Maketa modulu HALO kosmické stanice Gateway v měřítku 1:1 ukazuje jeho plánované vnitřní uspořádání. Gateway má na polární oběžné dráze Měsíce NRHO využívat výhody rovnováhy mezi gravitačními poli Měsíce a Země. Tato oběžná dráha umožní nepřetržitý, nerušený výhled na Zemi, což umožní neustálou přímou komunikaci. Dynamika oběžné dráhy NRHO však dosud nebyla žádnou kosmickou misí testována. Demonstrace schopnosti vstoupit na tuto jedinečnou oběžnou dráhu a udržovat ji po dobu přibližně šesti měsíců bude úkolem CubeSatu CAPSTONE. Technologická mise CAPSTONE má být zahájena startem rakety Electron z kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula Severního ostrova Nového Zélandu. V minulém dílu jsme psali o možném odkladu mise z důvodu přísných vládních restrikcí na Novém Zélandu v souvislosti s pandemií COVID-19. K odkladu nyní došlo a novým termínem je nejdříve 19. březen 2022.
Artemis 3
Ještě předtím, než budou na dráhu NRHO umístěny první moduly stanice Gateway, chce NASA splnit jiný velký úkol. Hodlá uskutečnit sedmé přistání lidí na Měsíci a jejich návrat na Zemi tak brzy, jak to jen půjde. Pro tento účel byla vyčleněna mise Artemis 3. Pilotovaný Orion se má s komerčním lunárním landerem spojit také na dráze NRHO. Zatímco soudní proces o smlouvu SpaceX na dodavatele lunárního landeru, napadenou konkurenční společností Blue Origin, by měl dospět k rozhodnutí v listopadu, dodavatelé Orionu a jeho evropského servisního modulu pokračují v práci.
15. října NASA oznámila, že hermetizovaná kabina Orionu pro Artemis 3, svařená v továrně MAF v New Orleans, byla dopravena do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. Lockheed Martin zde zahájí vybavování kabiny systémy potřebnými pro kosmický let. Airbus Defence and Space vybavuje servisní modul Orionu pro Artemis 3 vnitřními systémy ve své hale v německých Brémách.
NASA zveřejnila 29. září žádost o návrhy komerčních kosmických skafandrů pro použití na Měsíci a podle potřeby také na Gateway. Termín pro podání návrhů je do 1. prosince. Předpokládané datum přidělení zakázky nebo více zakázek je 15. dubna 2022. Práce mají být prováděny v Johnsonově vesmírném středisku, mimo pracoviště v zařízeních dodavatele. Johnsonovo středisko bude souběžně pokračovat také v úsilí o vývoj vlastních skafandrů xEMU.
Gateway
První část kosmické stanice Gateway, tvořená spojenými moduly PPE a HALO, by měla být po vynesení raketou Falcon Heavy a po desetiměsíčním přeletu navedena na oběžnou dráhu NRHO přibližně v září 2025. Oba moduly jsou v současnosti ve výrobě. Výroba dalšího modulu, mezinárodního obytného modulu I-Hab, by měla být v Thales Alenia Space zahájena do konce letošního roku. I-Hab by měl být vynesen společně s Orionem při pilotované misi Artemis 4.
Rozpočet
Rozpočtový výbor Senátu zveřejnil 18. října návrh zákona, kterým budou ve fiskálním roce 2022 financovány národní agentury včetně NASA. Pro Orion je navrženo 1,427 miliardy USD, pro SLS 2,487 miliardy USD, pro pozemní systémy 0,690 miliardy USD, pro Gateway 0,785 miliardy USD a pro lunární landery 1,295 miliardy USD. Za účelem zajištění hladkého přechodu z SLS Block 1 na silnější SLS Block 1B výbor požaduje vyhradit z rozpočtu SLS částku nejméně 0,579 miliardy USD na vývoj a stavbu nového horního stupně EUS a souvisejících adaptérů. Z rozpočtu pozemních systémů výbor požaduje vyhradit nejméně 0,165 miliardy USD na novou mobilní vypouštěcí plošinu ML-2 pro starty raket SLS Block 1B. Výbor dále konstatoval, že cílem současného vývojového programu pilotovaných lunárních landerů by měla být podpora alespoň dvou týmů poskytujících služby s využitím stanice Gateway.
Navržené částky jsou velmi podobné částkám z červencového návrhu rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů. Například částky 0,579 miliardy USD pro horní stupeň EUS a 0,165 miliardy USD pro plošinu ML-2 jsou v obou návrzích shodné. Částka 1,295 miliardy USD pro pilotované lunární landery v senátním návrhu je o 50 milionů nižší než v návrhu sněmovním (1,345 miliardy), ale o 100 milionů vyšší než v květnovém požadavku Bílého domu (1,195 miliardy).
Artemis 4 a další
Díly pro hermetizovanou kabinu Orionu pro Artemis 4 jsou ve výrobě. Ve společnosti Ingersoll Machine Tools v Rockfordu ve státě Illinois bylo dokončeno obrábění přechodového tunelu a stropu pro kabinu. Obě sekce byly poté odeslány do Imagineeringu pro základní nátěr. Ve výrobě jsou i tři kónické díly, válcový díl a dno pro kabinu Orionu. Hlavní kontraktor evropského servisního modulu Airbus Defence and Space podepsal se společností Thales Alenia Space prodloužení subdodavatelské smlouvy na čtvrtý, pátý a šestý modul.
