Včera večer našeho času proběhla telekonference, na kterou jsme upozornili ve včerejším odpoledním článku. Na tiskové telekonferenci měli zástupci NASA informovat média o aktuální situaci kolem pilotovaných misí k Mezinárodní kosmické stanici – především mělo jít o mise Crew-8, Crew-9 a CFT. NASA dodržela slovo a telekonferenci uskutečnila. Asi nejdůležitější bylo sdělení, že k odkladu mise Crew-9 o téměř měsíc došlo proto, aby zde byla možnost vypustit tuto loď s dvoučlennou posádkou, aby se v ní mohli vrátit Barry Wilmore a Sunita Williams. Bylo to poprvé, kdy NASA oficiálně potvrdila, že o takové možnosti uvažuje, byť její zástupci zdůraznili, že jde stále o jednu z možností, která rozhodně v tuto chvílí není jistá.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Odklad mise Crew-9 měl poskytnout agentuře flexibilitu pro rozhodování. Pokud by skutečně došlo k nastíněné možnosti a posádka Starlineru se vracela v Crew Dragonu, došlo by k jejich návratu v únoru 2025. Skafandry SpaceX pro Barryho a Sunitu jsou prý připraveny, stejně jako křesla pro tuto dvojici. Zatím však tento krok nebyl oficiálně potvrzen a schválen. Jde stále o jednu z možností, které připadají v úvahu. Každopádně je ale vidět, že NASA poprvé připouští možnost, že by se posádka Starlineru nemusela vracet ve své lodi. Steve Stich, programový manažer programu pilotovaných komerčních misí k ISS, odmítl specifikovat, kteří dva členové posádky by v případě realizace zmíněné varianty zůstali na Zemi.
Ken Bowersox a Dana Weigel z NASA nechtěli říct, ke které možnosti návratu Barryho a Sunity se nyní přiklánějí, protože jejich rozhodnutí by se „mohlo drasticky změnit“ v průběhu času. To naznačuje, že klíčové bude vyhodnocení dat ze zkoušek, na základě kterých se odborníci rozhodnou, jak postupovat dál. Obavy se týkají dostatečných rezerv a nejhorší možný scénář by byl selhání OMAC i RCS trysek. Společnost Boeing pokračuje v dalších testech a aktualizacích softwaru pohonných systémů. Některé výsledky testování prý způsobily nepříjemné pocity kvůli neočekávaným výsledkům.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Údaje je prý potřeba přezkoumat a zvážit, zda by návrat Starlineru bez posádky stačil k jeho certifikaci pro ostré mise. Vše bude záležet na zhodnocení dat o chování trysek a úniků helia. Důležitá je také informace, že software Starlineru je stejný, ať už by šlo o pilotovaný či nepilotovaný návrat. Co by se ale v případě zatím neschváleného bezpilotního návratu muselo změnit, jsou „specifické sady parametrů mise“, které NASA označuje jako Mission Data Loads. Sunita Williams a Barry Willmore jsou údajně v dobrém zdravotním stavu a jsou ochotni zůstat na stanici, aby v případě potřeby prováděli výstupy do volného prostoru a další úkoly, na které byli vycvičeni během přípravy. Vše, čemu lze porozumět, chtějí NASA a Boeing pochopit, než zváží, kterou variantu návratu posádky na Zemi zvolí, zatím se nerozhodli.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
Na telekonferenci přišla řeč také na červencový pokyn agentury NASA vůči firmě SpaceX na vypracování rozboru možnosti využití lodí Crew Dragon k dopravě astronautů na Zemi, kteří odstartovali v jiných lodích. NASA upřesnila, že tato událost souvisela s prověřovanou možností, že by se Tracy Caldwell Dysonová vrátila na lodi Crew Dragon, a nikoli na Sojuzu MS-25. S lodí Starliner tedy tato situace nesouvisí. Jak to tedy bude s návratem astronautů na Zemi, zatím ještě nebylo rozhodnuto, ale na konferenci třeba zaznělo, že první stupeň Falconu 9, který měl původně posloužit pro misi Crew-9, poletí na neupřesněné misi s družicemi Starlink.
