Čtyři lidé, kteří se již brzy vydají na historickou misi, dorazili v pondělí 19. srpna na Floridu. Pod jasně modrou oblohou a obklopení letním vlhkým ovzduším vystoupili čtyři amatérští astronauti ze svých letadel Alpha Jet, které vlastnil velitel mise Jared Isaacman. Společně s ním vyrazí na misi Polaris Dawn také bývalý pilot amerického letectva Scott “Kidd” Poteet a dvě zaměstnankyně SpaceX, řídící letecké inženýrky Anna Menon a Sarah Gillis. Tato čtveřice se jednak vydá dál než kterákoliv pilotovaná mise od ukončení programu Apollo, ale mají také provést první komerční výstup do volného kosmického prostoru.
„Od oznámení programu Polaris a mise Polaris Dawn už uplynulo dva a půl roku,“ uvedl Isaacman a dodal: „Byla to opravdu úžasná cesta vývoje a tréninku.“ Mise Polaris Dawn bude první ze tří misí, které se mají odehrát v rámci programu Polaris. Parametry druhé mise se zatím na veřejnost nedostaly, ale Isaacman už od začátku říká, že třetí mise bude prvním pilotovaným letem, jaký podnikne Starship od SpaceX. „S dvojnásobným tahem oproti Saturnu V se z ní může jednou snadno stát 737ka pilotované kosmonautiky. Určitě to bude stroj, který vrátí lidi na Měsíc, dostane je na Mars a jednou i dál,“ zmínil Isaacman a dodal: „Každá z těchto misí bude naplněna spoustou úkolů, které mají urychlit vizi SpaceX o multiplanetárním životě. Můžete se ale spolehnout na to, že (stejně jako při této misi) využijeme každou dostupnou chvilku vědě a výzkumu, ale i podpoře dětské nemocnice St. Jude Children’s Research Hospital.“
Isaacman a jeho tři kolegové mají před sebou čtyři hlavní úkoly, které mají splnit během pětidenní mise na oběžné dráze:
- Dosáhnout oběžné dráhy okolo Země s rekordní výškou apogea (1400 km)
- Provést první komerční výstup do volného kosmického prostoru s využitím skafandrů od SpaceX pro výstupy do volného prostoru.
- Provést technologický demonstrační experiment spojení lodi Crew Dragon s družicemi Starlink
- Provést okolo 40 experimentů od 20 partnerských výzkumných institucí
Anna Menon uvedla, že sběr dat z mise neskončí přistáním kabiny u pobřeží Floridy: „Až se vrátíme, budeme vyzvednuti lodí od SpaceX a poté budeme nějaký čas vděčit vědě a výzkumu a opětovnému setkání s našimi rodinami.“ Mise, která má odstartovat nejdříve 27. srpna v 9:38 SELČ, se vydá nejprve na dráhu s nejnižším bodem (perigeem) ve výšce 190 kilometrů, ale bod nejvyšší (apogeum) bude celých 1200 kilometrů vysoko. První den bude věnován zvýšení apogea oběžné dráhy, což bude spojeno s průletem přes vnitřní oblast Van Allenových radiačních pásů, tedy oblast s vyšší koncentrací nabitých částic, které pocházejí především ze slunečního větru.
