V uplynulých týdnech pokračovala v montážní hale VAB integrace nosné rakety SLS, která má vynést nepilotovanou kosmickou loď Orion k 26dennímu letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Horní stupeň ICPS byl 19. června převezen z budovy MPPF do centrální chodby v hale VAB. V noci z 21. na 22. června byl v kvadrantu High Bay 4 haly VAB vyzdvižen adaptér LVSA a 22. června byl usazen na centrální stupeň. Jejich sešroubování se však podařilo až 27. června. Povrch jejich spojovacích desek totiž nebyl zcela plochý a vyřešení těchto neshod si vyžádalo určitý čas. Jakmile byly šrouby dotaženy, soustředila se pozornost na stupeň ICPS. Dne 5. července došlo i na jeho usazení na adaptér LVSA. Další na řadě bude testovací adaptér OSA, pravděpodobně v příštím týdnu. Souběžně s připojováním horních prvků nosné rakety a renovací centrálního stupně jsou také postupně zapínány systémy rakety pro zahájení kontrol a testů. Testy, které mají probíhat v průběhu července s přesahem do srpna, jsme podrobně popsali v první části tohoto článku. Popis testů končil provedením integrovaného modálního testu.
Po integrované modální zkoušce budou simulátor Orionu a testovací adaptér OSA odpojeny. Na nosnou raketu budou usazeny letové exempláře – adaptér OSA se třinácti CubeSaty a kosmická loď Orion.
Adaptér OSA se nyní nachází v budově SSPF (Space Station Processing Facility). Těsně před jeho přesunem do haly VAB budou nabity baterie CubeSatů, malých sekundárních družic a sond. Během letu k Měsíci mají být CubeSaty z adaptéru postupně uvolňovány pro samostatné vědecké mise a demonstrace technologií.
Orion se momentálně nachází v budově MPPF (Multi-Payload Processing Facility). Po přesunu do budovy LASF (Launch Abort System Facility) bude na Orion připojena záchranná věžička LAS a vnější aerodynamické ochranné panely, které budou během startu chránit loď. Připojení Orionu na nosnou raketu je plánováno na září.
Jakmile bude dokončeno strukturální a funkční spojení mezi Orionem a SLS, budou k nosné raketě opětovně přisunuta obslužná ramena věže mobilní vypouštěcí plošiny. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bude přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU. Pracovníci znovu připojí kabely a provedou kompletní druhé kolo ověřovacích testů rozhraní IVT (Interface Verification Test) pro ověření spojení se všemi částmi nosné rakety a kosmické lodi.
Pravděpodobně v této fázi příprav bude do Orionu umístěno několik užitečných zatížení pro sběr dat, využitelných pro budoucí mise s astronauty. Do kabiny bude instalováno velitelské sedadlo s figurínou Campos oblečenou do skafandru OCSS a vybavenou dozimetry záření. Sedadlo vybavené senzory zrychlení a vibrací bude po skončení mise Artemis I instalováno do Orionu pro Artemis II. Na palubě se budou také nacházet dva dozimetrické antropomorfní fantomy, z nichž Zohar bude mít protiradiační vestu AstroRad a Helga bude bez ní.
Na září jsou v hale VAB naplánovány další testy. Bude proveden test sekvence odpočítávání a závěrečný komunikační end-to-end test ve spolupráci s Deep Space Network. Řídicí středisko během kontrol ověří, zda všechna spojení pro přenos příkazů a dat fungují správně. Bude ověřováno, zda SLS a Orion komunikují správně nejen s pozemní infrastrukturou, ale i mezi sebou.
Zkoušky budou zahrnovat i programově specifické inženýrské testování (PSET) jednotlivých částí hardwaru. Příkladem testů PSET je test řízení navigačního systému SLS a systémů řízení tahu pomocí trysek vzletových stupňů SRB a motorů RS-25 centrálního stupně. Pro tento test budou v centrálním stupni zapnuty sestavy gyroskopů a redundantní inerciální navigační jednotky RINU. Během testu začnou RINU zaznamenávat pohyb Země, což bude signálem, že vše v raketě je správně zapojené. Další testy PSET budou prováděny na hydraulickém a pneumatickém systému. Testy PSET budou demonstrovat, že systémy rakety spolupracují s podpůrnými pozemními zařízeními v Kennedyho vesmírném středisku.
