Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.

Klíčovým prvkem tohoto výzkumu bude tepelné snímkování. Půjde o globální skeny Europy, které mapují povrchové teploty, aby si vědci posvítili na to, jaká je na Europě povrchová aktivita. Infračervené snímkování odhalí, kolik tepla se z měsíce uvolňuje. Teplejší ledové oblasti uvolňují více energie, což naznačuje nedávnou aktivitu. Snímkování vědcům také řekne, kde je oceán nejblíže k povrchu. Europa je pokryta dramatickými hřebeny a zlomy, o kterých se vědci domnívají, že vznikly konvekcí oceánů, jež rozrušuje ledovou kůru a voda stoupá vzhůru, aby vyplnila vzniklé mezery. „Chtěli bychom změřit teplotu těchto útvarů,“ říká Phil Christensen z Arizona State University, hlavní řešitel infračervené kamery E-THEMIS (Europa Thermal Imaging System) na sondě Europa Clipper a dodává: „Pokud je Europa skutečně aktivním místem, budou tyto zlomy teplejší než okolní led, protože se v nich oceán dostává blíže k povrchu. Nebo pokud voda vytekla na povrch před stovkami, či tisíci roky, by stále tyto útvary mohly být relativně teplé.“

1. března letošního roku prolétla sonda Europa Clipper jen 884 kilometrů nad povrchem Marsu, aby využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. Díky asistenci se nakonec mise dostane k Jupiteru rychleji, než kdyby se k plynnému obrovi vydala přímo, ale průlet byl pro sondu Europa Clipper také kriticky důležitou příležitostí k otestování systému E-THEMIS. Zmíněného 1. března po dobu 18 minut pořizoval přístroj každou sekundu jeden snímek. Výsledkem bylo více než tisíc snímků ve stupních šedi, které začala sonda posílat na Zemi 5. května. Po složení snímků do jednoho datového balíčku vědci na data aplikovali barvy podle scénáře, který všichni známe z vodovodních kohoutků – teplé oblasti mají červenou barvu, modré jsou naopak chladné.

Srovnání snímků z přístroje E-THEMIS s těmi od prověřených marsovských sond umožní vědcům posoudit, jak tento přístroj pracuje. „Nechtěli jsme na těchto snímcích vidět žádné překvapení,“ popisuje Christensen a dodává: „Cílem bylo pořídit globální snímky planety, kterou známe mimořádně dobře a ujistit se, že data vypadají přesně tak, jak by měla – pokud vycházíme z 20 let dokumentování Marsu.“ Americká sonda Mars Odyssey (vypuštěná v roce 2001) nese na své palubě sesterský přístroj THEMIS, který už více než dvě desetiletí pořizuje své vlastní tepelné snímky Rudé planety. Tým sondy Mars Odyssey pořídil termální snímky Marsu před průletem sondy Europa Clipper, v jeho průběhu a po něm, aby vědci od sondy Europa Clipper mohli porovnat vizuální snímky jako další měřítko toho, jak dobře je E-THEMIS kalibrován.

Sonda Europa Clipper využila velké blízkosti Marsu i k otestování všech prvků palubního radaru, který takto celkově fungoval poprvé. Radarové antény a vlnové délky, které produkují, jsou tak dlouhé, že inženýři nemohli jejich testy provést před startem v žádné čisté místnosti. Radarová měření budou odeslána a analyzována v následujících týdnech a měsících, ovšem předběžná zhodnocení telemetrie v reálném čase naznačuje, že test proběhl úspěšně. Vědecký tým využil příležitosti z průletu kolem Marsu i k tomu, aby zajistil, že telekomunikační zařízení sondy bude schopno provádět gravitační měření Europy. Vysíláním signálů na Zemi při průletu gravitačním polem Marsu se jim podařilo potvrdit, že podobná operace by měla fungovat i na Europě.

Sonda Europa Clipper odstartovala 14. října 2024 z Kennedyho střediska na Floridě na raketě Falcon Heavy a vydala se na 2,9 miliardy kilometrů dlouhou cestu k Jupiteru, který se nachází od Slunce pětkrát dál než Země. Nyní, když sonda využila gravitace Marsu, ji v roce 2026 čeká podobný manévr u Země.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1-clipper-mga.png
https://europa.nasa.gov/…/E-THEMIS-Flight-Fit-Check-Large.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/05/e-colorized-mars-thermal-image-by-europa-clipper-pia26563.png