V rámci programu Artemis budou NASA a její partneři potřebovat dopravovat na povrch Měsíce rozměrné kusy vybavení, aby mohlo být dosaženo dlouhodobého vědeckého průzkumu Měsíce. Firmy SpaceX a Blue Origin, které byly vybrány jakožto dodavatelé pilotovaných lunárních landerů (viz náhledový obrázek), zahájily vývoj přistávacích modulů pro velkoobjemové náklady, které by měly vyjít vstříc výše zmíněným potřebám. NASA uzavřela s oběma firmami dohody na dopravu astronautů mezi oběžnou dráhou Měsíce a povrchem Měsíce počínaje misí Artemis 3. Agentura následně požádala obě firmy o vypracování nákladních verzí jejich landerů, což by se řešilo formou opce již existujících kontraktů. Tyto nákladní verze by měly být schopny dopravit na povrch Měsíce mezi 12 a 15 tunami užitečného vybavení, přičemž jejich první nasazení by mohlo přijít nejdříve při misi Artemis 7.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Je nezbytně důležité, aby NASA měla možnost přistávat na Měsíci nejen s astronauty, ale i s velkými náklady jako jsou hermetizované rovery, aby byl zajištěn maximální přínos vědeckých a průzkumných činností,“ uvedla Lisa Watson-Morgan, manažerka programu HLS (Human Landing System) z Marshallova střediska v alabamském Huntsville a dodala: „Zahájení těchto prací nyní umožňuje společnostem SpaceX a Blue Origin využít jejich návrhy landerů pro lidi k zajištění nákladních variant, které bude NASA v budoucnu potřebovat.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
NASA očekává, že nákladní verze landerů obou firem budou více či méně upravenými verzemi pilotovaných přistávacích modulů, které jsou vyvíjeny pro mise Artemis 3, 4 a 5. Modifikace budou obnášet úpravy rozhraní pro interakci s nákladem, ale i uvolňovací mechanismy. Kromě toho nebudou nákladní landery potřebovat systémy podpory života. Současná časná fáze vývoje umožní firmám pokračovat ve vývoje skrze předběžné zhodnocení návrhu, tedy krok, který stanoví základy pro pokračování prací na podrobném návrhu. SpaceX provádí práci v rámci kontraktu NextSTEP Appendix H, zatímco Blue Origin pracuje pod kontraktem NextSTEP Appendix P. V listopadu 2023 NASA oficiálně uplatnila opce na tyto smlouvy a zahájila práce na velkých nákladních landerech.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.tesmanian.com/…22-34-54-599.jpg?v=1684553714&width=2048
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/hls-large-cargo-landers-240419.jpg
..podla mna, najprv by sa mali dohodnut na nejakych standardoch – nieco ako v leteckej\namornej preprave – palety, kontajnery, max hmotnost s nejakym standardnym rozhranim na uchytenie na zeriavy, nakladne rovery, elektricke rozhranie atd.. aspon zakladne moduly
Jedním slovem „úžasné“, tři výkřičníky.
Ale přijde mi, že grafici od SpaceX si ušetřili práci a návrh měsíčního vozidla okopčili z filmu „Armageddon“. Skutečně je prosklený, až panoramatický předek vhodný pro vesmír? Nestačily by kamery? Vyrobit teplotně odolné „sklo“ pro daný rozsah teplot, optimálně s minimální teplotní roztažností, je dost oříšek. Mechanická odolnost? Nepraskne při přistání, při chvění atd.?
No nic, po vozidle „Cybertruck“ od Tesly se všichni těšíme. I když v případě prvního důsledně hranatého auta ve vesmíru Elon zklamal tím, že to čudo nemá také hranatá kola: vítězství designu nad zdravým rozumem tak není úplné.
