Týden se vystřídal s dalším týdnem a je proto naprosto ideální chvíle si připomenout nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na unikátních CubeSatovou misi NASA, při které čtveřice družic zkouší složité autonomní lety a využívá výhody roje. V dalších tématech se můžete těšit na certifikaci navigačního terče, který byl umístěn na stupeň ICPS pro misi Artemisi II, start mise Luna-25 či zatím poslední let suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Družicový roj relativně úspěšně prochází ověřovací fází

Družice nazvané Starling nemají nic společného s družicemi konstelace Starlink. Tento projekt je experimentem NASA, který má ověřit schopnosti autonomního řízení malého roje družic. Je to důležitá vlastnost, která má v budoucnosti umožnit vytvářet komplexnější mise ve vzdálenějším vesmíru, které budou muset do značné míry spoléhat na autonomní rozhodnutí. Otázky spojené s tím, jak tyto družice vytvářet, jaké výsledky autonomního řízení jsou již dostupné a jak do budoucna dále rozvíjet tento koncept, má zodpovědět čtveřice CubeSatů Starling. Po vynesení procházejí družice prvotními testy, které ověřují jejich připravenost k jejich zásadním experimentům. Pojďme si nejdříve přiblížit, o jaký jde projekt.

Technologie roje družic umožňují provádět vědecká měření z více bodů v prostoru, vytvářet složité pozorovací sítě, které budou schopné se samy opravit, pokud se některá část porouchá. Dále bude možné mít systémy sond, které nemusí být ve stálém kontaktu se Zemí, a přesto budou schopné reagovat na proměny prostředí, ve kterém pracují a zkoumat jej. Roj je také odolnější vůči selháním nebo poruchám v rámci týmu, protože každá sonda je redundantní vůči jiné. Pokud jedna z nich selže, ostatní ji mohou nahradit.

První mise Starlingu nese sadu čtyř technologií, které mají být otestovány. První z nich je přístroj ROMEO (Reconfiguration and Orbit Maintenance Experiments Onboard), který testuje software určený k autonomnímu plánování a provádění manévrů bez přímého vstupu operátora. Při misi Starling umožní družicím letět ve skupině a plánovat úpravy pozice jednotlivých družic v prostoru.

Další experiment je mobilní síť MANET (Mobile Ad-hoc Network), což je komunikační systém složený z bezdrátově propojených zařízení, v němž jsou data směrována a přesměrovávána automaticky na základě podmínek sítě. Příkladem na Zemi je síť Mesh WiFi, v níž je v domácnosti rozmístěno několik internetových routerů, které umožňují mobilním zařízením se automaticky připojit k nejsilnějšímu signálu. Stejným způsobem jsou družice Starling vybaveny vysílači, které umožňují komunikaci mezi jednotlivými družicemi, pokud jsou v dosahu, přičemž palubní software MANET určuje nejlepší způsob směrování provozu prostřednictvím sítě družic. Družice Starling bude tuto síť testovat a ukáže, zda systém dokáže automaticky vytvořit a udržovat síť ve vesmíru v průběhu delšího času.

Každý CubeSat má na palubě také vlastní hvězdné sledovače, které se obvykle používají k tomu, aby družice mohla zajišťovat svou vlastní orientaci v prostoru podle hvězdného pozadí. Protože družice budou relativně blízko u sebe, budou tyto senzory kromě hvězd zachycovat i odražené světlo od svých kolegů z roje a pomocí specializovaného softwaru sledovat zbytek roje. Toto unikátní využití běžných senzorů kosmických sond, nazvané StarFOX (Starling Formation-Flying Optical Experiment) umožní udržet roj pohromadě.

A konečně experiment DSA (Distributed Spacecraft Autonomy), který demonstruje schopnost roje kosmických družic sbírat a analyzovat vědecká data na palubě a v návaznosti na to kooperativně optimalizovat sběr dat. Družice budou sledovat zemskou ionosféru a pokud jedna z nich zjistí něco zajímavého, bude komunikovat s ostatními družicemi, aby pozorovaly stejný jev. Schopnost družic autonomně reagovat na pozorování zlepší sběr vědeckých dat pro řadu budoucích vědeckých misí NASA.