Pro těchto šest servisních modulů budou využity motory Orbital Maneuvering System Engine (OMS-E), které byly převzaty z programu raketoplánu. Tím bude současná zásoba hlavních motorů lodí Orion spotřebována. Pro další mise Artemis proto NASA uzavřela 21. září se společností Aerojet Rocketdyne smlouvu na vývoj nových motorů Orion Main Engine (OME). Smlouva zahrnuje certifikaci návrhu a vytváří právní rámec pro budoucí objednávky na výrobu až osmi nových letových kusů motorů pro použití po misi Artemis 6.
Dosavadní zásoba motorů RS-25 pro centrální stupně nosné rakety SLS bude spotřebována již při misi Artemis 4. I tyto exempláře motorů byly převzaty z programu raketoplánu. Aerojet Rocketdyne proto vyrábí nové, vylepšené motory RS-25. V rámci vývoje těchto nových motorů NASA v letošním roce provedla na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku sérii sedmi zážehových testů vývojového motoru RS-25 č. 0528, nazvanou Retrofit 2. Šest zážehů trvalo 500 sekund (přes osm minut) a jeden zážeh, určený k testování limitů výkonu motoru, trval 650 sekund (téměř jedenáct minut). Série Retrofit 2 byla dokončena 30. září. Ještě v letošním roce by na ni měla navázat série testů Retrofit 3, tentokrát s vývojovým motorem RS-25 č. 0525. Nová série bude shromažďovat další data pro výrobu motorů určených pro mise počínaje Artemis 5.
Infrastruktura u jižního pólu Měsíce
Po misi Artemis 3 mají být z Gateway prováděny další výpravy astronautů na povrch Měsíce. Pro tyto rutinní lety chce NASA mít u jižního pólu Měsíce připraveny některé klíčové prvky konceptu základny Artemis Base Camp. V minulém dílu jsme psali o úsilí o dodání nehermetizovaného lunárního terénního vozidla LTV přibližně v roce 2027 pro přepravu astronautů v širším okolí míst přistání v jižní polární oblasti Měsíce.
Přibližně ve stejné době by NASA chtěla mít u jižního pólu Měsíce také výsuvné, otočné vertikální fotovoltaické panely, umístěné na až desetimetrových stožárech. V březnu jsme uvedli seznam pěti amerických společností, které obdržely po 700 tisících USD na návrhy těchto panelů. Po přezkumu návrhů nyní záměr vstoupil do další fáze.
Touto fází je vývoj roboticky rozmístitelných vertikálních solárních panelů a souvisejících technologií nezbytných pro udržitelnou přítomnost na povrchu Měsíce kolem roku 2028. NASA vybrala k podrobnějšímu rozpracování návrhů tři společnosti.
21. září NASA oznámila, že společnosti Honeybee Robotics udělila kontrakt s pevně stanovenou cenou 7,7 milionů USD včetně volitelné opce na projekt „Lunar Array Mast and Power System“ (LAMPS). Cílem zakázky je návrh, studie a analýza systému LAMPS za účelem analytického prokázání očekávané schopnosti poskytovat 10 kW elektrické energie. NASA může uplatnit opci na výrobu a zkoušky prototypu. Při uplatnění opce musí společnost prokázat, že systém je způsobilý pro kosmické aplikace.
28. září byl udělen další kontrakt. Tentokrát byl přidělen společnosti Lockheed Martin v hodnotě 5,9 milionu USD včetně opce. NASA v oznámení pojmenovala návrh podle svojí výzvy, tedy „Lunar Vertical Solar Array Technology“ (Lunar VSAT). Cílem zakázky je opět návrh a analýza systému se stejnými parametry jako v případě LAMPS, s opcí na výrobu a zkoušky prototypu. Opce může, ale nemusí být uplatněna. I tentokrát musí společnost při uplatnění opce prokázat, že systém je způsobilý pro kosmické aplikace.
Následující den, 29. září, byl udělen kontrakt na vývoj technologie záměru lunárních vertikálních solárních polí „SolarHub“ společnosti Maxar Space Systems. Hodnota kontraktu včetně opce je 6,0 milionu USD. Podmínky kontraktu jsou stejné jako u předchozích dvou kontraktů.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://www.appropriations.senate.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://sam.gov/
https://sam.gov/
https://sam.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.youtube.com/watch?v=qzpKzEPfTfM
https://pbs.twimg.com/media/FBvxfr6XIAIBfwu?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FBNYcXBWUAgN4Ny?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FAX5K-uWQAYpdoi?format=jpg
https://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/09/15-182diagram.jpg
https://www.nasa.gov/…/s35_ssc-20210930-s00218_rs-25_hot_fire_test.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/surface_power_2.png
Výborný článok! 🙂
V programe Artemis sa v súčasnej dobe ráta so 14 misiami (6+8 hlavných motorov pre Orion)?
Díky.
Vypadá to, že takový je záměr. Jsou k tomu tyto další indicie:
1) V roce 2019 uzavřela NASA a Lockheed Martin smlouvu OPOC, na jejímž základě NASA může objednávat výrobu a renovaci kabin Orionů pro až 12 misí počínaje Artemis 3 (NASA tehdy objednala kabiny pro Artemis 3, 4 a 5)
2) Bill Nelson letos mluvil o tuctu přistání na Měsíci v rámci programu Artemis (tedy 12 počínaje Artemis 3)