Tímto článkem končí čtyřdílná minisérie z přelomu loňského a letošního roku, ve které jsme si shrnuli kosmonautické výhledy na příští rok v nepilotované i pilotované kosmonautice a také jsme si shrnuli hlavní události loňského roku. Dnes si připomeneme hlavní vrcholy pilotované kosmonautiky v roce 2025 a jak sami uvidíte, stalo se toho opravdu mnoho. Tak rovnýma nohama vzhůru do rekapitulace.

Začneme jako obvykle u Mezinárodní kosmické stanice, která je největší a tudíž se toho u ní děje nejvíce. V roce 2025 byly k ISS vypraveny 3 nákladní lodě Progress (MS-30 v únoru, MS-31 v červenci, MS-32 v září), dvě nákladní lodě Dragon 2 (CRS-32 v dubnu a CRS-33 v srpnu), jedna nákladní loď Cygnus (NG-23 v září) a jedna nákladní loď HTV-X (v říjnu).

Také v roce 2024 se na ISS přepisovaly historické tabulky, což měli na svědomí ruští kosmonauti. Sojuz MS-27 (start v dubnu s posádkou Sergej Ryžikov, Alexej Zubrickij a Jonny Kim) se na Zemi vrátil po 244 dnech, 16 hodinách, 44 minutách a 47 sekundách strávených u ISS. Celá jeho mise trvala 244 dní, 23 hodin, 16 minut a 36 sekund, což jsou pro Sojuzy rekordní hodnoty. Jak na sociální síti X uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, vypadá to, že by mise Sojuzu MS-28 (Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Chris Williams) mohla tato čísla překonat. Se Sojuzem MS-28 souvisí další důležitá událost. Start této lodi na konci listopadu sice dopadl úspěšně a Sojuz se bez problémů spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí, ovšem spaliny z rakety Sojuz-2.1a způsobily uvolnění odsunuté, ale nezajištěné platformy pod rampou a její vhození z kolejnic. Situace je o to horší, že rampě 31/6 je momentálně jedinou ruskou startovní rampou, která je schopna odbavovat pilotované mise. Po dobu opravy rampy, která potrvá několik měsíců, tak Rusko není schopno vypouštět pilotované kosmické mise.

Informace z minulých odstavců můžeme doplnit ještě konstatováním, že Sojuzy MS-27 a 28 nebyly jedinými kosmickými loděmi, které v roce 2025 dovezly astronauty na dlouhodobý pobyt ISS. V březnu se k orbitálnímu komplexu vydal Crew Dragon, který v rámci mise Crew-10 vynesl Anne McClain, Nichole Ayers, Takuja Ónišiho a Kirilla Peskova. V srpnu pak ke stanici dorazil Crew Dragon v rámci mise Crew-11 s posádkou Zena Cardman, Michael Fincke, Kimija Jui a Oleg Platonov. Tím bychom měli přehled misí pro klasickou rotaci posádek na stanici v roce 2025 kompletní. Ke stanici však v červnu vyrazila také komerční výprava Ax-4 (Peggy Whitson, Šubanšu Šukla, Sławosz Uznański-Wiśniewski a Tibor Kapu), která zde strávila zhruba 18 dní.

Druhou trvale obydlenou kosmickou stanicí je v posledních letech čínský Tiangong. V dubnu se ke stanici vydala pilotovaná kosmická loď Shenzhou 20 s posádkou ve složení Chen Dong, Chen Zhongrui a Wang Jie. Koncem října pak na stanici dorazila Shenzhou 21, ve které přiletěli Zhang Lu, Zhang Hongzhang a Wu Fei. Začátkem listopadu pak měla od orbitálního komplexu odletět Shenzhou 20 se svou posádkou, ale inspekce odhalila, že vnější ze tří skel jednoho okna návratového modulu bylo poškozeno zásahem kosmické tříště. Návrat se tedy o několik dní odložil, zatímco experti vyhodnocovali situaci. Nakonec došli k rozhodnutí, že Shenzhou 20 není vhodná pro návrat. Její posádka proto nastoupila do nové Shenzhou 21, ve které se bezpečně vrátila na Zemi. Zbývalo ještě vyřešit, co udělat s posádkou ze Shenzhou 21, která měla u stanice k dispozici pouze poškozenou Shenzhou 20. V listopadu proto odstartovala Shenzhou 22, jejíž příprava byla o několik měsíců urychlena. Tato loď letěla bez posádky, ale vezla s sebou náklad včetně hardwaru pro opravu okna během výstupu. Právě v lodi Shenzhou 22 se má příští rok v květnu vrátit posádka, která startovala v lodi Shenzhou 21. Ke stanici Tiangong také dorazila v červenci nákladní kosmická loď Tianzhou 9.