Poté, co byly osmnáctého července tyto čtyři družice vyneseny raketou Electron prochází různými testy před plným rozběhem experimentů. Tři ze čtyř sond (nazvané Pinky, Inky a Clyde) zatím pracují podle očekávání. Počáteční problém s komunikací se čtvrtou družicí nazvanou Blinky byl nakonec vyřešen aktualizací odhadů její polohy na oběžné dráze a pokynem, aby družice lépe sladila své antény s přijímači pozemní stanice. Operátoři dosáhli funkční obousměrné komunikace se všemi jednotkami Starling a stále zkoumají hlavní příčinu zmíněného prvního problému. Analýza dat palubního systému kontroly polohy družice Blinky, který řídí její orientaci, navíc ukázala, že musel provádět výrazné úpravy polohy. Původní analýza tohoto problému naznačila, že to pravděpodobně souvisí s netěsností pohonného systému, která byla ale následně úspěšně odstraněna. Operátoři pracují na lepším pochopení tohoto problému a jeho možného dopadu na misi.

Po této závěrečné fázi uvedení do provozu zahájí sondy Starling proceduru zvanou „drift arrest maneuver“, při níž se upraví orbitální pozice jednotlivých družic tak, aby se dostaly do správné polohy a mohly začít testovat aktivity roje – tedy začít s experimenty, kvůli kterým byly družice vypuštěny.

Kosmický přehled týdne:

Mise Artemis II má za sebou splnění jednoho z kritických cílů, které jsou důležité pro její uskutečnění. Firma United Launch Alliance, dokončila testování jednoho zajímavého prvku na horním stupni ICPS, který je unikátní v rámci všech vyrobených stupňů ICPS. Mise Artemis II má být první pilotovanou výpravou, při které astronauti obletí Měsíc. Cíle mise jsou však širší a komplexnější. Ještě než Evropský servisní modul provede manévr, který odešle loď Orion na dráhu volného návratu k obletu Měsíce, bude posádka s lodí provádět komplexní operace na oběžné dráze Země, které mají ověřit celou loď a její navigační a pohonné systémy. Bude se cvičit zejména přibližování, oddalování a let s cílovým tělesem. Cílové těleso bude horní stupeň ICPS, který musel být rozšířen o jednu novinku – zaměřovací terč. Ten je jednoduchou tabulkou, která umožní lepší zaměření stupně a zamknutí orientačního systému Orionu na něj. Terč však musí být dobře viditelný při různých světelných podmínkách a i na neosvětlené straně Země. Proto byly při posledních testech ověřovány i systémy jeho nasvícení. Vše dopadlo skvěle.