Tato oblast byla objevena v roce 1958 astrofyzikem Jamesem Van Allenem a zatím naposledy se s ní potkali astronauti z Apolla 17 při svém návratu z Měsíce v roce 1972, kteří přes celé Van Allenovy pásy proletěli velkou rychlostí. „Můžeme se z toho poučit, pokud jde o lidské zdraví, vědu a výzkum. Pokud se jednou dostaneme na Mars, rádi bychom se taky vrátili a byli dostatečně zdraví, abychom o tom mohli lidem vyprávět,“ říká Isaacman a pokračuje. „Myslím si proto, že stojí za to se tomuto prostředí trochu vystavit. Získané informace také ovlivní architekturu kosmických lodí, protože tyto stroje zpravidla nemají ráda kosmické záření. Proto se tam budeme zdržovat co nejkratší dobu, která je nutná k získání požadovaných dat.“
Kromě samotného výzkumu účinků na lidské tělo jsou zde i další přínosy. Bill Gerstenmaier, viceprezident SpaceX, zmínil, že dynamický letový profil mise také firmě pomůže při certifikaci lodí Crew Dragon nad limit pěti opakovaných použití. „Velká výška nás vystaví radiačně vyššímu prostředí, čímž otestujeme mnoho avionických systémů a jejich schopnost rekonvalescence,“ zmínil Gerstenmaier a dodal: „Vytváříme spoustu automatických sekvencí, které se o to postarají za nás, ale uvidíme, jak to bude skutečně fungovat. Budeme mít také možnost sledovat laserovou komunikaci, která je podle mě důležitá pro další vývoj.“
Právě zkouška laserové komunikace je součástí technologických testů zaměřených na demonstraci konektivity družic Starlink s lodí Crew Dragon. Sarah Gillis třeba při prezentaci ukázala snímek Starlink WiFi routeru v kabině lodi. Demonstrace spojení s družicemi Starlink je naplánována na čtvrtý den mise. „Možná si říkáte, že připojení k internetu je snadné, že stačí jen přecvaknout vypínačem a máte internetové připojení, ale tak to není. Bavíme se tu o posílání informací laserem na družici Starlink, která se pohybuje první kosmickou rychlostí. Odsud se data pošlou na Zemi a pak poputují zase zpět,“ vysvětlila Gillis a dodala: „Tým SpaceX vyvinul neuvěřitelné úsilí a já osobně jsem se o toto úsilí velmi zajímala. Máme zvláštní poselství, které budeme pomocí této technologie sdílet se světem.“
Jeden z nejdůležitějších momentů celé mise nastane ve chvíli, kdy posádka uvede útroby lodi Crew Dragon do vakua a provede první komerční výstup do volného kosmického prostoru. Celá operace zabere zhruba dvě hodiny, během kterých Isaacman a Gillis vystoupí po jednom z lodi, přičemž budou připojeni ke zhruba 3,5 metru dlouhému lanu. Gillis zmínila, že skafandry prošly mnoha úpravami a iteracemi, než se dostaly do konečné verze, která třetí den letu umožní realizovat výstup do volného prostoru. „Když jsme začínali, chodili jsme každý den na trénink a skoro každý den jsme přišli a byl tam jiný oblek. Měl jinou rukavici, jiný loket, jiné rameno a neustále jsme s týmem testovali a sbírali data,“ řekla Gillis a dodala: „Souběžně s tím jsme však museli chystat i samotný výcvik pro tento oblek.“
Gillis také popsala, že posádka využívala speciální postroj k simulaci mikrogravitace během pobytu ve skafandru, protože posádka neměla možnost konstantně umístit oblek do bazénu za účelem zkoušek. Zmínila také, že skafandry prošly termálně-vakuovými zkouškami, aby se prověřilo, že odolají drsnému prostředí volného kosmického prostoru. „Zabývali jsme se vším od testování životního cyklu, tlakového testování, testování zásahu mikrometeoroidy, testování v extrémních teplotách a chladu až po celou kampaň o testování ESD a hořlavosti. Tým SpaceX odvedl při testování tohoto skafandru pro let opravdu úctyhodný kus práce,“ řekla Gillis a dodala: „Jako posádka jsme do této chvíle strávili ve skafandrech minimálně 100 hodin. Opravdu se těšíme, až tento skafandr nové generace vyzkoušíme v praxi.“
Gillis také zmínila, že během výstupu bude Crew Dragon orientován tak, aby loď stínila členy posádky od přímého slunečního svitu. Isaacman poté doplnil, že on ani Gillis nebudou volně poletovat prostorem mimo loď. Upřesnil také, že oba plně opustí kabinu a budou pracovat docela daleko od průlezu. Limitem zde bude délka zmíněného tříapůlmetrového lana. „Máme ukázku s volnýma rukama, kde budou naše nohy zaklesnuty do speciální pomůcky, nebudeme se jen tak vznášet,“ řekl Isaacman. „Pohyb ve skafandru pod tlakem vyžaduje velké úsilí. To, co vypadá jako opravdu těžký oděv, se pod tlakem stává supertuhým. Své pohyby tedy musíte provádět s velkým rozmyslem a opravdu chcete dobře využívat všechny pomůcky pohybu.“
