sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Bandwagon-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

L3Harris Technologies

Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.

ISS

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.

NASA

Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Minotaur IV

Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Blue Ghost potvrzuje – lunární GPSka funguje!

Americká agentura NASA a její italská kolegyně ASI vstoupily 3. března do historie, když se jejich experiment LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) stal prvním technologickým demonstrátorem, který dokázal zachytit na povrchu Měsíce signály z pozemských navigačních systémů. Úspěch tohoto technologického demonstrátoru na dráze kolem Měsíce i na jeho povrchu naznačují, že by i v budoucnu mělo být možné u Měsíce zachytávat signály družic GNSS (Global Navigation Satellite System). Tyto výsledky znamenají, že průzkumné mise (třeba z programu Artemis, ale i jiné) by mohly benefitovat z těchto signálů a využívat je k přesnému určení své pozice, rychlosti a času. Jedná se o první krok k pokročilým navigačním systémům a službám na Měsíci a Marsu.

Členové týmu LuGRE z NASA a ASI sledují přistání lunárního landeru Blue Ghost.
Členové týmu LuGRE z NASA a ASI sledují přistání lunárního landeru Blue Ghost.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Na Zemi můžeme signály navigačních družicových systémů používat k navigaci v čemkoliv – od chytrých mobilů až po letadla,“ říká Kevin Coggins zástupce přidruženého administrátora pro program SCaN (Space Communications and Navigation) a dodává: „Pro lunární průzkum jde o skutečně fascinující objev a věříme, že těchto možností využijeme při budoucích misích.“

Cesta k tomuto historickému milníku začala 2. března, kdy se landeru Blue Ghost podařilo dosednout na povrch Měsíce. Doručil tak na správné místo deset vědeckých přístrojů a technologických demonstrátorů od NASA, mezi kterými je i LuGRE. Krátce po přistání začali operátoři tohoto technologického demonstrátoru na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu provádět první vědecké činnosti tohoto zařízení na povrchu Měsíce. S přibývajícími údaji z přijímače rostlo očekávání. Mohla by mise na povrchu Měsíce zachytávat a sledovat signály ze dvou GNSS sítí (GPS a Galileo) a používat je k navigaci na povrchu Měsíce?

3. března ve dvě hodiny ráno místního času (cca okolo 8. ráno SEČ) to bylo definitivně oficiální a potvrzené – LuGRE jako první zařízení v historii zachytil GNSS signály na povrchu Měsíce a prakticky je využil. Vzdálenost přístroje od Země byla v té době zhruba 362 000 kilometrů. Nyní, když je Blue Ghost na Měsíci, čeká na NASA a agenturu ASI přibližně 14 dní provozu, během kterého mohou sbírat data v téměř nepřetržitém režimu, což povede k dodatečným milníkům spojeným s GNSS. Kromě ustanovení prvenství v zachycení a využívání signálu GNSS na povrchu Měsíce má LuGRE ještě jedno prvenství. Jde totiž o první výtvor Italské kosmické agentury na Měsíci, což je pro ASI velký milník.

Tým kolem přístroje LuGRE tvoří pracovníci agentur NASA i ASI.
Tým kolem přístroje LuGRE tvoří pracovníci agentur NASA i ASI.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přístroj LuGRE poprvé překonal dosavadní rekord ve vzdálenosti využívání GNSS už při své cestě k Měsíci. 21. ledna pokořil milník, kterého dosáhly družice z amerického programu MMS (Magnetospheric Multiscale Mission), které zachytily pozemské navigační signály ve vzdálenosti 337 800 kilometrů od Země. S tím, jak se LuGRE vzdaloval od naší planety, tento rekord neustále posouval, dokud nedosáhl oběžné dráhy Měsíce ve vzdálenosti 391 000 kilometrů od Země. To znamená, že mise v cislunárním prostoru, tedy oblasti mezi Zemí a Měsícem, by ke svým navigačním korekcím také mohly používat signály GNSS.