Chápu, PR je hlavním cílem, technické řešení bude pravděpodobně vypadat docela jinak. Vše je evidentně podřízeno cílovému publiku: pokud projekt schvalují analfabeti, vypadá to jak vypadá. Kdyby to schvalovaly opice, vypadalo by to jako banán na kolech. Musk je králem marketingu, bez přehánění.
Není to ani lenost grafiků SpaceX ani návrh z Armageddonu. Oba týmy použily ve svých grafikách návrh vozítka Habitable Mobility Platform, který vychází z projektu NASA SEV (Space Exploration Vehicle)
Děkuji za vysvětlení.
V tom případě je to s NASA ještě mnohem horší, než jsem si myslel.
Myslím si, že ti lidé vědí, co dělají. navíc jde jen o hrubé projekty. Než by se to dostalo do produkce, proběhly by testy, které by odhalily případné problémy.
O modulu Cupola, který je na ISS už čtrnáct let, jste ještě neslyšel?
Slyšel, viděl ve videu.
Ale jistě chápete „drobný rozdíl“ mezi statickou instalací na ISS a expedičním vozidlem, kde se nutně musí předpokládat poněkud hrubší zacházení. Mělo by chránit posádku co možná nejvíce, ne sloužit jako propagační leták pro investory. Podobně jako je důvod k tomu, že se tanky a ostatní bojová vozidla nedělají prosklená, ale jsou vybavena vysoce chráněnými kamerami a periskopy.
Ohledně samotného modulu „Cupola“ pro ISS, ono „zasklení“ není nic jednoduchého a levného, ani provozně. A vůbec, použití průhledných materiálů („skla“) v konstrukci aerokosmické techniky je celkově problematické. Křemenné výbrusy, umělé safíry, speciální polykarbonáty… Mechanická odolnost a hermetičnost montáže. Ve vesmíru se musí připočítat dlouhodobá odolnost proti radiaci a mikrometeoritům.
Zkrátka, prosklené vesmírné pohyblivé čudo pro Měsíc je IMHO určené coby líbivá malůvka pro idioty, v rámci reklamy a marketingu. Realita bude jiná: kamery, periskopy pro případ výpadku techniky, případně pro speciální pozorovací účely nějaké kryté/výsuvné „astrokopule“, jako tomu bývá třeba v letadlech.
Výborně.
Určitě jste taky viděl přední skla orbiteru raketoplánu. Ta musela zvládat dokonce opakované starty ze země (což je fáze, při níž cokoliv, co vypouštíme do kosmu, zažívá ty vůbec největší vibrace) a opakované návraty do atmosféry (což je fáze největšího tepelného namáhání).
Ano, není to nic jednoduchého ani levného. Přesto to šlo již s technologiemi ze sedmdesátých let. Třeba si na to přístě vzpomenete ještě před tím, než někoho označíte za analfabety. 😉
To je poněkud demagogická odpověď.
V době designu raketoplánů (jak „Space Shuttle“, tak „Buran“) nebyla ještě kamerová elektronika na patřičné úrovni, tudíž pro účely pilotáže nezbylo nic jiného, než vyřešit „zasklení“. Bylo to komplikované, drahé a potenciálně velice nebezpečné, přinášelo to mnohá provozní omezení. Jistě – coby fanoušek kosmonautiky – víte z literatury.
Nemohu si pomoci – pokud se Vám nelíbí slovo „analfabeti“ – faktem prostě je, že dnešní NASA produkuje marketingové materiály jak ze „Strážní věže“; musí se podbízet diletantskému veřejnému publiku. Dnes by design „LEMu“ z projektů Apollo na Měsíci nikdy nepřistál: fuj fuj fuj, je hrozně ošklivý, přece!
Beru to jako hrozný příklad úpadku, jako když po přistání výzkumné sondy na kometě byl na tiskové konferenci mediálně a profesně zlikvidován jeden z vedoucích inženýrů projektu, anžto měl na sobě „cool & free“ havajskou košili s plážovými motivy (holky v plavkách).
