sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Another Earth

    Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.

    Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.

    Telesat

    Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.

    U.S. Space Force

    Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.

    Enpulsion

    Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.

    Viasat

    Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.

    Anduril Industries

    Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Juno změřila mocnost ledového krunýře Europy

    Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku 2022 pohybuje okolo 29 kilometrů. Měření sondy Juno jsou historicky první, které rozlišuje mezi modely tenké a silné krusty, které naznačovaly, že ledový krunýř má tloušťku od méně tři čtvrtě kilometru až po desítky kilometrů. Europa, která je jen o trochu menší než zemský Měsíc, je jedním z nejvýše hodnocených vědeckých cílů ve Sluneční soustavě pro výzkum obyvatelnosti. Důkazy naznačují, že v oceánu slané vody, který leží pod ledovým krunýřem Europy, by mohly existovat ingredience pro život. Odhalení variace charakteristik ledové krusty, včetně její mocnosti, poskytne kriticky důležité dílky skládačky pro pochopení vnitřních procesů tohoto měsíce a potenciálu pro existenci obyvatelného prostředí.

    Tato umělecká představa znázorňuje průřez ledovou krustou Europy. Data použitá k vytvoření nových výsledků ohledně tloušťky a struktury ledu byla shromážděna mikrovlnným radiometrem na sondě Juno od NASA během blízkého průletu kolem tohoto Jupiterova měsíce 29. září 2022.
    Tato umělecká představa znázorňuje průřez ledovou krustou Europy. Data použitá k vytvoření nových výsledků ohledně tloušťky a struktury ledu byla shromážděna mikrovlnným radiometrem na sondě Juno od NASA během blízkého průletu kolem tohoto Jupiterova měsíce 29. září 2022.
    Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

    Nové odhady mocnosti ledu v povrchové krustě byly publikovány 17. prosince v časopise Nature Astronomy. Ačkoliv byl přístroj MWR navržen k tomu, aby studoval atmosféru Jupiteru pod horními vrstvami jeho oblačnosti, prokázal tento inovativní přístroj značný potenciál i pro studium obřích ledových a vulkanických měsíců planety. 29. září 2022 se sonda Juno dostala jen 360 kilometrů nad zmrzlý povrch Europy. Během tohoto průletu sbíral přístroj MWR data přibližně nad polovinou povrchu tohoto měsíce. Mohl tak nahlédnout skrz led a změřit jeho teploty v různých hloubkách. „Zmíněný odhad 29 kilometrů se týká chladné, pevné a vodivé vnější vrstvy krunýře z čistého vodního ledu,“ vysvětluje Steve Levin, vědec zapojený do programu sondy Juno a spoluvýzkumník z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, která vede tuto misi a dodává: „Pokud existuje také vnitřní, trochu teplejší konvekční vrstva, což je možné, byla by celková mocnost ledu ještě větší. Pokud ledový krunýř obsahuje větší množství rozpuštěné soli, jak naznačují některé modely, pak by se naše odhady mocnosti ledu zredukovaly o zhruba 5 kilometrů.“ Silná krusta, jak naznačují data MWR, znamená delší cestu, kterou by kyslík a živiny musely urazit, aby se dostaly z povrchu Europy do podzemního oceánu. Porozumění tomuto procesu může být důležité pro budoucí studie obyvatelnosti Europy.

    Data z přístroje MWR také poskytují nové informace o složení ledu těsně pod povrchem Europy. Přístroj odhalil přítomnost „rozptylovačů“ (anglicky scatterers), nepravidelností v ledu blízko povrchu, což mohou být praskliny, póry a dutiny, které rozptylují mikrovlny z přístroje odrážející se od ledu. Vědci tento jev přirovnávají k tomu, jak se viditelné světlo rozptyluje na ledových kostkách. Odhaduje se, že tyto rozptylovače nejsou v průměru větší než pár centimetrů a zdá se, že sahají až do hloubky několika set metrů pod povrchem Europy. Malá velikost a mělká hloubka těchto útvarů, jak jsou modelovány v této studii, naznačují, že je nepravděpodobné, že by představovaly významnou cestu pro přenos kyslíku a živin z povrchu Europy do jejího slaného oceánu.

    Jak silná je ledová skořápka a přítomnost puklin a pórů v této ledové krustě je součásti komplexní skládačky pro porozumění potenciální obyvatelnosti Europy,“ uvedl Scott Bolton, hlavní řešitel mise Juno ze Southwest Research Institute v San Antoniu a dodal: „Poskytují kriticky důležitý kontext pro misi Europa Clipper od NASA i pro Juice od ESA, které jsou obě na cestě k Jupiterovu systému.“ Europa Clipper tam má dorazit v roce 2030 a Juice bude následovat o rok později. A co se sondy Juno týče, tak ta se už připravuje na svůj 81. průlet nejnižším bodem dráhy kolem Jupiteru, ke kterému má dojít 25. února.

    Přeloženo z:
    https://www.jpl.nasa.gov/

    Zdroje obrázků:
    https://images.newscientist.com/wp-content/uploads/2022/09/08114528/SEI_123930785.jpg
    https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/e—IAXXXXX—Europa_Ice_CutAway-crop.jpg

    Hodnocení:

    5 / 5. Počet hlasů: 6

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    3 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    PetrDub
    PetrDub
    1 měsíc před

    Asi mi něco hodně uniká – studie se zabývá tím, jak (ne)snadný je přenos kyslíku a živin do vnitřního oceánu z povrchu. Existuje snad nějaký důvod se domnívat, že by se na povrchu měly vyskytovat živiny? Z čeho by se tam jako tvořily a proč? Něco jako „atmosféru“ Europa má a ano, je tvořena především kyslíkem, ale je extrémně řídká a tenká (z našeho pohledu téměř dokonalé vakuum), takže se mi nezdá, že by měla být zdrojem kyslíku pro případný „mořský“ život. Atmosférický kyslík na Zemi je také spíše produktem života (fotosyntéza), než jeho premisou, takže pro případnou obyvatelnost mikrobiálním životem není asi transport kyslíku z povrchu nezbytný. Spíše mi přijde významné to, že pokud je led kompaktní, bez významných trhlin a tlustý v desítkách km, tak bude uvnitř úplná tma. Ani to asi nemusí být pro některé druhy bakterií kritické, ale komplikace to asi je.

    Petr Scheirich
    1 měsíc před
    Odpověď  PetrDub

    Že na povrchu Europy vzniká kyslík – bombardováním ledu vysokoenergetickými částicemi z Jupiterovy magnetosféry – se dlouho předpokládalo, a některá z dřívějších měření právě ze sondy Juno to i potvrdila. Jeho množství se sice ukázalo menší, než se dříve předpokládalo, ale pořád dostatečné (pokud by se právě nějak ten kyslík dostal přes led do oceánu), aby v oceánu umožňoval zajímavé chemické reakce podporující život.

    Pokud jde o ostatní živiny – na povrch všech Jupiterových měsíců dopadá množství kometárních jader a asteroidů (řádově víc, než kolik jich dopadá na tělesa v oblasti terestrických planet), a to zejména těch, kterým se říká „uhlíkaté“, protože tento typ tam převažuje nad „silikátovými“. A ty jsou velmi bohaté na nejrůznější organické sloučeniny.

    PetrDub
    PetrDub
    1 měsíc před
    Odpověď  Petr Scheirich

    Díky moc za vysvětlení – nenapadlo mě, že asteroid by šel schovat do kolonky „živiny“ :-).

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.