sociální sítě

Přímé přenosy

Pokec s Kosmonautixem (květen 2025)
30. května 2025 20:00
GSLV MkII (NISAR)
30. června 2025 0:00
Falcon 9 (IMAP)
15. září 2025 0:00
New Glenn (EscaPADE)
13. října 2025 0:00
Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2025 0:00

krátké zprávy

Geost

Tomáš Pojezný 29. května 2025 17:00

Společnost Rocket Lab oznámila akvizici společnosti Geost, dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných v amerických vojenských družicích.

Společnost Apex 28. května oznámila, že nyní přijímá objednávky na Comet, družicový tahač, který je výrazně větší než stávající produkty Aries a Nova. Comet se vyznačuje plochým tvarem, který se vejde do pětimetrového krytu nosné rakety a dokáže generovat více než pět kilowattů energie.

Moog Inc.

Tomáš Pojezný 29. května 2025 13:00

Společnost Moog Inc. oznámila, že získala zakázku od Výzkumné laboratoře letectva (AFRL) na vývoj vícerežimového pohonného systému, který by zvýšil schopnosti družic používaných pro vesmírné mise národní bezpečnosti.

GPS III SV-08

Tomáš Pojezný 29. května 2025 10:00

Společnost SpaceX se připravuje na vynesení družice globálního pozičního systému (GPS) pro americkou armádu dne 30. května z vesmírné základny Cape Canaveral na Floridě. Vynesení družice GPS III SV-08 bylo původně přiděleno společnosti United Launch Alliance.

U.S. Space Force

Tomáš Pojezný 29. května 2025 8:00

Americké vesmírné síly objednaly od společnosti Lockheed Martin další dvě družice globálního pozičního systému (GPS). Kontrakt v hodnotě 509,7 milionu dolarů se týká družic GPS III 21 a 22, které jsou součástí pokročilé konstelace GPS III Follow-on.

MinoSpace

Tomáš Pojezný 27. května 2025 9:00

Čínský výrobce komerčních družic MinoSpace získal zakázku na výstavbu konstelace družic pro dálkový průzkum Země v rámci projektu schváleného nejvyšší ekonomickou autoritou země NDRC.

Jared Isaacman

Tomáš Pojezný 26. května 2025 15:00

Senát má začátkem června hlasovat o potvrzení nominace Jareda Isaacmana na funkci správce NASA.

Helios

Tomáš Pojezný 26. května 2025 13:00

Společnost Impulse Space podepsala dohodu s družicovým operátorem SES. SES využije urychlovací stupeň Helios od společnosti Impulse k dopravě svých družic z LEO na GEO.

Raytheon

Tomáš Pojezný 26. května 2025 10:00

Americké vesmírné síly prodloužily se společností Raytheon smlouvu v hodnotě 379,7 milionu dolarů na pokračování ve vývoji dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX). Jedná se o klíčovou softwarovou aktualizaci pro infrastrukturu globálního pozičního systému (GPS).

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První fotky ze šestého průletu BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.

Umístění kamer M-CAM
Zdroj: https://www.esa.int/

První snímek z tohoto průletu odhalil 9. ledna generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, v rámci každoroční tiskové konference. Stejně jako tomu bylo u dřívějších průletů BepiColombo, ani tentokrát nás monitorovací (inženýrské) kamery M-CAM nezklamaly. Tento průlet byl také poslední možností této mise, kdy mohly kamery M-CAM pořídit fotky Merkuru zblízka. Je to tím, že přeletový modul, na kterém jsou instalovány, se odpojí od obou vědeckých sond – evropské MPO (Mercury Planetary Orbiter) a japonské MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) – před jejich vstupem na dráhu kolem Merkuru koncem roku 2026.

Abychom oslavili poslední velkou akci kamer M-CAM, pojďme prozkoumat tři nejlepší fotky ze šestého setkání BepiColombo s touto malou planetou a řekněme si, jaká tajemství Merkuru na nich můžeme odhalit. Po průletu stínem Merkuru se jako první pohledu na povrch planety dočkala M-CAM 1. Přelet nad terminátorem (rozhraním mezi dnem a nocí) dal sondě jedinečnou příležitost nakouknout přímo pod sebe do trvale zastíněných kráterů u severního pólu planety. Okraje kráterů Prokofiev, Kandinsky, Tolkien a Gordimer vrhají na svá dna trvale stín, což z těchto míst dělá jedny z nejchladnějších míst v celé Sluneční soustavě – navzdory tomu, že Merkur obíhá ze všech planet nejblíže Slunci.

