Přistávací modul čínské sondy Chang’e 6 úspěšně přistál na odvrácené straně Měsíce. Došlo k tomu v noci na neděli 2. června a vzápětí začal tento robotický vyslanec lidstva pracovat na přípravách ke sběru jedinečných lunárních vzorků. Sonda přistála v 0:23 našeho času a čínská kosmická agentura CNSA poté tuto zprávu vyslala do světa. Lander mířil do jižní části kráteru Apollo, který se nachází v pánvi South Pole – Aitken (SPA) na odvrácené straně Měsíce. Toto přistání je kriticky důležité k tomu, aby se na Zemi dostaly vzácné a vědecky nedocenitelné lunární vzorky, které bude čekat pečlivá analýza. Ostatně soubor doporučení pro NASA od expertů z akademie věd na další desetiletí označil dopravu vzorků ze SPA na Zemi za úkol s nejvyšší vědeckou prioritou.
Kvalitnější video přistání landeru sondy Čchang-e 6. pic.twitter.com/uirTesqnLL
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 2, 2024
Lander sondy Chang’e 6 využil motor s tahem 7 500 newtonů, aby v 0:09 našeho času opustil oběžnou dráhu kolem Měsíce a zahájil sestup. Lander měl ve výšce přibližně 2,5 kilometru nad povrchem Měsíce provést rychlou úpravu orientace v prostoru, než pokračoval v sestupu. Následně sonda ve výšce okolo 100 metrů vstoupila do fáze vznášení nad povrchem, aby provedla jemné úpravy pro vyhnutí se překážkám. Lander si v této fázi vybíral bezpečné přistávací místo na základě dat z palubních kamer i lidaru.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Chang’e 6 je čtvrtou čínskou sondou, která se pokusila přistát na Měsíci a i počtvrté uspěla. Byl to také historicky druhý pokus o přistání na odvrácené straně Měsíce, přičemž i ten první patřil Číně (a byl úspěšný). V roce 2024 šlo o třetí přistání na Měsíci a zatím se zdá, že bylo nejúspěšnější. V lednu dosedl na Měsíc japonský lander SLIM a v únoru jej následoval lander IM-1 Odysseus od americké firmy Intuitive Machines. Oba zmíněné stroje sice přistály, ale ani v jednom případě nešlo o stoprocentně hladké, bezproblémové přistání. U Chang’e 6 zatím žádné informace o problémech nepřišly.
Týmy pozemních expertů po přistání zahájily první fázi zkoušek systémů kosmické sondy, které jsou nezbytné k zahájení fáze odběru vzorků. Lander by měl odebrat možná až dva kilogramy lunárního materiálu, k čemuž využije lopatku (pro odběr povrchového regolitu) a vrtačku pro odběr podpovrchového materiálu. Samotný odběr má trvat okolo 14 hodin, přičemž k opuštění lunárního povrchu dojde do 48 hodin od přistání. Vzletová část landeru se vzorky se vydá vstříc oběžné dráze. Oficiální místa však zatím nevydala přesný časový harmonogram jednotlivých kroků. Obousměrnou komunikaci sondy se Zemí zajišťuje letos vypuštěná retranslační družice Quequiao-2.
Video z testů odběrových mechanismů. https://t.co/QjX543ybQO
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 2, 2024
Zatím rozhodně není vyhráno. Než se vzorky dostanou na Zemi k analýze, čeká na misi Chang’e 6 ještě několik složitých kroků. Přesto si úspěšné přistání zaslouží oslavit, jelikož šlo o kritickou fázi celé mise. „Analyzoval jsem vědecká data ze sondy Chang’e 4, která přistála na odvrácené straně Měsíce a byl jsem neustále překvapován novými objevy, které pořídilo vozítko. Proto se na misi Chang’e 6 mimořádně těším,“ uvedl Xu Yi, asistent profesora na Macau University of Science and Technology v rozhovoru pro portál SpaceNews a dodal: „Důvody asymetrie v úrovni vulkanické aktivity mezi přivrácenou a odvrácenou stranou Měsíce jsou stále předmětem různých hypotéz. Chang’e 6 pravděpodobně odebere materiál z různých zdrojů včetně produktů lokální vulkanické aktivity. Analýza složení a datování vzorků poskytnou mnohem lepší znalostní základnu týkající se vulkanické aktivity na odvrácené straně.“ Vzorky by mohly obsahovat také materiál vyvržený z měsíčního pláště. To by poskytlo cenný pohled nejen na hlubiny Měsíce, jejich složení a vývoj, ale také na Zemi a širší historii Sluneční soustavy.
Zdroj: https://c02.purpledshub.com/
Očekává se, že po ukončení odběru vzorků se vzletová část přistávacího modulu i se vzorky odpojí od spodní části landeru a do 48 hodin od přistání dopraví vzorky na oběžnou dráhu Měsíce. Tato vzletová část se na oběžné dráze kolem Měsíce setká s orbiterem mise Chang’e 6, který zatím krouží kolem Měsíce. Vzorky poté budou přemístěny do návratového pouzdra a poté se orbiter vydá směrem k Zemi. Na přesně vypočítaném kursu s naší planetou pak orbiter okolo 25. června uvolní návratové pouzdro. To se nejprve zanoří do atmosféry jen lehce a poté se do ní definitivně zanoří, aby přistálo v oblasti Vnitřní Mongolsko. Vzorky budou následně přepraveny do specializovaného střediska pro manipulaci, skladování a analýzu lunárního materiálu.
