Podruhé za méně než rok se k Měsíci vydá americká technologie, která má nasbírat data o interakci proudu spalin z motoru lunárního landeru s povrchem Měsíce. Soubor kamer SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) rozmístěných kolem základny lunárního landeru bude pořizovat snímky během sestupu a po něm a během přistání. Tento experiment vyvinuli experti z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Zdejší výzkumníci pak využijí snímky překrývajících se míst k vytvoření trojrozměrného modelu okolí místa přistání landeru Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Na této misi bude využita verze experimentu SCALPSS 1.1. Starší verzi (SCALPSS 1.0) bychom našli na landeru Nova-C Odysseus od Intuitive Machines, který přistál na Měsíci letos v únoru. Vzhledem k mimořádným problémům, které tuto misi potkaly během přistání však SCALPSS 1.0 nebyl schopen zaznamenat snímky interakce proudu spalin s povrchem. Tým však dokázal provozovat tento přístroj během přeletové fáze a pak také na povrchu Měsíce po přistání, což mu dává důvěru v hardware pro 1.1.

Verze SCALPSS 1.1 má dvě kamery navíc, což zvyšuje jejich celkový počet na šest. Snímkování u této verze také začne dříve než u varianty 1.0. Snímky tak začnou vznikat dříve před očekávaným začátkem interakce spalin s povrchem, aby bylo možné provést přesnější porovnání fotek před a po přistání. Tyto snímky lunárního povrchu však nebudou jen technologickou novinkou. S tím, jak se zvyšují počty misí k Měsíci, poroste i počet nákladů, které přistanou na povrchu. Stále častěji tak bude docházet k situacím, kdy jedna mise dosedne blízko jiné. Vědci a inženýři proto potřebují přesně poznat a predikovat účinky těchto přistání.

Jak moc se změní povrch v okolí? Když lander klesá k povrchu, co se stane s regolitem, který jeho spaliny odhodí pryč? S dosavadními omezenými údaji nasbíranými během sestupů a přistání, bude SCALPSS prvním vyhrazeným experimentem pro měření účinků interakce spalin s povrchem Měsíce v reálném časem, který pomůže zodpovědět tyto otázky. „Pokud různé věci (landery, obytné moduly) umístíme blízko od sebe, mohli bychom doslova opískovat své okolí. Tento výzkum proto povede k požadavkům na ochranu těchto dalších aktiv na povrchu, což by mohlo zvýšit hmotnost, která se pak promítne v celé architektuře,“ říká Michelle Munk hlavní řešitelka SCALPSS a zastupující hlavní architektka Ředitelství kosmických technologií NASA v ústředí NASA ve Washingtonu a dodává: „To vše je součástí integrovaného inženýrského problému.“

V rámci programu Artemis se NASA snaží spolupracovat s komerčními a mezinárodními partnery na založení první dlouhodobé přítomnosti lidí na Měsíci. V rámci této dodávky z iniciativy CLPS (Commercial Lunar Payload Services), která ponese více než 100 kilogramů vědeckých experimentů a technologických demonstrací NASA, začne SCALPSS 1.1 pořizovat snímky od doby, kdy se proud spalin z motoru landeru začne dotýkat povrchu, až do doby po dokončení přistání. Konečné snímky budou uloženy na malé palubní datové úložiště a poté odeslány do samotného přistávacího modulu, odkud budou odeslány na Zemi. Tým bude pravděpodobně potřebovat nejméně několik měsíců na zpracování snímků, ověření dat a vytvoření 3D digitálních výškových map povrchu. Očekávaná eroze způsobená přistávacím modulem, kterou odhalí, pravděpodobně nebude příliš hluboká – alespoň ne tentokrát.

„I když se díváte na fotky z programu Apollo (a pilotované landery z programu Apollo byly větší než tyto nové robotické landery), tak se musíte dívat opravdu hodně pozorně, abyste viděli, kde došlo k nějaké erozi,“ říká Rob Maddock, projektový manažer SCALPSS z Langley a dodává: „Očekáváme něco v řádu centimetrů z hlediska hloubky, možná tak dva až tři. Opravdu bude záležet na místě přistání, na tom, jak hluboký tam bude regolit a kde se nachází horninové podloží.“ Vědci si tak mohou ověřit, jak dobře bude systém SCALPSS fungovat v době, kdy USA v rámci plánů NASA na průzkum větší části měsíčního povrchu zdokonalují pilotované lunární landery programu Artemis. „Ty budou ještě větší než ty z Apolla. To znamená velké motory, které by mohly vyfoukat hodně velké díry,“ říká Maddock a dodává: „To je to, co děláme. Shromažďujeme údaje, které můžeme použít k ověření modelů, které předpovídají, co se stane.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/scalpsscamera2.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/scalpsscamera-1.jpg