19. dubna 2023
Dlouho očekávaný první start Super heavy Starship se podle očekávání na první pokus neuskutečnil. Kvůli zamrzlému tlakovému ventilu na Superheavy a lodi, která vplula do zakázané oblasti, byl start zhruba v čase T – devět minut odpískán. SpaceX ale pondělní pokus o start posloužil jako WDR test a odpočet pravděpodobně pokračoval až do času T-10 sekund, jelikož byl aktivován systém FireX. Podle odhadů se během dnešního pokusu o start odpařilo přibližně 140 cisteren pohonných látek a 150 cisteren kapalného dusíku. Kvůli potřebě doplnění tak obrovského množství dusíku, metanu a kyslíku nebylo reálné, aby se start opakoval v úterý. Konkrétně Musk na Twitteru napsal, že se toho během prvního pokusu hodně naučili a pokusí se start opakovat během pár dní. Pro více informací o startu si můžete přečíst tento článek.
Závěrečný přehled:
- Čas startu: 20. dubna 15:28
- Místo startu: Rampa OLP-1, Boca Chica, Texas
- Raketa: Superheavy Starship
- Primární náklad: žádný
- Hmotnost nákladu: žádná
- Cílová dráha: Transatmosférická s perigeem v hustších vrstvách atmosféry (Starship nedokončí ani jeden oblet Země)
- První stupeň: Superheavy se pokusí o simulované přistání nad hladinou Mexického zálivu
Jelikož se u tohoto startu předpokládají odklady, spustíme náš přenos klasicky 15 minut před startem, tedy okolo 15:10 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
U takto důležitého startu Vám navíc zajistíme klasický psaný online přenos, u kterého není potřeba manuálně obnovovat stránku. V rámci tohoto přenosu pokryjeme závěrečné hodiny před startem, start samotný i nejbližší hodiny po něm.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ft60X12WIAAL-KU?format=jpg&name=4096×4096
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
No …
Kdyby to byla MOJE rampa – postupoval bych následovně!
Zhruba tak o kilometr dál bych vyhloubil díru tak o jeden a Půl hloubky toho kráteru co SH/SS vyhlodala do země a vybetonoval! Mělo by to být ale hodně roztažené do šířky. V podstatě bych udělal něco podobného jako mají sojuzy – jen bych do toho zapracoval hvězdicovou strukturu spodku odpalovací věže. Potom bych dosavadní rampu rozebral a na nové místo přesunul. A přivedl i potrubí z palivové rampy.
Přímo pod odpalovací věží bych navršil zborcený jehlan. Velmi důklaně bych ho obložil silnou nerezovou ocelí a na hranách možná i titanovými pláty.
Jak už asi všichni pochopili- celé tohle stavební dílo by mělo funkci odkláněče a rozrážeče spalin. Možná to bude při startu i zaplněné vodou- spaliny jí ovšem velmi rychle „vymetou“ ven .
Řekl bych , že opravovat dosavadní rampu na místě , kde je nemá smysl- když je spalinami ohrožená i palivová rampa.
A ono i opravovat díry v zemi pod staticky narušenou věží ( protože značná část základů je podemletá a pryč!!!! ) je docela na pováženou- velké riziko pro provádějící pracovníky a velmi velmi stísněné prostory pro bagrování , „buldozerování“ a betonování!!
Tohle píši v pondělí 24.4, takže asi 3 dny po startu. Obecná shoda je, že to byl obrovský úspěch. Evidentně Musk chtěl dostat raketu do vzduchu za každou cenu, přehlasoval techniky. Musk získal obrovské množství údajů z letu – chování celé sestavy. A to je důležitější pro další vývoj celé sestavy než opravit „vybombardování“ celé základny.
Jinak: Podle zpráv už byla připravena ocelová plošina zevnitř chlazená vodou,
ale Elon odmítl čekat na její instalaci.
Dále horní stupeň se nemohl oddělit dokud pracoval první stupeň.
Myslím, ž Elon dosáhl toho, že nyní mohou probíhat dvě práce současně:
– vývoj dalších úprav rakety
– a příprava základny.
