Podle několika ruských zdrojů z 27. listopadu, došlo při startu rakety Sojuz-2.1a s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-28 k poškození mobilní servisní platformy na rampě 31/6, která se zřítila do příkopu pro odvod spalin pod startovním stolem. Touto nehodou se aktuálně jediná ruská rampa pro pilotované orbitální lety stala nepoužitelnou. Agentura Roskosmos přitom už na 21. prosince plánovala z této rampy vypustit nákladní kosmickou loď Progress MS-33.
Zdroj: https://www.russianspaceweb.com/
Podle předběžných odhadů by opravy servisní platformy (známé jako 8U216 mohly trvat až dva roky a zatím není úplně jasné, zda bude možné provést nějaké provizorní opatření, které by v mezidobí umožnilo starty nákladu a posádek k ISS. Objevil se návrh, že by se duplicitní hardware mohl „vypůjčit“ z momentálně zakonzervované rampy 1/5, či z podobných ramp na jiných kosmodromech. Byla doba, kdy v jednu chvíli fungovaly na kosmodromu Pleseck čtyři startovní rampy pro rakety Sojuz včetně nepoužívané struktury na rampě 16, další rampa pro Sojuzy je na kosmodromu Vostočnyj a zapomínat nesmíme ani na zakonzervovanou rampu na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Právě poslední jmenovaný startovní komplex byl specificky konfigurován pro rakety z řady Sojuz-2, které doposud létaly z bajkonurské rampy 31/6.
Neoficiálně je vina za zhroucení konstrukce dávána na vrub porušení provozních postupů, které vyplývalo z čím dál tím více nedostatečné údržby zařízení v posledních několika letech. Podle jiných neoficiálních informací nebyla mobilní platforma před startem v podzemním úkrytu řádně zajištěna, což umožnilo turbulentním silám spalin rakety vytáhnout ji z vodicích kolejnic do příkopu pro odvod spalin. Několik hodin po nehodě agentura Roskosmos vydala prohlášení, ve kterém přiznala poškození: „několika prvků ve startovním stole“ a „probíhající vyhodnocování podmínek startovního komplexu“. Tiskové prohlášení také uvádí, že všechny náhradní díly potřebné k opravě platformy jsou k dispozici a že poškození bude opraveno „v nejbližší době“.
Přeloženo z:
https://www.russianspaceweb.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/G6xfhsvXIAA7qIK?format=jpg&name=4096×4096
https://www.russianspaceweb.com/images/centers/baikonur/031/r7_pad_mobile_platform_stop_1.jpg
Obvykle nevěřím Rusům ani slovo. Lžou i tentokrát?
Mohl by Dragon zajistit obě rotace posádky? Jak tu v únoru, tak v červenci?
Mohou Progressy startovat i z jiných ramp nebo je ohroženo i zásobování ISS
Z Vostočného teoreticky ano, ale není certifikace. Pilotované mise tedy téměř jistě ne, Progress možná, pokud by se hodně chtělo…
Před čtvrtečním spuštěním Sojuzu někdo zapomněl zajistit 20tunovou servisní platformu (viz. obrázek k článku).
Prostě někdo, kdo zajišťoval šedesát let výše uvedenou platformu, to neudělal.
Třeba byl důvod úplně jednoduchý a prostě odešel do důchodu.
ROSKOSMOS, vydal prohlášení, kde incident bagatelizoval: “ Bylo zjištěno poškození několika součástí odpalovací rampy. V současné době se posuzuje stav odpalovací rampy.”
Videozáznamy místa startu po startu však ukázaly značné poškození, přičemž se zdálo, že velká servisní platforma spadla do plamenného příkopu pod startovacím stolem.
Podle jednoho zdroje se jedná o plošinu umístěnou pod raketou, kde mají pracovníci přístup k vozidlu před vzletem. Má hmotnost asi 20 metrických tun a před startem zřejmě nebyl zajištěn a tah vozidla jej vymrštil do plamenného příkopu. “Na podložce je značné poškození, řekl tento zdroj.
