Kosmotýdeník 547 (6.3. – 12.3)

Kosmotýdeník 547 (6.3. – 12.3)

12. března 2023

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat návratu posádky Crew-5 z Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se zaměříme na první plnění paliva do rakety Vulcan, novinky z čínské kosmonautiky, či si zopakujeme pěkné záběry z posledního startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Crew-5 se vrátila na Zemi

Odlet lodi Crew Dragon od ISS
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

V sobotu v 8:20 SEČ se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila pilotovaná kosmická loď Crew Dragon Endurance a zamířila zpět na Zemi. Čtyřčlenná posádka tak skončila svůj přibližně půlroční pobyt na Mezinárodní kosmické stanici. Společně s posádkou Crew-6 strávili poslední dny na stanici společně, aby si stihli předat informace o současných činnostech na stanici. Posádku Crew-5 tvořili Josh Cassada (NASA), Nicole Man (NASA), Kojči Wakata (JAXA) a Anna Kikina (Roskosmos).

Jakmile se Endurance odpojil od předního dokovacího portu PMA-2 na uzlovém modulu Harmony, loď se vzdálila a postupně zmizela z dohledu stanice. Posádka se v lodi před přistáním nacházela ještě skoro celý den. Místo a čas přistání se upravoval dle aktuálního stavu počasí a výšky vln v plánované přistávací oblasti. Přistání nakonec proběhlo v neděli ve 03:02 SEČ.

Guess who’s back? Back again! 🌎#Crew5 safely splashed down off the coast of Florida near Tampa on March 11 at 9:02 pm ET after spending 157 days aboard the @Space_Station. They are now on their way to Houston where they will soon be greeted by their friends and family. pic.twitter.com/ZidBaV5PB8

— NASA's Johnson Space Center (@NASA_Johnson) March 12, 2023

Během minulého týdne prováděli astronauti posádky Crew-5 předávací činnosti nové posádce, aby pomohli novým astronautům zefektivnit přebrání úkolů. Krom toho si odcházející posádka zabalila náklad do své kosmické lodi, provedla opakování nácviku činností spojených s vyzvednutím lodi po přistání a odebrala všechny zbývající biologické vzorky pro lékařské výzkumy. Od 6. října 2022, kdy se členové Crew-5 připojili ke stanici, provedli přibližně 200 vědeckých experimentů a technologických demonstrací. Patří mezi ně mimo jiné experimenty s kmenovými buňkami srdečního svalu, experiment zkoumající pohyb kapalin v nádobě v simulované měsíční gravitaci, výzkum Veg-05 zaměřený na pěstování zakrslých rajčat anebo třeba Sphere Camera-1 zkoumající výkon kamery s ultravysokým rozlišením v prostředí mikrogravitace.

Členka Crew-5 Anna Kikina, se při této misi stala první ruskou kosmonautkou, která letěla na palubě americké kosmické lodi od roku 2002, kdy se Nikolaj Budarin účastnil letu raketoplánu Endeavour jako člen posádky STS-113. Japonský astronaut Koiči Wakata, pilot a konstrukční inženýr, se v rámci své dlouhé kariéry astronauta zúčastnil svého vůbec prvního výstupu do volného prostoru. Josh Cassada, fyzik a zkušební pilot, pomáhal na konci roku 2022 během tří EVA instalovat na ISS nové solární panely iROSA.

Posádky Crew-5, Crew-6 a Sojuz MS22/23
Zdroj: https://s7d2.scene7.com/

Během několika dní, kdy na palubě byly posádky Crew-5 a Crew-6, se na stanici nacházelo 11 členů posádky. Na palubě byli samozřejmě ještě tři členové, kteří přiletěli Sojuzem MS-22 – dnes již posádka Sojuzu MS-23. Spolu se třemi astronauty na čínské kosmické stanici Tiangong se v kosmickém prostoru nacházelo 14 lidských bytostí. Po odletu posádky Crew-5 ze stanice zůstali na palubě ISS astronauti Crew-6 a posádka Sojuzu MS-22/23. Posádka Sojuzu nyní stráví na ISS přibližně rok kvůli úniku chladicí kapaliny z MS-22. Ačkoli je nutno dodat, že celková délka trvání jejich mise se dle aktuálních nepotvrzených informací může změnit, zřejmě zkrátit. K problémům spojeným s výrobou Sojuzu se vyjádříme v dalších dnech v samostatném článku.

U floridského pobřeží je sedm míst, která jsou určena jako zóny přistání kosmických lodí Dragon 2 (nákladních i pilotovaných). Nachází se v Atlantickém oceánu a Mexickém zálivu. Přibližně dva týdny před odletem z ISS je dohodnuta primární a sekundární zóna pro přistání. Dostupná místa jsou u pobřeží Pensacoly, Panama City, Tallahassee, Tampy, Jacksonville, Daytony a severní části mysu Canaveral. Mise Crew-5 skončila svoji cestu u města Tampa.

Členové Crew-5 pronesli ve středu 8. března na palubě ISS rozloučení před původně plánovaným odletem lodi Endurance a odpojením od stanice. NASA však nakonec rozhodla o odložení odletu kvůli nevhodnému počasí v plánované přistávací oblasti. Požadavky na počasí pro přistání Crew Dragonu jsou následující: žádné blesky v okruhu 16 kilometrů, vlny se sklonem nejvýše sedm stupňů, rychlost větru nejvýše 20 kilometrů za hodinu, méně než 25procentní pravděpodobnost deště a viditelnost nejméně 700 metrů ve dne nebo 1,6 kilometru v noci.