Zajimavy clanek k planum na dalsi lety SS/SH:
https://www.nasaspaceflight.com/2023/04/starship-maiden-launch/
No tak to vypada, ze ta infografike, kde byl SH obracene zase nebyla tak uplne spatne…
😀 Ale tak to (podle infografiky) mělo být až při návratu zpět do atmosféry po oddělení SH-SS 😀
Čtu všude možně informace, že problém nastal pravděpodobně při nezdařené separaci. Ale díval jsem se znovu a ve chvíli, kdy došlo ke ztrátě kontroly, k dosažení času ani výšky k oddělení ještě nedošlo… Motory na boosteru se před tím měly vypnout. Podle mě, když zjistili, že ztrácí kontrolu, pokud měli tu možnost, nechali to zajít, kam až to šlo, aby zjistili co konstrukce zvládne, než aktivovali autodestrukci.
Aj ja to vidim podobne.
Jakmile začali ztrácet kontrolu, tak už bylo jasné, že se separace nepovede (pro tu musí být sestava stabilní). Navíc to vše (vyjma manuální autodestrukce) probíhá automaticky. Pokud pro separaci ještě nebyl správný čas (jako že nebyl) nebo počítač vyhodnotil, že separaci nelze provést kvůli nestabilitě sestavy či jinému důvodu, tak prostě neproběhla. To je velká škoda, protože samotná Starship tak figurovala jen v roli těžítka. Už dlouho před tímto testem jsem si říkal, proč neodstartují Superheavy napoprvé jen s hmotnostní a rozměrovou maketou Starship. ale na druhou stranu, kdyby to vyšlo, bylo by skvělé otestovat obojí najednou. Asi jim to za ten risk a možný bonus stálo.
Reálně Starship byla už víceméně hmotnostní maketou. Byl to jeden z mnoha prototypů, v současné době už dávno překonaný (vývoj u SpaceX je poněkud překotný). Tady si zkusili kompletní předstartovní přípravu včetně tankování horního stupně, vyzkoušeli si opakovaný stacking obou stupňů, jak dobře drží destičky při startu (a že bylo na fotkách vidět, že jsou některé fakt prasácky přidělané, takže evidentně se ani nepočítalo s tím, že by to přežily). Separace a vlastní let by byl každopádně skvělý bonus, byla by z toho cenná data, ale ta ztráta nebyla zásadní – byl to kus, který by tak jako tak skončil. Ať už během letu, nebo demontáží kvůli zastaralosti prototypu.
A mimochodem – pokud jsem pochopil informace správně, tak tenhle konkrétní kus stejně neměl všechen hw. Rozhodně byl zrušen jeden z původních záměrů, že by SS nesla pár kusů Starlinků 2, a pravděpodobně chyběla i mechanika na ovládání křídel. Počítalo se jen se vstupem do atmosféry orbitální rychlostí a ověření štítu (resp. kdy štít selže).
Co mě hodně překvapilo, tak že při těch „kotrmelcech“ nejen že vydržely v kuse SH i SS, ale hlavně vzájemné spojení SH+SS. 🙂
Taky mne to napadlo že to už pak nechali makat kvůli strukturální integritě……… nasbirali max dat joooo ok pánové odpalte to. 30Km výška asi byla minimum kdy se to jevilo ještě bezpečně pro odpálení
Zdravim, jak to vlastne dopadlo s cernou skrinkou pri autodestrukci rakety?
Diky
Dá se jistě zachránit a navíc mnoho dat SpaceX stejně přijala bezdrátově.
Netušíte někdo, proč měla Super Heavy vyklopená voštinová kormidla? Docela mě to překvapilo.
Nejsou sklopná. Zbytečná váha mechanismu navíc, rozdíl v aerodynamickém odporu minimální, navíc při cestě nahoru je v hustých vrstvách jen chvíli a letí relativně pomalu.
Děkuji za vysvětlení
Tak to bylo solidně šílený! :-)))
Že tahle mnoha tisíc tunová sestava začne dělat 35 km nad zemí loopingy, to nikdo nečekal a všichni jsme jen zírali 🙂
Ale rampa přežila start v pohodě, SS/SH zvládla 4 min letu (přesněji 3 min letu a 1 min akrobacie) a trosky snad spadly do bezpečné oblasti – super úspěšný test!!!
Rampa přežila v pohodě?
Opravdu?
https://twitter.com/LabPadre/status/1649062784167030785?s=20
https://twitter.com/RaptorRelight/status/1649051374292996099?s=20
Motory to nejspíš schytaly z betonové brokovnice už před odlepením.
Přežila ve stylu, že nebyla zničena, čehož se SpaceX bála.