Přeloženo z:
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/07/iss071e265124large.jpg?resize=1024,683
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/07/crew-9-5657c1.jpg?w=2048
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/07/20240725-Butch-and-Suni.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/MSGLQi2vuwfCMJmUaWLXj4.jpg
A je to tady !!
I NASA už se bojí Boeingu a jeho výrobků.
Ale furt lepší dostat lidi dolů v jiném stroji než je nechat zahynout v té lodičce co nějak nechce létat.
„v té lodičce co nějak nechce létat.“
Ona v skutečnosti teď stále padá 😉
Lietadla im padaju.
Este aj druzice im „padaju“ … 🙂
(joke)
Celý projekt Starlineru a Atlasu je slepá cesta. NASA měla dávno Boeing odstavit od peněz. Zodpovědní manažeři, kteří dva měsíce lžou už měli mít dávno výpověď. Politická lobby drží Boeing nad vodou.
Bohužel souhlasím.
Boeing to cele taha zo svojho. NASA pridelovala fixne nacenene kontrakty na dodanie jednotlivych faz vyvoja programu. Kym Boeing neprejde uspesnym certifikacnym letom s posadkou, nedostane ani kontrakt na dalsich 6 letov, ani dolar navyse.
Cize o peniaze by som sa nejako intenzivne nebal.
Je tady jeden úžasný paradox. Když 2011 byly z finančních důvodů odstaveny raketoplány, tak NASA oslovila dvě firmy pro zajištění dopravy na ISS. Hlavní dodavatel Boeing a aby se neřeklo, tak byla oslovena tehdy podivná firma Space X. Jak to dopadlo víme všichni.
Oslovili ještě Sierra Space, ale pak pilotovaný Dream Chaser vyřadili jako nejméně perspektivní z těch tří. Uvidíme, jak se jim povede s nákladní verzí.
„Údaje je prý potřeba přezkoumat a zvážit, zda by návrat Starlineru bez posádky stačil k jeho certifikaci pro ostré mise.“
TO SI DĚLAJ SRANDU ???
Dával jsem si při psaní velký pozor, abych si fakt ověřil, že je to to, co jsme slyšel. Je to potvrzené ze dvou různých anglických na sobě nezávislých shrnutí.
Ten můj výkřik nebyl proti vám, a jestli jste ho tak pochopil, potom se omlouvám. Ale jestli po celém tom průseru (tady se naopak za ten výraz neomlouvám, protože je přesně na místě) jménem Starliner dostanou certifikaci dokonce i v tom případě, že se posádková mise vrátí bez posádky, tak už NASA není pomoci…
Vůbec se neomlouvejte. Pochopil jsem Váš komentář tak, jak jste ho myslel. Jen jsem tím svým komentářem chtěl říct, že jsem tomu na první dobrou taky moc nevěřil a přičítal jsem to svému špatnému poslechu.
Ak tomu naozaj dojde, mali by zacat v NASA padat hlavy.
Je jasné, že Boeing kličkuje, jak se dá, a zkouší prosadit nemožné. Dovedu si živě představit, že to už je z velké části bitva právníků, i když to zatím nikdo neříká veřejně. Každičký bod smlouvy a jeho přesná slovní formulace… Ve stylu: „a na základě čeho přesně nám tu certifikaci nedáte, když jsme vynesli astronauty na ISS a v pořádku jsme se s lodí vrátili?“. Protože by nikoho původně nenapadlo přesně specifikovat, že mají ty astronauty taky přivézt zpátky – a to ty samé.
Samozřejmě zjednodušuju strašlivě, ve skutečnosti je to o mnoha technických parametrech apod., ale ten princip, jak se na tom může Boeing točit, jsem se pokusil naznačit. To vůbec není o nějakých pocitech kohokoli v NASA, jestli se do té lodě bojí nebo nebojí nastoupit. Bohužel.