Gerstenmaier, který do SpaceX přišel po desítky let dlouhé kariéře v NASA uvedl, že bylo zábavné vytvářet skafandry a nyní vidět, jak se používají v praxi. Popsal tento proces jako využívání znalostí z NASA a „pak je posouváme trochu dál v jiných oblastech“, přičemž pracovníci se snaží zajistit, že se cestou dělí o získané zkušenosti. „Tempo vývoje, které se nám daří ve společnosti SpaceX, se velmi podobá tempu vývoje, které bylo nutné v prvních dnech programu Apollo,“ zmínil Gerstenmaier a dodal: „Dostáváme k tomu opět příležitost, kdy začínáme posouvat hranice ve spolupráci se soukromým sektorem a učíme se nové věci, které bychom se nemohli naučit, kdybychom zůstali v bezpečném prostředí bez rizika tady na Zemi. Je čas vyrazit. Je čas prozkoumávat. Je čas dělat velké věci a posouvat se vpřed.“
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GVYKxp7W4AAoXXB?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GVW89MwW8AYd35U?format=jpg&name=4096x4096c
https://pbs.twimg.com/media/GVnAXp7XsAAPzLc?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GVeLtY6WkAIQ7U0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/normal.png
https://pbs.twimg.com/media/GVmWceMW8AAA9hb?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/…/20240819_Polaris_Dawn_Starlink_demo.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GSxb4DAWwAAby8R?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GRlMySobcAAezIe?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GVWg_OGXYAApMat?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GMvYxi4WsAARFW9?format=jpg&name=4096×4096
Na amatérského fanouška kosmonautiky dobrý článek.
Díky za pochvalu i za přečtení.
To měla být urážka, protože vás samozřejmě považuju za profesionála. Tak jako kosmonauty z Polaris Down.
Amatér pro mne absolutně není urážka. je to obecné označení pro člověka, který se věnuje něčemu, co není jeho povoláním. Viz třeba amatérští astronomové, kteří mají často lepší vybavení než kdejaká oficiální hvězdárna.
Když já si myslím, že pro posádku Polaris to povolání je. Vysílají je firmy, které mají kosmický program, ve kterém jsou dotyční zapojení. Letí tam pracovně, budou testovat nové technologie, které ty firmy vyvíjejí. A práce v těch firmách je živý. Neletí tam na výlet, neletí tam za svoje, věřím že i Jared si to dá do firemních nákladů. Co víc by dělal profesionál?
Amatérský astronom chodí ve dne do Kolbenky, ta ho živý, ne pozorování hvězd. Tihle to létání nemají jako koníček, je to součást jejich povolání nebo podnikání. Takových kosmonautů letělo už na raketoplánech několik desítek a amatéři se jim nikdy neříkalo.
Mají v kolonce povolání napsáno „astronaut“? Pokud ne, pak to nejsou profesionální astronauti. Ale znova opakuju – to je nijak nedegraduje.
Tak to neměl ani Remek
Fakt budeme o té samé věci diskutovat pořád stejně u KAŽDÉHO takového případu?
Pořád stejně se mi to nelíbí, včera, dnes i zítra. Jsou někde kategorie kosmonautů definovány? Pokud ne, tak je možná načase je definovat, už to dávno nejsou jen vojáci nebo zaměstnanci NASA a lidé létají do kosmu z mnoha různých důvodů a za různé peníze.
Pro dnešek bych to uzavřel kompromisem: jsou to amatérští astronauti, ale profesionální kosmonauti, protože mezi kosmonautem a astronautem je velký rozdíl.
Ne, rozdíl v tom není, protože to jsou synonyma.
A nebo dobrý překlad?
Letouny jsou Alphajet.
Že je to překlad, je uvedeno přímo v článku.
V letadlech se nevyznám, takže Dassault Alpha, jak je uvedeno v článku, je špatně?
Oba názvy jsou správně, Alphajet je běžnější.
Poznámka o překladu byla reakce na Kamilův dvojitý „vtip“.
Díky za objasnění.
Nechci rýpat, ale název těch letadel se mi opravdu nezdá, když napíšete „Dassault Alpha“, to je jako by jste napsal „Dornier Jet“.
Výrobcem letadel jsou firmy Dassault Aviation/Dornier Flugzeugwerke a typové jméno letounu je „Alpha Jet“, což by pro účely článku by mělo stačit. Jinak vám děkuji za článek a vážím si toho, že pro nás píšete. Díky
Díky. Už se to tady v diskusi řešilo, ale jeden diskutující mi napsal, že oba názvy jsou správně, tak jsem to nechal. Ale teď už jsme to opravil. Ještě jednou díky.