Jak jsem minule slíbil, po výběru sedmé vědecké mise střední třídy Evropské kosmické agentury (M7) se podíváme i na výběr osmé vědecké mise této třídy (M8). Na rozdíl od M7, kde je výběr už ve fázi finále, a ještě letos by se mělo rozhodnout, která ze tří misí poletí, výběr M8 je na samém počátku. Dnešní článek proto bude sloužit jako základ pro další článek, k němuž se dostaneme za pár let až výběr pokročí.

Aktuální stav výběru mise M8

V březnu roku 2025 vydala ESA výzvu pro předložení návrhů na novou misi střední kategorie M8, ale také pro návrh novou misi rychlé kategorie F. Tyto mise se takto nenazývají proto, že by měly dosahovat nějakých závratných rychlostí, ale proto, že mají být rychle připraveny ke startu, zkrátka mezi návrhem mise a její realizací má uplynout nejkratší čas. V tomto případě jde o misi F3. A mise typu F mají létat právě společně se sondami střední třídy M.

Uzávěrka přihlášek pro oba typy misí byla v květnu 2025 a v říjnu 2025 skončila první fáze výběrového řízení, kdy došlo na vyřazení prvních několika návrhů. V listopadu 2026 by mělo být vybráno až 5 kandidátských misí k podrobnější studii (podobně jako u M7) a k finálnímu rozhodnutí o tom, který z návrhů bude vybrán jako mise M8 by mělo dojít v roce 2030. Start je pak plánován na rok 2041 a rozpočet by měl být 670 milionů euro.

Rychlá mise F3 má mít rozpočet 205 milionů euro a startovat by měla v roce 2034. Termíny výběru budou zpočátku podobné jako u M8, ale už v listopadu letošního roku má být vybrána jedna kandidátská mise a jedna mise náhradní.

My se ale, jak už název článku napovídá, podíváme dnes jen na návrhy středních misí M8. K návrhům misí na F3 se můžeme vrátit později. V obou případech půjde spíše o stručný přehled než o nějaký podrobný rozbor připravovaných potenciálních sond, na to je myslím lepší si počkat, až bude výběr zúžen. V ideálním případě, jako u výběru mise M7, to je na pět, nebo dokonce na tři návrhy misí. Pak má smysl si jednotlivé koncepty rozebrat důkladněji.

Návrhy na střední misi M8

Nejprve se tedy podívejme na návrhy mise střední kategorie M8. Těch se sešlo poměrně hodně, a proto je téměř nelze rozebrat najednou. Uvažoval jsem, že to vezmu čistě podle abecedy, ale pak by tato podkapitola byla nesnesitelně dlouhou. Proto využiji vyřazení prvních několika návrhů misí, které si rozebereme samostatně. Zbytek konceptů si pak rozdělíme na ty, které jsme probírali už u předchozího článku o výběru misí M7 a na ty další o nichž jsme ještě nehovořili.

Ale nejprve prostý výčet došlých návrhů: ARAGO, newASTROGAM, CALICO+, CoSI, EXPO, FOSSIL, HAYDN, Heavy Metal, Inanna, LETO, M-EUSO, ORIGO, Pallas Interstellar, PHEMTO, PRIAMOS, SHARP, SPARK, STE-QUEST, STEIN, THEIA a Theon. I zde, podobně jako u článku o M7 nejde o výčet kompletní! Opět jsem zahrnul jen ty mise, u nichž se mi vůbec podařilo ověřit, že patří do třídy M, a o nich se mi povedlo dohledat alespoň základní informace.

Výše zmíněný výčet vám samozřejmě mnoho neřekne. Přesto ale, pokud jste četli pozorně minulý článek, některé návrhy vám budou jistě povědomé. Pochopitelně, že tady ale není ani jedna z navrhovaných misí M7, které se dostaly mezi nejlepší trojku (M-MATISSE, Plasma Observatory a THESEUS). Ty totiž stále doufají v to, že právě ony budou vybrány. Jistě, nemusí se tak nakonec stát, ale bylo by zbytečné plýtvat síly na další výběr, lepší je zaměřit se na ten právě probíhající. V případě, že by daný koncept nebyl vybrán, lze očekávat jeho přihlášení do výběru na střední misi M9.

Koncepty vyřazené v první fázi

Ve výběrovém řízení na střední misi M8 byly zatím z výše uvedeného výčtu vyřazeny pouze dva koncepty. Jde o návrhy Inanna a Heavy Metal. Čeho chtěly dosáhnout?