V ideálním světě by se otestovala alespoň čtyřčlenným letem s manažery Boeingu s tím, že smlouvu s certifikací mají tito čtyři podepsat po návratu 🙂
Právnická bitva a já ještě doplním, že korupce a mocenské páky až na půdu. Jinak by tohle prostě nebylo možný.
Co se té certifikace Starlineru týče, napadá mě pár takových černých podezření. První se týká toho, že jak jsem kdesi četl, Boeing se nijak nehrne do toho, aby se opravdu podílel na komerčních misích, a to z toho prostého důvodu, že za tu smluvní cenu (nekřesťansky lichvářsky předraženou) letenky, kterou si vyjednal, bude stejně v mínusu. A nač by tedy potřeboval certifikát? No tak v první řadě proto, aby se nedemaskoval jako naprosto neschopný neseriozní partner, protože takové renomé, které už stejně má, by mu kazilo kšefty (Boeing se podílí na výrobě extrémně předražené SLS). A vedle toho možná, opravdu jen možná, poněvadž konkrétní znění smlouvy mezi NASA a Boeingem o vývoji Starlineru neznám a v jeho přesném znění ho nezná možná ani nikdo z redakce, možná by pak kvůli nesplnění smluvního závazku musel vracet ty milirady, které na vývoj lodi dostal. Je schopný se k tomu někdo vyjádřit?
Shrnuto, podle mne ideálem Boeingu je dostat na Starliner certifikát – a potom už s ním nelítat!
O toto by som sa asi az tak velmi nebal. Toto je certifikacny let a certifikacie su v prvom rade inzinierska zalezitost.
Certifikuju sa jednotlive subsystemy a RCS zrejme certifikaciou pri vypadku styroch trysiek neprejde, ak system dopredu nebol stavany na taku uroven zalohovania, ze takyto vypadok dokaze pokryt.
Připomněl jsem si diskusi před posledním startem raketoplánu Challenger:
…
Nakonec si zástupci Thiokolu vymohli pětiminutovou přestávku, aby se mohli poradit mezi sebou. Generální ředitel Thiokolu Jerry Mason se snažil přemlouvat Boba Lunda: „Sundej si, Bobe, konečně už inženýrskou helmu a nasaď si manažerský klobouk!“ Thiokol si nemůže dovolit odklad, přijde o velké peníze, důvěru a možné další zakázky a to je teď nemyslitelné. Z pětiminutové přestávky se nakonec stala půlhodina. Když se zástupci Thiokolu vrátili k jednacímu stolu, Boisjoly a Thompson se naposledy pokusili pomocí náčrtků a fotografií zvrátit rozhodnutí manažerů NASA i vedení Thiokolu. Marně. V 11 hodin večer proběhlo hlasování manažerů. 4:0 pro start. Názor Boisjolyho a jeho kolegy nebyl vzat v úvahu. Možná se měl snažit více. Možná měl vymyslet jiné argumenty. Možná na to měl jít jinak. Možná… Onen večer se Boisjolymu až do smrti vracel v podobě nočních můr…
…
https://kosmonautix.cz/2013/02/kriticke-momenty-kosmonautiky-22-dil/
To je velmi zajímavá úvaha, že se to Boisjolymu, který dělal, co mohl, až do smrti vracelo v podobě nočních můr. Ale co těm, co pro start Challengeru hlasovali a poslali ho na smrt, těm se nic do smrti nevracelo? Vlastně by mě to ani nepřekvapilo.
Článku se nedá nic vytknout, jsou tam v současné době všechny údaje, které se nám NASA rozhodla „pustit“ a momentálně víme jen dvě věci.
Mise Crew-9 je odložena na 24.9.2024 (pravděpodobně z SLC-40) a do té doby musí být port na ISS volný. A víme termín startu mise Polaris Dawn 26.8.2024.
