Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke své realizaci. Fotografie posádky je ze zkoušky nástupu do neletového testovacího exempláře Orionu. Možná už na konci července bude tento test proveden v Orionu určeném pro Artemis II. Letová posádka se zúčastní zkoušky nástupu do Orionu a testu rozhraní zařízení kosmické lodi. Astronauti si při zkoušce obléknou skafandry Orion Crew Survival System a vstoupí do Orionu, aby otestovali hlavní rozhraní, která budou potřebovat během mise. Usadí se do sedaček a napojí skafandry na zdroj chladicí kapaliny z Orionu. Test by se mohl týkat i napojení uzavřených skafandrů na zdroj kyslíku, to však zatím NASA veřejně nesdělila.

Popis příprav Orionu ke kosmickému letu končil v minulém dílu přehledem prováděných dokončovacích prací v montážní a testovací buňce FAST v budově O&C (Operations and Checkout Building) v Kennedyho vesmírném středisku. V průběhu dubna dokončili pracovníci společnosti Lockheed Martin instalaci odhazovacího předního krytu, kterým zakryli padákový systém v horní části modulu pro posádku. Dne 1. května byl Orion naložen na kolový transportér a předán týmům programu pozemních systémů NASA.

Transportér KAMAG i s Orionem vyjel 3. května z budovy O&C a zamířil k budově MPPF (Multi-Payload Processing Facility). Po krátké cestě byl Orion tentýž den dopraven dovnitř MPPF a následující den byl umístěn do servisního pracoviště. Okamžitě byly zahájeny přípravy k čerpání paliva a dalších kapalných a plynných komodit do jeho nádrží. Dne 5. května NASA oznámila, že Orion je k plnění nádrží připraven.

Vzhledem k nebezpečné povaze procesu čerpání pohonných látek bylo plnění nádrží řízeno na dálku z řídicího střediska startu.

V servisním pracovišti bylo nejprve načerpáno do dvou velkých nádrží servisního modulu Orionu 5,4 tun směsného oxidu dusíku (MON-3). Jakmile bylo čerpání okysličovadla dokončeno, bylo do dalších dvou velkých nádrží servisního modulu načerpáno 3,6 tuny paliva monomethylhydrazin (MMH). Tyto komodity, oxidační činidlo a palivo, nemohly být čerpány souběžně. Rozlití nebo únik při jejich souběžném čerpání by totiž mohly vést k explozi.

Všechny čtyři velké nádrže servisního modulu byly natankovány do konce května. Poté bylo zahájeno třicetidenní monitorovací období těsnosti naplněných nádrží a příslušných potrubí. Souběžně s tím byly čerpány další komodity. Jejich čerpání vyžaduje práci v ochranných oblecích.

Postupně byl čerpán plynný dusík do servisního modulu, plynný kyslík do modulu pro posádku a plynný kyslík do servisního modulu. Následuje amoniak pro systém řízení teploty do servisního modulu, hydrazin do nádrží systému RCS modulu pro posádku, plynné helium do modulu pro posádku a chladicí kapalina. Pouze nádrž na pitnou vodu v servisním modulu bude naplněna až v montážní hale VAB jeden až dva měsíce před výjezdem na startovní rampu.

Čerpání komodit v servisním pracovišti v budově MPPF bylo plánováno přibližně do poloviny července. Zbývajících 10 až 14 dnů je vyhrazeno pro testy s posádkou, popsané v úvodním odstavci. Následovat budou závěrečné kontroly. Vše by mělo být dokončeno na přelomu července a srpna.

Po dokončení kontrol v MPPF bude Orion přepraven do budovy LASF (Launch Abort System Facility), kde bude spojen se záchrannou věžičkou LAS. Záchranný systém LAS se skládá z motorů pro únik, řízení polohy, odhození a z vnějších aerodynamických ochranných panelů. V budově LASF má Orion strávit dva měsíce. K transportu do montážní haly VAB by měl být připraven pravděpodobně na začátku října.

Příprava Orionu je na kritické cestě v přípravě mise Artemis II. To znamená, že příprava nosné rakety SLS probíhá v časovém předstihu. Je tedy relevantní porovnat přípravu Orionu s předchozím Orionem pro nepilotovanou zkušební misi Artemis I. Mezi stejnými milníky v přípravách obou kosmických lodí je momentálně přibližně čtyřletý časový odstup.

Orion pro Artemis I byl do budovy LASF převezen 10. července 2021. Dne 23. července 2021 byl na Orion přišroubován příhradový adaptér s věžičkou systému LAS. Čtyři aerodynamické ochranné panely byly kolem modulu pro posádku instalovány od 20. srpna do 7. září 2021. Po funkčních testech a kontrolách těsnosti panelů byl Orion přepraven do montážní haly VAB 19. října a na nosnou raketu SLS byl připojen 20. října 2021.

