První přístroj Evropské kosmické agentury, který přistál na Měsíci, zaznamenal přítomnost negativně nabitých iontů na povrchu Měsíce, které zde vznikají interakcí se slunečním větrem. Evropští experti, kteří se starají o přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) potvrdili úspěch své vědecké mise, která se vydala na odvrácenou stranu Měsíce na palubě čínské sondy Chang’e 6. Objev nové složky plazmatu na povrchu Měsíce otevírá nové brány ke studiu kosmické fyziky, ale i pro pilotované a robotické mise v éře obnoveného průzkumu Měsíce.

Detektor negativních iontů nepracoval na Měsíci nepřetržitě. Z jeho přerušovaných pozorování se však podařilo nasbírat dohromady tři hodiny dat, což je třikrát více, než kolik vědci potřebovali k úspěchu mise. Bylo to mimochodem poprvé, kdy přístroj Evropské kosmické agentury nasbíral vědecká data na povrchu Měsíce. „Šlo o první aktivitu ESA na povrchu Měsíce, celosvětovou vědeckou premiéru a také o první lunární spolupráci s Čínou. Nasbírali jsme data s objemem a kvalitou, které dalece překonaly naše očekávání,“ vypočítává Neil Melville, technický referent ESA pro tento experiment postavený Švédským institutem kosmické fyziky IRF.

Panoramatický pohled na okolí místa přistání sondy Chang’e 6.
Zdroj: https://www.esa.int/

Sluneční vítr je konstantní proud záření a částic ze Slunce. Zemské magnetické pole se vůči němu chová jako štít. Naopak Měsíc nemá žádné magnetické pole a disponuje pouze slaboučkou atmosférou, které se říká exosféra. Když sluneční vítr zasáhne Měsíc, jeho povrch zareaguje a dojde k vyvržení sekundárních částic. Ty mohou být bez náboje, ale také mohou mít negativní nebo pozitivní náboj. Zatímco pozitivně nabité částice už byly dříve změřeny z oběžné dráhy, detekce negativních částic byla větší výzva. Negativní ionty existují jen krátce a nedostanou se na oběžnou dráhu. Právě proto evropští vědci potřebovali, aby jejich přístroj pracoval blízko povrchu Měsíce, což je pro detektor částic výjimečná mise.

Evropští experti po potvrzení negativních iontů na Měsíci.
Zdroj: https://www.esa.int/

„Tato pozorování na Měsíci nám umožní lépe porozumět prostředí na jeho povrchu. Fungují také k vyšlapání cesty k průzkumu populací negativních iontů na dalších tělesech Sluneční soustavy bez atmosféry – od planet, přes planetky až po měsíce,“ vysvětluje Martin Wieser, hlavní řešitel přístroje NILS z IRF. Nadšený vědecký tým již pracuje na špičkových vědeckých publikacích, aby se o výsledky podělil. Získaná měření a zkušenosti bude možné využít pro další výzkum lunárního prostředí.

Lander sondy Chang’e 6 dosedl 2. června v 0:23 do kráteru Apollo v obří pánvi South Pole-Aitken. Experti z týmu kolem přístroje NILS nejprve analyzovali parametry místa přistání (souřadnice 153,99°Z, 41,64°J), „nadmořskou výšku“, pozici Slunce i teploty a zhruba čtyři hodiny po přistání poslali na Měsíc pokyn k aktivaci přístroje. NILS začal se sběrem vědeckých dat 280 minut po přistání. První etapa sběru dat trvala 23 minut, dokud se přístroj nevrátil do režimu nízkého napětí.  Následovalo několik dalších kol sběru dat mezi výpadky komunikace a restarty.

„Přepínali jsme mezi krátkými fázemi s plnou energií a dlouhými fázemi chladnutí, protože se přístroj zahříval. Skutečnost, že zůstal v teplotních limitech a dokázal si poradit s extrémně vysokými teplotami, je důkazem kvality práce, kterou odvedl Švédský institut kosmické fyziky,“ uvedl Neil Melville. Přístroj NILS byl nakonec vypnut 3. června v 16:20 SELČ.

Komunikační stanice Maspalomas.
Zdroj: https://www.esa.int/

Evropská kosmická agentura kromě přístrojového podílu navíc pomáhá misi Chang’e 6 na její cestě k Měsíci a zpět. Krátce po startu z Číny 3. května začala stanice agentury ESA v Kourou ve Francouzské Guyaně sledovat sondu, což trvalo několik hodin za účelem upřesnění její dráhy. Okolo 25. června pak má ESA svými stanicemi zachytit signál vracející se sondy, která přiveze vzorky z odvrácené straně Měsíce. Příjem signálu bude mít na starost stanice Maspalomas, kterou provozuje Národní institut pro leteckou a kosmickou techniku INTA na španělském ostrově Gran Canaria.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Far_side_of_the_Moon_from_Chang_e-6.jpg
https://www.esa.int/…/Chang_e-6_landing_site_on_the_far_side_of_the_Moon.jpg
https://www.esa.int/…/European_team_confirms_negative_ions_presence_on_the_Moon.jpg
https://www.esa.int/…/maspalomas_station/9693436-4-eng-GB/Maspalomas_station.jpg