Inanna měl být mise, která by zkoumala vzájemné působení slunečního větru a ionosféry Venuše, nám nejbližší planety. Nepochybně by takový výzkum byl zajímavý. Přesto dokážu pochopit, proč návrh neprošel. Misí studujících interakci slunečního větru s některou z planet je už poměrně hodně, navíc jako pátí střední mise byla vybrána EnVision, která k Venuši poletí, což konceptu Inanna také moc nehrálo do karet.

Koncept Heavy Metal si pozornější z vás pamatují z minulého článku, neboť jsme o něm již hovořili. Název návrhu mise je vcelku vypovídající, hlavním cílem mělo být prozkoumat dvě až tři planetky třídy M, to je těžké a kovové planetky. Hlavním cílem měla být planetka 216 Kleopatra, třetí největší planetka třídy M, a její dva měsíčky Alexhelios a Cleoselene, další jeden až dva cíle nebyly přesně specifikovány. Tento návrh ovšem podruhé za sebou neprošel, teď byl dokonce vyřazen v prvním kole. To autorům možná napovídá, že by se měli zamyslet a něco ve svém návrhu do budoucna upravit, pokud se chtějí zapojit třeba do výběrového řízení na střední misi M9. Byť samozřejmě, proč přesně došlo k vyřazení návrhu, nevíme, nebo minimálně já to nevím.

Můj názor na mise vyřazené v prvním kole

Zde nemá smysl se rozepisovat nějak podrobně. Obě mise mi přijdou poměrně zajímavé, jak výzkum planetek, tak výzkum Venuše a její interakce se slunečním větrem. Přece jen bych ale asi mírně favorizoval Venuši, jelikož jde o mou oblíbenou planetu a mrzí mě, že se jí v posledních letech nevěnuje taková pozornost jako Marsu. Navíc sluneční vítr a jeho interakce s atmosférou Venuše zní pro fyzika také docela zajímavě.

Koncepty pro M8, o nichž jsme už mluvili v článku o M7

Mise ARAGO je návrh, který má za cíl prozkoumat koloběh hmoty. Od vzniku hvězd a planet z mračen mezihvězdného plynu a prachu, až po jejich zánik a návrat zpět do formy mezihvězdných mračen. ARAGO má být vybavena metrovým teleskopem a má se zaměřit na tisíce poměrně jasných hvězd od třetí do desáté magnitudy jasnosti. Přičemž 60 z nich by měla prozkoumat podrobněji a důkladněji než ostatní. Cílem je získat komplexní obraz o dynamickém prostředí hvězd a jejich interakce s planetami, přičemž by mohla přispět také k pochopení vícenásobných hvězdných systémů, fungování hvězdných větrů, magnetických polí, či rotace hvězd, ale také prozkoumat podmínky vzniku života na exoplanetách.

Koncept CALICO se dostal ve výběru M7 do semifinále, mezi pět nejlepších. Do výběru M8 přihlásil tým vylepšenou verzi CALICO+, byť hlavní cíl zůstává stejný. Sonda by měla navštívit největší těleso hlavního pásu planetek a současně nám nejbližší trpasličí planetu Ceres, k níž dosud zavítala pouze americká sonda Dawn. A právě její výzkum podnítil zájem o toto těleso. Na to reaguje i tým mise CALICO+, a stanovil si jako prioritu prozkoumat na trpasličí planetě Ceres organické sloučeniny, amonné sloučeniny a soli, které zřejmě tvoří proslulé bílé skvrny na povrchu tělesa. CALICO+ má přistát v 92 kilometrů velkém kráteru Occator, kde má odebrat a prozkoumat vzorky z povrchu. Tento kráter je totiž jedním z míst, kde se tato bílá místa tvořená zřejmě solemi nacházejí.

Reliktní záření, tedy fotony zbylé po Velkém třesku, je jedním z hlavních kanálů, jimiž zjišťujeme informace o raném vesmíru. Sonda COBE počátkem 90. let zjistila, že toto záření svým spektrem odpovídá záření absolutně černého tělesa a také, že se v něm vyskytují drobné teplotní a hustotní fluktuace. Na její práci by mohla navázat sonda FOSSIL, která si klade za cíl s novými technologiemi po 35 letech znovu proměřit spektrum reliktního záření a nalézt drobné odchylky od dokonalého spektra absolutně černého tělesa. Mise má opravdu velké cíle a bohatý program, mohla by pomoci lépe pochopit velmi raný vesmír, jako je inflační fáze kosmu, na druhou stranu by mohla říci něco i o pozdějších fázích mladého vesmíru, jako je třeba formování černých děr a obecně struktur v kosmu.

