Evropský přístroj HyperScout H umístěný na sondě Hera provedl úspěšné pozorování Země hned v několika vlnových délkách. Tento přístroj pozoruje vybraný cíl v mnohem více „barvách“, než jen v těch, které vnímá lidské oko. V celkem 25 spektrálních pásmech, která sahají od vlnových délek viditelného po infračervené záření, pokrývá spektrální rozsah 650 – 950 nm. Snímky Země byly pořízeny rozdělením těchto pozorování v různých vlnových délkách, aby bylo dobře vidět, jak přístroj funguje v kosmickém prostředí. Tento trénink proběhl 11. října mezi 3:59 a 20:09 SELČ.
Přiložené obrázky jsou v nepravých barvách a využívají takzvanou TwilightShifted paletu, což je mapa barev v rozsahu od namodralé černé přes nafialovělou bílou až po načervenalou černou, která představuje úrovně intenzity záření. „To nám umožňuje pozorovat siluety oblačnosti na naší planetě ze vzdáleností téměř dvou milionů kilometrů. Můžeme tak otestovat ostrost našich algoritmů pro zpracování dat,“ vysvětluje Marcel Popescu z univerzity v rumunském městě Craiova, který je členem týmu kolem tohoto přístroje a dodává: „Abych citoval Carla Sagana, všechny naše životy jsou obsaženy na těchto obrazových bodech.“
Zdroj: ESA
Po úspěšném startu sondy Hera, ke kterému došlo 7. října, byly palubní přístroje poprvé zapnuty v rámci probíhající fáze uvádění do provozu v blízkosti Země. Ve čtvrtek 10. října a v pátek 11. října se horní část takzvané planetkové stěny, která je vybavena vědeckými přístroji, nasměrovala k Zemi, takže přístroje mohly nasnímat své první fotky Země a Měsíce ze vzdáleností zhruba 1 milionu kilometrů, o čemž jsme Vás informovali v tomto článku.
„Až Hera dorazí k planetce Dimorphos, bude HyperScout H studovat její chemické složení,“ vysvětluje hlavní řešitelka přístroje, Julia de León, která působí na Instituto de Astrofísica de Canarias a dodává: „První kalibrační test byl úžasným zážitkem, který ukázal to, že jak přístroj, tak i řetězec pro zpracování dat fungují správně.“ HyperScout H o velikosti krabice od bot je nejnovějším přírůstkem do rodiny snímačů z rodiny HyperScout. Tyto přístroje se doposud používaly na dráze kolem Země k pozorování naší planety. Jejich výrobu zajistila nizozemská společnost cosine Remote Sensing s podporou ESA.
Příští rok v březnu bude HyperScout H (společně s dalšími přístroji na sondě Hera) trénovat snímkování na planetě Mars a jejím měsíci Deimos, protože se Hera kolem této planety prosmýkne v rámci gravitačního manévru. Marco Esposito, generální ředitel cosine Remote Sensing uvedl: „Je skvělé mít systém Země-Měsíc jako náš první cíl, pozorovat tento jedinečný vztah a zachytit jej v několika částech spektra zatímco svižně míříme k Marsu.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.cosine.nl/wp-content/uploads/2023/04/20230331_EBO_HyperScoutH-6_logo_1920.jpg
https://www.esa.int/…/26405415-4-eng-GB/Spooky_Earths_seen_by_Hera_s_HyperScout.gif
Zo vzdialenosti cca 2 milióny km.
Za mě v pořádku. Pořádně si to přečtěte.