Rampa bohužel podle prvních fotografií moc nepřešila. Pod startovním stolem je kráter jak po výbuchu sopky 🙁 Evidentně tohle řešení v praxi příliš nefunguje
Už pri startu byly vidět velké kusy čehosi, co vyletěly hodně vysoko podél rakety a pak zase spadly dolů. Zajímalo by mě, co to bylo.
15:38 Nazvat dnešní start neúspěchem je zavádějící. Bál jsem se exploze sestavy na rampě a to se nestalo. Ty by byl neúspěch: Minimum dat, žádná letová a jako „bonus“ zničená rampa.
15:41 MaxQ bylo dosaženo, protože vždy je z podstaty věci nějaké MaxQ. Nicméně si myslím, že z důvodu výpadku několika Raptorů nedosáhlo jmenovitého MaxQ a nejde použít k ověření strukturální integrity.
K tomu MaxQ, vzhledem k tomu co jsme viděli a co vše sestava vydržela bych řekl, že pevnost je velice dobrá. Schválně porovnejte s Protonem, který se sotva zvedl, měl minimální rychlost a rozpadl se už při vodorovném letu natož při kotrmelcích. Docela jsem se divil, že to pořád drží.
To bych nesrovnával. Proton se rozpadl prakticky v letu do oblouku a s motory na maximální tah a téměř plné nádrže. Takže smrtící géčka mimo podélnou osu.
Starship měl výšku 35 km = atmosferický tlak pod 1%, než u hladiny oceánu a let po balistické dráze. U motorů můžeme spekulovat na jakém tahu pracovaly.
Sám jsem zvědavý na závěry vyšetřování nehody.
Díky za všechnu práci kolem tohoto přenosu: jak text (skvěle zpracovaný!), tak video… Byl to úžasný zážitek. Trnul jsem hrozně, když tak dlouho po zážehu nic a pak teprve pomalu se celá sestava rozjela vzhůru – byla to snad věčnost než konečně minula věž rampy! Pak naopak vypadalo všechno až moc dobře, ale jen do času – do Dušanova komentáře. Ten asi dlouho nezapomenu: „Připomíná mi to moje pokusy v Kerbal Space“ 😀 😀
Z technického pohledu mi nejde do hlavy jedna věc: tolik desetiletí nám v naučných knihách a videích ukazovali nutnost podzemních odkláněčů spalin, včetně odůvodnění zpětnou zvukovou vlnou ničící bez deflektoru raketu apod. A teď nejsilnější raketa na světě chrlí tu svou šílenou dávku energie přímo na beton pár metrů pod sebou, deflektor žádný – a funguje to!
Tak ta raketa stojí na hodně vysokém podstavci. A i tak tam po zapálení motorů visela až nezvykle dlouho a možná i kvůli tomu tam byl ten jaksi nepatřičný plamen vlevo na okraji.
No, NASA Spaceflight má asi jiný názor na to, jak SpaceX „funguje“ start bez deflektoru spalin… To bude asi pro SpaceX také k zamyšlení: nemůžou přeci při každém startu trnout, co jim do všech stran šílené létající kamení a úlomky betonu rozmlátí. Ano, raketa vydržela, ale okolí? A ta cenná rampa? Dnes zatím víme jen o tom autě s kamerou (Rest In Pieces…),ale při ohledání rampy podle mě najdou toho ještě dost dalšího… Je to určitě část testu a jsem zvědavý, s čím přijdou. Ale to jsem celkově: myslím, že to budou hodně zajímavé věci, co všechno vyčtou z těch dat – snad se něco z toho dozvíme i veřejně!
Abych nedlužil odkaz: https://twitter.com/JerryPikePhoto/status/1649052722698784771?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1649052722698784771%7Ctwgr%5E5b1b446c94d29f14c6926663ef7ac1731feb3c0a%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.elonx.cz%2Fprvni-integrovany-let-starship%2F
No, myslim, ze to byla chyba – nepostavit pro nejvykonejsi raketu historie rampu s klasickym deflektorem spalin. Zda je to ted mozne dodelat (u stavajici super slozite veze), to nedokazi odhadnout. Ale kdyby to slo, bylo by to rozumne. Tak kanonada betonovych ulomku pri kazdem startu je silene riskantni pro raketu i pro rampu a okoli (zasobniky…).
