sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Na cestě k řešení marsovské metanové záhady

Metan - nejjednodušší uhlovodík

Zprávy o detekci (nebo naopak „nedetekci“) metanu v atmosféře Marsu zajímají jak vědce, tak i informovanou veřejnost. Na Zemi je velké množství metanu vytvářeno mikroorganismy, které pomáhají trávit hovězímu dobytku rostlinnou stravu – vzniklý plyn je pak uvolňován do ovzduší. Jenže na Marsu není žádný dobytek, ani ovce či kozy a přesto tu vědci pátrají po metanu. Jeho objev by totiž mohl naznačovat, že na rudé planetě byly (nebo stále jsou) mikroorganismy, které tento nejjednodušší uhlovodík vytváří. Je ale potřeba říct, že metan nemusí vždy vznikat pouze s přispěním mikroorganismů či jiných forem života. Vytvářet jej mohou i nejrůznější geologické procesy, které jsou spojené se vzájemnou interakcí hornin.

15. června 2018 pořídil rover Curiosity v lokalitě na sever od Vera Rubin Ridge mnoho fotek, ze kterých vznikl tento jeho autoportrét.
15. června 2018 pořídil rover Curiosity v lokalitě na sever od Vera Rubin Ridge mnoho fotek, ze kterých vznikl tento jeho autoportrét.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Před identifikací zdrojů metanu na Marsu musí vědci vyřešit otázku, která je pálí už dlouho: „Jak je možné, že některé přístroje metan detekují a jiné nikoliv?“ Například americké vozítko Curiosity dokázalo opakovaně detekovat metan nízko nad povrchem kráteru Gale. Jenže evropsko-ruská sonda TGO, která je součástí programu ExoMars, nedokázala ve vyšších vrstvách atmosféry Marsu zaznamenat žádný metan. „Když se v roce 2016 dostala do akce  TGO, čekal jsem, že tým kolem sondy oznámí, že se všude na Marsu nachází malé množství metanu,“ vzpomíná Chris Webster, vedoucí přístroje TLS (Tunable Laser Spectrometer), který je součástí palubní laboratoře SAM (Sample Analysis at Mars) v roveru Curiosity.

TLS totiž změřil v kráteru Gale průměrnou koncentraci metanu půl částice na miliardu ostatních podle objemu (ppbv – part per billion in volume). To pro lepší představu odpovídá zhruba špetce soli s olympijském plaveckém bazénu. Tato měření však byla doprovázena nečekanými špičkami, které dosahovaly až úrovně 20 částic na miliardu. „Jenže když evropský tým oznámil, že nezachytil prakticky žádný metan, byl jsem prostě v šoku,“ říká Webster z kalifornské JPL. Sonda TGO přitom byla navržena tak, aby se stala tzv. zlatým standardem pro měření metanu a dalších plynů po celé planetě. Na druhou stranu ani TLS na Curiosity není žádné ořezávátko. Je tak přesný, že bude používán na ISS pro včasnou detekci požáru nebo ke sledování hladiny kyslíku ve skafandrech. Je také licencován pro použití v elektrárnách, ropovodech či bojových letounech, aby piloti mohli sledovat úrovně kyslíku a oxidu uhličitého ve svých maskách. Websterem a celým týmem přístroje SAM evropské výsledky silně otřásly. Experti se proto okamžitě pustili do pečlivých rozborů měření TLS na Marsu.

Sonda TGO objevila metan jen ve velmi nízkých koncentracích.
Sonda TGO objevila metan jen ve velmi nízkých koncentracích.
Zdroj: http://www.esa.int
Překlad: Dušan Majer

Někteří experti vyslovili teorii, že sám rover může uvolňovat plyn do svého okolí. „Začali jsme proto hledat souvislosti mezi orientací roveru, povrchem, drcením kamenů, degradací kol a vším možným, co Vás napadne,“ říká Webster a pokračuje: „Nedokážu dostatečně ocenit úsilí týmu, když kolegové analyzovali každičký drobný detail, aby se ujistili, že jsou měření správná – a ona opravdu jsou.“ Výsledky nakonec Webster a jeho kolegové publikovali v časopise Astronomy & Astrophysics. Když odborníci z týmu kolem přístroje SAM pracovali na potvrzení detekcí metanu, vydal v roce 2019 další člen vědeckého týmu roveru Curiosity, planetolog John E. Moores z York University v Torontu zajímavou předpověď. „Využil jsem to, co někteří moji kolegové nazývají „velmi kanadským pohledem“. Položil jsem si totiž otázku: „Co když mají Curiosity i Trace Gas Orbiter oba pravdu?“

7. května 2019 vyfotil rover Curiosity svými navigačními kamerami pohyb ledových mraků ve výšce zhruba 31 kilometrů nad povrchem.
7. května 2019 vyfotil rover Curiosity svými navigačními kamerami pohyb ledových mraků ve výšce zhruba 31 kilometrů nad povrchem.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Moores, který spolu s kolegy z vědeckého týmu kolem Curiosity studuje chování větru v kráteru Gale se pustil do hypotézy, která předpokládala, že nesrovnalosti mezi odlišnými měřeními metanu souvisí s denní dobu, kdy jsou pořízeny. Protože TLS potřebuje hodně energie, pracuje většinou v noci, kdy ostatní přístroje na palubě Curiosity nepracují. Atmosféra Marsu je během noci klidná a (jak Moores naznačuje), metan pronikající z podloží se může blízko povrchu akumulovat a Curiosity jej pak změří.

Sonda TGO naopak potřebuje sluneční světlo k tomu, aby zachytila metan zhruba 3 – 5 kilometrů nad povrchem. „Každá atmosféra u povrchu planety prochází během dne určitým cyklem,“ popisuje Moores. Teplo ze slunečního záření promíchává atmosféru tím, že teplý plyn stoupá a na jeho místo klesá ten chladný. Metan, který se za noci objeví u povrchu, by tedy byl za dne promíchán se zbytkem atmosféry, takže jeho koncentrace poklesnou na nedetekovatelnou úroveň. „Proto jsem dospěl k názoru, že žádný přístroj, natožpak na oběžné dráze, by nebyl schopen cokoliv zaznamenat,“ dodává Moores.

Srovnání měření koncentrací metanu různými sondami.
Srovnání měření koncentrací metanu různými sondami.
Zdroj: http://www.esa.int/
Překlad: Dušan Majer

Tým kolem Curiosity se tedy okamžitě pokusil prověřit Mooresovu predikci a rover začal provádět první vysoce přesná měření během dne. TLS pořídil kontinuální měření koncentrace metanu v průběhu celého dne. Začal měřit v poledne jednoho dne, následující noc změřil celou a měření zakončil v poledne dne druhého. Při každém měření nasával přístroj SAM marsovskou atmosféru po dobu dvou hodin a neustále ze vzorku odebíral oxid uhličitý, který tvoří 95% plynného obalu této planety. Tím vznikl koncentrovaný vzorek, který mohl TLS snadno analyzovat pomocí opakovaných pulsů paprsku infračerveného laseru. Ten je naladěný na přesnou vlnovou délku, která je pohlcována metanem.

Princip fungování přístroje TLS (Tunable Laser Spectrometer).
Princip fungování přístroje TLS (Tunable Laser Spectrometer).
Zdroj: https://www.nasa.gov/

John předpověděl, že by koncentrace metanu během dne měla klesnout prakticky na nulu a naše dvoudenní měření to potvrdilo,“ oznámil Paul Mahaffy, hlavní vědecký pracovník přístroje SAM z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Michigan. Noční měření TLS přesně odpovídala dosavadnímu průměru, který odborníci získali z předešlých měření. Ačkoliv tato studie naznačuje, že povrchové koncentrace metanu stoupají a klesají během dne v kráteru Gale, vědci ještě musí vyřešit globální metanovou hádanku na rudé planetě. Metan je vcelku stabilní molekula, která by podle analýz měla na Marsu vydržet zhruba 300 let, než ji rozloží sluneční záření. Pokud by metan neustále pronikal do ovzduší ze všech podobných kráterů (podle vědců nevypadá kráter Gale nějak unikátně a odlišně od jiných), bylo by tohoto plynu v atmosféře dost na to, aby jej TGO detekovala. Vědci proto spekulují o možnosti, že něco metan likviduje rychleji než v horizontu zmíněných 300 let.

Aktuálně probíhají experimenty, které testují, zda nízkoúrovňové elektrické výboje vyvolané prachem v atmosféře Marsu nemohou likvidovat metan. Další možností, která se studuje, je zda kyslík, který se v nízké atmosféře Marsu nachází, nereaguje s metanem dříve, než by se metan stihl dostat do vyšších vrstev. „Potřebujeme určit, zda tu není nějaký rychlejší destrukční mechanismus, abychom mohli definitivně porovnat data z roveru a orbiteru,“ říká Webster.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Methane-3D-balls.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/curiosity_2.jpg
https://www.esa.int/…/19345537-1-eng-GB/TGO_s_search_for_methane_on_Mars.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mars_clouds_0.gif
https://www.esa.int/…/19345648-1-eng-GB/Key_methane_measurements_at_Mars.jpg
https://www.nasa.gov/…/full_width_feature/public/thumbnails/image/pia19086_webster-1.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
ldx
ldx
3 let před

To je teda záhada… Budu velmi zvědav na objev mechanismu, který ten metan v atmosféře nakonec rozkládá.

Kdyby se tam ten metan uměl koncentrovat, tak by to mohlo vést ke zvýšení teploty na planetě, což by nejspíš bylo žádoucí i pro nějaké budoucí osidlování planety.

Michal Andrej
Michal Andrej
3 let před
Odpověď  ldx

No ja neviem. CO2 je tam dosť ale žiadny skleníkový efekt nevytvára.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Michal Andrej

Protože je atmosféra extrémně řídká.

Midix
Midix
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

Ano atmosféra je řídká, ale na hmotnost je CO2 na Marsu 106x více než na Zemi.

Jan Jancura
Jan Jancura
3 let před
Odpověď  Michal Andrej

Pravděpodobně tam CO2 skleníkový efekt vykonává (na rovníku přes poledne vystoupají teploty i nad 0°C), bez něj by byly teploty na Marsu asi ještě nižší. Samozřejmě nízká hustota atmosféry a hlavně neexistence akumulátoru tepla – oceánů a vzdušné oblačnosti a vlhkosti způsobuje, že přes noc marsovské pouště rychle chladnou.

Midix
Midix
3 let před
Odpověď  Jan Jancura

Akumulátorů tepla na Marsu mají dostatek (skály a kameny). Vzpomeňme jak fungují akumulační kamna. Voda rozhodně nemá takovou účinnost, proto se také v akumulačních kamnech nevyužívá.

Jan Jancura
Jan Jancura
3 let před
Odpověď  Midix

To není pravda, voda má po vodíku nejvyšší specifické teplo – 4180 J/kg.K, naproti tomu např. pískovec má jen 720 J/kg.K, žula 750 J/kg.K – viz https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/58-hodnoty-fyzikalnich-velicin-vybranych-stavebnich-materialu#t18

Midix
Midix
3 let před
Odpověď  Midix

Máte pravdu. Ovšem to naopak lecos vypovídá o o oteplování na 3. planetě.

ldx
ldx
3 let před
Odpověď  Midix

Voda se myslím využívá v akumulačních radiátorech… nejspíš je to složitější a náročnější na údržbu, proto historicky ten šamot.

Jan Jancura
Jan Jancura
3 let před

Stejná záhada je, odkud se ten metan bere. No, je co zkoumat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.