Integrace nosné rakety SLS pro misi Artemis II probíhá na mobilní vypouštěcí plošině ML-1 v sekci High Bay 3 montážní haly VAB. Dne 3. dubna 2025 byl na centrální stupeň připojen adaptér LVSA. Horní stupeň ICPS byl po naplnění dvou nádrží systému řízení polohy hydrazinem přepraven 15. dubna z budovy MPPF do haly VAB. Zde však musel počkat v hlavní centrální chodbě. Přednost v sekci High Bay 3 měla výměna jednoho ze čtyř motorů RS-25 centrálního stupně.

O zjištěném malém úniku v hydraulickém potrubí motoru RS-25 č. E2063 na pozici č. 4 centrálního stupně, který souvisel s hydraulickým pohonem hlavního ventilu okysličovadla, jsem psal v minulém dílu. Tehdy bylo rozhodnuto, že pro dodržení data startovní připravenosti bude nejjednodušší vyjmout celý motor E2063. Motor byl z centrálního stupně demontován 19. dubna. Na uvolněné místo byl 25. dubna připojen motor E2061, původně určený k instalaci na pozici č. 4 v centrálním stupni pro misi Artemis III. Dne 30. dubna bylo dokončeno pevné spojení motoru se stupněm. Použití původního motoru E2063 bylo přeplánováno na pozdější let.

Na konci dubna přišla konečně řada na čekající horní stupeň ICPS. Dne 30. dubna začaly týmy integrovat ICPS do adaptéru LVSA. Integrace byla dokončena 1. května.

Po připojení horního stupně následovala příprava na integrované testování ITCO (Integrated Test and Checkout) rakety SLS. V rámci přípravy byly vyklopeny a připojeny některé z obslužných ramen, ukotvených k věži mobilní vypouštěcí plošiny.

Jako první bylo směrem k centrálnímu stupni vyklopeno nejspodnější obslužné rameno CSITU (Core Stage Inter-Tank Umbilical) a jeho kabely byly připojeny k desce v intertanku centrálního stupně. Jedním z úkolů CSITU je totiž poskytování energie, datového připojení a chlazení pro systémy v intertanku. Poté bylo vyklopeno rameno CSFSU (Core Stage Forward Skirt Umbilical) a jeho kabely byly připojeny do příslušných konektorů v horním lemu centrálního stupně.

Souběžně s vyklápěním ramen byla prováděna elektrická a datová spojení centrálního stupně s pomocnými vzletovými stupni, což umožnilo počítačům umístěným v horním lemu centrálního stupně komunikovat s avionikou v SRB.

Přibližně 20. května byly v rámci testovací kampaně ITCO povelem z řídicího střediska LCC (Launch Control Center) poprvé zapnuty systémy centrálního stupně a vzletových stupňů SRB. Pracovníci řídicího střediska ověřili funkčnost systémů a správnost propojení elektrických rozhraní mezi letovým hardwarem a mobilní vypouštěcí plošinou, včetně systémů řízení tahu motorů RS-25 a stupňů SRB.

Do konce května bylo úvodní kolo testu IVT (Interface Verification Test), ověřující rozhraní mezi SLS a pozemními systémy, dokončeno. V rámci testů ITCO bylo možné přejít k samostatným technickým testům centrálního stupně a bočních vzletových stupňů SRB. Další na řadě budou integrované komunikační funkční kontroly spolupráce systémů řídicího střediska s počítačovými systémy v raketě.

Později budou provedeny testy horního stupně. Týmy s ním provedou stejnou sérii testů jako s centrálním stupněm a stupni SRB. Integrované testy ITCO nosné rakety by mohly být dokončeny na konci září.

V říjnu by měl být na horní stupeň ICPS připojen adaptér OSA (Orion Stage Adapter). Adaptér se zatím nachází v Marshallově středisku. Na Kennedyho vesmírné středisko má být přepraven nákladním letadlem Super Guppy v červenci. V létě budou na Kennedyho středisko dopraveny také čtyři CubeSaty od zahraničních partnerů NASA. CubeSaty o velikosti krabic od bot budou poté instalovány do adaptéru.

V průběhu mise budou tyto CubeSaty rozmístěny na vysoce eliptickou oběžnou dráhu Země poté, co se od horního stupně ICPS s trvale připojeným adaptérem OSA odpojí Orion a bude v bezpečné vzdálenosti od stupně.

Dohoda o dodání CubeSatu TACHELES berlínské společnosti Neurospace byla podepsána s německým aerokosmickým střediskem DLR. V CubeSatu mají být měřeny účinky kosmického prostředí na elektrické komponenty. Sběr dat má probíhat i při průletech Van Allenovými radiačními pásy.

CubeSat K-Rad Cube jihokorejské aerokosmické agentury KASA ponese dozimetr vyrobený z materiálu napodobujícího lidskou tkáň k měření kosmického záření a zhodnocení biologických vlivů radiace během průchodu Van Allenovými pásy.

Dosud nepojmenovaný CubeSat Saúdské kosmické agentury SSA je určený k měření aspektů kosmického počasí v různých vzdálenostech od Země. Má sbírat data o kosmickém záření, slunečním rentgenovém záření, slunečních energetických částicích a magnetických polích.