Nejslabší místo je s tím software Starlineru pro nepilotovaný návrat. Nahrávat specifická data „Mission Data Loads“ (která se neustále mění) a spolu s testováním to zabere skoro čtyři týdny!!! Poslouchal jsem několikrát za sebou vysvětlení ohledem software Starlineru od Erica Bergera a ten to bohužel potvrdil. Je „odzkoušený“ let Starlineru bez posádky u modulu, který se na Zemi vrátil v roce 2022. Musí prakticky prověřit každou změnu od toho letu.
Osobně si myslím, že Starliner odletí bez posádky (NASA nebude riskovat) a pokud přistane, tak dostane certifikaci. První mise bude posunuta na 2026 a Boeing bude mít dostatek času splnit se Starlinerem svoje závazky vůči NASA.
„Boeing bude mít dostatek času splnit se Starlinerem svoje závazky vůči NASA.“
Dufam, ze uz za vlastne peniaze. 🙂
Starliner je už teď pro Boeing vinou zpoždění a opakování bezpilotní mise ztrátový. Smlouva je uzavřena tak, že NASA platí jen za splnění milníků. Vícenáklady pro dosažení těchto milníků jdou na účet Boeingu.
Boeing technicky vzato realizuje za vlastne uz tuto misiu. Po tej neuspesnej misii z roku 2021 (?), kedy sa Starliner ani nezadokoval bolo rozhodnute, ze sa nepilotovana skusobna misia zopakuje na naklady Boeingu. Takze sice Boeing nakoniec za nepilotovany test dostal zaplatene, ale iba raz. Realizoval ale misie dve.
Ak by museli opakovat aj pilotovany test, scenar sa zopakuje.
S těmi návraty v jiných lodích. Mají skafandry nějaké univerzální konektory nebo redukce, aby se daly použít napříč? Asi s ruskými to nebude
,ale americké by to mohly mít a teoreticky i s orionem.
Nikoliv, ale pokud to NASA schválí, tak by SpaceX vzala pro oba členy posádky Starlineru skafandry pro Crew Dragony.
Při startech v Sojuzu měli amíci jaké skafandry? Made in USSR?
Ropotamo:
Ano ruske.
V lodiach Soyuz sa pouzivaju skafandre SOKOL.
V knize „Marťan“ (v mém vydání je to na straně 79) se píše:
…Všechny systémy používají stabdardní filtry (Apollo 13 nám dalo důležitou lekci)…
Jednalo se o filtry CO2.
Co si vzít důležitou lekci, aby návratové skafandry bylo v případě krajní nouze možné připojit ke všem návratovým modulům co se v současnosti používají?
Vzpomněl jsem si, kdysi jeden astronaut, snad v měsíční expedici, zapomněl před odletem vyplnit daňové přiznání nebo něco takového a termín odevzdání byl ještě předtím než se měl vrátit, což je v USA snad závažný trestný čin. Tak mu prý výjimečně ten termín prodloužili.
Co za administrativní problémy mohou mít astronauti ze Starlineru?
So standardizaciou napriec lodami pouzivanymi na ISS dnes vidim dva problemy:
1) Soyuz je stary a zalietany system, ktoreho hlavnou devizou je rokmi overena spolahlivost. Zaroven nutit rusov do zmeny systemu (pretoze to by nebolo len o spojkach na skafandre) pri ich, nazvime to rozpoctovych problemoch, asi nebude zat vela uspechov.
2) Lode pre commercial crew sa vyvijali uplne nezavisle od seba. Viem si celkom dobre predstavit, ze ak by nejaky takyto system mal byt medzi lodami zdielany a vznikol by problem na jednej, druhej alebo tretej strane vynucujuci si navrhovu zmenu, znamenalo by to zdrzanie a zvysenie nakladov aj pri inych lodiach.