Rusko má spoustu odpalovacích ramp, a to jak v Rusku, tak v sousedních zemích, včetně Kazachstánu, které byly dříve součástí Sovětského svazu.
Rampa 31 na Bajkonuru je však jedinou rampou v zemi, která je v současnosti konfigurována pro zvládnutí startů rakety Sojuz a dvou kosmických lodí kritických pro vesmírnou stanici, vozidlo Progress určené pouze pro náklad a kapsle posádky Sojuzu.
Tak, jak uvádí autor článku, otázkou je, v jakém stavu je po několika letech rampa ve ve Francouzské Guyaně.
Otázkou je, jestli si pod pojmem „zakonzervování“, představují rusové, to samé, jako my.
Takže, kromě Sojuzů a Progresů je možné z ostatních ramp startovat dál.
Taky se liší délka opravy, kdy ROSKOSMOS uvádí několik dní.
Zdroj, který informoval arstechnica.com, hovoří také o několika, ale letech, stejně jako autor článku.
Pokud bychom vzali průměr z těchto zpráv, tak by to mohl být rok.
Ten problém není jen v nahrazení Crew Dragonů za Sojuzy, ale v nahrazení Progresů. Jak nákladní Dragony, tak Cygnusy nejsou stavěny na osmiměsíční úpravy kurzů ISS.
Progres není vozidlo a váš příspěvek je pouze převyprávění původního textu češtinou absolventa zvláštní školy. Bez sebemenší informace navíc.
Naprosto zbytečně propálena data. Raději se nad sebou zamyslete.
;-D Koukám, že prochzdeho příspěvek tu má širokou fanouškovskou základnu.
Tak vážení, abyste nebyli za úplné trotly. Kromě už zmiňovaného že Progres (ale ani raketa Sojuz!) není „vozidlo“, si ještě opravte, že Sojuz se nespouští, ale přesně naopak vypouští (opačný směr). Obslužná plošina není „podložka“.
A samozřejmě jak Dragony, tak Cygnusy se k úpravám dráhy ISS používají a slouží jako záloha Progresů. Neupravují se však jimi „kurzy“ ale výška oběžné dráhy. Viz ten nesmysl na závěr.
Diskuze tady mě vždycky nejen poučí, ale i pobaví.
Mě ten šílený strojový překlad od „prochzde“ docela vyděsil. 😉
Dragon dokonce nedávno dostal možnost mít v trunku extra motor a nádrž paliva právě kvůli úpravě oběžné dráhy ISS. Pokud vím, tak zkouška přímo na stanici dopadla velmi dobře.
Ještě se nabízí jedna otázka, mohla by raketa odstartovat i bez té plošiny? Jak jsem pochopil její účel, tak samotný start by mohl proběhnout. Otázka je, jak kritická je pro předstartovní přípravy, nebo jestli by nešla nahradit nějakou mobilní plošinou
Osobně se domnívám, že nemohla. Jednak umožňuje technikům přístup k motorové sekci na její inspekci před startem a navíc jsou v ní i různé rozvody.
Mne to skor ako „drobne poskodenie“ pripada na „totalny srot“.
Nez toto opravovat, tak radsej urobit novu – lepsiu.