NASA na tiskové konferenci k programu Artemis upozornila, že kvůli zpoždění při vývoji programu Super Heavy Starship společnosti SpaceX možná dojde k přehodnocení mise Artemis III. Ta se měla stát první, při které by došlo k opětovnému přistání člověka na Měsíci od roku 1972. Tato mise měla proběhnout na přelomu let 2025 a 2026, ale nyní se tento termín zdá poněkud ambiciózní. A to zdaleka ne jen kvůli Starship. Naplnění velmi napjatého časového harmonogramu zahrnuje úspěšně a včas proběhlou misi Artemis II, vývoj skafandrů i výrobu a repasování některých součástí lodi Orion. Celá mise se tak nachází v napjatém časovém harmonogramu, který zahrnuje celou řadu výzev, mezi kterými je i zmíněná lunární verze Starship.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulých sedmi dnech vyšly na webu Kosmonautixu. Dozvíte se tak i o tématech, kterým jsme se věnovali již formou plnohodnotných článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden jsme načali v ohnivém proudu spalin devíti motorů Merlin 1D, které poháněly raketu Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Start jsme sledovali Živě a česky. Rover Curiosity oslavil šestého srpna další narozeniny (přistániny?) na Marsu! Velmi úspěšný rover je na povrchu už 11 let. Ani jsme nestačili vstřebat předchozí start Falconu 9 a z Vandenbergu startoval další – nákladem byly opět družice Starlink. I tento start jsme sledovali Živě a česky. O mnoho méně veselé zprávy dorazily z tiskové konference NASA s Boeingem, kde bylo zveřejněno, že ani letos loď Starliner s posádkou na palubě neodstartuje. Nový nejbližší termín startu se posunul nejdříve na březen 2024. Společnost Firefly Aerospace představila projekt s názvem Elytra, který má výrazně rozšířit možnosti dopravy konkrétních nákladů na konkrétní dráhy dle konkrétních požadavků jednotlivých zákazníků. Ačkoli již lander InSight odešel do marsovského křemíkového nebe, data, která jsou uložena na Zemi, přinášejí jeden zajímavý objev za druhým. Ten nejnovější je obzvláště zajímavý. Ve středu odpoledne jsme mohli zasednout k obrazovkám a sledovat ruský kosmický výstup do volného prostoru. Další díl oblíbeného seriálu X-Planes popisoval další zajímavý X-stroj, tentokrát byl na řadě poeticky znějící ASSET 1/2. Pokud vám tento týden nestačily Živě a česky komentované starty, mohli jste si spravit chuť jedenáctého srpna, kdy přes noc odstartovaly hned dvě rakety. Nejdříve Sojuz 2.1b, který vynesl ruský lunární lander Luna-25 a následně odstartoval další Falcon s dalšími družicemi konstelace Starlink. Letní seriál TOP 5 přinesl tentokrát přehled pěti nejzajímavějších momentů základny Starbase na Boca Chica. Sluneční sonda Parker Solar Probe se chystá na další průlet kolem Venuše, který bude již šestým takovým průletem. Samozřejmě, sluneční sonda tento manévr využije k tomu, aby se dostala ještě blíže ke Slunci. Probrali jsme také pozorování, které provedl dalekohled Jamese Webba a z něhož se nám vyloupla nejvzdálenější galaxie. Týden uzavíráme dalším dílem video seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát zaměřil na první výměnu fotovoltaických panelů Hubbleova kosmického dalekohledu.

Snímek týdne:

Po 47 letech odstartoval další zástupce sovětského respektive ruského lunárního programu Luna. Ačkoli jde o navázání čistě symbolické, cíl se přeci jen posunul zase o kousek dále. Ruský lander Luna-25 by měl přistát u jižního pólu Měsíce a pokud se mu to podaří dle současných plánů, stane se prvním lidským výtvorem, který se k této zajímavé lokalitě „bohaté“ na vodu dostane.

Video týdne:

Matka s dcerou z Antiguy a Barbudy, 80letý britský olympionik trpící Parkinsonovou chorobou, dva piloti a doprovod se účastnili druhého komerčního letu pořádaného společnosti Virgin Galactic. Let proběhl pomocí malého suborbitálního raketoplánu VSS Unity a šestičlenná posádka při něm vystoupala do výšky 88,5 kilometru. Posádku letu Galactic 02 tvořili tři soukromí cestující a tři zaměstnanci společnosti Virgin Galactic. Jon Goodwin se stal prvním olympionikem a druhým člověkem s diagnózou Parkinsonovy choroby, který letěl do kosmu, zatímco Keisha Schahaff a Anastatia Mayers se staly prvním duem matka-dcera a prvními lidmi z Karibiku, kteří letěli do kosmického prostoru. Podívejte se na záznam celého letu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://paloaltoonline.com/news/photos/2023/july/17/105152_col.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/starling.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…OP0_MlIQGJHpRaKlUsLHMA&oe=64DD7088
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_1795.jpg