Po dokončení integrovaného testování budou ve stupni ICPS vyměněny boxy s avionikou – řídicí počítač s inerciální navigační sestavou INCA (Inertial Navigation Control Assembly) použitou pro integrované testy nahradí letová sada.
Tím budou SLS a Orion připraveny k prvnímu vyvezení na startovní rampu 39B. Přeprava je plánována na počátek října. Na rampě bude nejprve provedena druhá sada testů, které nemohou být kvůli bezpečnostním opatřením vykonány v hale VAB. Konkrétně půjde o další sérii testů PSET a test elektromagnetického rušení, spojený s tréninkem na odpočítávání. Nakonec bude provedeno zkušební tankování pohonných látek do centrálního stupně i do horního stupně rakety spojené se zkušebním odpočítáváním bez zážehu motorů. Po této poslední zkoušce budou nádrže vyprázdněny. Celkem má sestava strávit na rampě dva až tři týdny.
Podle plánu bude sestava na počátku listopadu vrácena do haly VAB. Během pobytu ve VAB trvajícího asi týden a půl až dva týdny budou instalovány některé letové baterie, například v ICPS s následným uzavřením posledních výřezů v tepelné izolaci a provedením závěrečných inspekcí.
Nakonec se sestava vrátí na rampu. Přibližně šestidenní startovní kampaň má být zakončena vzletem rakety. Tím bude kosmická mise zahájena. První teoreticky dostupné startovní okno se otevírá 23. listopadu.
Artemis II – pilotovaný oblet Měsíce
V budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku pokračuje instalace základní sady avioniky do modulu pro posádku kosmické lodi Orion. Tuto základní avioniku tvoří jedenáct primárních boxů, například jednotky pro distribuci energie a letové počítače, které budou za několik měsíců nutné k provedení funkčních testů po počátečním elektrickém oživení systémů kabiny.
Souběžně s avionikou probíhá i instalace systému podpory životních podmínek ECLSS. Montáž je doprovázena zkouškami těsnosti nádrží a potrubí, zkouškami odolnosti vůči tlaku a zkouškami kabelových svazků. Artemis II bude zkušebním pilotovaným letem, takže kromě avioniky a systému ECLSS bude Orion mít také další systémy pro posádku, například displeje, ruční řízení a audio komunikační zařízení.
Zatímco jedenáct základních boxů avioniky v Orionu pro Artemis II je nových, zbývajících patnáct nezákladních boxů má být znovupoužito z mise Artemis I. Nezákladní avionika totiž může být v integrační a testovací sekvenci Orionu nainstalována později. Příkladem nezákladní avioniky je třeba anténa s fázovaným polem Orion IMU (Inertial Measurement Unit).
Jakmile se Orion z mise Artemis I vrátí na Zemi, bude provedena jeho poletová analýza. Po ní má Orion zamířit do budovy MPPF k odstranění zbytků pohonných látek a následně bude v budově O&C odstrojen. Avionické boxy, které nejsou součástí základní sady, budou vyjmuty a odeslány k renovaci. Na jaře 2022 mají být opětovně dodány do budovy O&C pro instalaci do kabiny Orionu pro Artemis II.
Už na počátku roku 2022 má být na Kennedyho vesmírné středisko dodáno také patnáct nových nezákladních avionických boxů. Tato druhá sada nezákladní avioniky byla objednána dodatečně z důvodu obav z dominového efektu v případě, že Artemis I bude mít zpoždění. V takovém případě technici do Orionu pro Artemis II nainstalují tuto záložní sadu nových boxů. Primárním scénářem je však stále znovupoužití sady z mise Artemis I. Dodání záložní sady avionických boxů pouze umožní vymanění závislosti harmonogramu příprav mise Artemis II na realizaci mise Artemis I v případě jejího skluzu.
Po instalaci boxů avioniky bude připojen tepelný štít a po funkčních testech bude modul připraven na integraci se servisním modulem.