Při startu jsem si všiml pár věcí
T +6 – viditelná exploze na rampě
T +12 – SH pravděpodobně zavadila o chopsticks
T +29 – odpadávající úlomky
Motory hořely neklidně, s proměnlivým jasem, viditelně asymetricky. Plamen byl zabarvený. Takže zřejmě hořelo i něco, co nemělo…
Ake zážitek to byl
Netvrdím že stoupala v rampy přímo rovně, ale pochybuju že do něčeho narazila. Rampa po startu vypadá OK. (ale drobnosti nevidíme samozřejmě) Určitě bude potřeba něco opravit.
Od Chopsticks byla opravdu daleko. Spíš zavadila o startovní stůl.
Tak – skoda prevelika.
Sice sa naplnilo presne to, co som odhadoval v komentari k inemu clanku (teda, ze hlavny ciel je MaxQ a pri troche stastia 2nd stage separation),
verim, ze maju dost informacii co sa vlastne nefungovalo ako malo.
Odhadujem, ze to bolo viacero veci, kazdopadne motorova sekcia a pravdepodobne aj sustavy s nou spojene nesli na 100%.
Elon Musk se netvářil moc nadšeně. Asi čekal víc, stejně jako já.
Tak ano. Byl to jen test, na kterém nasbírají spoustu dat a zkušeností. Prostě zvolili takový ten tak trochu sovětský přístup „zkusíme, co se stane, pak něco opravíme a pak znovu…“. Trochu to ty pokusy s N1 dnes připomínalo.
Snad budou časem k dispozici informace o příčinách – to bude určitě zajímavé.
Jsou tam rozdíly v mnoha věcech, jistě… ale dovedete si představit ten poprask, kdyby se toto stalo při prvním startu SLS a Orionu v listopadu?
Srovnání SH/SS se SLS/Orionem je nefér. Už jenom proto, že úkoly obou misí jsou totálně odlišné. Zatímco SH/SS měla provést první z řady zkoušek, u SLS/Orionu šlo o generální test před letem s lidmi.
A navrch co říkám už dlouho: lidi umějí postavit raketu a odletět s lidmi na Měsíc. Ale aby byla znovupoužitelná a lety dramaticky levnější, než s Saturnem V nebo SLS/Orion.
Já mám obavu, že přišli o řízení motorů, podle mě zase někde něco prohořelo a tím pádem nebyli schopni raketu řídit a to je pak konečná. Samozřejmě plus ztráta některých motorů navrch.
To zní pravděpodobně. Možná je za tím startovní stůl bez pořádného odvodu spalin. To mi nepřijde pro motorovou sekci moc zdravé.
Taky, pokud se nepletu, mnohem rychleji došel kyslík než metan, čož by mohlo naznačovat nějaké úniky třeba přes vypnuté motory.
Pravda, to mě vůbec nějak nenapadlo, že jim to ubývá nestejnoměrně a přitom jsem na to koukal. Dobrý postřeh.
Přeji hezký den a chci se zeptat jak je to se samonosností konstrukce Superheavy?
Myslím to tak, jestli se po smontování v hale sama unese, nebo musí být stále zavěšená nebo natlakovaná, aby se vlastní vahou nezbortila?
A u Starship je to stejné?
Dík za odpověd´.
Napadlo mě to při pohledu na monstrum s výškou 70 m a průměrem 9 m a přitom stěna pláště má tloušťku snad jenom 12,5 mm. Jestli to není tak jako u raket Atlas, které musely být neustále natlakovány.
Pokud se nepletu jsou obě konstrukce samonosné pokud nejsou plně naložené nebo natankované.
Pokud se tankují musí už se tlakovat, jinak by se konstrukce bortila, což se také myslím už dokonce i stalo.
Dík za info, už jsme na elonx našel, že uvnitř Superheavy, což je vlastně jenom jedna velká nádrž se dvěma dny a jednou přepážkou mezi částí pro kyslík a částí pro metan, jsou právě z důvodů pevnosti navařené podélné výztuhy.
Starship i Super heavy jsou vyrobene z nerez plechu 4mm tlusteho.
„Na chladičích metanu se objevila námraza. To je dobré znamení.“
Může mi někdo vysvětlit jak to technicky funguje? Mě to nějak nedává smysl. Pokud budu chtít něco chladit, tak z toho něčeho musím odebírat teplo a to v místě, které dobře zaizoluji, protože jinak se mi to zase bude ohřívat. No a někde jinde budu muset to teplo ventilovat pryč. Z toho mi vychází, že budu mít problém s odpadním teplem a ne naopak. Jak to tedy vlastně je?