Inženýři NASA tradičně sledují kosmické sondy pomocí kombinace měření, včetně palubních senzorů a signálů ze sledovacích stanic na Zemi. Technologický demonstrátor LuGRE ukazuje, že využití signálů GNSS pro navigaci může snížit závislost na lidské obsluze, protože tyto signály může kosmická sonda zachytit a používat autonomně, a to i v takové vzdálenosti, kde obíhá Měsíc.

Blue Ghost vyfotil svůj první lunární úsvit, který značí začátek nového lunárního dne i začátek činností na povrchu Měsíce, v jeho novém domově.
Blue Ghost vyfotil svůj první lunární úsvit, který značí začátek nového lunárního dne i začátek činností na povrchu Měsíce, v jeho novém domově.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/03/lugre-record-3-1.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/03/lugre-watching.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/03/lugre-team.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/03/54362872324-50b58cd770-o.png

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
1 měsíc před

Chybí mi jedna podstatná informace a to přesnost s jakou mohou určit polohu.

Petr Scheirich
1 měsíc před
Odpověď  Kamil

„Tradiční“ metoda určování polohy kosmických sond vychází ze dvou měřených údajů – vzdálenosti od vysílače na Zemi (v odborné hantýrce range; určuje se z doby šíření signálu k sondě a zpět) a frekvenčního posunu signálu (v hantýrce jako Doppler), který je dán rychlostí vzdalování/přibližování sondy od/k vysílače. Tyto dva údaje samozřejmě neudávají 3D polohu v prostoru. Proto se v praxi postupuje tak, že máme nějaký model, který popisuje jakým způsobem se sonda pohybuje prostorem pod vlivem gravitace okolních těles a dalších efektů, z tohoto modelu se spočítá, jaké rangeDoppler by měla v daný okamžik mít, toto se porovná s naměřenými údaji, parametry modelu se upraví tak, aby rozdíly mezi spočtenými a naměřenými údaji byly minimální, a výsledný model pak slouží k výpočtu 3D polohy a rychlosti sondy.

Přístroj LuGRE neurčuje přímo polohu z GPS signálů, ale pouze tyto dva údaje zmíněné výše, viz odkaz dole. (Protože komunikace s GPS družicemi je pouze jednosměrná, nejde přímo o range, ale pouze jakýsi pseudorange, který tuto vzdálenost nahrazuje). Jinak řečeno, to, k čemu byla dříve potřebná obousměrná komunikace s anténou na Zemi, si nyní zajistí přístroj sám. Ani to nutně neznamená, že by poloha následně z těchto údajů určená musela být přesnější, než poloha určená „tradičně“, ale především se ušetří operační čas na pozemních anténách. Princip ovšem zůstane stejný – LuGRE poskytne rangeDoppler, a ty se musí dosadit do nějakého modelu. On to ostatně i článek lehce naznačuje, když se v něm nepíše nic o tom, že by LuGRE určil polohu, ale pouze „zachytil GNSS signály a prakticky je využil.“

Jak plyne z odkazu níže, tak hlavním úkolem LuGRE bylo zejména poskytovat navigačnímu software údaje pseudorange a Doppler v průběhu přeletové fáze. Tenhle článek spíš jen informuje o tom, že se to mimo jiné (a poprvé v historii) podařilo i z povrchu Měsíce.

Vím, že to neodpovídá na otázku, jak přesná poloha z toho teda nakonec vyleze. Jenom jsem chtěl trochu přiblížit ten princip.

https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20220002074/downloads/LuGRE_ION-ITM_2022_Draft8_Submitted_ConferenceProceedings.pdf

Radek V.
Radek V.
1 měsíc před

Dnes o půl šesté přistává Athena IM-2. Bude přenos? GPS je z 18000 km vzdálenosti přesný, z 380 000 km to bude horší, malý úhel mezi jednotlivými satelity GPS. Zatím jenom zachytili signál, otázkou je, jestli jsou schopni přesně identifikovat družici, ze které vyšel a tedy změřit polohu.

Cilek
Cilek
1 měsíc před
Odpověď  Radek V.

Každá družice by snad měla vysílat svůj „podpis“.

Cilek
Cilek
1 měsíc před

Na stránce BlueGhost už jsou pěkná videa z přistání.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.