Servisní modul Orionu vznikne spojením evropského servisního modulu ESM a adaptéru modulu pro posádku CMA. Evropský servisní modul ESM Flight Model 2 je v montážní hale Assembly, Integration and Testing Facility společnosti Airbus Defence and Space v Brémách v Německu již ve fázi funkčních testů systémů. Jakmile budou testy dokončeny, bude ESM pro Artemis II letecky odeslán do Kennedyho vesmírného střediska. Přeprava by se měla uskutečnit v srpnu 2021.
Adaptér CMA je dokončován v budově O&C nedaleko kabiny Orionu. Byly dokončeny svary trubek, v září 2021 mají být dokončeny instalace kabelových svazků a subsystémů, čímž bude adaptér plně vybaven a připraven na funkční testy. Až budou testy dokončeny, bude CMA připraven na připojení k evropskému servisnímu modulu. Spojením bude vytvořen servisní modul SM-2. Po spojení podstoupí SM-2 v čisté místnosti svařování potrubí systému ECLSS, po němž budou následovat zkoušky těsnosti a odolnosti proti tlaku v rámci přípravy na integraci s CM-2.
Po spojení ponese Orion interní označení CSM-2. V budově O&C projde CSM-2 finální montáží a testováním. Například v září 2022 má být nainstalována dokovací kamera a ruční řízení, které bude posádka během kosmického letu používat při demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. V září 2022 má být také dokončen záchranný systém LAS.
V první části tohoto článku jsme si popsali pokrok, který byl dosažen ve výrobě centrálního stupně rakety SLS. Pokrok jsme dokumentovali pěti fotografiemi pořízenými v průběhu druhého čtvrtletí. V rámci hardwarových prvků SLS je centrální stupeň nejkomplikovanější, ale v současné době není na kritické cestě a nebrzdí celkový plán. Centrální stupeň je sestavován v továrně MAF (Michoud Assembly Facility) v New Orleans.
Přední sestava stupně bude po dokončení integračních prací vyjmuta z buňky D, otočena do vodorovné polohy a přesunuta do oblasti konečné montáže 47/48 v budově 103. Zde se bude pokračovat v přípravách na spojení s nádrží na kapalný vodík.
Vodíková nádrž bude po dokončení aplikace tepelně izolační pěny také vrácena do prostoru konečné montáže budovy 103. Tady bude vybavena například držáky a úchyty pro dvě vnější přívodní potrubí kapalného kyslíku, které povedou po celé délce vodíkové nádrže z intertanku až do motorové sekce. Po dokončení všech prací bude nádrž v prostoru konečné montáže 47/48 spojena ve vodorovné poloze s přední sestavou stupně.
Spodní díl motorové sekce byl 9. června vložen do integrační buňky A ve výškové budově 110. Po vložení motorové sekce do buňky budou obě části sešroubovány. Poté bude motorová sekce vrácena do budovy 103 k instalaci dalšího vnitřního vybavení. Jakmile bude vše hotové, bude motorová sekce připravena k horizontálnímu připojení ke zbytku centrálního stupně. Kompletní dokončení centrálního stupně včetně výrobních funkčních testů je očekáváno na polovinu roku 2022.
Všech deset palivových segmentů vzletových motorů SRB je uskladněno ve výrobním závodě v Promontory do doby, kdy budou zapotřebí na kosmodromu. V Kennedyho vesmírném středisku je pro tyto motory připravována sada dvou předních a zadních sestav.
V Marshallově vesmírném středisku v Huntsville probíhá montáž a vybavení adaptérů s cílem dokončení v příštím roce. Jde o adaptér Launch Vehicle Stage Adapter (LVSA), který bude spojovat centrální stupeň SLS a horní stupeň ICPS, a adaptér Orion Stage Adapter (OSA), který bude spojovat horní stupeň ICPS s Orionem. Očekává se také, že již brzy bude v Decaturu dokončen horní stupeň Interim Cryogenic Propulsion Stage (ICPS).