Bonusovy problem je, ze akykolvek standardizovany system by musel byt zhora obmedzeny maximalnymi ponukanymi moznostami kazdej jednej lode do ktorej by mal byt namontovany. To by vo vysledku nemuselo byt ani dobre, ani extra bezpecne.
Jeden by mohol namietat, ze mame predsa IDA. Tam je ten rozdiel, ze je to interface externy a bol vyskusany este pred commercial crew.
..to jo, casom by sa mali standarizovat nejake rozhrania, najma ak planuju mnozstvo komercnych stanic, tak ako su stykovacie uzly pre dokovanie,malo by byt nieco pre skafandre, mozno aj pre systemy podpory zivota.. nieco ako sa standarizovalo nabijanie a prenos dat pre telefony (USB C)..
Když odhlédnu od specifik firmy Boeing (která se z technogické firmy stala lobbystickou organizací), tak vidím základní problém ve způsobu, jakým se k letům s posádkou dopracovaly obě firmy.
SpaceX uskutečnila nejdřív přes 20 orbitálních letů s Dragonem 1 (mimochodem jeden z nich skončil katastroficky), než se pustila do pilotovaných letů. Ačkoli Dragon 2 není ta samá loď, zkušenosti, které za ní stojí, jsou ověřené. Boeing má smlouvu na 6 pilotovaných letů, aniž by předtím s konstrukčně příbuznou lodí cokoli předvedl. Starliner nemusí být špatná loď, ale bez patřičného množství pokusů na odladění chybiček je stále jen v experimentálním stádiu. SpaceX šla cestou, že si dnes dokáže lety zařídit i na komerčním trhu, a tak startovat s frekvenci potřebnou pro udržení a rozvíjení technických schopností.
Ač nechci nijak stranit Boeingu, podívejte se laskavě co za ním je v oblasti letů do vesmíru. Těch zkušeností mají opravdu mraky a to bohužel i včetně těch nejčernějších jak je u Boeingu neblahým zvykem. Když to hrubě shrnu, dělali raketoplán, dělají SLS, dělají Gateway, dělají X-37B (mimochodem to vypadá, že ten se jim fakt povedl) a jsou v ULA. Co více byste chtěl? Mají mít zkušenosti za desítky let dozadu.
Na zásluhy se tady nehraje. A pakliže své zkušenosti neumí aplikovat, je ve společnosti něco moc, moc špatně.
Ropotamo:
Ano ruske.
V lodiach Soyuz sa pouzivaju skafandre SOKOL.
Nojo, a co všechno je za ruskou kosmonautikou – 1. družice Země, 1. fotky odvrácené strany Měsíce, 1. člověk ve vesmíru, 1. vystoupení do volného prostoru, 1. družice Měsíce, 1. měkké přistání na Měsíci atd. atd.
Jenže ta bída teď?
Rakety staví lidi, a ne nějaké dávné zkušenosti/zásluhy. Pokud v kdysi opravdu bezkonkurenčním Boeingu namísto orientace na nejvyššší technickou dokonalost úspěšně implementovali zásady DEI (Diversity, equity, inclusion) a orientaci na pravidelné kvartální bonusy, tak se nelze divit, že dopadají, jak dopadají.
Boeing v uplynulých letech vyhrál v USA několik armádních zakázek na dodání letecké techniky v hodnotě miliard dolarů (cvičná proudová letadla, tankovací bezpilotní letouny, vrtulníky) na kterých v současnosti pracuje a to je zřejmě to, co firmu živí. Kosmonautika může být výkladní skříní firmy, ale v porovnání s armádními zakázkami na nich asi moc nevydělá. Poměr technicky zdatných jedinců v populaci klesá – pro mladé a neklidné je vysněná profese youtubera a influencera, zatímco inženýr a kosmonaut být nechtějí – to by se museli učit a jak praví reklamní heslo dnešní generaci mladých „Protože (ne)chci!“.