Dalším neúspěšným semifinalistou minulého výběru, který se vrací do hry je mise HAYDN. Jde o misi, která se má věnovat asteroseismologii, což je ono nepochopitelné slovo, které jsme si minule vysvětlovali, něco jako hrdobec. Zjednodušeně řečeno je možné díky oscilacím hvězd zjistit mnoho užitečných informací o jejich nitru, například o jejich strukturu a povahu vnitřních oblastí. Dodnes na mě působí trochu jako zázrak, že to jde na vzdálenost mnoha světelných let u cizích hvězd, ale skutečně to je možné. Koncept HAYDN má značný potenciál, díky této misi bychom se o hvězdné fyzice mohli dozvědět mnohem více. Sonda by mohla pomoci pochopit hvězdné atmosféry, fúzní reakci, strukturu jednotlivých typů hvězd a jejich jednotlivé vrstvy, a mnoho dalšího.

Také o misi ORIGO jsme již hovořili. Tento návrh si klade za cíl prozkoumat první okamžiky naší Sluneční soustavy. Pochopitelně, že ne pomocí stroje času, tak dobře na tom technologicky nejsme, ale pomocí průzkumu původního materiálu, který se nachází v tělesech, která formování Sluneční soustavy pamatují. Konkrétně jde o komety. Na jedné takové by měla sonda ORIGO přistát a provést zde podrobný průzkum, včetně vrtu hlubokého pět metrů. S pomocí pozemních observatoří by pak měla získat co nejvíce informací o tom, jak se formovaly zárodky planet, takzvané planetesimály. Z nich se později vyvinuly dnešní planety. O tom, jak tyto rané objekty vznikly existují dvě hlavní konkurenční teorie, a právě mise ORIGO by mezi nimi mohla rozhodnout.

Můj názor na mise, které prošly již výběrem na M7

Zde mám opravdu těžký výběr. Jsou tady totiž dvě fyzikální mise, které by mě extrémně zajímaly – FOSSIL a HAYDN. Mezi nimi nemám jasného favorita. U každé z nich dokážu najít spoustu důvodů proč vybrat zrovna ji. FOSSIL nám může říci mnoho o raném vesmíru, o temné hmotě, prvních černých dírách a galaxiích, inflační fázi kosmu a podobně. To je mi mimořádně blízké. HAYDN zase má potenciál velmi posunout celý obor hvězdné fyziky, říci nám mnoho nového o hvězdách, jejich vývoji a vlastnostech.

Věru tedy nevím, jak bych se rozhodl. Nejraději bych poslal do finále obě mise a zcela upřímně bych byl i nejraději, kdyby byly obě realizovány. Kdybyste mi dali samopal k hlavě a donutili mě si vybrat, s těžkým srdcem bych volil FOSSIL, ale čistě na základě srdce, nikoli rozumu. A pokud byste mi přiložili k hlavě samopaly dva a donutili mě si vybrat z jiných návrhů, vybral bych ARAGO a následně ORIGO. Při veškeré úctě, kterou mám k planetárním vědám a astrobiologii, CALICO+ je pro mě ze všech jmenovaných konceptů nejméně zajímavý.

Mise známé z dřívějších výběrů ESA

Některé mise známe už i z dřívějších výběrů ESA. Například koncept ASTROGAM byl navrhován v rámci výběru střední mise M5, Do finále ovšem neprošel a vybrána byla mise EnVision. Nyní byl autory návrh přihlášen do výběru znovu, tentokrát jako newASTROGAM. Cílem mise je pozorování vesmíru v gama oblasti elektromagnetického záření, zejména v oblasti 0,3 MeV až 3 GeV. Teleskop má v případě výběru velký potenciál posunout dopředu astrofyziku a fundamentální fyziku. Mezi základní oblasti, na něž by se mohl zaměřit patří aktivní galaktická jádra či gama záblesky, tedy místa, kde dochází k urychlování částic. Mohl by také přispět ke gravitační astronomii. Mise newASTROGAM by se ovšem mohla zaměřit i na Mléčnou dráhu, například na naši supermasivní černou díru Sagittarius A*, Fermiho bubliny, nebo exploze supernov.