Mezi nepilotovanou misí Artemis I a pilotovanou Artemis II jsou v Kennedyho vesmírném středisku plánovány úpravy pozemní podpůrné infrastruktury na podporu nouzového opuštění věže mobilní vypouštěcí plošiny ML-1 na rampě 39B. Nový nouzový únikový systém EES (Emergency Egress System) bude určený pro nástup posádky nebo pozemního týmu do koše. Koš bude zavěšený na laně a bude vybaven brzdným systémem, díky kterému se zastaví poblíž bunkru západně od rampy. Na úpravy ML-1 mezi oběma starty je plánováno přibližně 150 dnů. Kromě nových plošin instalovaných v souvislosti s košem bude na rampě 39B také upraveno stávající podpůrné vybavení zahrnující protipožární a chladicí systémy.
NASA v současné době předpokládá, že mise Artemis II bude připravena ke startu nejdříve v září 2023. Vzhledem k nejistotám se toto datum stále přezkoumává. Posádku Orionu mají tvořit tři američtí astronauti a jeden Kanaďan.
Zdroje informací
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.airbus.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E5ntfQ8XEAYnM7H?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/E5E0S_KWUAA2iqO?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…LVSA_Stacking_Coverage-01.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/manikin_image.png
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210705-PH-KLS01_0092~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210419-PH-KLS01_0111~medium.jpg
https://airbus-h.assetsadobe2.com/…1920&fit=fit,1&qlt=85,0&fmt=png-alpha
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20210609_CS2_BoatTail2CellA08~medium.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/lvsa-artemis-ii-lift-off-rwt-9-2.jpg
Překvapilo mě, kolik toho chtějí recyklovat. :-O
Pokud se mluvi o zari 2023, tak skluz do roku 2024 je temer jistota.
Jestli bude v kvetnu.. 2024 vynesen PPE+Halo muze Artemis 2 pomalu rovnou letet ke Gateway.
Oblet Mesice bude po tolika desitkach let samozrejme terno, ale z praktickeho hlediska dava smysl pozdrzet Artemis 2 a zacit vyuzivat Gateway.
Sice Artemis 3 byla planovana tez na rok 2024, ale pochybuju ze to plati, zatim to je pro kosmonautiku obvykly jeden odklad terminu za druhym..
Bylo by hezké vidět, že mise Artemis II jde na bránu na dlouhou dobu. Ale podle toho, co vím, by Orion nemohl zakotvit u Brány kvůli nedostatku dokovacích dveří.
Ano, pro Orion mise Artemis II není dokovací uzel plánován.
Pokud se mise zvětší, mohl by Artemis 2 použít plánovaný Orion pro Artemis 3? Bylo by to proveditelné?
Modul pro posádku Orionu pro Artemis II byl dopraven na KSC 24.8.2018
https://www.nasa.gov/feature/orion-pressure-vessel-for-exploration-mission-2-arrives-at-kennedy-space-center
Už tři roky probíhá montáž systémů a vnitřního vybavení.
Svařování modulu pro posádku Orionu pro Artemis III v Michoud ještě nebylo dokončeno. Podle prezidentské žádosti o rozpočet na fiskální rok 2022 je přeprava na KSC plánována na říjen 2021. Nemyslím si, že by se stihl připravit k misi Artemis II v roce 2023.
Základ servisního modulu Orionu pro Artemis II byl dopraven z Turína (Itálie) do Brém (Německo) v dubnu 2018.
Základ servisního modulu Orionu pro Artemis III byl dopraven z Turína do Brém v říjnu 2020.
To je rozdíl 2,5 roku.
Mě by se líbil následující scénář:
2021 A1 bezpilotní test
2023 A2 pilotovaný test
2024 A3 spojení s Gateway (když nebude připravený přistávací modul)
2025 A4 přistání
Vynesení modulů PPE/HALO stanice Gateway sklouzlo na listopad 2024, viz. například toto oznámení NASA:
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-northrop-grumman-finalize-moon-outpost-living-quarters-contract
Přelet PPE/HALO na oběžnou dráhu Měsíce má trvat 9 – 10 měsíců. Gateway tedy nebude moci podporovat mise Artemis dřív než ve druhé polovině roku 2025.
Mise Artemis IV má být podle auditu GAO zahájena startem nové verze rakety SLS (Block 1B) z nové mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 v březnu 2026.
Na nějakou dobu jsem chtěl položit otázku, omlouvám se, pokud je mimo téma, ale která odkazuje na jinou zprávu.
