křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NIAC – Sny o budoucnosti #12 FLUTE

Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.

Budoucnost kosmických ultrafialových, optických i infračervených teleskopů bude vyžadovat stále větší průměry těchto observatoří. Mezi astrofyzikální cíle s nejvyšší prioritou patří třeba exoplanety podobné Zemi, hledání hvězd první generace a mladých galaxií. Všechny tyto cíle jsou však mimořádně slabé, což pro současné mise představuje velkou výzvu. Je to také příležitost pro příští generaci kosmických teleskopů. A právě větší observatoře by vyřešily výše zmíněné problémy. Jelikož náklady na misi rostou úměrně se zvětšujícím se průměrem teleskopu, tak zvětšování aktuálně používaných technologií nad průměr 10 metrů přestává dávat ekonomický smysl. Bez přelomové a škálovatelné technologie kosmických teleskopů se budoucí pokroky v astrofyzice mohou zpomalit nebo dokonce úplně zastavit. Proto je zde velká potřeba cenově dostupných řešení, která umožní zvětšování kosmických teleskopů.

Projekt FLUTE (Fluidic Telescope) chce překonat omezení současného přístupu tím, že vyšlape cestu ke kosmickým observatořím s větším průměrem, které by využívaly nedělená tekutá primární zrcadla vhodná pro mnoho různých astronomických aplikací. Taková zrcadla by vznikala až v kosmickém prostoru díky inovativnímu přístupu založeném na tvarování tekutin v mikrogravitaci. Tento princip již byl úspěšně demonstrován v prostředí bazénu NBL, při parabolickém letu a na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Tato metoda je teoreticky měřítkově neměnná a umožňuje vyrábět optické součásti s vynikající subnanometrovou kvalitou povrchu. Aby bylo možné tento koncept realizovat v příštích 15-20 letech s technologiemi blízké budoucnosti a s reálnými náklady, omezují navrhovatelé průměr primárního zrcadla na 50 metrů.

V rámci Fáze 1 se předkladatelům podařilo realizovat výběr kapalin pro zrcadla, přičemž přednost dostaly iontové kapaliny. Předkladatelé také provedli rozsáhlé studie iontových kapalin s vhodnými vlastnostmi, pracovali i na metodách zlepšení odrazivosti iontových kapalin, analyzovali některé alternativní architektury rámu hlavního zrcadla, prováděli modelování účinku nakláněcích manévrů a teplotních rozdílů na povrch zrcadla, vyvinuli podrobný koncept mise kosmické observatoře s kapalným zrcadlem o průměru 50 metrů a vytvořili prvotní koncepty pro zmenšený prototyp, který by na družici mohl otestovat dané možnosti na nízké oběžné dráze Země.

Ve Fázi 2 bude pokračovat dozrávání technologií klíčových prvků konceptu mise. Nejprve budou experti pokračovat v analýzách vhodné architektury rámu zrcadla a v modelování jejich dynamických vlastností. Následně provedou další kroky v jejich modelování na základě strojového učení a experimentálních prací na zlepšeních odrazivosti iontových kapalin. Třetím krokem bude zlepšení modelování dynamiky kapalného zrcadla. Především se zaměří na modelování účinků dalších typů vnějších rušení – slapové jevy, zrychlení sondy při manévrech, ale i dopady mikrometeoroidů. Budou také analyzovat a modelovat účinky Marangoniho efektu na nanočástice doplněné do iontové kapaliny. Čtvrtým krokem bude vytvoření modelu optického řetězce od povrchu kapalného zrcadla po vědecké přístroje. Pátý krok zahrnuje další vývoj konceptu mise pro větší observatoř o průměru 50 metrů se zaměřením na nejrizikovější prvky. A na závěr předkladatelé očekávají dozrání konceptu malé mise pro demonstraci technologií na nízké oběžné dráze Země, do kterého chtějí zapracovat znalosti získané z různých etap tohoto projektu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/fluidic-telescope-flute.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Archimetr
Archimetr
2 let před

Parádní projekt, který mi dává hlavu a patu. Držím palce. Díky za článek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.