Mise STE-QUEST je vám dobře známá, alespoň pokud tedy sledujete kosmonautiku delší dobu. Koncept byl totiž přihlášen už ve výběru střední mise M3, kdy ovšem zvítězil teleskop PLATO určený pro hledání exoplanet, který má letět snad již koncem tohoto roku. STE-QUEST pak byla i ve výběru na misi M7, ovšem tentokrát byla vyřazena už před semifinále. Vědci stojící za ní se však nevzdávají a svůj návrh podali znovu. Mise má také zajímavý vědecký program, zaměřený na fundamentální fyziku. Konkrétně by měla provést nejpřesnější sérii testů obecné teorie relativity, současné teorie gravitace, která zatím ve všech experimentech vítězí. Pokud by uspěla i tentokrát v přesném testu principu ekvivalence, byl by to jasný signál, že je zřejmě skutečně správně, a mohlo by to pomoci vyvrátit některé alternativní modely. Mise tak má potenciál říci něco k nové fyzice.

Navzdory názvu není návrh mise THEIA zaměřený na planetesimály (nese název tělesa, které se srazilo se Zemí a v důsledku toho vznikl Měsíc), ale na astrometrii. To je jeden z nejstarších podoborů už tak staré vědy astronomie, zaměřuje se na měření pozice a pohybů nebeských objektů, například hvězd. V tomto oboru má ESA prim, protože už vypustila dvě úspěšné observatoře Hipparcos a Gaia. A právě na ně by chtěl tým navrhující misi THEIA navázat. Vývoj technologií by umožnil až tisíckrát vyšší přesnost než u předchozí mise Gaia, která už tak byla úchvatná. THEIA by mohla říci více k temné hmotě v naší galaxii, mohla by totiž pořádně prohlédnout halo Mléčné dráhy. Koncept má taktéž potenciál objevit množství exoplanet o hmotnosti podobné Zemi v obyvatelných zónách, nebo studovat kompaktní objekty, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy.

Můj názor na mise známé z dřívějších výběrů ESA

Zde mám výběr snad ještě těžší, všechny tři jmenované mise newASTROGAM, STE-QUEST a THEIA mi přijdou mimořádně zajímavé a mimořádně přínosné. Je otázka, jak je na tom STE-QUEST, vím, že minimálně jednou podobný návrh neprošel kvůli nepřipravenosti technologií a je i pravda, že některé podobné nápady, zejména s Gravity Probe B dopadly poněkud neslavně, což se na podobných konceptech podepisuje dodnes. Je také otázka, jak by dopadla kandidatura mise newASTROGAM, kdyby byl k realizaci v rámci výzvy na střední misi M7 vybrán teleskop THEUSEUS s velmi podobným zaměřením.

Nicméně budu předpokládat, že technologie pro STE-QUEST jsou již připravenější, a také, že THESEUS vybrán nebude. Proto můžu říci, že mezi těmito třemi misemi nemám jasného favorita. Zatímco newASTROGAM může vhodně doplnit observatoře Swift či Fermi a říci nám mnohé další informace vysokoenergetické astrofyzice, neutronových hvězdách, nebo chemickém složení galaxie, STE-QUEST zase může znovu, a ještě lépe potvrdit platnost obecné relativity. Chápu, že to zní trochu nudně, ale na druhou stranu, pokud by se objevily nějaké odchylky, je to šance pro novou fyziku, ať už jde o novou teorii gravitace, další fyzikální síly a tak dále. THEIA zase může krásně navázat na misi Gaia a prohloubit naše znalosti o Mléčné dráze.

Vůbec nevím, jak bych zde volil, kdybych musel. Budu uvažovat nyní takto. Za předpokladu, že jako střední mise M7 bude vybrán THESEUS a současně bude jako pátá velká mise L5 zvolena Gaia-NIS, pak bych volil k realizaci STE-QUEST. Pokud bude jako M7 zvolena mise THESEUS, ale Gaia-NIS jako L5, volil bych misi THEIA. Jestli bude vybrána Gaia-NIS jako L5, ale ne THESEUS jako M7, volil bych newASTROGAM. A konečně pokud nebudou splněny oba předpoklady výběru na M7 a L5, vybral bych misi THEIA. Ve všech případech jde ovšem opět pouze o výběr srdcem, nikoli na základě nějakých dobře obhajitelných argumentů. A nutno dodat, že pokud by předchozí fyzikální mise jako Gravity Probe B dopadly lépe a my měli větší jistotu úspěchu u podobné mise, dost možná by u mě STE-QUEST vyhrál ve více případech.