Jsem opravdu zvědavý, zda reálné Měsíční vozítko bude vypadat jako „skleník“. IMHO nebude, pokud se tedy ještě všichni úplně nezbláznili.
Vzhledem k tomu, že už jste se úplně odklonil od věcné argumentace, opustil byť alespoň zdání nějaké odbornosti, a místo toho používáte nicneříkající fráze plné všelijakých klišé a vašich osobních dojmů, nemám potřebu dál pokračovat.
Nepotřebuji mít „poslední slovo“, ale od věcné a expertní diskuse jste odstoupil Vy: nedokážete vysvětlit, proč jsou zobrazená Měsíční vozidla „zasklená“ jak gondola vyhlídkové vzducholodě. Je to ze všech technických a vědeckých důvodů absolutně nesmyslné. Kromě marketingu, samozřejmě.
S dnešními vysokorychlostními kamerami, které zvládají obří dynamické rozsahy – proti oslnění jsou odolnější než lidské oči, navíc se dají udělat i pro okem neviditelné vlnové délky; a úrovní zpracování a zobrazení téměř bez zpoždění – jsou ve všech ohledech lepší než „okna“. Většina moderních bojových letadel nebo i lodí už má v nějaké formě systém „koukání skrz“, jako je ve F-35 „Distributed Aperture System“ (DAS), brzy se to začne prosazovat i v pozemních vozidlech, zpočátku asi hlavně ve vojenských.
Z technického hlediska je celkově vzato zasklení Měsíčních samohybů anachronismus. K tomu velice drahý, nebezpečný a komplikovaný. Kdyby byly ty projekty řízené přísně vědecko-technicky, nic takového jako „skleník na kolech“ by se nemohlo objevit ani v rané fázi návrhu.
Bohužel musím souhlasit s Petrem. On se Vám snaží fakticky vysvětlit, proč to není takový problém, jak naznačujete a vy se pořád snažíte protlačit svůj dojem, že NASA dělá něco špatně.
Nechci moc zasahovat do diskuse, například design návrhu japonského roveru se zatím změnil z původního
na současný
Dušan Majer:
Ne, místo věcných argumentů používá „slušné urážky“ jako „opustil zdání odbornosti, nicneříkající fráze plné všelijakých klišé a osobních dojmů“ – načež se uraženě odmlčí, když se ukazuje, že nemá pravdu. Takto se vědecko-technická diskuse věru nevede. Faktem nesporně je, že kamerové/zobrazovací systémy dnes předčí „okna“ nejen vizuálně, přestože díky pokroku „ve sklenářských technologiích“ lze „zasklení“ i pro vesmírné nasazení provést. Nicméně pořád odolnost „oken“ zdaleka nedosahuje neprůhledných materiálů, nehledě na návazné problémy s chlazením/topením, radiační odolností (nemusela by taková vozidla mít pomocné „okenice“ pro případ sluneční bouře/protuberance?) a podobně. BTW, Concorde/Tu-144 měly sklápěcí špice, protože tehdejší elektronika neuměla nahradit pilotní okna – ale dnešní nadzvukový X-59 okno dopředu nepotřebuje, je nahrazeno kamerovými systémy. DAS pro F-35 etc, kamerové systémy moderních tanků atd. Vývoj prostě pokračuje, a „zasklení“ vozidel pro Měsíc nemá opodstatnění – kromě netechnických a nevědeckých. Marketing, třeba.
Jiří Hošek:
Vida, vida. „Skleník na kolech“ se mění v něco více reálného: nebude ve finální verzi zcela bez okna? IMHO bude.
Kvvv: „Strážné věže“, ošklivost LEMu a havajské košile jsou nicneříkající fráze, protože nijak nesouvisí s tématem možnosti vyrobit skla pro takový rover.
Vy jste tuto možnost ve svém prvním komentáři zpochybnil, a já jsem vám na několika příkladech ukázal, že nemáte pravdu. Možné to je a bylo to možné už před desítkami let.
