Říká se, že ve vesmíru nikdo neuslyší váš křik. V kosmickém prostoru sice zvukové vlny nefungují, ale fyzika zná mnoho jiných druhů vlnění. Když 20. srpna prolétla evropská sonda JUICE kolem naší planety, dostala se k ní na vzdálenost pouhých 6840 kilometrů. Důvodem tohoto průletu byla změna rychlosti a směru sondy kolem Slunce při její cestě k Jupiteru. Evropská kosmická agentura této příležitosti využila také k aktivaci palubních přístrojů na JUICE. To dalo vědcům možnost poprvé sbírat data z této sondy o nějaké planetě z kosmického prostoru, což pomůže s kalibrací přístrojů i ověřením, že instrumenty jsou plně připraveny na přílet k Jupiteru.
Jedním z přístrojů, které byly zapnuté, byl RPWI (Radio and Plasma Wave Investigation) určený k měření rádiových emisí a plazmatického prostředí Jupiteru i jeho ledových měsíců. Když sonda JUICE prolétávala kolem Země, „poslouchal“ tento přístroj s českým podílem rádiové vlny z naší planety i ze Slunce. Tým poté složil tato data a vytvořil z nich audionahrávku, která nám umožňuje skutečně slyšet prostředí rádiových vln okolo Země. Hned na začátku jsou slyšet burácivé rádiové záblesky od severní i jižní polární záře. V prostřední části zvukové stopy, když sonda prolétla nejblíže k Zemi, slyšíme zvyšující se a poté snižující se tón představující rádiové emise z elektronů obklopujících naši domovskou planetu, které prolétají v blízkosti antén RPWI. Nakonec v závěru klipu slyšíme několik zvuků, které zní jako výstřely z filmových laserů. Jde o rádiové záblesky produkované elektrony letícími od Slunce.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.irf.se/wp-content/sembly_data/thumbnail/d3/a6d4be64d99cf98280f5fc61c5e6c3.jpg?002827
Okamžitě jsem si při tom vzpomenul na “Zpěv vzdálené Země”