Francie

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #10 PariSat

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #10 PariSat

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm,…

  • Milník o délce 280 sekund

    Milník o délce 280 sekund

    Karel Zvoník12 komentářů

    Naši pravidelní čtenáři nejspíš společnost RFA (Rocket Factory Augsburg) už dobře znají, protože o ní nepravidelně informujeme a to hned, jak se objeví nějaká zajímavá novinka. Tato ostře sledovaná společnost z Německa totiž chce vstoupit na trh s malými nosiči a má i mnohem ambicióznější plány do budoucna. Jen připomenu, že společnost vyvíjí raketu RFA One s pohonem Helix. Dokončením zážehu v plné délce byl tento raketový motor kvalifikován pro ostrý let a přiblížil společnost zase kousek blíže ke skutečnému startu. Testu předcházelo několik kratších zážehu a bylo to vůbec poprvé v Evropě, kdy čistě soukromý subjekt úspěšně odzkoušel horní stupeň s tímto typem raketového motoru.

  • Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

    Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

    Karel Zvoník66 komentářů

    Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

  • Nový francouzský nosič bude opětovně použitelný

    Nový francouzský nosič bude opětovně použitelný

    Karel Zvoník32 komentářů

    SpaceX změnila kosmonautiku, a to nejen po technické stránce, ale proměnila i management. Hlavní zprávou posledních let ovšem je, že opětovně použitelné rakety nejsou utopie a jejich provoz dává i ekonomický smysl. Svým přístupem doslova utekla společnost pod vedením Elona Muska konkurenci na míle daleko, a ta se teď snaží dohánět co se dá. Výjimkou není ani Evropa a evropské společnosti. Vlajkovou lodí příštích let ESA má být raketa Ariane 6, která je ovšem velmi často kritizována. Zejména za to, že nesleduje trendy posledních let. Respektive, že se nejde podobnou cestou jako u SpaceX. Může za to mnoho faktorů, ale nejzásadnějším bylo rozhodnutí o tom, jak bude vypadat nástupce nosiče Ariane 5 před lety. Tato raketa byla úplně jiná, než její předchůdkyně ve stejné rodině. Ty byly modulární a daly se upravovat podle požadavků daných misí. Podobně, jako třeba rakety Atlas V. Ariane 5 má ovšem základní architekturu pořád stejnou. Nelze ovlivnit počet pomocných motorů a tím nelze měnit výrazně…

  • Svět nad planetou (87. díl)

    Svět nad planetou (87. díl)

    Ondřej Šamárek4 komentáře

    Boj za zachování stanice Mir se v zákulisí odehrával i na začátku roku 1999 s neztenčenou měrou. Na let trojice ve složení Afanasjev, Avdějev a Haigneré však půtky o to, zda má stanice zůstat na orbitě i v následujícím období, neměla valný vliv. Posádka expedice EO-27 se po odletu Padalky a Belly pustila do plnění svého programu. Ten byl z většiny tvořen vědeckými experimenty, zatímco údržbářské a opravárenské práce v něm hrály až druhé housle. Úsilí předchozích expedic, které se snažily stanici dostat do co nejlepší formy, se vyplatily. Mir tak mohl v roce 1999 plnit zejména úlohu platformy pro zkoumání a pozorování všeho druhu. Na sedmadvacátou expedici čekal sedmiměsíční program, který zahrnoval jak zkoumání biologických pochodů v beztížném stavu, tak materiálový výzkum, pozorování zemského povrchu i nebeských těles a v neposlední řadě i technologické experimenty. Život na stanici plynul bez větších vzrušení a krom občasných menších poruch a potíží se dalo říci, že trojice kosmonautů vpadla do rutiny, kterou…

  • Svět nad planetou (61. díl)

    Svět nad planetou (61. díl)

    Ondřej Šamárek14 komentářů

    V dubnu 1994 byly sestaveny týmy pro let EO-22. Do hlavní posádky byli jmenováni Gennadij Manakov a Sergej Treščov, v záložní posádce se ocitli Sergej Kričevskij a Alexandr Kaleri. Sestavy nevydržely dlouho: na začátku roku 1995 byl stažen Treščov, který vzhledem k nevalným výsledkům při přezkoušení ze znalostí systému řízení Sojuzu TM v rámci všeobecného výcviku musel některé zkoušky opakovat. Na jeho místo byl od 21. února 1995 dosazen Pavel Vinogradov. Tím však změny nekončily. V červnu dostal stopku od lékařů Sergej Kričevskij. Na jeho místě se ocitl Valerij Korzun. Pokud si vážený čtenář toto jméno matně vybavuje, není to náhoda. V březnu 1992 byl Valerij stažen ze záložní posádky EO-12 kvůli překročení limitu výšky vsedě. Tehdy z toho bylo velké pozdvižení, protože fakt, že se na takto zásadní věc přišlo až poté, co Korzun v červenci 1989 absolvoval všeobecný výcvik a navíc byl na jaře 1991 jmenován na neuskutečněnou misi s kazašským kosmonautem (tento let byl nakonec zkombinován s…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