Naopak mě napadá, že pokud mám kapalný dusík a ten potřebuji převést do plynného stavu (abych jim mohl propláchnout palivové potrubí, nádrže atd.), tak budu mít ohřívače dusíku, které budou zvenčí namrzlé, protože budu brát venkovní teplo.
Omlouvám se, pokud jsem zcela mimo, ale ví někdo jak to tedy vlastně je?
Keď chcete zkvapalniť plyn , teda zvýšiť jeho hustotu je treba ho ztlačiť, stúpne mu teplota, tú odvádzate cez chladiče preč , keď chcete zasa zmeniť na plynné skupenstvo, musíte mu dodať teplo a uvoľniť tlak
Tie potrubia a nádrže majú vysokú teplotu oproti pohonným látkam a dusíku, takže keď do nich pritečú, okamžite sa začnú ohrievať a meniť na plyn , ibaže tým odoberajú teplo potrubiu, to chladne, najprv sa na ňom začne tvoriť rosa, kondenzuje vzdušná vlhkosť , následne klesá teplota ešte nižšie a rosa postupne zamrzne a začína sa tvoriť ľadová vrstva , ktorá je ale zároveň dobrý izolant tepla, takže zároveň aj izoluje nádrže, potrubie , ale pri štarte väčšinou odpadne,
Aj keď je raketa natankovana už kvapalnými látkami , postupne sa odparujú, plyn stúpa na vrch, stúpa tlak v nádraži, takže ho je treba odpustiť, metán sa musí spáliť, alebo odviesť a znova zkvapalniť, kyslík a dusík sa vypustia do atmosféry , môžete to pozorovať ako tie oblaky, čo sa tvoria okolo rakety a tankovacej farmy, to je tiež skondenzovana voda, ibaže nie je na povrchu rakety , ale voľne v atmosfére
Niečo podobné je aj keď plníte plynový zapaľovač , ak vám unikne ten zkvapalneny plyn z neho , tak sa rozpína a odoberá teplo z okolia a zapaľovač sa vám orosí a ochladí ,
Ale na toto já se neptám, já se ptám proč by měla být námraza na chladičích metanu. Ale možná mě teď napadá, že není myšleno na chladičích metanu, ale na potrubí k chladiči metanu. To už by pak smysl dávalo.
To co popisujete je samozřejmě normální jev a to nijak nerozporuji.
Námraza je všade , kde je metán , ak ho privedú do chladiča , tak jedna časť ,,studená“ odoberá teplo a strana ,,teplá “ ho odvádza , ale všade kde bude kvapalny metán musí byť nízka teplota a teda aj námraza , to je ako s mrazničkou, tiež sa na chladnej časti tvorí ľad ale na druhej strane je teplý chladič ktorý teplo odovzdáva
Ano a proto, abych neplýtval, tak tu studenou část zaizoluji, jinak to můžu chladit pořád dokolečka. Prostě to nedává smysl. Námraza se naopak dělá na ohřívačích třeba kyslíku u nemocnic nebo dusíku či CO2 u hal, kde jsou tyto plyny potřeba.
Ale námraza , teda ľad je skvelá izolácia , ľad obsahuje veľa vzduchových bublín a to je ako pur-pena, ibaže zadarmo a po vypnutí sa odpari a máte krásny prístup ku potrubiu a nemusíte potom ničiť izoláciu v prípade opravy
To v tých nemocniciach zasa je opačne , tam ten ľad škodí , lebo bráni odoberaniu tepla z atmosféry, ale tam je to úplne opačne, tam sa teplo pridáva do kyslíka , nemusí sa odoberať z atmosféry , kľudne tam môže byť špirála , ibaže to by bolo drahé
nechci kecat, ale mám za to že metan se chladí odpařováním dusíku. Tedy potřebujete výparník jako v lednici. Ale ten na rozdíl od lednice je pořád velice studený a proto namrzá. Ta námraza je tedy tam kde se vypařuje dusík a ne na té části kde je metan
Ja myslim, ze to nelze brat doslova. Tohle urcite proslo jako ticha posta pres nekolik lidi a prekladu aj -> cj. Ja tomu rozumim tak, ze nekde (nadrze, potrubi, …) je ted pritomen kapalny metan a tedy na povrchu zacala kondenzovat / mrznout voda. Tedy plneni palivem je bud v procesu nebo procesu pripravy. Ale kdyby nahodou jste chtel vysvetlit to s tim stlacovanim, chlazenim, ohrivanim a kondenzaci, tak to bych umel taky 😉
Ten přiložený článek o Superheavy Starship byl skvělí, musím pochválit. Ale mám několik otázek. Když se motory zažehnou T- 00:00:08, jedou na stejný tah jako při startu? To ty svorky dokáží udržet?