S argumentem, že je výhodnější a bezpečnější vybavit místo toho rover kamerami jste přišel až dodatečně. To je věc, kterou já neumím posoudit a proto jsem s tímto argumentem vůbec nepolemizoval.
Nemáte pravdu; o kamerách byl už můj první příspěvek (4. věta): „Nestačily by kamery?“. Stejně tak, pokud se Vám nelíbí mé poznámky o stylu některých prezentací NASA či s Vámi neotřásla aféra ohledně dívek v plavkách na havajské košili, což „bylo důležitější“ než vědecké výsledky a hold špičkovému inženýrství, tak se poněkud míjíme v hodnotách a nazírání. Je mi to líto, ale to je tak vše, co s tím mohu dělat.
Problém nastal ve chvíli, kdy jste od tématu začal utíkat k nářkům, které se tématu nijak netýkají.
A kromě toho všeho, nikde jsem nezpochybňoval možnost vyrobit „skla“ pro Měsíční rover nebo cokoliv vesmírného, jak uvádíte. Není to jednoduché ani levé – jak jsem psal – ale v dnešní době jsou tyto materiály a technologie poměrně běžné, nejen v kosmickém použití. Nemůžete popřít, že odolnost takového „zasklení“ je poněkud menší než neprůhledné konstrukce, což jsem také uváděl.
V zásadě chápu, že Vás tak zaujala zmínka o analfabetech, protože evidentně – jak dokládá tato diskuse – čtení a interpretaci přečteného textu, promiňte mi upřímnost, poněkud nezvládáte.
Dušan Majer:
„Nářky, které se tématu netýkají“? Promiňte, ale dle mého se přiblblé malůvky Měsíčních „skleníků na kolech“ právě těch „nářků“ velice týkají: jde o jednu a tutéž věc. Zavlékání laických hledisek a preferencí do vědy a techniky, by to šlo souhrnně nazvat.
Bude o tom, jaké vozidlo či raketa poletí na Měsíc rozhodovat nějaké lidové hlasování ohledně líbivosti a designu? Nebo „kolegium fyziků“ rozhodne, že Einsteinova fyzika je chybná? O to jde, o nic menšího.
Problém je, že vy podsouváte nepravdivou myšlenku, že by experti z NASA zakládali svá rozhodnutí pouze na tom „aby to hezky vypadalo“. Expertní panely pracují s tvrdými fakty, kde estetika nerozhoduje. Ano, projekty postupně od prvotního návrhu po realizaci projdou mnoha změnami a často se změní i jejich design. Problém ale nastává ve chvíli, kdy začnete tvrdit, že pro experty z NASA je design prvořadý a ještě k tomu přidáte několik ne zrovna pochvalných oslovení těchto skutečných odborníků. To, že se nějaký internetový chytrák povyšuje nad skutečné kapacity, mi vadilo, vadí a vadit bude. Ostatně i vaše reakce na experta v podobně Petra Scheiricha je přesně z této kategorie. Věřte mi, že Petr skutečně psanému textu rozumí a i díky tomu patří mezi respektované odborníky. To jen vy máte dojem, že všemu rozumíte nejlépe a můžete se povyšovat nad ostatní. Ne, nemůžete, protože ze sebe děláte hlupáka.
Dušan Majer:
Omlouvám se, pokud jsem někoho urazil, ale jistě chápete, že nepřečíst si příspěvky a reagovat spíše na své vlastní dojmy, než na na vyřčené věty – třeba že oponent projektoval, že popírám možnosti nasazení „zasklení“ ve vesmíru, což jsem neudělal a začal mi ihned vysvětlovat, že „už raketoplán“…
Hned poté obvinit oponenta „slušným způsobem“ z debility a diletantství, je poněkud přes čáru. Co jiného je vyjádření „opustil byť alespoň zdání nějaké odbornosti“? V normální vědecké diskuse „face to face“ by dostal přes držku, takový idiot arogantní dementní. Může být ve svém oboru odborník, jak píšete, ale v disputaci – i pokud nesouhlasí – lze docela jistě reagovat jinak.