S tím se potýká celý „západní“ svět. A protože je množství kvalifikovaných pracovních sil omezené a armádní zakázky tak dobře placené, přesouvají firmy pracovníky z civilních zakázek na zakázky armádní (stejná situace panuje nárazově i v Evropě např. u Airbus Helicopter).
Vždy jsem myslel, že kosmickému průmyslu se to vyhne, pravě proto, že se jedná o výkladní skříň, kterou se každý rád pochlubí. No, vypadá to, že Boeing přišel s inovativním postupem, který asi (doufám) nikdo následovat nebude. Může se zdát, že ani 346 mrvých před pěti lety nezměnilo firemní filosofii Boeingu, ale pravda je taková, že je zde silná setrvačnost a jakákoliv změna se objeví až za roky.
Momentálně bych se nedivil, kdyby se Boeing snažil jít ruskou cestou z éry SSSR – tzn. nic se nestalo, protože jsme žádný Starliner neměli. Co je to vlastně Starliner? To mi nic neříká, tak už se na to neptejte.
Program ukončí a budou se snažit zapomenout.
Je to vlastně výhra myšlenky, která stála za tím, proč byla zakázka na dopravu lidí na ISS svěřena dvěma firmám. Kdyby jeden systém měl problémy, zůstane v provozu alespoň jeden. Nikdo ale nepočítal s tím, že se problém objeví v této fázi. Pokud to Boeing skutečně zabalí a SpaceX zůstane na dopravu sám, jsme zpátky u problému jediného dopravního prostředku. Ukázalo se to nedávnou při problémech druhého stupně Falconu 9.
Třeba dostane šanci pilotovaná verze Dream Chaseru.
Ivo: Obytné moduly Gateway staví Thales Alenia Space, modul PPE staví Maxar Technologies.
Jiří: vycházel jsem z jejich webu:
https://www.boeing.com/space#products-and-services
Bohužel jsem neprověřoval více a nechal jsem se tak trochu nachytat, ale na první pohled to tam takto mají.
Díky za odkaz na web. Na webu omylem nechali nadpis Gateway. Po kliknutí je zřejmé, že nechali i fotografie makety obytného modulu a přechodové komory, se kterými se neúspěšně ucházeli o zakázku pro Gateway, a pouze změnili text ve smyslu, že pracují na obytném modulu a přechodové komoře pro lunární povrchový habitat. Myslím, že nejste jediný, kdo se nechá nachytat.
Snažil jsem se zjistit víc detailů a když vidím ten styl komunikace, zakrývání informací apod., tak mi to něco z historie připomíná… S trochou černého humoru bych řekl, že připravit se na návrat v této lodi musí být fakt challenge, proto by si ta loď zasloužila jméno Challenger.
Popravdě jediný, v koho věřím v této kauze, je NASA a její certifikační procesy. Oni mají úplně jinou kulturu po těch špatných zkušenostech z historie a věřím jim, že neuhnou. Popravdě, kdyby nad sebou tenhle dohled Boeing neměl, tak by ty své astronauty do nedodělané lodi klidně posadil už dávno, o tom jsem přesvědčen.
Nemyslím si, že by se něco zakrývalo. Jen prostě nemohou říct jasné slovo, protože ještě sami nevědí – analyzují data. Z toho, co jsem zatím viděl, naopak cítím velkou otevřenost NASA i boeingu ve věci informování o průběhu zkoušek, co je hotovo, co se ještě bude dělat atd.
Muzu se zeptat, po navratu dovolene bez netu, jaky je tedy hlavní problem SL?
Pochopil jsem, ze hl.problem je Boeing itself
Ale technicky:
1.software brzdících/ovlad. trysek, odladění sw je nadlouho, jak tu někdo psal
2.trysky se ucpavají?!
3.jestě něco?