CubeSat ATENEA argentinské kosmické agentury CONAE má sbírat data o dávkách radiace při různých metodách stínění, měřit radiační spektrum v okolí Země, sbírat GPS data pro optimalizaci budoucích misí a ověřovat komunikační spojení na velké vzdálenosti.

Nyní se podívejme, stejně jako výše u popisu příprav Orionu, zpětně na stav příprav k nepilotované misi Artemis I v hale VAB před čtyřmi roky. Systémy horního stupně ICPS byly zapnuty 30. srpna 2021. Dne 19. září 2021 byl proveden test uvolnění a zatažení obslužných ramen věže mobilní vypouštěcí plošiny. NASA nyní říká, že tento test nebude pro Artemis II opakovat. Dne 4. října 2021 byl do VAB přivezen adaptér OSA s CubeSaty a 9. října byl připojen na ICPS. Orion byl do VAB přivezen 19. října 2021 a připojen 20. října 2021. Po připojení Orionu NASA vydala předběžný harmonogram, který předpokládal vývoz sestavy na startovní rampu LC-39B 29. prosince 2021 pro test tankování, poté návrat do haly VAB, startovní připravenost na konci ledna 2022 a pokus o start 12. února 2022.

Tento předběžný harmonogram nebyl dodržen a start mise Artemis I se po vícenásobných odkladech uskutečnil až 16. listopadu 2022. Může nám však pomoci lépe pochopit posloupnost dalších kroků, vedoucích k realizaci mise Artemis II. Jako oficiální datum startu stále zůstává duben 2026. Protože se NASA zatím daří držet časové rezervy zabudované do plánu, opatrně mluví o tom, že se pokouší misi připravit k možnosti pokusu o start už v únoru 2026.

Po připojení Orionu na adaptér OSA, které se předpokládá v říjnu 2025, bude prováděno testování komunikace typu end-to-end. Půjde o integrovaný test centrálního stupně, horního stupně a Orionu. Během testu dojde ke spojení systémů řízení a telemetrie Orionu s řídicím střediskem v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu. Pro test bude využita vysokofrekvenční anténa v budově VAB a rádiová frekvence, kterou využívají komunikační družice sítě DSN.

Oproti misi Artemis I inženýři přidali před pilotovanou misí Artemis II další testy, aby se připravili na první let s posádkou. Jedním z těchto testů je demonstrační test odpočítávání s posádkou v hale VAB. Při této demonstraci startovního dne přijede z budovy O&C letová posádka, oblečená ve skafandrech. V hale VAB nastoupí do Orionu a bude opakovat nácvik připoutání do sedadel stejně, jako dříve v budově MPPF. Navíc však bude pokračovat testem postupů odpočítávání.

Bude také proveden end-to-end test systému ukončení letu. Tento test bude uvnitř haly VAB rozdělen na dvě části. První část se uskuteční před tím, než bude Orion připojen na SLS a druhá část se uskuteční před tím, než bude SLS s Orionem převezena na startovní rampu.

Před misí Artemis II je v plánu jediný výjezd kompletní letové sestavy na startovní rampu LC-39B na začátku roku 2026. Na rampě bude nejprve proveden další demonstrační test odpočítávání s letovou posádkou bez tankování. O prvním testu odpočítávání v hale VAB jsem psal výše. Test na rampě také umožní astronautům a startovnímu týmu procvičit si, jak používat únikový systém.

Dalším testem na startovní rampě bude test odpočítávání s tankováním. Této zkoušky se posádka nezúčastní. Týmy budou trénovat plnění kryogenních pohonných látek do nádrží rakety a projdou sekvenci odpočítávání ke startu, kterou ukončí těsně před okamžikem pro zážeh motorů. Cílem testu je naplnit nádrže rakety kapalným vodíkem a kapalným kyslíkem, provést odpočítávání ke startu, demonstrovat schopnost obnovy odpočítávání na výchozí stav a vypustit nádrže. Startovní tým si procvičí časovou osu a postupy, kterými se bude řídit při ostrém pokusu o start včetně brífinků o počasí, předem naplánovaných přerušení odpočítávání, doplňování pohonných látek a validačních kontrol.

Během tohoto jediného plánovaného výjezdu na startovní rampu bez návratu do haly VAB se NASA chce pokusit i o start a případně i o druhý pokus o start.

Zdroje informací:
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://x.com/NASA_Orion/status/1928534471487209741
https://pbs.twimg.com/media/Gp5JsUvXsAA-K9d?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250505-PH-KLS01_0042/KSC-20250505-PH-KLS01_0042~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e034457/jsc2025e034457~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250430-PH-ILW01_0096/KSC-20250430-PH-ILW01_0096~medium.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/54491206047_fab7242a1b_z.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GsnJuafWsAAHAvp?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GoRZg1IWQAEDTDj?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/06/SLS-Umbilical-Access-Configuration-V4-Nov-2015-med1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Gr-JxHmXIAAURsc?format=jpg