Tak to je jasné že ten šrot na dně deflektorove jámy nebude použitelný.Ale každopádně by bylo potřeba opravit kolejnice po kterých to jezdí, pravděpodobně je to vytrhalo.A taky spodní část startovní plošiny, věřím tomu že když se ten masivní kus železa sesouval dolů, tak jistě držel tvar, protože není z gumy ani plastu (aby se ohnul).Takže ve chvíli kdy se nahnul dolů, tak se naopak zadní část zvedla, a musel slušně potrhat spodek rampy
I mně jako „legionar“ to připadá jako zcela jasný odpis…. Je otázkou jestli mají na Bajkonuru náhradní exemplář ( mohli by mít…)
Jinak…. přemýšlím, jestli skutečný důvod ,proč je navrhovaná dráha ROSS ( Ruskaja Orbitalnaja Služebnaja Stancija) na polární dráze náhodou to, že je dosažitelná z JAKÉHOKOLI místa na Zeměkouli… Jinak mně nenapadá proč by jinak neupravili jakýkoli ( třeba Pleseck ale i Vostočnyj) kosmodrom na starty k ISS. ( Tady připomínám, že za pronájem Bajkonuru si dává Kazachstán bohatě zplatit- dokud byli Kazaši součástí SSSR- tak to bylo zdarma! ) Pokud je energeticky náročné startovat k ISS z Plesecku ( a ta má v dohledné době končit) je možné, že se jeví jako neperspektivní přebudovávat ho na pilotované lety. A nová ROSS může být obsloužena z jakohokoli Ruského kosmodromu…. ( Vypadá to na Pleseck..) V minulosti se pokud vím uvažovalo se i o možnosti startů z Gujiany , ale víme proč to padlo… Lodě Progress mohou startovat z Vostočného ale i z Plesecku- i když za cenu snížené tonáže – ( ve skutečnosti bude loď naložena stejně , ale část nákladu- paliva spotřebuje na změnu sklonu dráhy k dosažení ISS!! ) Pro pilotované lety byl provozuschopný pouze Bajkonur.
A skutečně si myslím, že pokud není náhradní plošina na Bajkonuru, bude obtížné ( vlastně nemožné) ji nějak rychle dopravit z jiné rampy- ze vzdáleného kosmodromu… A i ten samotný Bajkonur je obrovský…. Mimochodem je srovnatelný s velikostí Středočeského kraje!!!!
Reálně je pro ISS použitelný jen Vostočnyj. Pleseck je moc na severu a Guyana zase na jihu…
Z Plesecku by byla nosnost příliš nízká – energeticky náročné navedení na dráhu s nižším sklonem. V Guianě je rampa uzavřená, asi zakonzervovaná. Francouzi asi nedovolí příjezd specialistů k rozmontování a odvezení plošiny. Osobně bych tipnul, že pro Rusko bude snazší převézt rozmontovanou raketu Sojuz i s Progressem na Vostočnyj a vypustit ho odtud.
,,Rusko bude snazší převézt rozmontovanou raketu Sojuz i s Progressem na Vostočnyj a vypustit ho odtud.“ To ale jedině za předpokladu, že jsou rakety a rampy vzájemně kompatibilní a tedy zaměnitelné. Nemyslím si. Taky si nemyslím, že by šlo toto zařízení vzít jednoduše z jiné rampy bez jeho rozsáhlých změn. Zato si myslím, že Rusové na dlouho dolétali.
Raketa je stejná – Sojuz 2. Není to pilotovaná verze, takže žádný problém by s tím být neměl, kromě přepravy vlakem na tak velkou vzdálenost.
Právě toho se totiž obávám!! Ona ta plošina není žádný drobeček. Myslím, že přesunout ji z rampy na rampu v rámci kosmodromu ( už jsem zmiňoval jeho rozlohu) si umím představit v rámci týdnů – tedy do měsíce , ale přesun mezi kosmodromy si umím představit jen v řádu cca měsíců. Jsem si jist, že přesun vlakem bude vyžadovat její demontáž. Zato v rámci kosmodromu si umím představit, že by ji přesouvali vcelku jen na improvizované podložce- stolu!
Ano, váží okolo 20 tun.
V odkazu, co jsem dal SGaba píšou, že původně se plošiny vyráběly v Kramatorsku (Ukrajina), ale poslední dvě pro Vostočnyj a Guianu dělali v továrně Ťažmaš v Syzrani na Volze. Asi bude nejjednodušší vyrobit tam plošinu novou a per partes ji dopravit na Bajkonur.
N1 prevazali na (tusim) 165 vagonoch.
A potom ju rok davali dohromady a opravovali poskodenia …
tím , že je Guyana moc na jihu chceš říci co??? Můžu tě ujistit, že z hlediska orbitální mechaniky startu Progresu nebo Sojuzu k ISS z Kourou NIC nebrání. Z HLEDISKA ORBITALNÍ MECHANIKY. Problém je s pozemním vybavením!! Myslím tím vybavení ke kontrole a plnění ( popř nástupu!!!! ) ruských lodí!!