Princezna Koloběžka – mise známá i neznámá

Znáte tu pohádku o princezně Koloběžce, která dostane od krále za úkol přijet a nepřijet, oblečená a neoblečená, a přinést mu dar nedar? A skutečně se jí to podaří, čímž krále přechytračí. Král se ovšem nezlobí, naopak je okouzlen natolik, že se rozhodne princenznu pojmout za ženu.

Tak další koncept přihlášený do výběru střední mise M8 je mise známá i neznámá. Pokud čtete opravdu podrobně moje texty, možná vám něco řekne název M-EUSO. O podobném projektu jsem se totiž zmiňoval už někdy tři roky zpátky v jednom ze svým článků. Tento projekt je blízce příbuzný s projekty JEM-EUSO a K-EUSO, což měly být projekty k detekci kosmického záření a neutrin o vysokých energiích. JEM-EUSO byl projekt japonský, K-EUSO ruský a oba měly být umístěny na ISS. Jenže nebudou. Evropané tak připravili vlastní projekt M-EUSO s podobným zaměřením, který má pracovat v ultrafialové oblasti.

Zde nebudu vytvářet novou podkapitolu a řeknu svůj názor rovnou zde. Koncept M-EUSO mi přijde velmi zajímavý a mimořádně užitečný. Kosmických observatoří studujících vzdálenější vesmír v ultrafialové části spektra zase tolik nemáme, výsledky proto mohou být dosti zajímavé. Navíc není ani moc kosmických detektorů kosmického záření a neutrin, takže to může být ještě o poznání více hodné pozornosti. Observatoř by tak měla šanci odpovědět na některé zásadní otázky neutrinové fyziky a fyziky kosmického záření. Proto její realizaci plně podporuji.

Další předložené návrhy

O něco stručněji si nyní probereme ještě další návrhy, které pro střední misi M8 přišly. Začněme konceptem CoSI. Pokud vám ta zkratka něco říká, pak máte pravdu, COSI je astrofyzikální observatoří NASA. Koncept CoSI s ní má ale pramálo společného, zaměřuje se totiž na výzkum komet, vědci by totiž rádi odebrali vzorky z některé z komet rodiny Jupiteru. Mise je rozhodně zajímavá, neboť vzorky z komety zatím na Zemi nemáme, tohle by tedy mohla být novinka.

Observatoř EXPO by se měla zaměřit na rentgenovou polarimetrii. Mohla by se tak stát vylepšeným nástupcem americké observatoře IXPE a indické observatoře XPoSat, které tento obor v kosmické astronomii otevřely. Jelikož projektů na měření polarizace u rentgenového záření zatím existuje dosti málo, v případě výběru by si EXPO mohla připsat velmi zajímavé výsledky z oblasti vysokoenergetické astrofyziky.

Projekt LETO nesoucí jméno řecké bohyně, matky Apollona a Artemidy, by měl zkoumat vzdálenou infračervenou oblast. Byl by vybaven 3,5 metrů velkým teleskopem a jeho hlavním úkolem by měla být analýza mezihvězdného materiálu v galaxiích. Vzdálená infračervená oblast má ovšem potenciál sama o sobě a teleskop by určitě byl velkým přínosem pro vědu. Tím spíše, že observatoří v blízké či střední infračervené oblasti máme poměrně dost, ale ve vzdáleném infračerveném záření ne.

Název návrhu Pallas Interstellar je myslím dost vypovídající sám o sobě. Vědci stojící za tímto konceptem by rádi prozkoumali planetku s označením 2 Pallas, tedy druhou objevenou planetku, která je nám známa již od roku 1802. Jde také o třetí největší těleso hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Sonda by měla provést průlet kolem Pallas a následně prozkoumat proudící mezihvězdné medium.

Rentgenovému záření by se rádi věnovali vědci stojící za projektem PHEMTO. Má jít o kosmickou observatoř studující tvrdé rentgenové záření, tedy záření spadající do rentgenové oblasti, které má ale poměrně vysokou energii. Z vědeckého hlediska by takový výzkum byl určitě zajímavý, v rentgenové oblasti se toho můžeme o našem vesmíru dozvědět mnoho zajímavého. Ať už jde o průzkum centra Mléčné dráhy, černé díry, či vzdálená aktivní jádra galaxií.