Jaké časové rozdíly budou mezi Číňany a Američany při přistání na Měsíci a na Marsu?
Pro přistávací misi potřebujete hlavně 3 prvky:
Raketa / rakety
Kapsle
Lander
Pro Američany by Artemis III mohl odložit na rok 2025 kvůli kaskádovým zpožděním předchozích misí. Skutečná pochybnost je, kdy bude přistávací modul připraven.
Pro Číňany některé nedávné snímky naznačují, že přistání by mohlo přijít v roce 2025. Číňané pracují na svém odpalovacím zařízení 4 roky: Long March 5-DY (derivát jejich nejsilnějšího odpalovacího zařízení, jakési Falcon Heavy s zvýšený horní stupeň), který by měl letět v roce 2025. Kapsle hlubokého vesmíru provedla test (jako Orion), ale se stejnou celkovou hmotou (se servisním modulem) má delta v, která prochází rychlostí 1 až 2 km / s. Na landeru je to jediný prvek, kde jsou možná Cisesi vpředu, zvláště když vezmeme v úvahu, že mise Chang je 5 přistála na Měsíci s těžkým nákladem a že použitá architektura vypadá jako všeobecná zkouška lidských misí (samozřejmě ve formě snížené, ale například na základě toho, co jsem četl, kapsle, která přistála se vzorky měsíční půdy, měla stejný tvar jako lidská kapsle).
Pro lidskou misi na Mars jsou plány obou ještě vágnější. Pro Muska je to možné v roce 2026, ale zdá se, že SpaceX uvažuje o roce 2031 (o 2 odpalovací okna později), NASA a CSNA označují rok 2033, ale s velmi vágními plány. V tom smyslu, že obě agentury jsou pravděpodobně plné různých projektů, ale bylo financováno jen málo (kromě odpalovacích zařízení, kapsle a, pokud bude součástí, brány). Pokud NASA bude i nadále používat SLS (což se může v budoucnu změnit), bude mít problém s nízkou nízkou rychlostí startu (18 měsíců). Číňané jsou určitě dále, ale jakmile odejdou, dorazí.
Američané mají výhodu zkušeností s divokou kartou ve SpaceX
Číňané mají výhodu dlouhodobého plánování (nemění cíl každé 4 roky) s divokou kartou v tom, že nemusí držet Boeing
*****
Aspekt, který mi připadal zajímavý. V očekávání misí na Mars Číňané studují také vysoce výkonné tryskové motory s Hallovým efektem (50 kW pro Číňany, 100 kW pro Američany, což je rekordní projekt, ale již upustili od modernizace 33 kW motoru). Obě výzkumné laboratoře (University of Michigan, PEPL a Shanghai Institute, SISP) mají stejný problém … nemají přístup k vakuové komoře schopné udržovat vakuum, když tyto trysky běží na maximální výkon.
http://www.aerospacechina.org/EN/10.3969/j.issn.1671-0940.2020.02.004
Vaše otázky jsou zajímavé. Píšete o infografice naznačující čínské přistání na Měsíci s posádkou v roce 2025.
K raketě Long March-5DY jsme vydali článek, kde uvádíme možný oblet Měsíce s posádkou v roce 2025 a přistání na Měsíci s posádkou před rokem 2030
https://kosmonautix.cz/2021/07/cz-5dy-cinska-raketa-pro-pilotovane-mise-k-mesici/
Čínský lander pro posádku by mohl využít i motory z Chang’e 5. Hlavní motor přistávacího modulu Chang’e 5 má tah 7500 N. Na sondě jsou další korekční a orientační motory o tahu 150 N, 120 N, 25 N a 10 N. Například koncept čínského minimalistického landeru pro posádku uvažuje se dvěma hlavními motory o tahu 7500 N a čtyřmi motory RCS o tahu 120N, převzatými z Chang’e 5.
Obrázek:
Ano, přistání na Měsíci při Artemis III v roce 2024 není reálné. Administrátor Bill Nelson řekl 19. května na slyšení ve Sněmovně reprezentantů, že USA a Čína jsou v soutěži o nejbližší přistání na Měsíci s posádkou.