V pilotované kosmonautice se ale v posledních letech dějí zajímavé věci i mimo kosmické stanice. V roce 2025 šlo o misi Fram2, která odstartovala v dubnu. Posádku kosmické lodi Crew Dragon tvořil podnikatel Chun Wang, dokumentaristka Jannicke Mikkelsen, inženýrka Rabea Rogge a polárních Eric Philips. Tato přibližně tři dny trvající kosmická mise se stala první pilotovanou výpravou v celé historii, která mířila na polární oběžnou dráhu. S tím byla spojena řada vědeckých experimentů – od pozorování polárních oblastí, přes první kosmické rentgenové snímky až po zkoušky, zda posádka po přistání dokáže z lodi vystoupit bez pomoci. Šlo také o první výpravu Crew Dragonu, která nepřistávala u pobřeží Floridy, ale naopak u Kalifornie. Důvodem je snaha o minimalizaci dopadů neshořelých zbytků trunku na pevninu. Z výše uvedených odstavců vyplývá, že v roce 2025 se na oběžnou dráhu dostalo 7 Američanů, 6 Číňanů, 6 Rusů a po jednom zástupci má Malta, Svatý Kryštof a Nevis, Norsko, Švédsko, Německo, Austrálie, Indie, Polsko a Maďarsko. Že Vám to nevychází? Možná to bude tím, že bych měl upřesnit, že Chun Wang má občanství Malty i Svatého Kryštofa a Nevis a Jannicke Mikkelsen má norské i švédské občanství.

V roce 2025 jsme se dočkali celkem pěti výstupů do volného kosmického prostoru – tři byly americké, dva ruské. V lednu vystoupili Sunita Williams a Akihiko Hošide na 6 hodin, během kterých vyměnili třeba sestavu gyroskopu na příhradovém nosníku S0. Koncem ledna pak vystoupila Sunita Williams a Barry Wilmore na 5 hodin a 26 minut, během kterých mimo jiné odstranili anténu, či prováděli stěry povrchů pro analýzu mikrobiální kontaminace. V květnu se pak mimo stanici vydala Anne McClain a Nichole Ayers. Jejích výstup trval 5 hodin a 44 minut, přičemž mezi jejich úkoly patřila také instalace držáku pro budoucí připojení svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. V říjnu pak proběhly dva ruské výstupy a obou se zúčastnili Sergej Ryžikov s Alexejem Zubrickým. První trval 6 hodin a 9 minut a na modul Nauka třeba připojili zařízení Ekran-M. Druhý výstup trval 6 hodin a 54 minut a mezi úkoly najdeme třeba přemístění řídícího panelu manipulátoru ERA.

Na stanici Tiangong proběhlo v roce 2025 celkem šest kosmických vycházek. Cai Xuzhe a Song Lingdong v lednu instalovali panely ochrany před zásahem kosmickou tříští (délka 8 hodin a 17 minut), stejná dvojice pak v březnu pokračovala v instalaci panelu (délka 7 hodin a 5 minut). V květnu a červnu provedli své dva výstupy Chen Dong a Chen Zhongrui – při obou především instalovali další ochranu (délka prvního výstupu byla 7 hodin a 59 minut, u druhého pak 6 hodin a 29 minut). V srpnu vystoupili Chen Dong a Wang Jie (délka 6 hodin a 30 minut), aby zahájili dokončovací práce instalace protimeteorické ochrany. V září přišel výstup dvojice Chen Zhongrui a Wang Jie (délka cca 6 hodin a 35 minut), kteří především dokončili instalaci ochranných prvků. V prosinci si pak svůj výstup s délkou 8 hodin a 18 minut připsali Zhang Lu a Wu Fei. Jejich náplní práce byla především kontrola poškozeného okna lodi Shenzhou 20.

A na úplný závěr dnešního článku tu máme ještě přehled suborbitálních pilotovaných letů. V roce 2025 letěl New Shepard od Blue Origin celkem pětkrát a z toho třikrát s posádkou. Při všech startech překonala návratová kabina mezinárodně uznávanou hranici kosmického prostoru ve výšce 100 kilometrů. Při misi NS-31 v dubnu letěly na hranici kosmického prostoru samé ženy z USA – Lauren Sánchez, Aisha Bowe, Amanda Nguyen, Gayle King, Katy Perry a Kerianne Flynn. Při misi NS-33 v červnu usedlo do kabiny pět Američanů – Allie Kuehner, Carl Kuehner, Leland Larson, Freddie Rescigno, Jr. a James (Jim) Sitkin i Nigerijec Owolabi Salis. Mise NS-37 měla posádku ve složení Joey Hyde (USA), Michaela Benthaus (GER), Hans Koenigsmann (GER/USA), Neal Milch (USA), Adonis Pouroulis (SAR) a Jason Stansell (USA).

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/12/Shenzhou21-EVA1-9dec2025-CMSEO.jpg?w=1919&ssl=1