Koncept PRIAMOS je zaměřen na průzkum blízkozemních těles. Konkrétně je cílem projektu přivézt zpět na Zemi vzorky z planetky typu D. Tyto planetky mají velmi nízké albedo a mohly by se skládat z uhlíku, bezvodých silikátů a organicky bohatých silikátů, přičemž v nitru by mohly mít vodní led. Takovýchto planetek je známo jen velmi málo. Už jen proto by bylo užitečné mít vzorky z jedné z nich, nemluvě o tom, že nemáme ani moc vzorků z blízkozemních planetek obecně.

Projekt SHARP počítá s vypuštěním rádiové observatoře pracující v rozsahu 0,3 až 30 MHz. V tomto případě by šlo teprve o čtvrtý teleskop schopný pozorovat rádiové vlny, který by se do kosmického prostoru vydal. Potenciál zajímavé vědy zde tedy určitě je. A v rádiové oblasti se pochopitelně také dá o našem kosmu zjistit mnoho zajímavého, rádiové záření se dá využít třeba k výzkumu pulsarů, aktivních jader galaxií a mnoha jiným účelům.

Mise SPARK by se v případě úspěšného výběru zaměřila na částice uvolňované sluncem, jejich zrychlování a s tím související magnetické jevy. Přestože je Slunce naše vlastní hvězda, jeho fyzika a procesy se v něm odehrávající ještě nejsou plně pochopeny, stejně tak máme mezery i v pochopení interakcí Slunce s okolím. Právě tyto nedostatky by mohla mise SPARK pomoci odstranit. Navíc by mohla vhodně doplnit další evropské či americké observatoře.

Družice STEIN by se v případě, kdy by prošla výběrem, zaměřila na testování Einsteinovy obecné relativity, současné teorie gravitace. Její koncept je tak podobný družici STE-QUEST, o níž jsme tu již mluvili. Obecná relativita zatím všemi testy prošla jako nůž máslem a není důvod si myslet, že by měla nějaké mezery. Návrh STEIN by se ale rád zaměřil na ještě lepší testy, které by mohly pomoci odhalit případnou novou fyziku či naopak potvrdit, že obecná relativita je i dál plně platná.

Koncept Theon by se měl zaměřit na spektroskopii. Jde o oblast astronomie, díky níž můžeme na dálku určit složení vzdálených objektů, díky tomu, že každá chemická látka má svůj specifický podpis ve spektru. Theon by měl být vybaven dvoumetrovým dalekohledem a možná i clonou, která by stínila světlo vzdálených hvězd. Pracovat by měl v ultrafialové a viditelné části spektra a pochopitelně i on by mohl přinést zajímavou vědu, ať už to je výzkum exoplanet, či dalších témat.

Můj názor na další mise

Jakožto fyzik mám i zde těžký výběr, neboť i zde je celá řada misí, které by měl velmi zajímaly. Kdybych si musel vybrat, pak bych volil EXPO, LETO, SHARP a STEIN, jde totiž o projekty, které se zabývají věcmi, které se zatím v kosmickém výzkumu moc neprosadily, nemají tak moc předchůdců a mohly by přinést opravdu zajímavé výsledky. Byť si uvědomuji, že přesně toto může být i jejich hendikep, já sám bych jim dal přednost. Pochopitelně, že bych nejradši, aby byly realizovány všechny čtyři, ale kdybych si musel vybrat jednu, opět čistě srdcem beru STEIN, neboť je to mě nejbližší téma a oblast.

Kdybych si pak musel vybrat ze zbytku misí, vybírám PHEMPTO a Theon, s tím, že asi neumím říci, kterému bych dal přednost. Možná bych po delší úvaze velmi mírně preferoval PHEMTO. Kdyby mě někdo donutil vybrat ze zbytku, pak bych volil SPARK. Nic proti planetární vědě a výzkumu planetek a komet, to určitě ne, ale přeci jen, fyzikální témata mě zajímají více. Pokud to někoho uráží, pak je mi to moc líto, nicméně názor nezměním.

