Po absolutním přehodnocení situace ze strany FAA došlo k něčemu, co minimálně většina z nás opravdu neočekávala. Konkrétně to, že Super Heavy Starship na svůj další testovací let odstartuje ještě v říjnu. Jak to celé mělo probíhat a nakonec opravdu probíhalo jsme detailně rozebrali v posledním dílu seriálu Aktuality o Starship, který vyšel dnes o půlnoci. Každopádně nezaměřujme se nyní na to proč, ale to nejpodstatnější, tedy co nás doufejme zítra čeká a není to jen další „obyčejný“ testovací let největší a nejsilnější rakety v historii lidstva.
Zdroj: SpaceX
Je to mise, která když se povede, způsobí to, že se SpaceX znovu zapíše do historie. Na kontě má firma už tolik úspěchů, že je těžké všechny vyjmenovat. Nejznámější ovšem je díky Falconu 9, který jako první a zároveň v současnosti jediná orbitální raketa na světě je schopný přistát se svým prvním stupněm a opakovaně ho použít. S příchodem Super Heavy Starship by se ale situace měla posunout o několik úrovní obtížnosti dál. Nejen že má být tento systém kompletně znovupoužitelný, tedy jak první, tak druhý stupeň, ale doba, kdy od přistání bude stupeň schopný letět znovu, by se měla z desítek dnů zkrátit na hodiny.
To je možné pouze v případě, kdy se Super Heavy i Starship vrátí přímo na startovní rampu. Aby bylo možné toto realizovat a zároveň se SpaceX zbavila přistávacích nohou, coby mrtvé zátěže, vymyslela si systém, kterému přezdívá Mechazilla. Můžete se také setkat s označením Chopsticks. Jde o obrovská mechanická ramena s délkou přes dvacet pět metrů, která se pohybují po obslužné věži vedle startovního stolu. Kdo narazil v posledních třech až čtyřech letech na zmínku o Super Heavy Starship, je téměř nemožné, aby o nich neslyšel. Doposud bylo jejich primární využití zvedání raket Super Heavy a kosmických lodí Starship a jejich skládání na rampě, ale právě při pátém letu by mohla konečně být využita, k čemu byla primárně navržena.
Zdroj: SpaceX
Při pátém letu by se měla SpaceX vůbec poprvé pokusit o záchyt Super Heavy B12 pomocí Chopsticks, což je nezbytný krok k dalšímu vývoji a rozvoji rychlé znovupoužitelnosti. Přípravy na tento pokus probíhaly na samotných Chopsticks, které byly testovány, vybavovány o nové nebo vylepšené systémy, vylepšovány po stránce strukturální pevnosti atd. Super Heavy B12 také dostala určitá vylepšení. Detailněji si o nich můžete přečíst zde. Nyní se ale pojďme podívat na plánovaný průběh letu.
Počáteční letový profil bude stejný jako v případě minulých letů. Tedy k uvolnění svorek držících Super Heavy by mělo dojít v čase T+ 00:00:02. Moment maximálního dynamického namáhání také stejně v čase T+ 00:01:02, ovšem u vypnutí motorů na Super Heavy přichází první rozdíl. K vypnutí 30 Raptorů by mělo dojít v čase T+ 00:02:33 a následujícímu Hot-stagingu v T+ 00:02:41, tedy až po osmi sekundách, což je dvojnásobný čas oproti přechozím misím. Sedm sekund po oddělení Starship zahájí B12 zpětný zážeh, což je kritický moment celého letu, jelikož právě během něj se bude rozhodovat o trajektorii, na kterou se Super Heavy vydá. Ve hře jsou aktuálně dvě možnosti. Pokud letové počítače a řídící středisko po dokončení analýzy všech systémů nezaznemenají na raketě a Chopsticks žádný problém, odešle letový ředitel manuálně příkaz Super Heavy a povolí návrat na místo startu. V opačném případě bude B12 navedena na náhradní přistávací oblast, která se stejně jako při čtvrtém letu nachází přibližně 30 kilometrů od místa startu v Mexickém zálivu, kde by měla dosednout na hladinu v čase 00:06:50 po startu.
Dvě sekundy po ukončení zpětného zážehu bude odhozena konstrukce sloužící pro Hot-staging tzv. Hot-staging ring. V čase T+ 00:06:33 zahájí Super Heavy přistávací zážeh, který doufejme o 18 sekund později skončí úspěšným záchytem. Co se týče Starship, ta v čase T+ 00:08:27 vypne své motory a vstoupí do přeletové fáze. Její primární úkol při této misi bude provést úspěšný návrat do atmosféry, který začne přibližně po 48 minutách letu. Po jedné hodině, pěti minutách a patnácti sekundách letu by měl na řadu přijít závěrečný přistávací manévr. Myslím, že se opět rozhodně máme na co těšit.
