Jednou z důležitých oblastí biomedicínského výzkumu ve vesmíru je problematika reprodukce člověka, ale i jiných živočichů ve vesmíru. Na toto téma již byla realizována celá řada výzkumů. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější výsledky. Reprodukce člověka ve vesmíru by mohla být problematická z několika důvodů. Důležitou podmínkou reprodukce člověka (a obecně savců) je dobrá kvalita spermií a vajíček. Výzkumy však ukazují, že to může být první z problémů. Problém je totiž záření a také mikrogravitace. Výzkumy ukazují, že vysoká expozice kosmickému záření a mikrogravitaci ve vesmíru může mít negativní vliv na kvalitu spermií a vajíček. To by mohlo vést k problémům s plodností u mužů i žen, což by ztížilo reprodukci. Toto konstatování je opřeno o studie, jako je například výzkumný projekt Cosmic Radiation and Human Reproduction (CRHR), který byl realizován v roce 2014 a měl za cíl zhodnotit vliv kosmického záření na zdraví spermií u mužů. Výsledky ukázaly, že kosmické záření skutečně může mít negativní vliv na kvalitu spermií.

Co se vajíček týče, je zajímavé, že se ukázalo, že mikrogravitace má negativní vliv na sekreci hormonů vaječníků. To ukázala například studie z Ovary and Hormones in Space (OHS), která byla provedena v roce 2001 a měla za cíl zkoumat vliv mikrogravitace na funkci vaječníků u myší. Další studie, Development of Medaka Fish Eggs and Embryos in Space (DOME), byla provedena v roce 2016 a měla za cíl zkoumat vliv mikrogravitace na vývoj rybích embryí. I tady se ukázalo, že vystavení mikrogravitaci mělo negativní vliv na růst a vývoj embryí.

Zdraví matky a plodu…

Lety do vesmíru mohou být stresující pro tělo a mohou vést k řadě zdravotních problémů, včetně osteoporózy, svalové atrofie a oslabení imunitního systému. Tyto faktory by mohly vést k většímu riziku komplikací během těhotenství a porodu, což by mohlo být nebezpečné pro matku i plod. Co se plodu týče, studie na zvířatech naznačují, že vystavení se mikrogravitaci může vést k abnormalitám v růstu a vývoji embrya. Toto konstatování lze doložit například výsledky studie Mammalian Reproductive Development in Space (MRDS), která byla provedena v roce 1996 a měla za cíl zkoumat vliv mikrogravitace na vývoj myších embryí. Výsledky ukázaly, že expozice mikrogravitaci vedla k určitým změnám v růstu a vývoji těchto embryí. Zjistilo se, že myši vystavené mikrogravitaci měly menší mláďata s menší hmotností než myši, které zůstaly na Zemi.

K tomu, abychom se mohli postarat o zdraví matky a dítěte ve vesmíru, bude potřeba překonat ještě velké množství technologických výzev. Jako základní předpoklad lze uvést nutnost dlouhodobého udržování stabilního prostředí pro matku i dítě. To zahrnuje technologie pro regulaci teploty, osvětlení, atmosférického tlaku a složení atmosféry. Pro udržení těchto technologií a života samotného bude nutné mít k dispozici dostatečné zdroje energie a zásobování. To zahrnuje zdroje potravy, vody a kyslíku.

Existuje zde i celá řada technologických výzev, které se týkají sledování a péče zdraví matky a dítěte. Jako příklad by bylo možné uvést třeba nutnost vývoje nového typu ultrazvukového přístroje vhodného pro použití v gynekologii a porodnictví a jiných zdravotnických přístrojů, jako je zařízení pro sledování činnosti dělohy před porodem a během porodu tzv. tokograf, nebo kardiotokograf (CTG), pomocí kterého můžeme sledovat srdeční frekvenci plodu a současně činnost dělohy matky. Bude také potřeba vyvinout nové typy zdravotnických nástrojů a postupů, určených k použití v podmínkách mikrogravitace.

Psychologické a etické otázky…

Těhotenství a porod v kosmickém prostředí mohou být pro ženu a její rodinu extrémně stresující. Proto bude nutné poskytnout adekvátní psychologickou podporu a poradenství. Je však potřeba říci, že jedním ze základních problémů je etická stránka celé věci, tedy, zda je reprodukce v kosmu přirozená nebo ne. Zatímco někteří argumentují, že lidská reprodukce by měla být omezena pouze na Zemi, aby se minimalizovalo riziko škodlivých vlivů člověka na nové prostředí a opačně, jiní tvrdí, že by reprodukce měla být povolena i v kosmu, protože by mohla být klíčová pro dlouhodobou udržitelnost osídlení vesmíru.

Sex ve vesmíru: Co chcete vědět a bojíte se zeptat…

Co se problematiky samotného provozování sexu ve vesmíru týče, ty můžeme rozdělit do dvou oblastí. Jednak jde o oblast fyziologickou a dále o oblast psychologickou.

Z těch fyziologických aspektů je potřeba si uvědomit, že v podmínkách mikrogravitace dochází k výraznému snížení gravitačního zatížení, což může mít vliv na sexuální aktivitu. Někteří astronauti například hlásí sníženou sexuální touhu a problémy s erekcí nebo orgasmem v průběhu pobytu ve vesmíru. Tyto problémy mohou vznikat v důsledku vlivu mikrogravitace na krevní oběh a hormonální rovnováhu. Dále je potřeba zmínit problémy s hygienou. V kosmické lodi je omezený prostor a omezené možnosti využívání vody. To může ztížit sexuální aktivity a zvýšit riziko infekce.

Lety do vesmíru jsou dlouhé a náročné a mohou vést k emočnímu stresu u astronautů. To může vést k potížím s libidem a sexuální výkonností. V kosmické lodi je velmi omezený prostor a soukromí může být velký problém. Navíc vzhledem k etickým a sociálním faktorům není sexuální aktivita mezi členy posádky obvykle doporučovaná.

Závěr…

Dat z této oblasti máme stále poměrně málo. Nejzajímavější informace přinášejí a budou přinášet dlouhodobé analogové studie kosmických misí. Rozhodně lze očekávat, že jedním z důležitých výzkumných zadání v budoucnu bude zkoumat možnosti a problémy v oblasti reprodučního zdraví člověka ve vesmíru.

Zdroje informací a doporučená literatura:
Cottam, M. L., Hughey, J. J., Barratt, M. R., & Space Reproductive Physiology Investigator Team. (2020). Space reproductive physiology: unique challenges and opportunities. npj Microgravity, 6(1), 1-12.
Grudniewska, M., & Bieńkiewicz, A. (2018). Human reproduction in space—current challenges. BioMed research international, 2018.
Love, S. M., Coats, J. S., & Scott, G. B. (2014). A review of human pregnancy in space. Reproductive toxicology, 43, 27-38.
NASA. (2018). Human Research Program – Exploration Medical Capability. [online] Dostupné z: https://www.nasa.gov/hrp/exploration-medical-capability [Citováno 16.2.2023]
Ronca, A. E., & Souza, K. A. (2018). Developmental biology in space. In Principles of Regenerative Medicine (Fourth Edition) (pp. 1161-1175). Elsevier.
Milligan, T. Ethical and Social Implications of Space Exploration. Encyclopedia of Astrobiology. Springer, 2014.
Milligan, T. Bioethics in Outer Space. Bioethics, 29(6), 409-415, 2015.

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…composite%2C_colorized%29.jpg