Řekl bych, že těmi vykřičníky, otazníky a VELKÝMI PÍSMENY zbytečně šetříš. Měl bys jich používat víc. 😉
To je vizuální znázornění toho, že KŘIČÍM!!!
Fakt jo? No to by nás tu nikoho nenapadlo.
A proč křičíš?
Do startu pilotovaného Sojuzu stihnou rampu opravit. Otázkou je Progress, jestli ho pošlou z Vostočného nebo improvizace z Tjuratamu.
Můj názor je, že start Progressu se odloží. Samotná plošina není pro start nezbytná – slouží především k přístupu k motorové sekci a k propojení rakety s infrastrukturou rampy. Nejjednodušším řešením by bylo na místě vybudovat a zavěsit na původní koleje provizorní plošinu. Možná by stačila i jednoduchá platforma s přepážkou, která by fungovala jako vrata.
Pro Progress navíc na jiných kosmodromech neexistuje kompletní odbavovací infrastruktura. Ta zahrnuje kontrolní stanoviště, plnění pohonnými látkami, stendy pro kontrolu solárních panelů, přípravné konstrukce pro zavedení lodi do aerodynamického krytu a další stovky systémů, které se nikam stěhovat nebudou.
To se už nevyplatí opravovat,
Russký kosmický program je v troskách (doslova😅) a ISS bude končit životnost, když se jim to podaří opravit, tak budou mít před sebou možná 3-4 starty pilotovaných lodí (2028-30).
Na zásobovací mise mohou použít jinou rampu a na zajištění Russké posádky na ISS si mohou koupit sedadlo v Dragonu, stejně jako Američané po konci letů raketoplánu.
Jen kvůli omezení počtu dokovacích portů, by se tam Dragony musely otáčet častěji, nemohly by tam čekat půl roku na ty stejné lidi. Prostě by dovezl posádku a třeba už za 3 měsíce by odvážel jinou posádku.
Nebo☝🏻 přidělat na ruský segment adaptér s dokovací portem pro „západní“ lodě. A pak mohou v Dragonech létat plně Russké posádky 🤣
Dokovací porty na ISS nejsou univerzální?
Když to vezmu hodně laicky, tak na americko-evropské části ISS jsou totožné, je jedno jestli se připojuje americký Dragon, americký Starliner, nebo to bude Starship nebo chystaný evropský zásobovací Space Rider,
Naproti tomu jsou zde Ruské dopravní prostředky a ty mají zcela odlišný systém připojení ke stanici.
V zásadě je to pravda, jen upřesním, že s připojování Space Rideru k ISS se nepočítá.
A porty, kterými jsou pospojované jednotlivé moduly ISS dohromady, to je nějaký třetí typ, nebo jeden ze dvou výše zmíněných?
No vlastně ano! Jsou celkem 8typů- Mezi moduly západního sektoru se nachází zařízení CBM to je buďto aktivního typu nebo pasívního. Aktivní je na uzlech a pasívní je na vědeckých modulech a PMA- ten tunel na kterém je APAS- ten heterogenní typ. Jo taky někdy bývají aktivní CBM na některých zvláštnějších modulech – jako je třeba ten logistický Leonardo ( nebo Michelangelo apod..) Je tu ovšem háček… CBM neumožňuje přímý dokovací manévr. To znamená, že loď musí být napřed zachycena ramenem a pak velmi opatrně ( a s velkou přesností) zadokována “ ručně“ Velkou výhodou je ovšem velký průřez tohoto uzlu- vlastně se tím dají stěhovat experimentální skříně ( fakticky velký jako šatní skříně- takže opravdový skříně!) APAS je fakticky ten nejuniversalnější spojovací mechanismus – který umožnuje přímý dokovací manévr a to z obou stran. Takže je čistě teoreticky možné , že by se k přilétající lodi připojovala samotná ISS!! Tato schopnost je využitelné v případě poruchy lodí- tak by bylo možné se spojit i s v podstatě nefunkční lodí a zajistit spojení a přestup ohrožené posádky. Tohle se zkoušelo v expedici Apollo/Sojuz. Na ISS je v současné době jeho nejmodernější verze- na koncích adaptéru IDA 2a 3
