Družice NISAR rozhodně není jen tak obyčejná. Na své palubě bude mít nejpokročilejší radarový systém, jakým se kdy mohla některá americká vědecká mise pyšnit. Jejím úkolem bude pomoci vědcům studovat rizika spojená s životním prostředím – od tání mořských ledovců až po změny stavu spodní vody. Vědecké vybavení družice NISAR tvoří dva radarové systémy – první postavila NASA, o druhý se postarala indická kosmická agentura ISRO. Nyní se tento projekt posunul o další krok blíže ke startu, který je plánován na rok 2024. Nedávno se přístrojové vybavení přesunulo z kalifornské Jet Propulsion Laboratory do U R Rao Satellite Centre v indickém městě Bengalúr. Zdejší týmy se brzy postarají o spojení sestavy obou radarových systémů s tělem družice (její platformou) a zahájí zevrubné testy, které prověří, zda je připravena na svou chystanou tříletou vědeckou misi.
Název NISAR je zkratkou z oficiálního označení „NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar“. Pozorování z této družice pokryjí každých 12 dní prakticky všechny pozemské souše včetně oceánských ledovců, přičemž bude měřit jejich pohyby s extrémně vysokou citlivostí. Pomůže také s průzkumem lesů, nebo zemědělských oblastí, kde vědci ocení její data pro lepší pochopení výměny uhlíku mezi rostlinami a atmosférou. Jak již bylo uvedeno na začátku článku, vědecké vybavení družice NISAR bude nejpokročilejším radarovým systémem, jaký kdy letěl na vědecké misi od NASA. Jeho součástí bude i největší radarová anténa svého druhu – reflektor připomínající buben z drátěné sítě o průměru 12 metrů, který se bude nacházet na konci devítimetrového ramene.
Samotnými vědeckými přístroji jsou radary v pásmech L a S, které se liší vlnovými délkami signálů, se kterými pracují. Indická agentura ISRO zajistila stavbu radaru v pásmu S, který do kalifornské JPL dodala v březnu 2021. Po dobu téměř dvou let se pak inženýři věnovali jeho integraci do jednoho celku se systémem pro pásmo L, který vyvinuli právě v JPL. Zbytek času pak ukously testy, které prověřovaly, jak budou oba přístroje spolupracovat. Na konci února 2023 technici a inženýři pracující v čisté místnosti JPL uložili vědecký náklad do speciálně navrženého přepravního kontejneru, který byl poté naložen na návěs tahače, který se začátkem března vydal na Air Reserve Base v Riverside County. Nákladní letoun C-17 amerického letectva se pak postaral o přesun cenné zásilky do Bengalúru, kde přistál 6. března.
Až se příště tyto přístroje dostanou do vzduchu, budou spojeny s družicí NISAR, která bude sedět na indické raketě GSLV Mk II. Ta má v roce 2024 odstartovat ze základny Satish Dhawan Space Centre (Šríharikota) a jejím úkolem bude dopravit družici NISAR na polární oběžnou dráhu. V průběhu své vědecké mise bude družice pořizovat měření během dne i noci za různých povětrnostních podmínek. Data, která získá, pomohou výzkumníkům lépe porozumět širokému okruhu témat, která se týkají naší planety – ať už jde o sesuvy půdy, úbytky podzemních vod, nebo uhlíkový cyklus.
Družice NISAR je historicky prvním projektem zaměřeným na pozorování Země, na kterém spolupracují agentury NASA a ISRO. Americkou část projektu spravuje již zmíněná JPL, která dodala také radar se syntetickou aperturou pro pásmo L. NASA také poskytuje pro misi radarovou odraznou anténu, její výsuvný nosník, vysokorychlostní komunikační subsystém, GPS přijímače, datová úložiště a palubní datový subsystém. Agentura ISRO poskytla družicovou platformu, radar se syntetickou aperturou pro pásmo S, nosnou raketu, se startem související služby a také provoz této družice během celé mise.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-pia25570-nisar-in-india-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2-pia25566-nisar-prebox-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/3-pia25567-nisar-adding-lid-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/4-pia25568-nisar-in-airlock-1041.jpg