Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.
Zdroj: MDČR
1. týden
Pondělí 1. září – přílet a ztracená hokejka
Do Kolína jsem přiletěl přes Mnichov. Kufry dorazily všechny, jen má hokejka se rozhodla zůstat na letišti. Lufthansa ji poslala až dalším letem – trochu paradox, že zatímco člověk se chystá na ISS, největší drama prvního dne je, jestli bude mít s čím hrát hokej. Ubytování kousek od města, praktické, žádný luxus.
Úterý 2. září – první kroky v EAC
Oficiální začátek programu přišel až po obědě. V lobby European Astronaut Centre nás přivítali zástupci centra, následovala krátká organizační schůzka a pak už i první přednáška. Dozvěděli jsme se, jak vlastně vzniká kosmická mise – od prvního nápadu, přes formulaci cílů, až po volbu oběžné dráhy a návrh kosmického prostředku. Bylo fajn sledovat, jak se jednotlivé faktory – vědecké, technické i ekonomické – promítají do konečné podoby mise. Navázalo na to téma řízení letových operací: co se děje, když už je sonda nebo posádka na oběžné dráze, jak funguje řídicí středisko a jak se řeší každodenní plánování i nečekané situace. Den jsme zakončili neformálním setkáním v prostorách centra, kde byl prostor i na první rozhovory s kolegy z různých zemí.
Středa 3. září – rakety, motory a běhání
Druhý den už jsme šli víc do hloubky. Probírali jsme nosné rakety a jejich pohonné systémy. Od klasických kapalinových motorů přes tuhé až po hybridní – každý typ má své výhody, nevýhody a specifické použití. Po obědě jsme se přenesli přímo do kosmického prostředí. Přednáška ukázala, jak nepřátelské dokáže být: vakuum, radiace, mikrometeoroidy i extrémní výkyvy teplot. To vše musí kosmické stroje přežít, a posádka samozřejmě také. Teorii pak vystřídala praxe – první trénink pod vedením místních koučů, zaměřený na běh a strečink.
Zdroj: Aleš Svoboda
Čtvrtek 4. září – od přednášek po hokej
Čtvrteční ráno začalo trochu netradičně: živým vstupem do rádia. Poté se pokračovalo v klasickém režimu, tedy přednáškami. Nejprve jsme rozebírali, jak kosmické prostředí ovlivňuje samotný návrh kosmických prostředků – od ochrany elektroniky před radiací po vícenásobně zálohované systémy. Následovala konstrukce: jak stavět stroje, které jsou lehké, a přesto dostatečně odolné. A nakonec tepelná ochrana – izolace, radiátory, i návratové štíty schopné odolat tisícům stupňů.
Po obědě jsem se ještě stihl potkat s českým vědeckým týmem, který byl shodou okolností na konferenci přímo v Kolíně. Jejich projekt má velkou šanci letět na ISS právě v rámci mé budoucí mise.
Odpoledne se natáčelo promo video v gymu s PR týmem ESA. Stát se astronautem je jedna věc, ale tvářit se přirozeně před kamerou při cvičení je disciplína sama o sobě.
A večer? Našel jsem si čas i na hokej – intenzivní hodinu a půl na ledě s místním hobby týmem, které skoro nahradí dva tréninky.
Pátek 5. září – systémy kosmických lodí a kruhový trénink
Poslední pracovní den týdne patřil komplexnímu přehledu systémů kosmických prostředků. Vzali jsme to od zdroje energie – tedy solárních panelů a baterií – přes různé typy pohonů až po systémy zajišťující životní podmínky posádky: kyslík, vodu, jídlo, regulaci CO₂ i správnou teplotu. Neméně důležité jsou systémy komunikace, navigace a řízení orientace, díky nimž je možné udržet loď ve správné poloze i trajektorii.
Odpoledne přišel čas znovu rozhýbat tělo: nejprve běh a izometrická cvičení venku, poté kruhový trénink uvnitř. Celkem dvě hodiny poměrně intenzivního tréninku. V kombinaci s hodinou a půl na ledě předchozí večer, to bylo celkem cítit ☺
Každopádně, fyzická kondice není jen doplněk, ale základní podmínka.
Zdroj: ESA
Sobota a neděle 6. a 7. září – přípravy na Bordeaux
Sobota byla volnější, ale rozhodně ne prázdná. Vyřizování emailů, autorizace článků, praní a příprava věcí na další týden. V neděli už následoval přesun vlakem do Frankfurtu a odtud letadlem do Bordeaux, kde nás čeká další blok výcviku – legendární parabolické lety, tedy trénink ve stavu beztíže.
Závěrem
První týden v EAC byl směsí teorie, praxe a každodenní disciplíny. Od raketových motorů přes systémy kosmických lodí až po běhání a kruhový trénink. Zjistíte, že astronaut není jen inženýr ani jen sportovec – ale něco mezi tím. A že i uprostřed náročného programu se dá najít čas na hokej.
Zdroje obrázků:
MDČR
Aleš Svoboda
ESA