Spojení mezi západním a ruským sektorem je pomocí APAS na PMA-1 – který je mezi Unity a Zarjou! Velké ruské moduly jsou propojeny celkem dvěma druhy spojovacích uzlů- z nichž každy je aktivního a pasivního typu. Mezi Zarjou a Zvezdou – také mezi Zvezdou a Naukou a také mezi Naukou a Pričalem je ten větší typ. Zvezda má aktivní typ a je propojena se Zvezdou- který má pasivní typ. Zvezda má dále na kulové spojovací části další dva pasívní uzly toho většího typu- ke kterým jsou připojeny – nahoře modul Rassvět a dole Nauka. Zvezda má vzadu pasívní uzel toho menšího typu na který se připojují lodě Sojuz a Progress – které jsou vybaveny aktivním typem o menší . Rozdíl mezi tím větším a menším druhem uzlů má být hlavně v počtu zámků- takže by mělo být možné částečné připojení ( měkké zachycení) bez možnosti přechodu mezi oběma tělesy vnitřkem. Vidíš , že je to docela složitý systém. Vlastně by to bylo fajn mít nějaký samostatný článek , který to všechno podrobně popíše. Nepamatuji se, že by to tady nějak bylo.
Jen bych dodal, jak to je s těmi porty APAS:PMA je adapter CBM na APAS 95. Jsou na ISS tři a jak píšete tak PMA-1 je mezi Unity a Zarjou. A na adaptér PMA-2 je nasazen další adaptér IDA-2 tentokrát z APAS 95 na IDSS (NDS). Stejně jako na PMA-3 je IDA-3. NDS je implementace standardu IDSS a IDSS je fakticky ideoví následovník APAS.APAS 95 byl na ISS použit kvůli raketoplánu který ho používal již dříve při Shuttle–Mir (byl vyvinut z APAS 89 který byl pro neuskutečněný program Buran-Mir.)Na stanici se nachází ještě jeden ideoví nástupce portu APAS a to na modulu Nauka port ASA-G.https://en.wikipedia.org/wiki/International_Docking_System_Standard#cite_note-7Jinak ,,že by se k přilétající lodi připojovala samotná ISS“ je složitější záležitost. Třeba Crew Dragon má pouze aktivní implementaci IDSS a tedy tohle neumí. (A tím pádem ani nejde tedy spojit dva Crew Dragony :))A edit na poslední chvíli: Na ISS jsou porty IDSS (NDS) pouze pasivní takže se ISS k přilétající lodi připojit nemůže.
Na ten port na boku Nauky jsem zcela zapomněl!! Moje chyba.
K Dušanu Majerovi – nebyly by tady někde v archivu články o spojovacích uzlech použitých na ISS??? Nebo ( prosím, prosím) nebylo by možné je napsat???
Myslím, že takový článek zatím nemáme. A do budoucna – možná, neslibuju nic.
Ke spojení mezi dvěma Dragony. Pokud vím, tak ten uzel byl skutečně konstruován jako univerzální/androgynní. Při připojování je “ přepnut“ do aktivní polohy- což znamená, že dokovací prstenec se záchytnými lopatkami je vysunut dopředu, aby zachytil náraz mezi oběma tělesy. V pasivní poloze je tento prstenec “ připláclý“ k čelu uzlu. Nevidím důvod, proč by nebylo možné spojení provést. Předpokládám, že v rámci bezpečnosti by naopak mělo být velice žádoucí , aby bylo možné vyzvednutí astronautů z havarované lodi na oběžné dráze. Proto si myslím, že TATO tvoje informace není pravdivá, ale připouštím, že se mohu mýlit. V případě uzlů na ISS přípouštím, že možnost , že by samotná stanice stíhala loď a sama prováděla spojovací manévr – je NAPROSTÁ šílenost, tak je možné , že ušetřili pár kilo za díly pro vysunutí stykovacího prstence a připojené amortizátory , tak je vynechali!! Na druhou stranu, každou úpravu je nutné certifikovat a Já si opravdu myslím, že úspora několika málo kil za těžkosti nestojí. A opět připouštím, že se mohu mýlit, dokonce je to pravděpodobnější než výše zmíněný případ!
