeš na snímku ?
A nebo že by to bylo ještě před tím, žež tam Mark Watney zůstal sám ? :-)))
Ale jinak je to skvělý nápad – máme srovnání, jak jsou útvary na snímcích velké.
Jo, Marsonauty mám rád, protože dají člověku ještě lepší perspektivu, než údaj, že pahorek je vysoký 55 metrů 🙂
Díky za skvělé čtivo
Díky za opět skvěle a atraktivně zpracovaný článek. A Číňané jsou jako vždy zdravě soutěživí. Když dokážou ostatní najít téměř všechen hardware na Marsu, tak hned dokáží, že to také dokáží.
Perseverance se nyní (22. 4.) dostala na vzdálenost asi jen 500 metrů od pahorku Kodiak. Ingenuity se zřejmě podle délky letu, jeho rychlosti a místu přistání, vydala prozkoumat padák a horní kryt! Máme se doufejme brzy na co těšit v RAW galerii. Pěkné mapy a fotky k tomu vložil Honza Vacek na forum Kosmo.cz – viz odkazy pod článkem.