Záchranná loď Megan společnosti SpaceX prováděla nácvik vyproštění posádky u mysu Canaveral, zatímco sesterská loď Shannon vyplula na podporu vyprošťovacích operací v Mexickém zálivu. Megan je pojmenovaná po astronautce Megan McArthur, a Shannon dostala jméno po astronautce Shannon Walker. Megan a Shannon jsou vybaveny přistávací plochou pro vrtulníky, aby mohli být astronauti dopraveni na břeh, zdravotnickým zařízením pro prohlídku a posouzení stavu astronautů a radary pro sledování kosmické lodi. Používají také zvedací rám pro vyzdvižení kosmické lodi na zadní palubu, odkud mohou být astronauti přeneseni do zdravotnického zařízení.

Kosmický přehled týdne:

NASA oznámila, že příští týden ve středu představí společně s firmou Axiom prototyp nových skafandrů určených pro posádky misí Artemis. V těchto skafandrech by pak astronauti měli provádět výstupy na povrch Měsíce. Přenos poběží zde.

Hodně aktivní kosmický týden zažila Čína. Ve čtvrtek ve 23:41 SEČ vypustila raketu CZ-4C. Na palubě byla dvojice družic Tianhui-6, které budou sloužit ke geografickému mapování, průzkumu půdních zdrojů, vědeckým experimentům a dalším činnostem. Tyto družice doplnily větší družicovou síť, která má krom civilního zřejmě i vojenské využití. Další zajímavou událostí byla výstava v čínském národním muzeu, kde se prezentovaly plány Číny na Měsíci v dalších letech. Mimo jiné byla k vidění maketa čínského lunárního landeru, který by měl kolem roku 2030 na povrch Měsíce dopravit první čínské astronauty. Modul má k přistání použít motor sestupového stupně a konečně dobrzdění má proběhnout pomocí motorů integrovaných do modulu. Na palubě by měli být dva členové posádky. Nově se dočkala pojmenování také nejsilnější plánovaná čínská raketa (rocket 921), která by měla nést jméno Chang Zheng 10. Její nosnost by měla být 25 tun k Měsíci. Po této raketě má vzniknout ještě silnější – paradoxně nazvaná CZ-9, ale její obrysy se budou ještě měnit. Čínský úřad pro národní obranu také řešil předpis, dle kterého by se vyhořelé stupně raket měly být schopné deorbitovat. Tato změna by se měla týkat i rakety CZ-5B, jejíž mohutný centrální stupeň zůstává na oběžné dráze, dokud neřízeně nevstoupí do atmosféry.

Maketa lunárního landeru a nové pilotované kosmické lodě na výstavě v Číně
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Jako obvykle i tentokrát zde naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulých sedmi dnech věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme otevřeli pohledem na zajímavý přístroj TEMPO, který je připraven na instalaci na družici Intelsat 40e. První podrobnější výsledky rozborů vzorků přivezených z planetky Ryugu nás zavedly k rozpustným organickým molekulám. Dočkali jsme se prvního startu nové japonské rakety H3. Start jsme pro vás komentovali Živě a česky. První let však nakonec skončil špatně, jelikož raketa během práce druhého stupně selhala a náklad skončil v oceánu. V úterý vyšel již třináctý díl seriálu, který mapuje sovětský program Vostok, v rámci nějž se na oběžnou dráhu dostal první člověk. Výjimečně jsme poskytli podporu jedné kampani, jejímž cílem je dostat nadějnou českou vědkyni na International Space University. I díky vám bylo cíle dosaženo, ale kampaň pokračuje dále. Pokračovali jsme také dalším průzkumem zrodu a fungování indické kosmické agentury. Další historicky první start nového nosiče měl proběhnout v rámci letu rakety Terran-1 od společnosti Relativity space, nicméně první pokus byl krátce před startem odvolán. Evropské družice z programu Copernicus sledují řadu environmentálních procesů na naší planetě. Krom jiného například i odlesňování pralesů v Amazonii. Úspěšný start má za sebou další raketa Falcon 9, která vynesla další várku družic konstelace OneWeb. V rámci přistání prvního stupně jsme byli svědky i pěkných záběrů na jeho klesání a přistání, které proběhlo na pevnině. Družice NISAR bude mít na palubě nejpokročilejší radarový systém. Nyní je v Indii a chystá se na start. Na Mezinárodní kosmickou stanici letos dorazí zajímavý vědecký přístroj AWE, který bude studovat atmosférické gravitační vlny. V sobotu jsme pro vás připravili další z obsáhlých astrofyzikálních článků, tentokrát na téma magnetarů. V sobotu večer nás pak čekal druhý pokus o start rakety Terran-1.

Snímek týdne:

Raketa Vulcan, která je nástupcem raket Delta a Atlas, prodělala zásadní krok ke svému prvnímu certifikačnímu letu. Odborníci společnosti ULA provedli v sobotu na Floridě vůbec první ostré tankování kryogenních pohonných látek (tekutý metan a tekutý kyslík) do nádrží tohoto nového nosiče. První start je plánován na 4. května 2023 s lunárním landerem Peregrine.

Raketa Vulcan při svém prvním plnění palivem na rampě
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Vždy, když Falcon 9 startuje za světla, je nač se dívat. A ještě zajímavější jsou záběry, když se první stupeň vrací za světla zpět na pevninu. Tak tomu bylo při čtvrtečním startu s družicemi konstelace OneWeb. Záběry ze startu i přistání si můžete prohlédnout níže.