sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-11)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

CSA

Kanadská kosmická agentura (CSA) 29. července udělila smlouvy na úvodní studie lunárního roveru. Společnosti Canadensys Aerospace Corporation, MDA Space a Mission Control, získali zakázky v celkové hodnotě 14,6 milionu kanadských dolarů na posouzení různých možností pro rover.

Eris

Dne 29. července odstartovala z Bowen Orbital Spaceport raketa Eris.
První let rakety Eris od společnosti Gilmour Space Technologies trval 14 sekund. Příčina selhání zatím nebyla zveřejněna. S druhým startem se počítá ještě letos.

OTV-8

Americké vesmírné síly oznámily časový úsek pro start další mise X-37B. Osmý let, oficiálně označený jako Orbital Test Vehicle-8 (OTV-8), by měl odstartovat nejdříve 21. srpna z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety Falcon 9.

TraCSS

Návrh zákona Sněmovny reprezentantů stanoví finanční prostředky pro civilní systém koordinace vesmírného provozu, ale požaduje změny, které by zvýšily jeho závislost na ministerstvu obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První detekce negativních iontů na Měsíci

První přístroj Evropské kosmické agentury, který přistál na Měsíci, zaznamenal přítomnost negativně nabitých iontů na povrchu Měsíce, které zde vznikají interakcí se slunečním větrem. Evropští experti, kteří se starají o přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) potvrdili úspěch své vědecké mise, která se vydala na odvrácenou stranu Měsíce na palubě čínské sondy Chang’e 6. Objev nové složky plazmatu na povrchu Měsíce otevírá nové brány ke studiu kosmické fyziky, ale i pro pilotované a robotické mise v éře obnoveného průzkumu Měsíce.

Detektor negativních iontů nepracoval na Měsíci nepřetržitě. Z jeho přerušovaných pozorování se však podařilo nasbírat dohromady tři hodiny dat, což je třikrát více, než kolik vědci potřebovali k úspěchu mise. Bylo to mimochodem poprvé, kdy přístroj Evropské kosmické agentury nasbíral vědecká data na povrchu Měsíce. „Šlo o první aktivitu ESA na povrchu Měsíce, celosvětovou vědeckou premiéru a také o první lunární spolupráci s Čínou. Nasbírali jsme data s objemem a kvalitou, které dalece překonaly naše očekávání,“ vypočítává Neil Melville, technický referent ESA pro tento experiment postavený Švédským institutem kosmické fyziky IRF.

Panoramatický pohled na okolí místa přistání sondy Chang'e 6.
Panoramatický pohled na okolí místa přistání sondy Chang’e 6.
Zdroj: https://www.esa.int/

Sluneční vítr je konstantní proud záření a částic ze Slunce. Zemské magnetické pole se vůči němu chová jako štít. Naopak Měsíc nemá žádné magnetické pole a disponuje pouze slaboučkou atmosférou, které se říká exosféra. Když sluneční vítr zasáhne Měsíc, jeho povrch zareaguje a dojde k vyvržení sekundárních částic. Ty mohou být bez náboje, ale také mohou mít negativní nebo pozitivní náboj. Zatímco pozitivně nabité částice už byly dříve změřeny z oběžné dráhy, detekce negativních částic byla větší výzva. Negativní ionty existují jen krátce a nedostanou se na oběžnou dráhu. Právě proto evropští vědci potřebovali, aby jejich přístroj pracoval blízko povrchu Měsíce, což je pro detektor částic výjimečná mise.

Evropští experti po potvrzení negativních iontů na Měsíci.
Evropští experti po potvrzení negativních iontů na Měsíci.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tato pozorování na Měsíci nám umožní lépe porozumět prostředí na jeho povrchu. Fungují také k vyšlapání cesty k průzkumu populací negativních iontů na dalších tělesech Sluneční soustavy bez atmosféry – od planet, přes planetky až po měsíce,“ vysvětluje Martin Wieser, hlavní řešitel přístroje NILS z IRF. Nadšený vědecký tým již pracuje na špičkových vědeckých publikacích, aby se o výsledky podělil. Získaná měření a zkušenosti bude možné využít pro další výzkum lunárního prostředí.

Lander sondy Chang’e 6 dosedl 2. června v 0:23 do kráteru Apollo v obří pánvi South Pole-Aitken. Experti z týmu kolem přístroje NILS nejprve analyzovali parametry místa přistání (souřadnice 153,99°Z, 41,64°J), „nadmořskou výšku“, pozici Slunce i teploty a zhruba čtyři hodiny po přistání poslali na Měsíc pokyn k aktivaci přístroje. NILS začal se sběrem vědeckých dat 280 minut po přistání. První etapa sběru dat trvala 23 minut, dokud se přístroj nevrátil do režimu nízkého napětí.  Následovalo několik dalších kol sběru dat mezi výpadky komunikace a restarty.

Přepínali jsme mezi krátkými fázemi s plnou energií a dlouhými fázemi chladnutí, protože se přístroj zahříval. Skutečnost, že zůstal v teplotních limitech a dokázal si poradit s extrémně vysokými teplotami, je důkazem kvality práce, kterou odvedl Švédský institut kosmické fyziky,“ uvedl Neil Melville. Přístroj NILS byl nakonec vypnut 3. června v 16:20 SELČ.

Komunikační stanice Maspalomas.
Komunikační stanice Maspalomas.
Zdroj: https://www.esa.int/

Evropská kosmická agentura kromě přístrojového podílu navíc pomáhá misi Chang’e 6 na její cestě k Měsíci a zpět. Krátce po startu z Číny 3. května začala stanice agentury ESA v Kourou ve Francouzské Guyaně sledovat sondu, což trvalo několik hodin za účelem upřesnění její dráhy. Okolo 25. června pak má ESA svými stanicemi zachytit signál vracející se sondy, která přiveze vzorky z odvrácené straně Měsíce. Příjem signálu bude mít na starost stanice Maspalomas, kterou provozuje Národní institut pro leteckou a kosmickou techniku INTA na španělském ostrově Gran Canaria.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Far_side_of_the_Moon_from_Chang_e-6.jpg
https://www.esa.int/…/Chang_e-6_landing_site_on_the_far_side_of_the_Moon.jpg
https://www.esa.int/…/European_team_confirms_negative_ions_presence_on_the_Moon.jpg
https://www.esa.int/…/maspalomas_station/9693436-4-eng-GB/Maspalomas_station.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
1 rok před

Osobně mě trochu mrzí, že ESA pravděpodobně nebude spolupracovat na Chang’e 7 a 8. Samozřejmě to chápu a souhlasím, že účast současného Ruska dělá z těch projektů toxickou záležitost. Jen škoda takových dobrých příležitostí. Na druhou stranu kdo ví, co Čína sama provede a víme, jak bolestné bylo odložení ExoMars nedlouho před startem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.