Dekuji expertum za pripadnou odpoved
Než odpoví nějaký expert, pokusím se to shrnout. Problém s motory, o kterém víme (data ze zkoušek se stále analyzují) spočívá v tom, že při příletu Starlineru k ISS zlobilo pět manévrovacích motorků, z nichž 4 se podařilo přimět k fungování. Pozemní zkoušky obsahovaly opakované zážehy a u některých motorů se objevily podobné problémy, jaké byly pozorovány na letovém kusu během přiblížení k ISS. Když byly motory rozebrány, objevil se problém s teflonovým těsněním, které bylo zřejmě poškozeno vlivem zvýšeného působení tepla. Předpokládalo se, že podobný problém trápí i motory na letovém kusu, ovšem realita byla jiná. Když se provedly zkoušky Starlienru připojeného k ISS, tak fungovaly i 4 z 5 trysek, které při přiblížení zlobily. To by naznačovalo, že těsnění není hlavním problémem jejich problematické funkčnosti. Jeden motor nefungoval vůbec. NASA a Boeing momentálně řeší primárně úroveň rezervy / zastupitelnosti motorů, jakou má loď k dispozici. Nejvíce se obíhají toho, že by mohly přestat fungovat manévrovací i brzdící motory. Proto zkoušeli motory během připojení k ISS simulovat očekávané manévry.
Mohl by mi někdo vysvětlit, jak je možné, že SpaceX žádné, ale skutečně žádné problémy u motorů ať už Merlin, Draco nebo Superdraco nemá?
Když půjdeme do historie mezi bezpilotní a pilotovaný test Crew Dragonu (tedy o něco dříve než ve fázi, kde je teď Starliner), tak při zkoušce (statickém zážehu) došlo k explozi v pohonném systému, která zničila celou návratovou kabinu, která letěla na bezpilotní test a měla být použita při zkoušce záchranného systému za letu.
Moc Vám děkuji
Není vůbec zač. 😉
Tak… co je 100% iste je, ze hlavnym problemom je „Společnost Boeing“.
A jej INDICKY Ing.
Viz ako daleko to dotiahli s civilnymi lietadlami…
Vlastne aj tie urcene pre armadu su tragedia…
Len sa to zatial dari tajit pred verejnostou..
Hlavne ma zaujima nazor amerikanistickehokomunistu Dušana Majera.
Predpokladam, ze je podla trendu bezpohlavny!
Áá, koukám, že se tady někomu hodně špatně usínalo a ještě hůř vstávalo ;-D. Tak hezký víkend příteli!
1) Děkuji za projevení zájmu o můj názor, ale já tu nejsem od toho, abych říkal názory. Snažím se lidem sdělovat spíše fakta. Názory jsou v dnešní době mnoha lidmi mylně pokládány za ekvivalent faktů a to i tehdy, když nejsou podepřeny důkazy. Já jsem se při svých dřívějších spekulacích několikrát zmýlil, protože jsem neměl k dispozici všechny potřebné informace. Od té doby si dávám pozor, abych čtenářům / divákům sděloval pouze informace, které jsou jasně podložené. V případě mise CFT mohu říct, že se potýká s problémy, které se týkají pohonného systému v servisním modulu lodi. NASA a Boeing provedli společně testy manévrovacích raketových motorů – jak na lodi připojené k ISS, tak na Zemi. Experti z agentury i firmy momentálně vyhodnocují nasbíraná data a poté se rozhodnou, jaký bude další postup. Na stole je podle jejich vyjádření hned několik možných řešení. Nemohu však spekulovat, které z nich je pravděpodobnější než jiné, protože nemám přístup k datům ze zkoušek, na jejichž základě se experti rozhodují.
2) Nemyslím si, že by v diskusích na našem portálu bylo zvykem podobně nálepkovat ostatní diskutující. Nepovažuji to za vhodný diskusní styl. Zvažte proto jeho další používání, abyste se do budoucna vyhnul možným restrikcím.
