Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků  od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy vyšly tři odborné články, které představují pozoruhodné objevy. Vzorky z Bennu obsahují cukry nezbytné pro život, či substance připomínající gumu, jaké ještě nikdy nebyly pozorovány v astromateriálech. Vědci ve vzorcích objevili také nečekaně vysoké množství prachu, který vzniká při explozích supernov.

Vědecký tým pod vedením Jošihira Furukawy z japonská univerzity Tohoku objevili ve vzorcích z Bennu cukry nezbytné pro život a své poznatky rozepsali v časopise Nature Geoscience. Konkrétně byl ve vzorcích objevem pětiuhlíkový cukr ribóza a (vůbec poprvé v mimozemském vzorku detekovaný) šestiuhlíkový cukr glukóza. Ačkoliv tyto látky nejsou důkazem života, jejich detekce (společně s předešlými objevy aminokyselin, nukleových bází a karboxylových kyselin ve vzorcích z Bennu) ukazuje, že stavební kameny biologických molekul byly ve Sluneční soustavě široce rozptýlené. Pro život na Zemi jsou cukry deoxyribóza a ribóza základními stavebními bloky pro DNA resp. RNA. DNA je primárním nosičem genetické informace v buňkách. RNA provádí řadu funkcí a život, jak jej známe, by bez ní nemohl probíhat. Ribóza v RNA slouží jakožto součást cukro-fosfátové „páteře“, která propojuje pruhy nukleových bází nesoucích informace.

„Všech pět nukleových bází používaných v DNA a RNA, společně s fosfáty, již bylo detekovány ve vzorcích z Bennu od sondy OSIRIS-REx,“ doplnil Furukawa a pokračoval: „Tento nový objev ribózy znamená, že všechny komponenty k vytvoření molekuly RNA jsou na Bennu přítomné.“ Objev ribózy ve vzorku z planetky není úplným překvapením. Tato sloučenina byla již dříve objevena ve dvou meteoritech, které dopadly na Zemi. Důležité je, že ve vzorcích z Bennu vědci neobjevili deoxyribózu. Pokud je Bennu nějakým ukazatelem, znamená to, že ribóza mohla být v prostředí rané Sluneční soustavy běžnější než deoxyribóza.

Výzkumníci se domnívají, že přítomnost ribózy a nedostatek deoxyribózy podporuje hypotézu „světa RNA“, podle které první formy života spoléhaly právě na RNA jakožto na primární molekulu k ukládání informací a pohonu chemických reakcí nezbytných pro přežití. „Současný život je založen na komplexním systému organizovaném primárně třemi typy funkčních biopolymerů – DNA, RNA a proteiny,“ vysvětlil Furukawa a doplnil: „Ovšem časné formy života mohly být jednodušší. RNA je hlavním kandidátem na první funkční biopolymer, protože dokáže uchovávat genetickou informaci a katalyzovat mnoho biologických reakcí.“ Vzorky z Bennu také obsahují jednu z nejčastějších forem „jídla“ (či spíše energie), kterou používá pozemský život. Jedná se o cukr glukózu, což je první důkaz, že tento důležitý zdroj energie pro život, jaký známe, byl také přítomen v mladé Sluneční soustavě.

Druhý odborný článek, který vyšel v časopise Nature Astronomy, sepsali Scott Sandford z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley a Zack Gainsforth z University of California v Berkeley. Jejich článek rozebírá objev materiálu podobného gumě ve vzorcích z Bennu. Něco podobného ještě vědci u kosmických vzorků nikdy neviděli. Podle vědců by mohlo jít o něco, co mohlo na Zemi pomoci vytvořit podmínky pro vznik složek života. Tato překvapivá látka pravděpodobně vznikla v raných dobách Sluneční soustavy, když se mladá mateřská planetka, ze které se později oddělil dnešní Bennu, zahřívala. Dříve měkká a ohebná, dnes již ztuhlá – tato kosmická guma sestává z materiálů podobných polymerovým materiálům s velmi vysokým obsahem dusíku a kyslíku. Takto komplexní molekuly by mohly poskytovat některé chemické prekurzory, které pomohly rozjet život na Zemi. Jejich nalezení v nedotčených vzorcích z Bennu je důležité pro vědce, kteří studují, jak život vznikl a zda existuje i mimo naši planetu.

Planetka, ze které vznikla planetka Bennu, se zformovala ve sluneční mlhovině – rotujícím oblaku plynu a prachu, který dal vzniknout Sluneční soustavě a obsahoval pestrou směsici minerálů a ledu. S tím, jak se planetka vlivem přirozeného záření začala ohřívat, začaly vznikat látky zvané karbamáty, přičemž do tohoto procesu vstupoval čpavek a oxid uhličitý. Karbamáty jsou rozpustné ve vodě, ale přečkaly tak dlouho, že začaly polymerizovat – reagovaly mezi sebou navzájem i s dalšími molekulami a vytvářely větší a komplexnější řetězce odolné vůči vodě. To by mohlo naznačovat, že k jejich zformování došlo ještě předtím, než se původní planetka stala dost teplou na to, aby na ní roztála voda. „S touto podivnou látkou se pravděpodobně díváme na jednu z nejranějších změn materiálů, ke kterým v této hornině došlo,“ říká Sandford a dodává: „Na této primitivní planetce, která se zformovala v časném období Sluneční soustavy, sledujeme události z počátku počátku.“

