Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo. NASA rovněž zkoumá možnosti zapojení soukromých společností, jako je SpaceX nebo RocketLab. Je taková mise vůbec technicky proveditelná, finančně životaschopná, morálně obhajitelná a bezpečná? Nezavlečeme na planetu nějaký „rudý mor“? Představme si tři způsoby uskutečnění mise – jak by to mělo vypadat, jak si to představují NASA a ESA a co na to říká Hollywood – aneb „The good, the bad and the ugly“. Pozor! Přednáška odhaluje klíčové části děje filmu „Život“ z roku 2017. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
O3b mPower
Společnost Boeing dodala první pár družic O3b mPower s opravami řešící problémy s napájením, které zablokovaly prvních šest družic v širokopásmové síti nové generace společnosti SES na střední oběžné dráze Země.