Před příletem k Měsíci bude malá sonda Lunar Trailblazer několik měsíců využívat gravitaci Slunce, Země a Měsíce k postupnému vyrovnání dráhy pro zachycení na oběžné dráze Měsíce. Sonda dorazila na Floridu s dostatečným předstihem před svým startem (plánovaným na konec února) a dnes je již integrovaná na raketě Falcon 9. Sonda byla vyrobena firmou Lockheed Martin v coloradském Littletonu a má startovat z rapy 39A na Kennedyho středisku nejdříve 27. února společně s druhým lunárním landerem od firmy Intuitive Machines.

Zhruba 48 minut po startu se Luanr Trailblazer oddělí od rakety a k Měsíci poletí po vlastní dráze nezávislé na landeru Nova-C. Malá sonda má zjistit, kde se na Měsíci nachází voda, v jaké je formě a jak se mění v čase. Měla by přitom vytvořit dosud nejkvalitnější mapy rozložení vody na povrchu Měsíce. Pozorování shromážděná během dvouleté hlavní mise přispějí k pochopení koloběhu vody na tělesech bez atmosféry v celé Sluneční soustavě a zároveň podpoří budoucí lidské a robotické mise na Měsíc tím, že určí, kde se voda nachází.

Klíčem k dosažení těchto smělých úkolů jsou dva špičkové palubní přístroje. Prvním je infračervený spektrometr HVM³ (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper) a infračervený multispektrální snímač LTM (Lunar Thermal Mapper). Zatímco HVM³ poskytla Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie, LTM postavila Oxfordská univerzita a přístroj byl financován kosmickou agenturou Spojeného království. „Tento malý tým je mezinárodní, což je typické spíše pro větší projekty,“ říká Andy Klesh, systémový inženýr z JPL zapojený do projektu Lunar Trailblazer a dodává: „A na rozdíl od běžných malých misí, které mohou mít pouze velmi úzce zaměřený, jediný účel, má Lunar Trailblazer na palubě dva vysoce kvalitní přístroje. Tato mise opravdu překonává očekávání.“

Jenže ještě než vědecké přístroje začnou sbírat data, bude Lunar Trailblazer několik měsíců provádět sérii průletů kolem Měsíce a zážehů svých motorů na protáhlých drahách. Tato pečivě plánovaná choreografie má ve výsledku nasměrovat sondu tak, aby nakonec mohly zmapovat povrch Měsíce ve velkých detailech. NASA přirovnává rozměry této sondy k myčce nádobí – váží jen 200 kg a vyklopené fotovoltaické panely měří 3,5 metru – a ani její raketový motor není moc velký. Aby byla její čtyř- až sedmiměsíční (délka bude záviset na datu startu) cesta k Měsíci co nejefektivnější, tým zodpovědný za návrh a navigaci mise navrhl trajektorii, která k vedení sondy využije gravitace Slunce, Země i Měsíce. Tato metoda se označuje jako nízkoenergetický transfer

„Prvotní impuls udělený raketou pošle sondu kolem Měsíce do hlubšího vesmíru. Poté bude její trajektorie přirozeně přeformována gravitací po několika průletech kolem Měsíce a obězích okolo Země. To nám umožní zachytit se na dráze kolem Měsíce s minimálními nároky na pohonný systém,“ uvedl Gregory Lantoine, vedoucí týmu, který na JPL zodpovídal za návrh a navigaci mise a dodal: „Z hlediska spotřeby paliva je to nejefektivnější způsob, jak se dostat tam, kam chceme.“ Při několikanásobných průletech kolem Měsíce bude sonda pomocí malých zážehů (tzv. manévrů pro korekci dráhy) pomalu měnit svou dráhu z vysoce eliptické na kruhovou, čímž se dostane do výšky asi 100 kilometrů nad povrchem Měsíce.

Až se sonda dostane na cílovou (vědeckou) dráhu, bude na ni každý den čekat 12 oběhů kolem Měsíce, během kterých bude pozorovat jeho povrch v různých fázích dne. Dráha sondy bude také velmi vhodná k tomu, aby nahlédla do trvale zastíněných kráterů u jižního pólu. Právě v nich se nachází mrazivé pasti, které nikdy nevidí přímé sluneční světlo. Pokud Lunar Trailblazer objeví v těchto kráterech významné množství ledu, budou tyto lokality zaznamenány jakožto ložiska zdrojů pro budoucí lunární průzkumníky. Data, která sonda nasbírá, budou na Zemi přenesena anténami sítě DSN a následně dojde k jejich předání do nového řídícího střediska, které spadá pod Caltech v kalifornské Pasadeně. Společně se zkušenými členy týmu zde budou pracovat i studenti Caltechu i nedaleké Pasadena City College, kteří budou zapojeni do všech aspektů mise – od jejího řízení, přes komunikaci, až po vývoj softwaru.

Mise Lunar Trailblazer byla k realizaci vybrána v rámci programu SIMPLEx (Small Innovative Missions for Planetary Exploration), který dává příležitost nízkonákladovým vědeckým misím, aby sdílely start s primárním vědeckým nákladem. K zachování nízkých nákladů mají mise SIMPLEx tolerovat vyšší míru rizika a nižší požadavky na dohled a řízení. Tato vyšší akceptace rizika umožňuje NASA testovat průkopnické technologie a definice úspěchu těchto misí zahrnuje zkušenosti získané z experimentálnějších projektů. „Jsme malá mise s převratnými vědeckými cíli, takže uspějeme, pokud využijeme flexibilitu, která je v naší organizaci zabudována,“ uvedl Lee Bennett vedoucí provozu mise Lunar Trailblazer z IPAC a dodal: „Náš mezinárodní tým se skládá ze zkušených inženýrů, členů vědeckých týmů z několika institucí a místních studentů, kteří mají poprvé možnost pracovat na misi NASA.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1-pia26457-ltb-moon-lms.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/2-pia26458-ltb-lockheed2-16.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/e-pia26459-ltb-trajectoryfeb26.png