S využitím infračerveného mikroskopu Sanfordův tým vybral nezvyklá, na uhlík bohatá zrnka obsahující hojné množství dusíku a kyslíku. Následně zahájili proces, který Sanford označuje za „kovářství na molekulární úrovni“. Experti k tomu využili tzv Molecular Foundry (molekulární slévárnu) na Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab) v kalifornském Berkeley. Aplikací ultratenkých vrstev platiny tyto částice vyztužili, přivařili k wolframové jehle a s její pomocí titěrné zrnko nadzvedli. Úlomek pak mohli obrousit zaměřeným svazkem nabitých částic.

Když byla částice tisíckrát tenčí než lidský vlas, provedli analýzu jejího složení pomocí elektronové mikroskopie v Molecular Foundry a rentgenové spektroskopie na Advanced Light Source (ALS) v Berkeley Lab. Vysoké prostorové rozlišení ALS a citlivé rentgenové svazky umožnily bezkonkurenční chemickou analýzu. „Hned, jak se začaly objevoval obrázky, jsme věděli, že máme něco mimořádného,“ přiznává Gainsforth a dodává: „Nevypadalo to jako nic, co jsme kdy viděli. Po dobu několika měsíců jsme jsme se zabývali daty a teoriemi, abychom pochopili, co to vlastně je a jak mohlo vzniknout.“

Tým provedl řadu experimentů k prověření charakteristik materiálu. S tím, jak se postupně objevovaly detaily, začaly důkazy naznačovat, že tato záhadná substance byla uložena do vrstev na zrnkách ledu a minerálů přítomných na planetce. Hmota byla také ohebná. Šlo o tvárný materiál podobný použité žvýkačce nebo dokonce měkkému plastu. Během práce se vzorky si vědci skutečně všimli, že tento podivný materiál byl ohebný a při tlaku se na něm tvořily důlky. Materiál byl průsvitný a vystavení záření ho činilo křehkým, jako zahradní židli, která byla příliš dlouho vystavena slunci.

„Při pohledu na chemické složení jsme viděli určitý druh chemických skupin, které se na Zemi vyskytují v polyuretanech,“ říká Sanford a pokračuje: „díky tomu je tento materiál z Bennu něco jako „vesmírný plast“.“  Hmota z dávné planetky však není obyčejným polyuretanem, což je poměrně běžný polymer. Tato látka má více „náhodných, nesourodých spojení a složení prvků, které se liší od částice k částici,“ jak popisuje Sanford. Ovšem porovnání podtrhuje překvapivou podstatu organického materiálu nalezeného ve vzorcích. Vědecký tým má proto cíl jich prozkoumat více. Sledováním stop toho, co se odehrálo před dávnými časy hluboko uvnitř planetky, mohou vědci lépe porozumět mladé Sluneční soustavě – odhalit předchůdce a složky života, které již obsahovala, a jak daleko se tyto suroviny mohly rozptýlit díky planetkám podobným Bennu.

Další odborný článek z časopisu Nature Astronomy vedla Ann Nguyen z Johnsonova střediska v Houstonu a zaměřoval se na analýzu předsolárních zrnek. Jinými slovy, jde o prach z hvězd starších než Sluneční soustava. Tato zrnka byla nalezena ve dvou typech hornin ve vzorcích z Bennu. Vědci je chtěli využít k lepšímu porozumění mateřskému tělesu planetky Bennu, místu, kde se formovalo a jak bylo pozměněno geologickými procesy. Vědci předpokládají, že předsolární prach byl při vzniku naší Sluneční soustavy v zásadě dobře promíšen. Vzorky z Bennu měly šestkrát vyšší množství prachu ze supernov než jakýkoliv jiný zatím studovaný astromateriál. To by naznačovalo, že se mateřská planetka zformovala v oblasti protoplanetárního disku obohaceného prachem z umírajících hvězd. Tato studie také odhalila, že ačkoliv mateřské těleso planetky Bennu zažívalo rozsáhlé změny způsobené tekutinami, ve vzorcích se stále nacházejí kapsy méně pozměněných materiálů, které poskytují informace o jejím původu. „Tyto fragmenty zadržují větší hojnost organických látek a předsolárních křemičitých zrnek, o kterých se ví, že jsou na planetkách snadno zničitelné působením vody,“ říká Nguyen a dodává: „Jejich zachování ve vzorcích z Bennu bylo překvapením a ukazuje nám, že část materiálu na mateřském tělese unikla pozměnění. Naše studie odhaluje diverzitu předsolárních materiálů, které mateřské těleso akumulovalo během svého vzniku.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/Bennu_mosaic_OSIRIS-REx_%28square%29.png
https://upload.wikimedia.org/…/2560px-D-glucose-2D-skeletal-hexagon.svg.png
https://upload.wikimedia.org/…/Beta-D-Ribofuranose.svg/2560px-Beta-D-Ribofuranose.svg.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/12/nasa-bennu-sugars-092225.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/Carbamate-group-2D.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/09/orex-017-022-aligned.gif