A jak funguje systém FireX?
Jaký účel má letoun který bude dohlížet na start? A pořídí nějaké záběry nebo snímky?
A bude Superheavy poškozená když neprovede vstupní zažeh do atmosféry?
A do jaké výšky se letí?
V čase T-8 sekund začne zážehová sekvence, která je u Raptorů velmi složitá a tedy trvá dlouho. Náběh motorů na plný tah trvá několik sekund, aby měly počítače možnost celý proces včas zastavit při nějaké anomálii.
Systém FireX má zabránit výbuchu nahromaděného metanu pod motory. Dusík smíšený s vodou zde vytváří inertní atmosféru.
Ano, letoun má pořizovat záběry z letu, ale není jisté, kdy, případně zda vůbec budou veřejně dostupné.
Ano, mohlo by dojít k poškození motorů.
Výška apogea při aktuálním letu nebyla oznámena. Neoficiální odhady se však nejčastěji točí okolo cca 250 kilometrů.
Díky za pochvalu! 🙂
Pokusím se na otázky odpovědět.
V čase T-00:00:08 začíná zážehová sekvence Raptorů. To znamená, že v ten moment se motory teprve rozbíhají a k zážehu dojde až o několik sekund déle.
Podle informací od Muska by měly motory při startu běžet na 90% výkonu. Což dokážou svorky krátkodobě udržet.
FireX je systém rozvodu vody a dusíku (vytváří inertní atmosféru) pod startovním stolem. To zabraňuje explozi plynů vypuštěných z motorů během zážehové sekvence.
Letoun WB-57 od NASA, má za úkol start sledovat a pořídit videozáběry, které poté může SpaceX využít ke zpětné analýze chování za letu atd.
To jestli Super Heavy poškodí návrat do atmosféry, když neprovede vstupní zážeh nikdo neví. To se má právě tímto testem zjistit.
Maximální výška dráhy bude kolem 225 kilometrů a nejnižší kolem 80 kilometrů.
V kolik probíhá start? Dle casomiry to vychází na 9h a v článku máte 15 h něco…..
Asi jste článek už neupravovái….je to ale matoucí
Časovač je na live blog, kde budú postupne pridávať nové informácie, rovnako ako pri predchádzajúcom pokuse
Ahá tak to jsem špatně pochopil. Děkuji za upřesnění
Do štartu beží odpočet vpravo hore a na instagrame , ibaže sa môže zmeniť
Hrubý (hodinový) odpočet do zahájení přenosu běží i na youtube (odkaz LIVE).
Mimochodom, tie udaje o objeme odparenych plynov su pre mna dost sokujuce…
Taky jsem si v první chvíli říkal, jestli nejde o překlep. 14,15 cisteren, to by jeden bral jako normální, ale 140, 150??? To už se zdá jako sakra hodně…
Pro mě taky. Nejde o chybu? Když počítám že tuším 25% z pohonných látek je metan, muselo se tedy odpařit a shořet nějakých 35 cisteren kapalného metanu. To by vydalo na opravdu pořádný oheň, aby se to za několik hodin ve fléře spálilo. Ale možná se pletu 🙂
Zdroj, od kterého pochází informace v článku, bývá většinou spolehlivý a dobře informovaný. Tentokrát se ale bohužel přepočítal, a to množství neodpovídá.
Poslední informace, která je jedenáct hodin stará, hovoří o 69 cisternách s dusíkem, 30 s kyslíkem a 6 s metanem. Mezitím samozřejmě dorazily další, ale nebylo jich tolik.
https://twitter.com/CSI_Starbase/status/1648766937948643366?s=20
Tak to uz znie dajako realistickejsie.
Jen přemýšlím kolik cisteren budou muset doplnit po startu, to je pomalu na postavení vlastní výroby těchto látek.
Vlastní výrobu plynů, N + O záchytem z atmosféry a i odsolovací plantáž na vodu, měli v plánu. Ale tím že nemůžou lítat z Texasu moc často (zatím jen 5x ročně), tak tyhle plány opustili, protože by se to nevyplatilo.
Teaser na start a okno s vasim prenosom je aj na tech.sme.sk https://tech.sme.sk/c/23159326/starship-test-kedy-poleti-raketa-od-spacex.html
No tak to je skvělé 🙂