(4/4) Materiál bude podobně jako v případě sond Luna postupně vtlačován do flexibilní hadice (střeva), které umožní zpětně snadno odlišit z jaké hloubky vzorek je. Hadice se následně navine do pouzdra a umístí do návratového kontejneru. pic.twitter.com/MOZmbsNW5a
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 2, 2024
Ale vraťme se ještě do současnosti. Kromě odběrných zařízení nese lander sondy Chang’e 6 také další vědecké vybavení schopné provádět široké spektrum vědeckých úkolů. Předpokládá se, že dojde i k vysazení malého vozítka na povrch. Stroj, o kterém zatím chybí bližší informace, by mohl fungovat alespoň v krátkém časovém horizontu. Na palubě landeru mise Chang’e 6 najdeme třeba detektor negativních iontů NILS od Švédského institutu kosmické fyziky, francouzský přístroj DORN pro sledování výměny těkavých látek mezi regolitem a exosférou, nebo pasivní italské odražeče INRRI. Při výše popsaném startu vzletového modulu bude zřejmě přistávací část poškozena, což pravděpodobně ukončí její činnost. Na závěr ještě připomeňme, že Chang’e 6 je součástí širšího čínského lunárního programu. Čína připravuje další dvě navazující mise mířící k jižnímu pólu. Jedná se o mise Chang’e 7 (plánovaný start v roce 2026) a Chang’e 8 (plánovaný start 2028). Čína by také ráda do roku 2030 dostala na povrch Měsíce své astronauty.
Přeloženo z:
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://newsmedia.tasnimnews.com/…/1403/03/10/1403031017361836230199514.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GOvfjqeXEAAbzXp?format=jpg&name=4096×4096
https://c02.purpledshub.com/…/2024/05/chang-e-6-china-social.jpg?w=1029&webp=1
Na to, jak velký je to úspěch, si to Číňani hrozně pokazili mizernou reklamou. Za mě měli mít tiskovku každý den a chválit si úspěšně splněné kroky mise – poprvé v historii lidé zkusí získat vzorky z odvrácené strany. Je to stejná bída jako Japonci se svými vzorky z asteroidů. Snad jim to všechno klapne stejně dobře.
naprostý souhlas… slabé medializace je škoda o to více v kontrastu s úplnými či částečnými neúspěchy Indie či amerických soukromých firem, kterým jejich sondy nedoletí k Měsíci vůbec, anebo se překlopí na bok či na záda a každý se pořádají tiskovky, kolik kilobajtů se podařilo přenést z toho či onoho zařízení. Mezitím Čína úplně na frajera si v klidu na první dobrou přistane na odvrácené straně, bez jakýchkoliv potíží odebere vzorky a se stejnou samozřejmostí už stihla i odstartovat. Pokud se něco nepokazí při přistání, bude to pro Čínu fenomenální úspěch a začínám jim věřit přistání Tchajkonauta na Měsíci do konce dekády.
podla mna to orbitalne randevu bude klucove.. no a, oni funguju trocha inak, propaguju domacemu miliarda+ publiku (Mesiac je jednym z pilierov Cinskej mytologie), po akademickych linkach (vysledky, vzorky budu po nejakom case k dispozicii) a mozno v ramci BRISCU.. take to vseobecne PR ala zapadne promotion, nema velky vyznam, lebo naraza na doktrinu o zadrziavani – zlahcovani, negativizovani uspechov (napr. US Kongres ma na to specialnu rozpoctovu kapitolu na vyvolavanie negativneho obrazu).. a asi aj nejake to utajovanie hra ulohu.
U východoasijských národů v medializaci obecně hraje roli odlišná mentalita: selhání nesou mnohem tíž, než my, natož Američané. Takže čekají, až mise skončí nebo je dosaženo rozhodujícího úkolu. Medializovat obtížnou misi předem a pak selhat by znamenalo osobní tragédii pro řadu zúčastněných. Když se nemedializuje, přejde se to mlčením, jako kdyby se nic důležitého nestalo.
Evropani by po selhání řekli něco jako: „jsme zklamaní, příště budeme opatrnější“, zatímco Američani by udělali konferenci o tom, jaká je to ohromná zkušenost. Američani jsou obecně ukecanější a rádi se sami pochválí, protože mají pocit, že tak lépe prodávají svoji práci.
Vzpomínám si na to, jak v krátké době po sobě startoval raketoplán a evropské sondy Herschel a Planck. Americká tiskovka byla vedena v superlativech, úžasná práce, skvělý tým, jsme na všechno hrdí. Na tiskovce ESA zabručel Jean-Jacques Dordain něco v tom smyslu, že jsou rádi, že to dobře dopadlo, protože to taky mohlo dopadnout špatně. Přitom onen let raketoplánu byl prostě jen jeden z běžných letů, zatímco evropské sondy představovaly přelom v astronomii.