Stav příprav aktuální ke 12. říjnu 18:40 SELČ:
Probíhá vyklízení rampy a příprava areálu na start. Všechny potřebné dokumenty včetně startovní licence jsou zařízeny.
Závěrečný přehled:
Datum startu: 13. října ve 14:00 SELČ
Místo startu: Rampa OLP-A, Starbase, Texas
Raketa: Super Heavy Starship
Primární náklad: bez nákladu
Hmotnost nákladu: bez nákladu
Oběžná dráha: Transatmosférická dráha s výškou apogea kolem 230 kilometrů.
Super Heavy: Pokus o záchyt pomocí Chopsticks nebo simulace přistání v Mexickém zálivu
Starship: Pokus o přistávací manévr nad Indickým oceánem.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 13:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://www.elonx.cz/
https://www.youtube.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GYcDcu0a0AAUVD4?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GZom7SebAAA7gnZ?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GYhegvhaMAAMZFj?format=jpg&name=4096×4096
Tak na to se tedy těším. 😀👍
Vánoce už v říjnu, jako ve Venezuele. Už se těším.
Myslím, že to nejsou Vánoce , ale Silvestr !! 😀
Díky moc za podrobné úvodní info, včetně dlouho očekávané informace od FAA. Skutečně je náhradní přistávací oblast 30km od pobřeží? To by se přeci během přistávacího zážehu nemohlo vykompenzovat.
Kam poletí, se rozhodne po zpětném zážehu (7 sekund po oddělení Starship), ne při přistávacím. Je to uvedeno v článku.
Mě právě z toho není jasné, jestli se rozhodne až po ukončení zpětného zážehu nebo po jeho zahájení. Po zahájení mi to nedává logiku a po jeho ukončení už manévrovací prostor rozhodně nebude 30km. Třeba ve videu Ryna Hansena, na který je odkaz v posledních aktualitách o Starship se spekuluje o oblasti vzdálené cca 200m od rampy. Ale třeba jsem to jen pochopil špatně, takže si to rád nechám vysvětlit.
EIDT: přečetl jsem si ještě jednou článek a to spojení „po dokončení analýzy všech systémů“ vlastně může být ještě během zpětného zážehu podle toho, jestli se správně zažehnou všechny motory. Stejně mi těch 30km přijde nějak moc.
Vy si ale asi pořád pletete zpětný zážeh a přistávací zážeh. Zpětný zážeh se provádí prakticky ještě ve vesmíru.
Ne, opravdu si nepletu zpětný a přistávací zážeh. Opravdu si myslíte, že během přistávacího zážehu se dá „uhnout“ o 30km?
Špatně jste to pochopil. Rozhodnutí padne během ZPĚTNÉHO zážehu. Když se nebude vracet na rampu, bude kratší, když se bude vracet na rampu, tak ho jen protáhnou.
Děkuji, takže je to tak, jak jsem dopsal v komentáři z 10:05. Poznámka pro Dušana Majera (předpokládám, že bude komentovat přenos spolu s Vámi): přimlouval bych se za dočasné přepnutí zvuku na originální přenos během zpětného zážehu, abychom slyšeli něco jako „Go for catch“
Souhlasím
A zase píšete o přistávacím zážehu. Proč bych si měl myslet, že se dá při něm uhnout o 30 km, když o tom „uhnutí“ se rozhodne už po zpětném zážehu? To bude raketa ještě přes 100 km vysoko. To by snad uhnout ještě šlo, ne?
Psal jste „Kam poletí, se rozhodne po zpětném zážehu“
z toho jsem pochopil, že po dokončení zpětného zážehu. Pak by tedy veškeré manévrování opravdu zbývalo na přistávací zážeh. Správně tedy mělo být „Kam poletí, se rozhodne během zpětného zážehu“. Nicméně uznávám, že v článku to bylo správně, jen mě trošku zmátla zmíněná věta o rozhodnutí po dokončení analýzy všech systémů. Všechno jsme si tedy vyjasnili a teď už nebývá nic jiného, než držet palce ať se vše úspěšně podaří.
K diskuzi výše dodám, že SH má možnosti manévrování i mezi zážehy, protože mezi nimi nebude padat balisticky, ale k místu přistání bude „plachtit“ (klouzat). I válec, který nepadá dolů svisle orientovaný, generuje vztlak, čehož se v případě SH cíleně využívá. Trajektorie návratu a změny náklonu jsou zvoleny tak, aby se tohoto „plachtění“ využilo co možná do maximální míry.