Na ten port na boku Nauky jsem zcela zapomněl!! Moje chyba.
K Dušanu Majerovi – nebyly by tady někde v archivu články o spojovacích uzlech použitých na ISS??? Nebo ( prosím, prosím) nebylo by možné je napsat???
Jinak bych také doporučil články o Saljutech- hlavně kvůli Ruským spojovacím uzlům.
No já vycházím z dostupných informací a IDSS standard definuje port aktivní, pasivní a aktivní/pasivní. Na ISS jsou pasivní a na Crew Dragony amtivní. Aktivní/pasivní mají být na v budoucnu na Orionu a na Starship pro Měsíc. A androgynní znamená to, že tam není trn který by se zasouval do díry (není to samec samice).
Stejně dobře by mohli vybavit Sojuzy západním dokovacím portem. Vlastně to už v minulosti udělali!!!!!
No to tedy neudělaly. Jestli vám jde o dokovací systém APAS (konkrétně APAS-75) u Soyuzu 19 z mise Apollo-Soyuz tak: Dokovací systém APAS navrhl sovětský inženýr Vladimir Syromjatnikov. Tento dokovací systém byl pak dopracován Američany a Sověty společně. Takže ten dokovací port není rozhodně ,,západní“.
Koho to trochu zajímá, tak tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Androgynous_Peripheral_Attach_System
Tady nějaké podrobnosti o to co se to vlastně rozbilo:
https://www.russianspaceweb.com/vostochny_soyuz_ko.html
mimochodem…. Nikdo to nezmínil . Čistě teoreticky by tu byla možnost naložit Progress na Falcon9 . Dokonce by byla možnost ho i naložit více, než je jeho obvyklá kapacita. Falcon 9 má totiž zhruba DVOJNÁSOBNOU nosnost na nízkou oběžnou dráhu než R7/Sojuz **“cokoli“ Bude jen nutné vyrobit příslušný adaptér na druhý stupeň …. Podobně by asi i šlo použít Falcon9 i pro pilotované lety lodí Sojuz. Hlavní překážkou je podle mne 1. politika – víme proč!!! 2. hrdost Rusů- museli by přiznat vážný problém.
Proc by to delali, kdyz jsou Dragoni?
Dragoni nevozí palivo pro Ruský segment. A i kdyby ho přivezli v nějakém kanystru ( sranda) , tak NENÍ způsob jak ho dostat do nádrží Zvezdy. V současnosti je Progress jediná loď – která to dokáže. V minulosti to dokázala i evropská ATV- ale ta už nelétá!!
ATV je škoda. Výměnný obchod na předem dohodnutý (a relativně malý) počet zásobovacích letů přece nemohl být pro ESA moc výhodný, když pak část výrobní infrastruktury nemá využití. Vím samozřejmě o recyklaci servisního modulu pro Orion, ale to není celá ATV.
Palivo pro ruský segment problém je, ale nouzově by to mělo jít řešit pomocí Dragonů s boosterem v trunku. Pohodlné pro řízení stanice to ale zcela jistě nebude a musela by se výrazně zvýšit frekvence letů zásobovacích Dragonů (možná jde booster usadit i do Crew Dragonu, ale i tak).
Puvodni zamery s ATV byly mnohem ambicioznejsi.
Pocitala se s pilotovanou verzi ATV – CTX, a dokonce snad i o male modulove evropske kosmicke stanici slozenou z upravenych modulu ATV.
https://www.reddit.com/r/esa/comments/88o5sy/atv_space_station_cg/
Pardon ne CTX(to byly sveho casu kvalitni monitory), ale CTV
Představa, že na libovolnou raketu jednoduše „posadím“ libovolný náklad mi přijde naivní.