Byť samozřejmě zcela chápu, že ne vždy může vyhrát kosmologická, či astrofyzikální mise. Sice mi to může být líto, ale samozřejmě zcela respektuji, že někdy si musí přijít na své i planetární vědci, lidé zabývající se planetkami a kometami, nebo astrobiologové. V jistém smyslu je mi skoro líto, že ESA nemá program rozdělený třeba na astrofyzikální a kosmologické mise a mise věnované průzkumu Sluneční soustavy. Ale pochopitelně, že i v tomto případě by mi bylo moc líto, kdyby se na některé návrhy nedostalo.

Celkové zhodnocení – jaké mise bych vybral ze všech kategorií

Musím říci, že bych opravdu nechtěl být v kůži hodnotitelů. Vybrat v tomto případě ze všech výše popsaných konceptů jednu misi k realizaci je nesmírně těžký, náročný, zodpovědný a nevděčný úkol. A jsem velmi rád, že se ho zhostí jiní. Pro mě by to byla velmi často Sofiina volba, a asi pokaždé bych měl pocit, že jsem někoho strašlivě a neodpustitelně zklamal.

Kdybych měl postupovat podle minulého výběru ESA na M7, pak pětka semifinalistů by pro mě byla FOSSIL, HAYDN, LETO, STE-QUEST a THEIA. Finálová trojka by pak byla FOSSIL, HAYDN a STE-QUEST. A vybrat po mě jednu misi, kterou bych volil k realizaci po mě prosím nechtějte, všechny tři totiž považuju za mimořádně atraktivní a důležité a tady bych si mohl rovnou hodit kostkou.

Závěr

K tomuto tématu se určitě ještě vrátíme, až bude výběr zúžen na menší počet misí, a rozhodně se k němu vrátíme, až budou známi postoupivší do semifinále, respektive finále. Pak se na ty konkrétní návrhy misí zaměříme podrobněji.

Použité a doporučené zdroje

• newAstrogam: https://www.nagam.eu/
• Evropská kosmická agentura: https://www.esa.int/
• ESA Science: https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science
• ARAGO: https://arago-mission.obspm.fr/
• FOSSIL: https://www.ias.u-psud.fr/sites/default/files/FOSSIL-web_0.pdf
• HAYDN: https://www.asterochronometry.eu/haydn/

Zdroje obrázků

• https://sci.esa.int/documents/34375/35395/Voyage_2050_Poster_landscape_1280.jpg/3f1bef7b-bf52-e352-3c07-c6de271e2c18?version=1.0&t=1572014821578&imagePreview=1
• https://www.cosmos.esa.int/documents/12476352/19131755/missions.png/89dfa6d5-e38c-885d-c959-f3cf50f6c0c9?t=1731517659029
• https://www.media.inaf.it/wp-content/uploads/2023/11/loghi.jpg
• https://www.researchgate.net/profile/Fabio-Ferrari-3/publication/281585931/figure/fig2/AS:391417449992194@1470332600267/Asteroid-216-Kleopatra-Credit-Stephen-Ostro-et-al-JPL-Arecibo-Radio-Telescope-NSF.png
• https://arago-mission.obspm.fr/img/AragoM7_ADS_frontview.png
• https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRnazaGdHoKsmx2X7FBTKhd1105HAZrU0wFvg&s
• https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTZR_9n534QkQvx4DhK9U3K3T1X-qckuESXQg&s
• https://www.nagam.eu/sites/sites_custom/site_nagam/content/e292328/newASTROGAMcover_v2two_1920.jpg
• https://www.astro.lu.se/sites/astro.lu.se/files/2023-07/THEIA_Malbet_Lund_2023-v2_0.pdf
• https://cdn.sci.esa.int/documents/33940/35451/1567216846200-STE-QUEST_Spacecraft_410.jpg
• https://www.researchgate.net/profile/A-Santangelo/publication/281076155/figure/fig2/AS:284588057350145@1444862488549/Conceptual-view-of-the-whole-JEM-EUSO-system_Q320.jpg
• https://indico.global/event/14632/contributions/142011/attachments/66309/128301/UoG_Space_20260120.pdf
• https://indico.global/event/14632/contributions/142011/attachments/66309/128301/UoG_Space_20260120.pdf
• https://www.spiedigitallibrary.org/ContentImages/Proceedings/13623/136230H/FigureImages/00237_PSISDG13623_136230H_page_9_1.jpg
• https://www.mdpi.com/aerospace/aerospace-10-01034/article_deploy/html/images/aerospace-10-01034-g003.png
• https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0273117714004384-gr5.jpg