Štítek ‘Francie’

Milník o délce 280 sekund

23. června 2023 6 Komentářů »

Naši pravidelní čtenáři nejspíš společnost RFA (Rocket Factory Augsburg) už dobře znají, protože o ní nepravidelně informujeme a to hned, jak se objeví nějaká zajímavá novinka. Tato ostře sledovaná společnost z Německa totiž chce vstoupit na trh s malými nosiči a má i mnohem ambicióznější plány do budoucna. Jen připomenu, že společnost vyvíjí raketu RFA One s pohonem Helix. Dokončením zážehu v plné délce byl tento raketový motor kvalifikován pro ostrý let a přiblížil společnost zase kousek blíže ke skutečnému startu. Testu předcházelo několik kratších zážehu a bylo to vůbec poprvé v Evropě, kdy čistě soukromý subjekt úspěšně odzkoušel horní stupeň s tímto typem raketového motoru.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , , , , ,

Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

22. května 2023 33 Komentářů »
AI pohled na evropskou raketovou krizi

Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , ,

Nový francouzský nosič bude opětovně použitelný

5. února 2022 32 Komentářů »

SpaceX změnila kosmonautiku, a to nejen po technické stránce, ale proměnila i management. Hlavní zprávou posledních let ovšem je, že opětovně použitelné rakety nejsou utopie a jejich provoz dává i ekonomický smysl. Svým přístupem doslova utekla společnost pod vedením Elona Muska konkurenci na míle daleko, a ta se teď snaží dohánět co se dá. Výjimkou není ani Evropa a evropské společnosti. Vlajkovou lodí příštích let ESA má být raketa Ariane 6, která je ovšem velmi často kritizována. Zejména za to, že nesleduje trendy posledních let. Respektive, že se nejde podobnou cestou jako u SpaceX. Může za to mnoho faktorů, ale nejzásadnějším bylo rozhodnutí o tom, jak bude vypadat nástupce nosiče Ariane 5 před lety. Tato raketa byla úplně jiná, než její předchůdkyně ve stejné rodině. Ty byly modulární a daly se upravovat podle požadavků daných misí. Podobně, jako třeba rakety Atlas V. Ariane 5 má ovšem základní architekturu pořád stejnou. Nelze ovlivnit počet pomocných motorů a tím nelze měnit výrazně ani tah. Ariane 5 totiž vyrostla jako možný nosič pro pilotované lety. To nosiči zaručilo sice velkou míru spolehlivosti, ale také vyšší cenu. Raketa by tak dlouhodobě na dnešním trhu už neuspěla a bylo třeba hledat náhradu.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,

Svět nad planetou (87. díl)

16. června 2020 4 Komentářů »
Orbitální stanice Mir

Boj za zachování stanice Mir se v zákulisí odehrával i na začátku roku 1999 s neztenčenou měrou. Na let trojice ve složení Afanasjev, Avdějev a Haigneré však půtky o to, zda má stanice zůstat na orbitě i v následujícím období, neměla valný vliv. Posádka expedice EO-27 se po odletu Padalky a Belly pustila do plnění svého programu. Ten byl z většiny tvořen vědeckými experimenty, zatímco údržbářské a opravárenské práce v něm hrály až druhé housle. Úsilí předchozích expedic, které se snažily stanici dostat do co nejlepší formy, se vyplatily. Mir tak mohl v roce 1999 plnit zejména úlohu platformy pro zkoumání a pozorování všeho druhu. Na sedmadvacátou expedici čekal sedmiměsíční program, který zahrnoval jak zkoumání biologických pochodů v beztížném stavu, tak materiálový výzkum, pozorování zemského povrchu i nebeských těles a v neposlední řadě i technologické experimenty. Život na stanici plynul bez větších vzrušení a krom občasných menších poruch a potíží se dalo říci, že trojice kosmonautů vpadla do rutiny, kterou narušovalo jen máloco. Na začátku dubna však měla být rutina narušena dvěma událostmi. První byla očekávaná a příjemná, druhá naopak neočekávaná a její důsledky byly velmi neblahé…

Rubrika Historie Štítky: , , , , ,

Svět nad planetou (61. díl)

10. prosince 2019 14 Komentářů »
Claudie André-Deshays

V dubnu 1994 byly sestaveny týmy pro let EO-22. Do hlavní posádky byli jmenováni Gennadij Manakov a Sergej Treščov, v záložní posádce se ocitli Sergej Kričevskij a Alexandr Kaleri. Sestavy nevydržely dlouho: na začátku roku 1995 byl stažen Treščov, který vzhledem k nevalným výsledkům při přezkoušení ze znalostí systému řízení Sojuzu TM v rámci všeobecného výcviku musel některé zkoušky opakovat. Na jeho místo byl od 21. února 1995 dosazen Pavel Vinogradov. Tím však změny nekončily. V červnu dostal stopku od lékařů Sergej Kričevskij. Na jeho místě se ocitl Valerij Korzun. Pokud si vážený čtenář toto jméno matně vybavuje, není to náhoda. V březnu 1992 byl Valerij stažen ze záložní posádky EO-12 kvůli překročení limitu výšky vsedě. Tehdy z toho bylo velké pozdvižení, protože fakt, že se na takto zásadní věc přišlo až poté, co Korzun v červenci 1989 absolvoval všeobecný výcvik a navíc byl na jaře 1991 jmenován na neuskutečněnou misi s kazašským kosmonautem (tento let byl nakonec zkombinován s letem rakouského kosmonauta), nedělal příliš dobré renomé lékařům. Nicméně Korzun byl kvalifikovaným členem oddílu, proto se s ním nadále počítalo pro krátkodobé mise v případě nouze. Nakonec se pracovníci továrny Zvezda pochlapili a pro Valerije vyrobili speciální anatomickou vložku, která mu umožňovala zúčastnit se i dlouhodobých letů. K oběma posádkám byli přiřazeni ještě Evropané a Američané – počítalo se s letem francouzského „spationauta“ v rámci smlouvy mezi CNES a ruskou stranou z července 1992. Onen spationaut měl na stanici pobývat zhruba dva týdny během předávky směn mezi EO-21 a EO-22. Od ledna 1995 se začali ve Hvězdném připravovat nám již známá Claudie André-Deshays a Léopold Eyharts. Posádka dlouhodobé expedice EO-22 měla mít ještě amerického člena. Jako hlavní kandidát zde figuroval John Blaha, který již předtím dělal dubléra Shannon Lucid. Jeho záložníkem se pak měl stát Jerry Linenger. Týmy pro nadcházející let, který měl odstartovat v srpnu 1996, tedy vypadaly takto: Manakov/Vinogradov/Deshays/Blaha a Korzun/Kaleri/Eyharts/Linenger. Zdálo by se, že změn bylo hlavně na začátku fungování posádek pro nadcházející misi dost a vše už snad půjde hladce, ovšem problémy jako by neměly konce…

Rubrika Historie Štítky: , , , , ,

Armée de l’Air s vesmírným velitelstvím

14. července 2019 Žádné komentáře »

Prezident Macron oznámil jeho vytvoření v předvečer svátku Bastily. Velitelství má mj. zajistit ochranu francouzských satelitů. 14. července 20:50

Rubrika Krátké zprávy Štítky: ,