(Jestli to bude představovat manévrovací prostor až o 30 km, to si ovšem netroufám odhadnout.)
Beru, a navíc má i ty roštová kormidla….
Povolení od FAA pro 5. let platí, v případě stejného průběhu a okolností, i pro 6. let.
Já držím všechny palce ( 4! ) ať se vše povede ale .. no nejsem zcela jistý, že se tak zdaří.
Mám obavy hlavně ze dvou věcí!
1. že SH se trefí přímo do věže. V takovém případě bude velké přerušení- dokud se nepodaří dostavět tu druhou rampu opodál… V rychlou opravu nedoufám…..
2. že se záchyt podaří jen částečně- a SH tam bude viset jen tak na 1straně. To hrozí katastrofou při malém závanu větru a nebo při pokusu ji nějak ukotvit ! Nemluvě o poškození obou „chopstick“ – hůlek/ramen.
Nechtěl bych být ten co by se pokoušel Booster nějak dostat dolů. Po ( doufám úspěšném ukotvení nebo přivázání – hlavně bez zranění zůčastněných ) by už snad bylo možné opatrné spouštění na zem. Rizikem je hlavně tak “ KINKLAJÍCÍ SE SuperHeavy!
V podstatě pokud má dojít k havárií během zachycení – doufám, že se ramena částečně ohnou a Booster z nich zklouzne směrem od rampy , mine přitom vypouštěcí stůl, kde se položí na bok a následně vybuchne a shoří. Protože bude mít už poměrně málo paliva , považuji za realistické, že v takovém případě nedojde k poškození věže ani stolu , jen bude nutné vyměnit ramena a možná zvedací mechanismus.
Já nyní považuji za realistické, že to nemuseli řešit protože přistáli v pohodě 🙂
V motorové sekci Boosteru stále ale hoří!!
Že by se přistání mohlo povést na první pokus, to jsem tedy nečekal. Velká gratulace, a díky za super podívanou 🙂
koukám že Booster už nehoří ale stále se odpařuje hodně paliva nebo okysličovadla.
10.800 divakov, wow!
Prenos komentovat nebudem, este stale som dojaty, hrdy a v nemom uzase.
Děkujeme!
Po přistání: Super!
Jinak zakřivení Země lze pozorovat kdekoliv na vlastní bulvy, pokud máte moře (Lipno) zprava doleva přes celý horizont. Nic zásádního, Pozorujte sami u moře.
Možná bych upozornil na naklánění Starship na živém přenose dole schématicky. Krásně reagoval na podněty, třeba vstup do horních vrstev atmosféry. Tedy nejen
To je pravda, díky za postřeh.
Zakřivení Země múžete pozorovat už na půl kilometru. Plavec u hladiny neuvidí surfařovo prkno.
A opravdu se použila vodní clona i při přistání. Přistávalo se totiž téměř nad stůl, oproti (některým) animacím, které ukazovaly chopsticks otočené skoro o 45° oproti pozici nad stolem. Jsem strašně zvědavý na víc fotek i videí. Už jen ten rychlý sestřih z konce přenosu byl impozantní!
Ještě jednou bych chtěl poděkovat za povedený přenos. A chtěl bych veřejně oznámit, že s Dušanem v jedné věci úplně nesouhlasím – tedy za svou osobu (statisticky má možná pravdu): já moc rád sleduji přímé přenosy od Kosmonautixu, ale primárně ani ne tak kvůli češtině, to můžu stejně dobře sledovat spoustu jiných anglicky, ale hlavně kvůli tomu, že jsou pokaždé pečlivě připravené se spoustou informací, vysvětlení, doprovodných fotek a videí apod. To je pro mě obrovská deviza Kosmonautixu a dnes se to opět potvrdilo.
Moc za to děkuju vám všem, kdož se na tom podílíte, odvádíte spoustu skvělé práce!
Zdravím všechny fandy kosmonautiky, za týden mě bude 65, sledoval jsem přistání kosmonautů na měsíci, tehdy na druhém programu kde signál měl spoustu duchů. ani signál z měsíce nebyl nejkvalitnější. byl to zážitek a vím, že se to nedá srovnat ale to co předvedli dnes ze spaceX a k tomu komentovaný přenos na TV 55′, regulérně mě tekly slzy a ztratil jsem řeč. fantazie, nedá se to hodnotit jen zatleskat a moc poděkovat. 🙂
Moc Vám děkujeme za sledování. Vážíme si toho a ano, byl to skvělý zážitek!