NASA Boeingu nevěří a nebude riskovat životy posádky. Už někdo ze SpaceX nebo NASA zmínil možnost startu ve 4 a přistání v 5? Pokud by to byo snadné, mohl by se jeden vrátit už s Crew 8, pokud ne Crew 9 a Axiom 4. Zvažovalo se to před dvěma lety při poruše chlazení Sojuzu. Je tato možnost na stole?
K tomu je ještě „vtipné“, že NASA si není jistá, že se Starliner dokáže bezpečně odpoutat od ISS i v bezpilotním režimu – primárně kvůli problémům s motorky. Takže hrozí riziko srážky s ISS. Tím pádem existuje varianta, že posádka odletí Dragonem a Starliner zůstane „navždy“ u ISS.
A druhá věc – do prezidentských voleb s tím nic neudělají, aby případný průser nepoškodil Harris.
Nemyslím si, že by měl Starliner zůstat u ISS navždy!! Prostě by natlakovali přechodový tunel a odjistili zámky a loď odletí……
A nebo ( pravděpodobněji ) využijí toho, že má androgynní spojovací uzel. Takže Starliner chytí CanadArmem ( i kdyby k ní měli napřed přišroubovat úchytný bod ) a další ( nejspíš nákladní) loď pak na ní vykoná stykovku a bude pak sloužit jako tahač, který ji odtáhne do atmosféry….
Má vůbec Starliner úchyt na zachycení kanadskou rukou? Já myslím, že ne.
Toho bych se opravdu nebál, oddokovat se to dá a pak hned navýšit dráhu ISS a není šance, aby došlo ke kolizi a Starliner bude za pár let dole.
Aby takhle valká věc neřízeně spadla, to by asi nebylo úplně super. Na rozdíl od raket čínských CZ 5 , tohle může na hlavu spadnout i nám.
Jinak k tomu návratu…. Pokud vím , tak byl Dragon původně koncipován pro až sedmičlennou posádku.
Já si umím dobře představit, že by dva dodateční členové posádky se vešli do “ nákladové šachty“ a umístili na něco, co by se podobalo nafukovací matraci křížené s hamakou…. Něco takového by mohlo být i poměrně komfortní a bezpečné. Tato matracohamaka by se pak mohla stát běžným záchranným vybavením Dragona nebo samotné ISS- pro podobné případy….
Co to je nákladová šachta? Jaký je důvody pro to, aby nebyli normálně uvnitř jako všichni ostatní?
A ještě dotaz, pokud tou nákladovou šachtou myslíte trunk, víte o tom, že ten se nevrací a shoří během vstupu do atmosféry?
Pod čtyřmi sedadly je prostor, kde se běžně vozí náklad. To je nejspíš ta „nákladová šachta“. Podle původního návrhu se tam vejdou další tři sedadla, ale zatím taková konfigurace nebyla použitá.
Řekl bych, že je zatím dost jiných možností, než aby tam museli nouzově balit lidi v bublinkové fólii bez sedaček. Třeba sedačky navíc namontovat do dalšího Crew Dragonu.
ano ale není certifikován z důvodu bezpečnosti návratu. Žádní improvizace nepřipadá v úvahu. Všichni mohou mít vlastní křesla, ale i tak vyšlo při modelacích a doplnění dalších křesel, že některé síly při dopadu pak mohou působit na některé členy nebezpečně a proto je certifikovaná jen 4místná verze. Situace není taková, aby NASA riskovala nějakou takovou variantu když to není vůbec nutné.
Je otázka co je lepší, riskovat modřiny či naraženiny v Crew Dragonu, anebo život ve Starlineru.
No ono nejde jen o modřiny. A riskovat životy nikdo nechce a ani nemusí. Není to kritická situace. Posadí je do spolehlivého certifikovaného Dragonu a není co řešit.
Aká je aktuálne situácia ohľadom Starlineru? Už padlo definitívne rozhodnutie o návrate posádky?
Možná zítra večer bychom se mohli dozvědět rozhodnutí. V 19:00 SELČ začne tisková konference.