Je to poněkud trapné, nezdá se Vám?
Jako akademici bychom se k sobě měli chovat lépe, a přečíst si alespoň text, kterému oponujeme, ne jako Váš kolega.
Ještě jednou k nám napíšete cokoliv vulgárního, tak vám mohu zaručit, že to bude vaše poslední zpráva u nás. Tohle je moje první a poslední varování, další už nepřijde. O nevychované hulváty, kteří nadávají ostatním diskutujícím, u nás opravdu nestojíme.
Petrova reakce byla naprosto v pořádku, to že vy jste ji neustál a hledáte v ní jakési skryté významy, které pak označíte jako přes čáru, je čistě váš osobní problém.
A Vy mi na to celé napíšete, aniž by jste se zabýval meritem sporu (bavili jsme se o prosklených Měsíčních vozidlech) – nějakými fakty třeba – něco o „internetových hlupácích“. Ubohé…
Dušan Majer:
Větou „Věřte mi, že Petr skutečně psanému textu rozumí a i díky tomu patří mezi respektované odborníky“ bych kolegu vskutku neobhajoval. Číst a rozumět psanému textu kupodivu dnes umí kdekdo… a nemá kvůli tomu titul experta na cokoliv.
Dušan Majer:
Děkuji za shovívavost, ačkoliv jsem nikoho vulgárně neinzultoval, jen jsem pojmenoval takový styl.
Doufám, že stejnou shovívavost osvědčíte vůči kolegovi, který používá „nicneříkající fráze“ jako třeba „opustil byť alespoň zdání nějaké odbornosti“. Něco takového bych nečekal ani od ožralého tupého a negramotného dlaždiče se třemi třídami základky; prostě od odborníka na kosmonautiku mě takové vyjádření tak trošku překvapilo.
Sbohem. Pokud jste ještě nepochopil, jak se u nás komunikuje a ani po napomenutí jste neprojevil ani kapku sebereflexe. I nadále používáte výrazy, na kterém na našem webu nejsme zvyklí a zvykat si na ně nechceme. My se vašemu stylu přizpůsobovat nebudeme. A pokud se vy nedokážete přizpůsobit naší slušné diskusi, pak tu nemáte co dělat, sbohem nevychovaný hulváte.
P.S. Pokud byste měl dojem, že jste v právu, protože jste ta nevhodná vyjádření nemířil na nikoho konkrétního, pak máte smůlu, u nás se takové výrazy obecně nepoužívají v žádných souvislostech.
P.P.S. Kolega narozdíl od vás používá slušné výrazy. To, že mezi tím nevidíte rozdíl, mne po sledování vašeho diskusního stylu nepřekvapuje. Spíše naopak mne to utvrdilo v tom, že si ten ban opravdu zasloužíte.
Vždycky potěší, když čeští diskutující jsou mnohem chytřejší než celá NASA :-)))
To není nic divného, když některé projekty v NASA docela evidentně „vynalézá komise“. Jak všichni víme, komise je podivná forma života, která má plno žaludků, ale vůbec žádný mozek.
Bez odborných komisí by se nemohl uskutečnit žádný kosmický projekt. Vaše pohrdání tímto aspektem vývoje je nevhodné.
Byl to vtip, jak evidentně nechápete. Ale jak se říká, na dobrém vtipu musí být alespoň 90% pravdy, jinak to není doopravdy vtipné.
Narážel jsem tím na populární rčení, které by se do češtiny dalo přeložit (z původní americké angličtiny) jako „vynalezeno komisí“.
Zbývá se zeptat, kolika vynálezeckých komisí jste členem?