sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.

LeoLabs

Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.

Blue Canyon Technologies

Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o  připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.

Sarmony

Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.

Pentagon

Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.

Phi Earth Technologies

Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.

NASA

Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.

Redwire

Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost rakety Sojuz-5 a spory na Bajkonuru

Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro  vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.

Hned na začátek je potřeba říct, že rozhodně nedošlo k zabavení všech pozemků Roskosmosu. Žalobu, kvůli níž byl zahájen soudní proces, podal „Společný rusko-kazašský podnik Bajterek“ na organizaci CENKI, která spravuje pouze pozemní infrastrukturu Roskosmosu. To znamená, že družice, stupně raket a další vybavení tohoto typu nebylo zabaveno. Jejich starty navíc mohou probíhat dál podle plánu, jelikož tu nejsou žádná omezení z hlediska používání pozemního vybavení. Pouze platí, že pozemní vybavení nesmí opustit Kazachstán. Výše pohledávky, kvůli které byla žaloba podána, má činit 13,5 miliardy kazašských tenge, tedy cca 2 miliardy ruských rublů, respektive 30,3 milionů amerických dolarů.

Snímek z prosince 2011 zachycuje raketu Zenit na rampě 45.
Snímek z prosince 2011 zachycuje raketu Zenit na rampě 45.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Oficiálním důvodem podání žaloby má být neplnění závazků ruské strany, které se týkají kontraktu na stavbu komplexu Bajterek. Podle požadavků kazašské strany by mělo Rusko provést zhodnocení vlivu rakety Sojuz-5 pro tento startovní komplex na životní prostředí, k čemuž ale nedošlo. Důležité je, že CENKI ani Roskosmos nemají na toto zhodnocení vyhrazené dostatečné prostředky. Jejich financování závisí na ruské vládě a tedy i zmíněné zhodnocení vyžaduje souhlas ruské vlády.

Bajterek je společným projektem Ruska a Kazachstánu, jehož cílem je modernizace startovního komplexu 45, ze kterého startovaly rakety Zenit vyráběné v Rusku a na Ukrajině, aby odsud mohly létat nové rakety Sojuz-5. Předpokládalo se, že by tato raketa mohla startovat i z plošiny Odyssey (dříve Sea Launch), kterou si pořídily soukromé ruské aerolinky S7 a již několik let ji skladují na Dálném východě. Za toto uložení platí S7 každoročně vysoké poplatky, ovšem raketa slíbená Roskosmosem je stále pouze ve fázi návrhu.

Návrhová fáze rakety Sojuz-5 začala v roce 2015 a v té době se očekávalo, že by se nový nosič mohl prvního startu dočkat v roce 2022. Jenže tu máme rok 2023 a raketa je stále ještě ve fázi předběžného návrhu. Pouze dílčí konstrukční prvky (například nádrže) prošly nějakými testy. Nová raketa měla sloužit komerčním startům s mezinárodními náklady a zajistit tak agentuře příjmy. Jenže sankce Spojených států po ruské invazi na Krym v roce 2014 nedovolují družicím, které obsahují americké součástky, startovat na ruských raketách. To znamená, že komerční potenciál je vzhledem k dostupnému trhu značně limitován.

Raketa Zenit na rampě 45.
Raketa Zenit na rampě 45.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

To přimělo kazašské úřady posoudit účelnost dalšího financování projektu Bajterek. Projekt svého času svým podpisem posvětil bývalý kazašský prezident Nursultan Nazarbayev, takže bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, chtěl projekt přejmenovat na „Nazarbajevovu rampu“. Skoro to vypadá jako kdyby se kazašská strana snažila hledat způsob, jak se z projektu vyvléknout bez diplomatických sporů ruskou stranou. Aktuální situace tedy může být spíše formálním důvodem, jak spolupráci zpomalit. Zabavení majetku společnosti CENKI je tedy důsledkem hlubokých rozporů v projektu Bajterek, který již pro Kazachstán přestal být výhodný.

Sluší se také poznamenat, že žaloba byla podána u arbitrážního soudu Mezinárodního finančního centra Astana (AIFC). Za jeho vznikem v roce 2015 stála Nazarbajevova vláda a řídil se anglickou judikaturou. Soudcem byl anglický občan Lord Faulks QC. Je třeba poznamenat, že soud AIFC je oddělený od kazašského soudního systému, na kterém je nezávislý. Z rozhodnutí soudu vyplývá, že právní zástupci společnosti CENKI zpochybnili jurisdikci, ale nepředložili žádné důkazy k předmětu žaloby. Soud rozhodl o vymáhání požadované částky z ceny podle smlouvy. K zajištění tohoto rozhodnutí zakázala Služba soudních vykonavatelů Republiky Kazachstán společnosti CENKI vyvézt ze země materiální hodnoty a majetek. Její vedoucí má zakázáno opustit Kazachstán až do ukončení příslušných vyšetřovacích úkonů. Rovněž byla zabavena jedna z budov na Bajterek, která patřila CENKI.

Vedoucí CENKI a právníci Roskosmosu vyrazili do Kazachstánu, aby vyřešili majetkové záležitosti této organizace. Ačkoliv toto zabavení majetku neohrožuje ruské starty z Bajkonuru, vytváří mnoho dalších problémů v provozu kosmodromu. Na Bajkonuru se například nachází závod, který vyrábí vysoce čistý kapalný kyslík a dusík. Ty jsou potřebné pro starty raket a vyrobené přebytky se vyvážejí do Ruska, kde se například kyslík používá pro lékařské účely. Nyní je podle rozhodnutí soudu vývoz produktů nejen z tohoto závodu zakázán, což je jen jeden z příkladů dopadu na infrastrukturu Roskomosu.

Jinými slovy můžeme říct, že aktuální situace neohrožuje starty lodí Sojuz a Progress, které z Bajkonuru vstříc ISS vynáší rakety Sojuz-2. V ohrožení nejsou ani zdejší starty raket Proton-M. Současný stav však vytváří výrazné nepohodlí pro chod CENKI. Tím nejviditlenějším dopadem je, že současné rozhodnutí prakticky zastavilo projekt Bajterek a také vývoj rakety Sojuz-5, která má jen slabé komerční vyhlídky. A bez nich ji Kazachstán nepotřebuje.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/03/2018-06-12-205144.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/03/Site-45.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.