Vyžaduje to úpravy, které musí někdo naprojektovat a vyrobit. To stojí čas a hlavně peníze. rusáci je nemají a nikdo jim je nedá.
Američané mají vlastní prostředky pro dopravu jak nákladu tak posádek na ISS. Stejně tak pro úpravu její dráhy.
Mají dost svých problémů nato aby řešili rusácký šlendrián.
Trumpeta a Elmo udelaji „deal“ s putlerem a SpaceX za 2 mesice v Donetsku postavi rampu pro F9 a nejpozdeji do Velikonoc poleti F9 se Sojuzem k ISS kde se take konecne podepise
kapitulacnimirova smlouva! 😀 😀 😀… dodavam, ze text vyse je SARKASMUS, pokud by mel nekdo problem to pochopit
I když je to myšleno jako vtip, přesto bych byl raději, kdyby zdejší komentáře byly trochu více faktické a k tématu.
Ať už je to nejapný pokus o „sarkasmus“ nebo hloupý pokus o humor, tenhle příspěvek je trapně ubohý.
vkus je holt subjektivni zalezitost 🙂 otazka je, co z toho ve vas vyvolalo takove poboureni. tim ze date sarkasmus do uvozovek naznacuje, ze to za sarkasmus nepovazujete a vadi vam samotna predstava. nicmene prave to sarkasmus dela cim je 🙂
1) Pitvoření jmen opravdu není sarkasmus. Takhle se posmívají děcka v mateřské školce. Od první třídy dál je to trapné. Zároveň platí přímá úměra – čím je dotyčný starší, tím je to trapnější.
2) stejně jako vtip u kterého musíš vysvětlit pointu tím přestane přestane být vtipem, sarkasmus o kterém musíš napsat, že se jedná o sarkasmus, není sarkasmem.
Je zajímavé , že se to pravidelně děje!! Právě i na Falconu. Jinak ano , chce to udělat adaptér na míru pro Progress. a ano , jeho výrobu i zkoušky je nutné zaplatit , stejně jako za samotný start!
Nepsal jsem, že se to neděje. Samozřejmě vím co je např. Program Transporter. Mi, narozdíl od vás, na tom tedy nic zajímavého nepřijde
Psal jsem o jednom konkrétním případě zmíněném v článku. Reakce na mě tedy ve vašem příspěvku začíná až „chce to…“ kde papouškujete co jsem napsal výše. Asi tak.
Výborně. Čím více pokročilých schopností tento stát-terorista ztratí, tím lépe.
Apropo – všechno souvisí se vším:
„Ruský kozmonaut Oleg Artemyev bol niekoľko mesiacov pred štartom na Medzinárodnú vesmírnu stanicu (ISS) vylúčený z posádky Crew-12 pre podozrenie zo špionáže.
Počas výcviku na základni SpaceX v Hawthorne v Kalifornii fotografoval motory SpaceX a internú dokumentáciu na svojom telefóne a potom tento materiál odniesol z priestorov.
Artemyev bol minulý týždeň vylúčený z výcviku a na jeho miesto bol pridelený iný člen posádky.
Astronaut odfotil technológiu a interné dokumenty SpaceX, čo viedlo k medzirezortnému vyšetrovaniu, a následne bol z misie vylúčený. Po odfotení všetkého, čo považoval za potrebné, tieto materiály prepašoval mimo vesmírneho strediska.
Zdôrazňuje sa, že jeho konanie sa nezdá byť náhodné.
Crew-12 je nadchádzajúca misia SpaceX Crew Dragon v rámci programu NASA Commercial Crew. Bude to 12. let Crew Dragon s posádkou na Medzinárodnú vesmírnu stanicu (ISS).
Oleg Artemyev je Rus. Má 54 rokov, narodil sa v Altajskej oblasti v Rusku a je skúseným kozmonautom Roskosmosu s tromi predchádzajúcimi misiami na ISS (celkovo 560 dní na obežnej dráhe). Od roku 2019 je poslancom Moskovskej mestskej dumy za vládnucu stranu Jednotné Rusko.“
…to jak jako ta kosmonautika nesouvisí s politikou…