Ano, plány misí na Mars s posádkou jsou vágní (mlhavé, neurčité). Není to otázka nejbližších deseti let.
Děkuji za odkaz na aerospacechina.
Stručná odpověď
Pouze s jedním dalším vypuštěním rakety CZ-5DY, maximálně 2, je možné od mise na oběžné dráze měsíce po přistání v měsíční půdě. Pokud se Číňanům v roce 2025 skutečně podaří uskutečnit misi ve stylu Artemis II, očekávám (ale opakuji, že je to jen můj pocit) přistání na hladině v krátké době. Politické pobídky jsou příliš vysoké na to, aby počkaly dalších 5 let.
Dlouhá odpověď
Díky za různé odpovědi. Neznal jsem hypotézu lehkého přistávacího modulu odvozeného od přistávacích modulů Changè. Považuji to za velmi zajímavé pro Číňany, protože to pravděpodobně vyžaduje pouze jedno spuštění launcheru CZ-5DY. Při hledání na internetu jsem zjistil, že tato myšlenka byla vydána v roce 2017 (GLEX-2017.3.3.11), a proto je u spouštěče CZ-5DY současná značka (podle mého způsobu čtení faktů), že pravděpodobně tyto dva projekty jsou a že proto Číňané dělají odpalovací zařízení nejen pro kapsli, ale také pro přistání na Měsíci. Toto je pravděpodobně stejná prezentace (ale možná je to aktualizovaná verze, má nedávné datum)https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=7058.0;attach=1542427;sess=0
Pro mě je největším problémem čínských lidských misí kolem Měsíce zpoždění, které by mohlo nastat při vývoji rakety (ale nemělo by to být příliš komplikované, zvládnout to za 8 let). Pokud jde o přistávací modul, mám větší jistotu, protože už měli tři přistání a další dvě se očekávají do roku 2024. Pak by tyto mise byly symbolickými misemi (styl Apollo), pro stavbu základny na povrchu, který potřebují: nebo počkat na CZ-9 (které podle všeho chtějí používat každých šest měsíců); nebo vytvořit orbitální sestavy (což vyžaduje vysokou rychlost a tedy pravděpodobné zotavení tří jader tvořících počáteční fázi).
NASA hledala přistávací modul, který by byl sestaven na měsíční oběžné dráze o hmotnosti 40-50 t, ale vycházel z vysoké oběžné dráhy a umožňoval jí zůstat na povrchu několik dní. Pokud se Číňané rozhodnou jít stejnou cestou (ale čínský Orion má 2 km / s delta-v, takže zdvojnásobí americkou kapsli), museli by pro přistání použít dva odpalovače CZ-5DY nebo alternativně CZ-9. Existují prezentace, kde vidíte přistávací modul ve stylu dynetiky a povrchová základna složená z několika přistávacích modulů spojených dohromady (možná ty, které se používají pro nákladní automobily, které stačí přistát)
Souboj o Měsíc připomíná 60. léta. 🙂
Je už známý termín, kdy bude jmenovaná posádka A2? Pomalu by už bylo načase
Datum jmenování posádky pro Artemis II není známé. Možná k němu dojde až po přistání Orionu z mise Artemis I.
Výborný článok! 🙂
P.S.: S tými kozmickými závodmi to nevidím také horúce …
Díky! 🙂
Jestli reaguješ na můj komentář z 8.7.2021 19:20, tak Nelson to zmínil toho 19. května v diskusi se členy vědeckého podvýboru Sněmovny reprezentantů o potřebě Spojených států zůstat lídrem v kosmickém prostoru. Řekl, že Čína studuje možnost pilotovaného přistání na Měsíci v tomto desetiletí a že je agresivním konkurentem v soutěži o nejbližší pilotované přistání na Měsíci.
Jedna vec je, čo povedal Nelson (alebo niekto iný) a druhá vec je realita (aj keď priznávam, že je to len môj názor).
Keď som si po sebe prečítal poslednú reakciu, jej druhá časť je vlastne nezmysel…
Myslel som to tak, že sa dajú postrehnúť nezrovnalosti na tom čo kto prezentuje.
Dá se i postřehnout motivace těchto vyjádření. V daném případě: vědecký podvýbor je jedním z podvýborů rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů.