V posledních letech jsme byli svědky postupného vývoje amerických plánů na návrat lidstva k Měsíci, v jejichž centru stála výzkumná stanice Gateway. Nyní se však zdá, že se situace zásadně mění. Americký úřad NASA totiž ve spolupráci s ESA představil překvapivý návrh nové mise, která by měla zcela přepsat priority pilotované kosmonautiky. Namísto lunární stanice se totiž pozornost přesouvá k dosud málo prozkoumanému fenoménu – prstencům Země.

Podle zveřejněných informací mají vědci k dispozici stále více důkazů o existenci velmi řídkého systému prstenců, tvořeného mikroskopickými částicemi prachu a úlomků, které se nacházejí ve vysokých orbitálních drahách. Tyto částice měly být dlouhou dobu považovány za běžné kosmické smetí nebo zbytky mikrometeoritů, ale nová analýza dat z družic i pozorování kosmických teleskopů naznačuje, že mohou tvořit strukturovaný celek s vlastnostmi podobnými prstencům známým například u planety Saturn. Dokonce se zdá, že tento prstenec „houstne“ a dost možná za to může lidská aktivita okolo Země. Podle některých vědců prstence obsahují i částečky smetí z družic a vysloužilých raketových stupňů.

Projekt, pracovně označovaný jako Boundary Orbital Ring Dust Exploration Laboratory (BORDEL), by měl být podle dostupných informací realizován ve dvou fázích. V první fázi dojde k vypuštění automatické sondy, která bude detailně mapovat rozložení částic, jejich velikostní spektrum a dynamiku pohybu. V druhé fázi by pak měla následovat pilotovaná mise s laboratorním modulem, jejímž cílem bude přímý odběr vzorků a testování dlouhodobého pobytu v této unikátní oblasti. Zajímavé je, že tento projekt má postupně nahradit původně plánovanou stanici Gateway, která měla sloužit jako přestupní uzel pro mise programu Artemis. NASA a ESA mají také v plánu využít již realizované části z tohoto projektu. Podle neoficiálních zdrojů se ukázalo, že přínos Gateway není v porovnání s náklady tak jednoznačný, jak se původně očekávalo. Naopak výzkum prstenců Země by mohl přinést nové poznatky nejen o dynamice prachových částic v okolí planety, ale i o vzniku podobných struktur u jiných těles Sluneční soustavy. Další neznámou je kosmické smetí v této oblasti a jeho vliv.

Technologicky má mise využít prvky vyvíjené pro program Artemis, včetně upravené verze kosmické lodi Orion a nosné rakety Space Launch System (SLS). ESA by měla dodat servisní moduly a část vědeckého vybavení, přičemž se počítá i se zapojením evropských astronautů. Na evropské úrovni by se do projektu mohly zapojit i menší členské státy, které v posledních letech posilují své kapacity v oblasti kosmického výzkumu. Mezi nimi se stále častěji skloňuje také Česká republika, jejíž vědecké instituce i průmyslové firmy se již dnes podílejí na řadě projektů ESA. Podle neoficiálních informací by čeští odborníci mohli přispět zejména v oblasti vývoje senzorů pro detekci mikroskopických prachových částic a jejich chemickou analýzu. Právě tato oblast patří dlouhodobě mezi silné stránky českého kosmického výzkumu. Uvažuje se například o zapojení přístrojů schopných rozlišit jednotlivé typy částic v prstenci Země a určit jejich původ – zda pocházejí z meziplanetárního prostoru, nebo vznikly přímo v okolí Země.

Zajímavý je také potenciální přesah do pilotované kosmonautiky. V souvislosti s rostoucí rolí Evropy v pilotovaných misích se objevují spekulace, že by se na některé z budoucích fází projektu BORDEL. mohl podílet i některý z evropských astronautů. Přístroje laboratorního modulu bude třeba obsluhovat a přednost samozřejmě dostanou státy, které se na misi podílejí. To otevírá možnosti také pro Českou Republiku a hlavně pro Aleše Svobodu, který v současnosti prochází výcvikem v rámci evropského astronautického programu. Ačkoliv je jeho případná účast zatím čistě hypotetická není vyloučená. Pokud by se tyto úvahy potvrdily, mohlo by jít o významný milník pro českou kosmonautiku. Zapojení domácího průmyslu i případná účast českého astronauta by znamenaly nejen prestiž, ale i další rozvoj technologických kompetencí, které mají potenciál uplatnění i mimo oblast kosmického výzkumu.

Zatím však zůstává většina těchto informací v rovině spekulací a předběžných úvah. Stejně jako u samotné mise BORDEL bude i zde rozhodující především finální podoba mezinárodní spolupráce a ochota jednotlivých států investovat do nového, a poněkud neobvyklého směru výzkumu, protože samotná existence prstenců Země je stále předmětem diskusí. Některé studie naznačují, že by mohlo jít o dočasný jev, způsobený například rozpadem menších těles zachycených gravitačním polem Země, případně důsledkem srážek mikrometeoritů v okolí planety. Jiní vědci upozorňují, že podobné struktury by mohly být běžnější, než jsme si dosud mysleli, jen jsou kvůli své extrémně nízké hustotě velmi obtížně detekovatelné. Mnohem více kontroverzní jsou ale tvrzení z Ruska. Agentura Roskosmos totiž tvrdí, že za prstence může Elon Musk a jeho vyřazené nebo poškozené družice Starlink. Proto chystají vlastní misi. Podle uniklých materiálů má být hlavním cílem aktivní sběr částic, což se odráží i v jejím názvu: ПЫЛЕСОС (Vysavač). Na tato tvrzení reagují zástupci západních agentur spíše zdrženlivě. NASA i ESA se k ruským plánům oficiálně odmítají detailně vyjadřovat, nicméně po zkušenostech z posledních let jsou vědci spíše skeptičtí. K misi a plánům Ruska se vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který novinářům s nadsázkou sdělil: „Podívejte, nikdo neumí vysávat ve vesmíru lépe než my, opravdu. Máme nejlepší kosmické programy, obrovskou technologii. Rusové, velmi chytří lidé, ale tenhle nápad… vysávat vesmír… tomu nevěřím…“ A po krátkém tichu dodal: „Vesmír je obrovský, obrovský, nikdo ho nemůže jen tak uklidit jako byt. Možná to zkoušejí, ale věřte mi, není to tak jednoduché.“ Podle našeho šéfredaktora Dušana Majera jde samozřejmě spíše o nadsázku než oficiální stanovisko, nicméně podobná vyjádření dobře ilustrují, jak neobvyklý a zároveň kontroverzní návrh ruské mise je.

Zájem o uklízecí kosmické technologie projevila Indie. Tamní kosmická agentura by se ráda k ruské misi přidala a doufá, že by na základě reverzního inženýrství mohla případně pomoci obyvatelstvu s úklidem ve vlastní zemi. Diskuse už probíhají. Indové nabízejí na oplátku Roskosmosu podílet se na další Měsíční misi. Jeden z účastníků jednání k tomu poznamenal, že: pokud ruské zařízení zvládne prach ve stavu mikrogravitace, poradí si pravděpodobně i s běžným nepořádkem na Zemi. Indové mají jen jednu podmínku, aby jejich vlajka nebyla ještě před startem odstraněna z rakety. Zatímco ruský koncept mise Roscosmos počítá především s aktivním sběrem částic z okolního prostoru, indický návrh jde ještě o krok dál. „Když už něco uklidíte, je škoda to jen vyhodit,“ měl poznamenat jeden z inženýrů ISRO a dodává: „Pokud zařízení zvládne prach ve stavu mikrogravitace, poradí si pravděpodobně i s běžným bordelem na Zemi“. Projekt nazvaný NIRMAN by tak mohl představovat první krok k jakési „recyklaci na oběžné dráze“, kdy by se z prachových částic postupně stával stavební materiál. Cílem je let už v půlce roku 2027.

Pokud by se existence prstenců potvrdila, šlo by o zásadní objev, který by mohl ovlivnit nejen planetární vědu, ale i praktické aspekty kosmonautiky. Přítomnost takového prstence by totiž mohla představovat riziko pro družice i pilotované mise, zejména při průletech určitými oblastmi vysokých drah. Zatím není jasné, kdy by mohla být mise BORDEL realizována, ale první testovací kroky by mohly přijít již v průběhu příštích měsíců. Vzhledem k rozsahu projektu a nutnosti mezinárodní spolupráce se však dá očekávat, že finální rozhodnutí bude záviset na politické i finanční podpoře jednotlivých partnerů. Ačkoliv se může zdát, že jde o odklon od původních plánů návratu na Měsíc, zástupci NASA i ESA zdůrazňují, že cílem je především maximalizace vědeckého přínosu a efektivní využití dostupných a stávajících prostředků. Výzkum prstenců Země by tak mohl zahájit zcela novou kapitolu v poznávání našeho nejbližšího kosmického okolí a otevřít cestu dalších aprílovým misím.

Zdroje obrázků:

https://www.robinage.com Earths-Ring-System.jpg

Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky dílem umělé inteligence. Nemají za cíl někoho pohoršit, či uvést v omyl. Pokud k tomu ale přeci jen dojde, věřte, že to není problém samotných obrázků.

Zdroje informací: 

Jak jste jistě pochopili jedná se o aprílový text, ale pravdou je, že inspirací k jeho napsání byla skutečná věda! Někteří astronomové totiž pracují s teorií, že Země v minulosti skutečně mohla mít vlastní prstenec a z toho se dokonce mohl formovat náš Měsíc. A jak je tomu dnes? Během posledních zhruba 70 let lidstvo vysílá kosmické družice a sondy k průzkumu sluneční soustavy a zároveň umístilo na oběžnou dráhu kolem Země už několik tisíc nejrůznějších družic. Tyto satelity samy o sobě tvoří jakýsi „prsten“ kolem naší planety, zatímco další vznikl ze všech drobných kousků trosek, které tyto stroje a další zařízení, jako jsou raketové stupně, stanice a další, po sobě zanechaly – od uvolněného šroubu přes drobné skvrny barvy odloupnuté nárazem mikrometeoritu až po větší předměty, jako je například klíč upuštěný astronautem během výstupu do volného prostoru (EVA). Prstenec z vesmírného odpadu není viditelný, ale postupně houstne. A to je problém, protože tyto objekty sviští kolem Země rychlostí i přes 29 000 km/h a představují potencionální riziko pro budoucí mise.