První snímek, který stojí za pozornost, zachycuje zastíněné okolí severního pólu.
Zdroj: https://www.esa.int/

Skvělou zprávou je, že máme důkazy o tom, že tyto tmavé krátery obsahují zmrzlou vodu. Zda je na Merkuru skutečně voda, je jednou z klíčových záhad Merkuru, kterou bude sonda BepiColombo zkoumat, jakmile se dostane na oběžnou dráhu kolem planety. Nalevo od severního pólu Merkuru se v pohledu kamery M-CAM 1 rozkládají rozsáhlé vulkanické pláně známé jako Borealis Planitia. Jedná se o hladké pláně s největší rozlohou na Merkuru, které vznikly rozsáhlým výronem tekuté lávy před 3,7 miliardami let. Láva tehdy zatekla do kráterů jako je Henri a Lismer, které jsou na obrázku zvýrazněny. Vrásky na povrchu vznikly během miliard let po ztuhnutí lávy, pravděpodobně jako reakce na smršťování planety při ochlazování jejího nitra.

Druhý snímek, který stojí za pozornost, zachycuje osvětlené severní oblasti Merkuru.
Zdroj: https://www.esa.int/

Další snímek z kamery M-CAM 1 byl pořízen pouhých pět minut po tom prvním a ukazuje, že tyto pláně se rozprostírají na velké části povrchu Merkuru. Dobře viditelný je kráter Mendelssohn, jehož vnější okraj je sotva patrný nad zaplaveným vnitřkem. Hladký povrch je obrouben jen několika menšími, novějšími impaktními krátery. Kráter Rustaveli, který se nachází dále, ale stále ještě uvnitř Borealis Planitia, postihl podobný osud. V levém spodním okraji snímku se nachází masivní pánev Caloris Basin, největší impaktní kráter na Merkuru s průměrem přes 1500 km. Dopad, který tuto pánev vytvořil, zjizvil povrch Merkuru až do vzdálenosti několika tisíc kilometrů, což dodnes dokládají žlaby, které z této pánve vycházejí.

Nad jedním mimořádně velkým žlabem je na povrchu vidět jasnější útvar zahnutého tvaru připomínající bumerang. Tento jasný tok lávy je pravděpodobně spojen s hlubokým magmatickým žlabem, který se nachází pod povrchem. Zdá se, že má podobnou barvu jako láva na dně pánve Caloris Basin i láva z Borealis Planitia dále na sever. Další záhadou, kterou by měla mise BepiColombo vyřešit, je, kudy se tato láva pohybovala: do Caloris Basin, nebo z ní?

Ačkoliv se to z fotek kamer M-CAM nemusí pokaždé zdát, Merkur je mimořádně tmavá planeta. Na první pohled svým krátery posetým povrchem může připomínat Měsíc, ale povrch Merkuru odráží jen dvě třetiny světla. Na tomto tmavém povrchu platí, že mladší útvary vypadají světlejší. Vědci zatím nevědí úplně přesně, z čeho se Merkur skládá, ale je jasné, že materiál vynesený z podpovrchových vrstev postupně s věkem tmavne.

Třetí vybraný snímek ze šestého průletu BepiColombo pořídila kamera M-CAM 2 a zachycuje působivé příklady dvou věcí, které vynášejí světlý materiál na povrch – vulkanickou aktivitu a velké impakty. Světlá skvrna u horního okraje snímku je Nathair Facula, pozůstatek po největší vulkanické erupci na Merkuru. V jeho středu se nachází sopečný průduch o průměru asi 40 km, který byl místem nejméně tří velkých erupcí. Výbušné sopečné ložisko má průměr nejméně 300 km. Nalevo se nachází relativně mladý kráter Fonteyn, který se zformoval před „pouhými“ 300 miliony roky. Jeho čerstvost je zřejmá ze světlosti vyvržených úlomků, které z něj vycházejí.

Během mise bude několik přístrojů BepiColombo měřit složení starých i nových oblastí povrchu planety. Díky tomu se dozvíme, z čeho se Merkur skládá a jak planeta vznikla. „Je to poprvé, co jsme provedli dvě kampaně přeletu za sebou. Tento průlet se uskuteční o něco více než měsíc po předchozím průletu,“ zmínil Frank Budnik, manažer letové dynamiky BepiColombo a dodal: „Podle našeho předběžného hodnocení proběhlo vše hladce a bezchybně.“

„Hlavní fáze mise BepiColombo sice začne až za dva roky, ale všech šest průletů kolem Merkuru nám poskytlo neocenitelné nové informace o této málo prozkoumané planetě. V příštích několika týdnech bude tým BepiColombo usilovně pracovat na tom, aby s pomocí dat z tohoto průletu odhalil co nejvíce záhad Merkuru,“ uzavírá Geraint Jones, vědec agentury ESA zapojený do programu BepiColombo.